Šílený pláč před usnutím

Fotoalbum (0)
Sledovat e-mailem
Přidat k oblíbeným
Zapnout podpisy
Hledání v tématu
Sledovat eMimino.cz

žampionka

696

23.7.12 20:47

načítám...

Šílený pláč před usnutím

Tak už to psychicky nezvládám, tak si píši o radu a zkušenosti Vám.. :srdce: :think: Není to žádná hrůza, ale doposud jsme byli zvyklí malého (17m) okoupat, dát véču, pohádku, potulit, pinkat. A najednou - tři dny po sobě - neuvěřitelný řev, pláč, tesklivý, hrozný, neutichající..prostě pláč.. jsem z toho úplně špatná, ptž jak jsem psala, doposud jsme nic takového nezažili. Malý se ani po 45min. šíleného řevu neprořval ke spánku.. :,( chjo. Co by to mohlo být..?Přes den si užijeme spoustu zábavy a smíchu a.. rostou další zoubky, ale doposud nic takového při jejich růstu..Je pravda, že začíná trošku bázlivěji reagovat na cizí nebo lidi z rodiny co vídá málo. Přes den se tulí více méně jen ke mně, od manžela spíše odtažitý..že by úzkoust..?Jak dlouho toto trvá nebo je to lepší nebo horší nebo..?Děkuji za jakékoli postřehy, rady, zkušenosti..Opravdu mi to trhá srdce, když ho nechám plakat s úvahami nad tím, zda-li nás jen zkouší, co vydržíme, nebo jej něco trápí, nebo se něčeho bojí nebo… Ps. - usne jen v naší přítomnosti s držením za ruku, popř. hlazením. atky bych dodala, že teď celkem cestujeme mezi našima, tchánovcema, doma. že by změna prostředí..? :think:

načítám...
Citovat
Zmínit

Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:

Ewule0712

3641

23.7.12 20:54

načítám...

Já vůbec nevím, co v tomhle období roste za zuby, ale stoličky a špičáky bolí mnohem víc než ostatní zuby. Tak třeba separační úzkost a určitě i změna prostředí, třeba se bojí, že odejdeš a zůstane sám a už se nevrátíš. Chodila bych po intervalech a prodlužovala je. Vždy ujistila, že jsem vedle a nechala třeba pootevřené dveře, pohladila, pusu a odešla a pořád dokola dokud neusne. Držím palce!

načítám...
Citovat
Zmínit

Gabčulinda

2351

23.7.12 20:56

načítám...

K tomu, proč ti takhle pláče, nic nenapíšu, ale tím hlazením, držením za ruku a pod.si an sebe pleteš bič.. Taky jsem na tohle bohužel zvykla syna a byl opravdu problém ho to odnaučit a to mu je teď 3,5 roku (vydržel vzhůru i 2 hodiny).Takže to řešit jinak… Vím moc dobře, co teď prožíváš, jak z toho musíš být ubitá a naštvaná… Já bych asi zůstala u toho vašeho režimu před spinkáním a pak už jen odešla z místnosti a pak už jen chodila kontrolovat.. Víc ti poradit nedokážu.. Ale pokud takhle často cestujete a pod, třeba se mu to vážně nelíbí a takhle to ventiluje :nevim:

načítám...
Citovat
Zmínit

žampionka

696

23.7.12 21:12

načítám...

Teď jsem náhodou narazila na diskusi na naprosto stejné téma..
https://www.emimino.cz/…esicu-92954/
Omlouvám se tedy za založení nové..

Gabčulindo/Ewule:
první dva dny jsem vždy jen chodila v čas. intervalech a přesně jak bylo napsáno, pohladit, řict, že jsme vedle, odejít. PO těch 45min už jsem to ale nedala a opravdu s držením za ruku počkala až usne.. :,( I když se obavám toho, že z toho opravdu vznikne návyk..
S tím cestováním je to trošku na pytel. Bydlíme v podkrovním bytě a když se trochu oteplí, hned máme uvnitř 30 st. a malý vedra nesnáší, takže prcháme k rodičům. Sama vím, že to není ideální, na přiští rok už plánujeme řešení, hold letos to budeme muset ještě překousnout..

načítám...
Citovat
Zmínit

Jarka K

4760

407

23.7.12 21:13

načítám...

Taky to malej občas mívá… jsme zvyklý, že usíná sám a jednou za čas přijde tohle… necháváme vyplakat, pravidelně tam chodíme a pohladíme, uklidníme, ale odcházíme dřív, než stihne usnout… vždycky to po pár dnech odezní. Tak hodně štěstí!!!

načítám...
Citovat
Zmínit

petronek

365

23.7.12 21:17

načítám...

Ahoj, tak náš malý má 20měsícu a prožívali jsme skoro to samé. Byl od narození zvyklý na koupel, masáž tělíčka, kojení, později flašku, hned do postýlečky a usínal sám v klidu(kolem 7hod).Ted co je starší už usíná sám jen když je moc unavený. Nechala jsem ho vyplakat asi jen 2X, ale pak jsem seděla u postýlky, dívala se jak spinká, poslouchala jak ze spánku vzlyká, bulela jsem a nadávala si, jak su blbá, že ho tak nechám plakat..co když chtěl být semnou, co když se bál???pořád jsem si to vyčítala. Ted když nechce ještě spinkat, tak ho vytáhnu z postýlky, chvilku se pohraje a stejně se brzy unaví a jde pak v klidu spinkat. Třeba jsem si na sebe upletla bič, ale vubec mě to nevadí. Za klidného, usměvavého mrnuska mě to stojí. Třeba dneska se hrál celý den, ani přez poledne nechtěl spat, tak jsem ho nenutila, zato před 7hod, už byl okupkaný a sám utíkal do postýlečky, vypil mlíčko a spinká.

načítám...
Citovat
Zmínit

Anonymní

23.7.12 21:18

načítám...

Tak u nás to bylo naprosto stejné - dcera byla zvyklá, že jsem ji večer uložila a odešla, normálně usnula - a kolem roku a půl začala přesně takhle plakat, neuřvala se ani po 2 hodinách (to jsme vydrželi jednou jedinkrát), nepomáhalo naprosto nic, jen naše přítomnost… zkoušela jsem i takové to, že jsem k ní pravidelně po 5 minutách chodila, pohladila, promluvila a zase odešla, nepomáhaly pohádky z CDčka, písničky, dokonce ani dvdčko (když už jsme ze zoufalství nevěděli, co dál), prostě nic - chtěla jen naši přítomnost :nevim: někde jsem četla, že děti ve věku kolem 18 měsíců někdy tuhle potřebu mají…

takže od té doby ji chodím uspávat, lehnu si s ní do postele a když usne, tak ji dám do postýlky…

bohužel situace se zkomplikovala tím, že jsem teď těhotná, dceři je skoro 2,5 roku - a co jsem otěhotněla, tak je na mně ještě závislejší a víc na mně visí, pořád se hrozně mazlí, tulí, hladí mě a pusinkuje… takže momentálně jí nestačí ani to, že jsem s ní v posteli, vyloženě vyžaduje usínat v těsném objetí :nevim:

takže si rozmysli, jestli do toho uspávání s tvou přítomností půjdeš, protože až si na to zvykne, tak to bude vyžadovat pořád…

já pevně doufám, že už teď koupíme velkou postel, uděláme dceři pokoj a bude spát tam :nevim: :lol:

Citovat
Upravit

Reklama

žampionka

696

23.7.12 21:26

načítám...

NO, teď nejpozději září/říjen chceme dát dokupy malému pokojíčet a tudíž i jeho „velkou“ postýlku. Když příroda dá, rádi bychom druhé mimi a přechod bychom chtěli zvládnout dříve, než se počne/půjde to vidět/narodí, abychom zbytečně nepodnítili žárlivost, i když člověk nikdy neví, jak to bude v reálu. Každé dítko je jiné. Tak si říkám, že teď to asi ještě chápat nebude, bude z postele vylézat, nebude natěšený na velkou postel jako 2leté dítko (když se o tom bude mluvit), no uvidíme.