Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Začni něco dělat. Promiň, ale víš jaký to je když člověk musí dolejzat a začínat furt sám. Je to pěknej opruz a v dlouhodobým vztahu zvlášť. Tak nebuď pokrytec, nekecej o tom a dělej.
@Anonymní píše:
Zdravím všechny.. ráda bych se podělila o problém, případně budu ráda za vaše názory nebo zkušenosti. Teď už s manželem jsme spolu 6 let, máme 9 měsíční dítě.. Strašně mě ale trápí to, že spolu téměř vůbec nespíme. Když to přeženu tak je to 3× za měsíc, a to podotýkám že jsme mladí.. Tento problém už řešíme asi 2 roky. Vždy si o tom promluvíme, manžel řekne že se tedy bude snažit ( problém je ze strany jeho ), já tomu vždy věřím, opět to funguje tak týden a pak nic… Teď je to s prckem časově trochu horší, je tam i nějaká únava a někdy se stane že s námi usne v posteli ale i přesto, že s námi v posteli není tak nic… A to i já přesto že kolikrát v noci skoro nespím jsem schopná si večer ten čas a energii na sex najít.. Nechápu v čem je u něj problém, věčně mi říká jak je unavenej, někdy ho zase bolí břicho apod.. Pak mi zase řekne že ho nebaví, že se sexem začíná furt on ( což je většinou pravda ), na což mu říkám že jakmile to začne fungovat tak zkusím začínat i já, mě to totiž nejde když spolu tak málo spíme, připadá mi to jakoby to vždycky bylo „poprvé“ takže nejsem tak odvážná.. Poslední dobou už mě to opravdu trápí protože si připadám jak v manželství po 40 letech.. a to ještě podotknu že předtím jsme za celé těhotenství spolu spali asi jednou… Poradíte někdo co s tím?
Třeba to vůbec nepomůže, ale zkus tu iniciativu převzít ty. Aspoň uvidíš, jestli je to z jeho strany jen výmluva nebo se tím něco opravdu změní. Zase mi neříkej, že se po 14 dnech bez sexu stydíš, to mi přijde jak tvoje výmluva.
@Martha03 píše:
Začni něco dělat. Promiň, ale víš jaký to je když člověk musí dolejzat a začínat furt sám. Je to pěknej opruz a v dlouhodobým vztahu zvlášť. Tak nebuď pokrytec, nekecej o tom a dělej.
Souhlasim.
Nejhorsi je, kdyz musi jeden stabilne dolejzat a loudit a nakonec jeste dostava ceres, ze loudi malo
.
Počkej, takže když začneš ty, tak vždycky sex je. Ale ty nezačínáš, protože se stydíš a pak si stěžuješ, že máte málo sexu? ![]()
@Jitul.kaaa9 To právě ne, když už jsem to někdy zkusila tak to mockrát taky nedopadlo
Asi neřešitelná situace. Jak přes kopírák, dvě malé děti (6,2.5). Ženě se nechce, přesně jako tvůj manžel. Jen s tím rozdílem, že když to přeženu, tak 4× ročně s přemáháním, po 3 minutách už musíme skončit. Zkoušel jsem snad všechno. Diskuse, wellnes, pomoc úplně se vším. K sexuologovi se jí nechce, protože ona problém nemá.
Pokud nechceš bourat manželství, tak se obávám, že nezbývá, než se s tím smířit. On se změnit nemůže, bylo by to proti jeho přirozenosti.
Čapla bych ho a normálně „znasilnila“ ![]()
Dělám si srandu… Zkus ho proste častěji svádět, řekni mu o své potřebě… Zkus ho treba naladit, namasirovat ztuhlý krk z práce, to vždycky zabere ![]()
@Anonymní píše:
@Jitul.kaaa9 To právě ne, když už jsem to někdy zkusila tak to mockrát taky nedopadlo
A když to zkusil on, tak to taky někdy nedopadlo? Určitě. Někdy to prostě nedopadne… To ale neznamená, že on se dal snažit musí a ty až za odměnu když se bude snažit on.
Podle mě je problém v tom, jak se ze vztahu vytratí taková ta souhra, že mají oba stejnou chuť..jednou nastane ten blbej moment, že jeden začne chtít o trochu víc, nebo jen jedno ne zcela citlivý odmítnutí…ten odmítnutej si odnese minišrám, kterej se může začít cyklit…každej nesex začne vnímat fatálně a přemýšlet nad ním, začne dolejzat, což je absolutně nepřitažlivý, začíná se to cyklit bez naděje na rozpletení..pak to končí tím…on/ona nemá chuť…no protože pro toho druhýho není sexy spát s někým, kdo se cpe takhle pod nos, není absolutně chuť usilovat, a pak už to může zůstat vztahově zamotaný bez naděje na rozpletení a dostání se k začátku, a je jedno, jestli už teď nikdo neusiluje a je to mrtvý
druhá věc je, že plno lidí (muži/ženy) potřebujou pravidelný občerstvování jiným člověkem, protože ten samej je už nevzrušuje, respektive proto, že ten samej ze sebe nedokáže aspoň občas udělat někoho jinýho
@welovefashion píše: Čapla bych ho a normálně „znasilnila“Dělám si srandu… Zkus ho proste častěji svádět, řekni mu o své potřebě… Zkus ho treba naladit, namasirovat ztuhlý krk z práce, to vždycky zabere
skvělá rada, vzruší tě, když ti bezdomovec začne masírovat krk? ![]()
Jéé, to je jednoduché… s chlapem.
Láhev vína, svíčky, pusťte si porno… pohoda večer. Pěkné prádelko. Intimní osvětlení. Naladit se, hlaďte se u toho. A je to.
Nehledat v tom nic složitého.
Se stydíš před chlapem se kterým jsi tak dlouho? To jako proč?
Vlezla bych mu pod peřinu, stáhla trenky a je to. Jsme mladí jen krátce! Tak stud pryč a užívat si. ![]()
@Anonymní píše:
Jéé, to je jednoduché… s chlapem.Láhev vína, svíčky, pusťte si porno… pohoda večer. Pěkné prádelko. Intimní osvětlení. Naladit se, hlaďte se u toho. A je to.
Nehledat v tom nic složitého.
Se stydíš před chlapem se kterým jsi tak dlouho? To jako proč?Vlezla bych mu pod peřinu, stáhla trenky a je to. Jsme mladí jen krátce! Tak stud pryč a užívat si.
podle mě bys měla dělat vztahovou nebo raději sexuální koučku, perfektní rada ![]()
Komu to vadí? TOBĚ. Tak s tím začni něco dělat. Ty chceš sex, takže se ty musíš začít snažit.
P. S: u nás to s malými dětmi bylo podobné. Sex dvakrát do měsíce standard. S koncem kojení mi začal dost chybět, manžel ale už byl pohodlný a na tu (ne) frekvenci si zvykl. Vzala jsem to tedy „do vlastních rukou“
nakoupila sexy prádlo atd. a teď spolu spíme pomalu obden, iniciativa, kdo začíná, se celkem pravidelně střídá.
Já ti zas celkem rozumím. Jakože to není vyloženě stydlivost. Myslím, že tohle dost souvisí s vlastní psychikou a vůbec ženským nastavením mysli. Když to v sexu funguje a je často, tak nemám problém co dva dny přijít já, že ho chci, že po něm toužím, nebo za ním naklusat v krajkové košilce, ale jakmile frekvence zase klesne a vidím u něj ten nezájem o sex, tak to ve mně vyvolá pocit, že ač v hlavě mám chuť denně, tak tělo nereaguje a není vlastně vzrušené, abych mohla jít a svádět ho a spíš potřebuju, aby aspoň ze třikrát zas ukázal, že o mě stojí a „nastartoval“ postupným prohlubováním vzrušení moje sexuální sebevědomí. My teda nemáme děti a žijeme spolu přes rok, no a sex máme s bídou 5× do měsíce, a poslední dobou většinou až ve chvíli, kdy už psychicky bouchnu a buďto jsem tak naštvaná (už to nedokážu skrýt), že mu ve vzteku řeknu, že už jsme spolu zas týden nespali, tak ať se nediví, že jsem vzteklá a vším v kuchyni třískám.
Tohle chování mě samotnou strašně štve, chtěla bych to zvládat líp a vždycky si další měsíc po menstruaci řeknu, tentokrát to zvládnu v pohodě (protože chlap je to jinak báječnej ), ale po pěti dnech půstu mám opět problém se spaním, myslím na to v práci, blbě se soustředím a je mi smutno… Prostě začarovanej kruh. A to chodím na cvičení, běhat a stejně na to mám chuť často. Přítel mi sám řekl, že si na to prostě nevzpomene, že tu touhu každej den necítí. Co s tím pak, že?
Mrzí mě to, štve, ale pak si uvědomím, že je tohle stokrát lepší varianta, než kdyby fungoval sex a ve všech ostatních směrech rodinného života by byl nepoužitelnej. ![]()
Co mě ale posledně dostalo, tak před 14 dny si hejbnul s krkem, bere prášky, a nemůže moc otáčet hlavou, tak jsem neměla problém nic nenaznačovat ani na sex moc nemyslet, protože vím, že je zdravotně indisponovaný, no a teď v pátek večer mi říká, že by si mě rád odtáhnul do ložnice, tak jsem vnitřně zajásala, on si lehnul na záda, ruce založil za hlavou a s úsměvem prej, že si s ním můžu dělat co chci, protože on se nemůže pořádně hýbat. V tu ránu bylo moje vzrušení na nule, prostě ležící chlap, co čeká, až ho „přefiknu“ mě teda nevzrušuje… Bez doteků, laškování a líbání je pro mě sex o ničem… ![]()
Zdravím všechny.. ráda bych se podělila o problém, případně budu ráda za vaše názory nebo zkušenosti. Teď už s manželem jsme spolu 6 let, máme 9 měsíční dítě.. Strašně mě ale trápí to, že spolu téměř vůbec nespíme. Když to přeženu tak je to 3× za měsíc, a to podotýkám že jsme mladí.. Tento problém už řešíme asi 2 roky. Vždy si o tom promluvíme, manžel řekne že se tedy bude snažit ( problém je ze strany jeho ), já tomu vždy věřím, opět to funguje tak týden a pak nic… Teď je to s prckem časově trochu horší, je tam i nějaká únava a někdy se stane že s námi usne v posteli ale i přesto, že s námi v posteli není tak nic… A to i já přesto že kolikrát v noci skoro nespím jsem schopná si večer ten čas a energii na sex najít.. Nechápu v čem je u něj problém, věčně mi říká jak je unavenej, někdy ho zase bolí břicho apod.. Pak mi zase řekne že ho nebaví, že se sexem začíná furt on ( což je většinou pravda ), na což mu říkám že jakmile to začne fungovat tak zkusím začínat i já, mě to totiž nejde když spolu tak málo spíme, připadá mi to jakoby to vždycky bylo „poprvé“ takže nejsem tak odvážná.. Poslední dobou už mě to opravdu trápí protože si připadám jak v manželství po 40 letech.. a to ještě podotknu že předtím jsme za celé těhotenství spolu spali asi jednou… Poradíte někdo co s tím?