Se psem si nerozumíme

Napsat příspěvek
Velikost písma:
669
15.12.23 08:44

Děkuji všem za odpovědi, asi už nezvládnu reagovat jednotlivě, jen teda k těm mým povelům, to není tak, že bych na psa sislala. a myslím, ze ty principy pozitivky jsem pochopila, vím, ze to nestoji na milych povelech, ale teda v tech mých knížkách opravdu, mimo jine, psali (nad rámec tech principu o kterých pozitivka hlavně je), že se ty povely mají říkat mile a nadšeně. a ja se snazila delat všechno dusledne. takze spis nez sislani si tedy představte, ze i ve chvili kdy pes dělal něco, co nemel, a vlastně me extremne sral, tak jsem na nej ten povel volala nadsene v dobre nalade, jak kdybych ho volala do hry… a ono to do nejake miry fungovalo, hlavne kdyz byl uplne štěně tak me poslouchal vic nez muze. ale jako ja uz ted vim, ze to bylo blbe, že timhle me ted nebere vubec vaze…
jinak, jidlo mu dava trochu casteji manzel nez ja, treba 3:2 to je.
a k memu psychickemu rozpolozeni, tak ted jsem z toho rozložená. poslednich par dni chodim na ty prochazky s nim vylozene predem nastvana, ze me zas nebude poslouchat. a rano me vytaci, ze ja vstanu, on na me kouka a ani se nehne a pao vstane manzel a on se pomine radosti… to si taky snažím uvedomovat a nedelat…
jinak na necem jako stopovacka ho v podstate vencime, je to takove delsi voditko, nevim presne kolik ma metru, jestli čtyři/pet treba… vim, ze stopovacky jsou i vyrazne delsi, ale na druhou stranu chodime po meste i v uzkych ulicich, s delsim bych se v ulicich bala, ze ho nebudu mit dost rychle pod kontrolou a zas nosit 10 m a mit to porad zabrane mi nedava smysl, v prirode nebo v prostoru nekde by to bylo jine no…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
669
15.12.23 09:11

Jinak treba k tim gaučem, kdyz on tam lezi a chci si sednout ja, tak to on na povel „dolu“ sleze, ale velmi neochotne. a asi jen jednou se stalo, ze me zkousel ignorovat a to na nej tehdy houkl muž a on vysmahl (bylo to predtim nez nam ta trenerka rikala, ze jeden nema ukaznovat psa za druhého)…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
669
15.12.23 09:21

A jinak třeba s tím, že mu máme chystat dobrodružství, to mi přijde že přesně dělám spíš já než muž. na většině „nových míst“ byl prvně se mnou…
každopádně děkuji všem za komenty. odnesla jsem si z toho, ze je to asi fakt hlavně o tom, že je ze způsobu mé komunikace zmatený, protože se nechovám autenticky, ale tak jak jsem si přečetla/jak mi zrovna řekne trenérka, takže mě nechce pak poslouchat, protože ve mě nemá důvěru. zkusím to tolik neanalyzovat a chovat se víc intuitivně. a taky byt důsledná. a uklidnit sve aktuálně velmi negativní emoce ze společných procházek… a taky ho brat s rezervou jako puberťáka… ach jo

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
14195
15.12.23 09:23
@Noku píše:
Jinak treba k tim gaučem, kdyz on tam lezi a chci si sednout ja, tak to on na povel „dolu“ sleze, ale velmi neochotne. a asi jen jednou se stalo, ze me zkousel ignorovat a to na nej tehdy houkl muž a on vysmahl (bylo to predtim nez nam ta trenerka rikala, ze jeden nema ukaznovat psa za druhého)…
😁 to mi pripomnelo situaci, kdy se k nám dostal (tenkrát) přítelův pes, byl nějakou dobu u jeho matky a já ho vlastně vůbec neznala. Pes vycepovany, ale s názorem 😅
Když jsme spolu zůstali sami, tak jsem ho nejdřív pozvala na gauč, chvíli jsme byli spolu, pak jsem mu řekla aby šel dolu a on na mě začal úplně krvelacne vrcet.
No rychle jsem si to rozmyslela… a pak jsem to měla několik týdnu s nim těžší. Ale naučil se, jen si mě hned na začátku někam zařadil a bylo horší se preradit. Jen jsem musela zjistit, ze jeho nesouhlas muže vypadat i strašidelně, ale nikdy nic neprovede.
  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
34322
15.12.23 09:44

@Noku
Hlavne se vyklidni.
Cim vic budes negativni, tim vic si on bude drzet odstup.

Plus jeste dej velky pozor, abys vuci psovi nevystupovala jako "patolizal, nebo jak to rict. Pokud odmenuju, odmena musi byt vzdy predem neviditelna a neprislibena!
Pes nevi, jestli odmena prijde, a nevi jaka.

Kdyz mu pamlsek ukazes dopredu, neni to odmena, ale uplatek. On se muze rozmyslet: „stoji mi za to povel splnit, nebo na tu ubozacku kaslu, pridej panicko“…?
Davat uplatky te dopredu stavi do podrizene pozice, protoze pes se rozhoduje, jestli ti vubec laskave vyhovi.

Co se tyce gauce, o tom je prave ta duslednost. Dam povel „dolu“, nechce, v klidu si dojdu pro voditko, zahaknu psovi kolem krku, stahnu ho dolu, klidne pak dam necekany pamlsek, pochvalim.
Jednoduse, v klidu, to je ta duslednost.

A ty prochazky - jak presne to jeho neposlouchani vypada…? Muzes detailni popis? Co dela, tvoje reakce.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5319
15.12.23 09:53

Libi se mi rady @Capelucia a @Lenia_Lenia. Reci o alfe a poradi ve dverich, vitani a zradle vubec necti, ani neposlouchej, jak tu uz kdosi psal, jsou to davno vyvracene nesmysly.

Stejne jako ostatni si myslim, ze jsi pro psa akorat nečitelná a neveri ti. Z vlastni zkusenosti - muj ex mel velke tvrdohlave a samostatne plemeno, ktere je dokonce v nekterych statech zakazane chovat, protoze pri spatne vychove to dopada blbe, a vubec na toho psa nemel. Neumel s tim psem komunikovat, aby mu rozumel, nebyl dusledny, psovi neposkytoval oporu v narocnych situacich. Jenomze s tim psem nebylo mozne zit, protoze nevedel, jak se chovat, co se od nej chce, co ma delat. Ja mela male vychovane ovcacke plemeno, sveho prvniho psa, se kterym jsme taky jeli pozitivku (mela jsem uz v zacatku stesti na dobrou skolku pro stenata), a na tohle jsem vubec nebyla pripravena. S tim svym jsem akorat dohanela socializaci a kolikrat jsem tehdy byla taky zoufala a nevedela kudykam, ale vychova byla lusknutim prstu.

Nicmene jsem se pustila do prace a nakonec sice ten pes s vetsim nadsenim vital meho ex, ale mne poslechl a kdyz se vyskytla nejaka narocnejsi situace, sel ke mne, at mu pomuzu. Meho ex a sveho primarniho panicka mel na parku i nadale :lol: Takze ono to jde, ale clovek musi taky zapracovat dost na sobe, svem postoji a pristupu. Za sebe muzu rict, ze jsem se tou vychovou psu (ted uz tretiho) dost naucila predevsim o sobe :mrgreen:

Kdybys byla z Brna, taky bych ti mohla doporucit dobrou trenerku.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
669
15.12.23 10:21

@Lucie_Sx tak co se třeba hrozně zhoršilo od té doby, co na něj mluvím jinak, tak před silnicí po něm chceme, aby si na povel „silnice“ sedl a čekal dokud neřekneme „jdeme“. dřív jsem řekla silnice jednou, s tím, že si většinou sedl, když nebyl něčím zaujatý. když byl zaujatý, tak jsem to zopakovala/hvízdla/cukla mu lehce vodítkem, a fakt vlastně stačilo upoutat jeho pozornost a udělal to. v krajní situaci jsem mu lehce přitlačila zadek a na to si vždy sedl hned. teďka mě slyší, ale nesedne si, ani když mu cuknu vodítkem/zavolám „hej“ (což teď od práce s tou trenérkou používáme jako slovo pro korekci chování), ani když udělám ty ostatní věci a dokonce ho fakt silně tlačím, aby si sedl, tak vyloženě cítím jeho protitlak a odpor. jako ono kdyby jen stál a čekal, tak to asi není zásadní problém, ale on je fakt takový moula, že zatím je schopný do té silnice vběhnout, když na druhé straně vidí psa/něco co ho zaujme, tak prostě bych opravdu ráda, aby si zvykl si sednout a uklidnit se…

Obdobně nám na vodítku vyštěkává cizí psy (to je jeho hlavní problém v chování, kvůli kterému jsme mimo jiné začali chodit na ty soukromé tréninky - na volno se s každým kamarádí, ale na vodítku na cizí psy štěká a háže hrůzu…). dřív jsme se snažili mu v takovou chvíli odvést pozornost, dát mu nějaký povel co dokázal v ten moment splnit (většinou sedni - což opravdu dokázal splnit i v těchto situacích, kdy „šílel“) a vyvést ho z té situace. ta trenérka nám to trochu zkorigovala, že ho nemáme z té situace hned odvádět, aby neměl pocit, že tím štěkotem vlastně tu pro něj nekomfortní situaci vyřešil, a naopak, že ho máme usadit tak, aby na druhého psa viděl, a až když se sám uklidní a ovládne, tak ho máme odměnit. jenže teď si se mnou v takové situaci prostě ani nesedne. i když mě slyší a vidí, i když mu cuknu a řeknu „hej“, i když ho nutím tlakem na zadek, aby si sedl. a úplně rostu, když se teda usadí, chvíli vypadá, že to půjde, a pak mi se štěkotem zas vyběhne a trhne na vodítku…

plus i na tom vodítku, když volám ke mně, tak prostě chodí hůř, musím mu často cuknout, nebo zavolat „hej“, a až pak dojde. no a na tom hřišti, když běhá na volno, tak to je taky vidět (to jsem už psala, jak se to zhoršilo)…

no a taky mi přijde, že víc tahá než dřív, tak to houknu netahej a zastavím/udělám několik kroků zpět, dokud vodítko nepovolí, ale to mi přijde, že vůbec nechápe/je mu jedno, ale s tím taháním je to s tím takové nahoru a dolů celou dobu, někdy má období kdy tahá hodně, jindy mi přijde, že už do to přešlo, není to obecně extrém, ale někdy je to nepříjemné…

edit: jo, a s těmi pamlsky, aby je neměl jako úplatek, to už nám ta trenérka taky říkala, s tím taky máme problém. na tom prvním cvičáku hrozně bazírovali, abychom měli odměnu pořád v ruce připravenou a dávali pamlsek do dvou sekund, což teda jsem se snažila, jenže on je fakt v tomto chytrý jak opice a strašně si hlídá, kdy si něco chystám do ruky. strašně reaguje na ten pohyb do pamlsovníku a když ví, že mám něco v ruce, tak se chová dost jinak.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
669
15.12.23 10:27

@Afrikana díky za komentář, no jsme bohužel z Prahy… a chci dát šanci teď té trenérce kam chodíme, jeví se nám zatím dobrá, ale je to zatím krátce, co s ní pracujeme…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
669
15.12.23 10:30

@Lily-of-the-valley no ten náš naštěstí nevrčí (aspoň zatím). on spíš na mě kouká tak jako s despektem a dělá chvíli, že neslyší, než že by se nějak aktivně vymezoval… vždycky sleze, ale je to takové neochotné. řeknu povel, koukne na mě, koukne jinam, pak na mě ve stylu „ty tu ještě jsi a myslíš to vážně, že mám slézt? ach jo, no tak teda dobře…“

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
15134
15.12.23 10:38
@Noku píše:
@Lily-of-the-valley no ten náš naštěstí nevrčí (aspoň zatím). on spíš na mě kouká tak jako s despektem a dělá chvíli, že neslyší, než že by se nějak aktivně vymezoval… vždycky sleze, ale je to takové neochotné. řeknu povel, koukne na mě, koukne jinam, pak na mě ve stylu „ty tu ještě jsi a myslíš to vážně, že mám slézt? ach jo, no tak teda dobře…“

A myslí si, kdyby si páníček tady nepěstoval tuhle protivu, tak se máme panečku. :lol: Já si vzala psa z útulku, bylo mu rok a půl, naučila jsem ho, když přišel z venku lehnul na bok, podal všechny packy a pak se zvednul, nechal si utřít zadek a pindoura, a šel domů. Když jsem nebyla doma, přišel, stál jak zařezanej, hlavu dolů a nelehnul si vůbec, s dalšími členy rodiny nespolupracoval. Stačilo vystrčit hlavu z koupelny a říci, já jsem doma a okamžitě bum a lehnulProč to tak bylo netuším. :)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
14195
15.12.23 10:41
@Noku píše:
@Lily-of-the-valley no ten náš naštěstí nevrčí (aspoň zatím). on spíš na mě kouká tak jako s despektem a dělá chvíli, že neslyší, než že by se nějak aktivně vymezoval… vždycky sleze, ale je to takové neochotné. řeknu povel, koukne na mě, koukne jinam, pak na mě ve stylu „ty tu ještě jsi a myslíš to vážně, že mám slézt? ach jo, no tak teda dobře…“

Jo, já to tenkrát brala jako téměř útok na moji osobu. On byl jen fakt dost specificky pes, ale po case se mnou chodil s konem na volno a nikdy se nestalo, ze by neposlechl, ale občas nahlas komentoval.😁

Spis jsem tím chtela říct, ze jsem vzala na vědomi jeho specifické projevy a pak to začalo fungovat.

Jo a z tvého předchozího příspěvku mi přijde jen hrozne zvláštní učení povelu jako ta “silnice, když pes nemá 100% přivolání. Proč proste nemá jen poslechnout “sedni”?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
669
15.12.23 10:46

@Lily-of-the-valley no to v nějaký moment zavedl manžel… jakmile se pes dříve naučil celkem spolehlivě „sedni“, tak začal říkat „silnice“, tak jsem to začala taky používat, aby to měl jednotné. teď to používáme, protože na to už celkem reagoval a nemyslím si, že by nevěděl, co po něm chceme. ale ano, s ohledem na zbytek to takto asi působí zvláště. ale i kdybych řekla jen sedni, tak pointa je, že se v tu chvíli vlastně aktivně brání tomu, co po něm chci a čemu rozumí. myslím, že v tu chvíli by to bylo stejné i při tom povelu sedni.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
14195
15.12.23 10:48

@Noku jo, to je jasný celou dobu, ze tě má na háku, to víš sama… hele každopádně držím moc palce. Ono si to sedne…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
669
15.12.23 10:51

@Lily-of-the-valley díky.. doufám, že jo

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
25600
15.12.23 11:49
  1. puberta


b) povaha psa
c) se sladkou výchovu jsi to přehnala… :-(

pes tě nebere, chlap ti musí nyní pomoct vymoci poslechnutí všeho, co řekneš..
já jsem u štěňat teda pro mnohem tvrdší výchovu, nikdy jsem je vyloženě nebila, ale novinama přes čumák klidně za louži či bobek nebo neposlechnutí nebo rozkousanou botu, prostě musí jasně a zřetelně vědět co NE, co Nesmí a naopak velmi chválit a odměňovat za to, co je dobře (hlavně za venčení venku si asi lidi museli myslet, že mne pustili na vycházku z blázince, jaké jsem dělala divadlo, že venku správně udělal/a co měl/a), on z tebe bohužel nemá respekt, navíc je v blbým věku zrovna na to, aby se to naučil, ale radši pozdě, než nikdy… holt budeš muset přitvrdit…
a jinak každý pes má jinou povahu, já měla vždy mazlíky, ale útulkář někdy vyloženě zle zavrčí, když spí a chceš ho třeba přendat (typicky když mi usne na polštáři :-D), prostě ne vždy je nálada na mazlení, ani ty ji přece nemáš pořád…
hodně sil a důslednosti přeji.. :srdce:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Breno poradna - podlahové krytiny

Ikona - Jiří Novotný

Jiří Novotný