Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Škrábe, štípe
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymni
18.2.09 13:39
- Citovat
- Upravit
18.2.09 13:54
Tak podle me tu hranici kdy uz dite rozumi, ze dela neco co nema a vi proc je trestano nikdy nemuzes presne urcit a poznat. U starsiho jsme to podcenili, protoze manzel furt chodil s tim, ze je jeste malej a nerozumi tomu a on ten malej tomu uz vyborne rozumel, takze s obcasnymi zachvaty vzteku a afektu bojujeme doted. U holcicky uz jsem si nenechala namluvit, ze je proste mala a kdyz mi asi v 8 mesicich poprve jednu ubalila tak jsem ji durazne okrikla, pokud to udelala znova dostala po ruce, tak aby to citila a zaroven jsem ji prisne vysvetlovala, ze se to nesmi, ze to boli a neni to pekny. a zabira to doted, ale ted uz to tak ani resit nemusim, protoze se nam to uz nestava (velmi vyjimecne treba jednou do mesice). Mozna jsem moc drsna matka, ale podle meho tak male dite nepochopi jen vysvetleni proc nesmi, musi pocitit nasledek.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.09 00:28
Myslím, že vědí co dělají 
.
Byla kamarádka se svým dvouletým synem. Děti si spolu hráli než si kluk chtěl půjčit Pepu (oblíbení panenka). Bylo zle a Anežka ho pěkně zřídila v obličeji než jsem stihla zasáhnout. Plácla jsem ji přes ruku, řekla něco ve smyslu, že nesmí nikomu ubližovat a poslala ji do kouta. Nevím ani jak mě to napadlo, ale stalo se. Kupodivu tam stála a bylo vidět, že ví že něco provedla.
Od té doby, když udělá cokoliv, co ví že se nesmí, tak jde a sama se postaví do kouta. Já kolikrát ani třeba nevím, že něco „provedla“ a jen koukám, že stojí v koutě. 
I takovej prcek si pamatuje, co se smí a co ne, ale samozřejmě to zkouší, jestli by to náááhodou tentokrát neprošlo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.09 14:15
Ahoj holky, vyzkousela jsem metodu odchazeni..no tak to absolutne nezabira, jemu to je uplne jedno, ze jdu nekam pryc. Vcera mi dal facku, tak mu vysvetluju, ze to nesmi a on mi ubali znovu a rekne s vaznym vyrazem nenene. Tak nevim, jestli to nepochopil, nebo mi vysvetluje, ze to pochopil a mysli si, ze ja to nechapu, tak je nutne mi to vysvetlit nekolikrat.. Nejvic asi zabralo placnuti po rucickach. Doufam, ze to prejde driv nez v tech 3 letech 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.09 14:31
Ahoj člověk by se tomu líčení i zasmál, ale ono to fakt není vtipné…máme problém trochu jiný,než štípání a škrábání, to jen občas, ale i tak to sem asi trochu patří…
Mě šíleně kope při přebalování a převlékání/oblékání…
Ale to jsou pecky, že mám pak i na rukách někdy modřiny…nepomohlo ani plácnout přes tu nožičku, to se pak taky plácne a ještě u toho navíc ječí…odejít od ní bez plenynemohu, to pak zdrhne a než ji chytím, tak se počurá…
Nevíte někdo co s tímhle?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.09 18:13
Tei, ja davam Tomikovi pri prebalovani vzdycky neco do ruky neco zajimaveho (kapky do nosu, teplomer apod.), on se zabavi a nezdrha. Treba to zabere i na kopance.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.09 23:09
Tei , přesně jako Alenka. Prostě něco neokoukaného do ruky ( teploměr, mastičky…)
Naše kope šíleně. jednou jsem jí při přebalování pozvracela,jak mě kopla do břicha. Mojí mámě zas naštípa klíční kost ( ale ona má kostičky děsně křehký). Jinak musíme přebalovat na přebalováku , na posteli zdrhá. Poslední dobou ještě docela často přebalujem ve stoje v postýlce - aspoň nemůže kopat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.2.09 09:06
Ahojky,
děkuju za tipy, holt musím být rychlá 
Ale jsou to boje 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.2.09 17:35
ahojky
naše desetiměsíční Barča mě taky kouše a štípe, hlavně když je unavená, vždycky jí plácnu, ale má z toho spíš srandu… je zajímavé, že nikoho jiného nekouše ani neštípe 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.4.11 21:47
Alenka píše:
Ahoj, chci se zeptat vás zkušenějších. Tomík byl teď týden nemocný a musel ležet. Takže jsem s ním ležela na rozloženém gauči a snažila se ho nějak zabavit. Četli jsme třeba knížku a on se na mě najednou otočil a drapl mě za obličej a vyloženě mě masakroval. Ze začátku jsem mu říkala, že nesmí a hrozila atd.. ale on se mi smál. Pak jsem mu to začala dělat taky, aby si uvědomil, co udělal, samozřejmě jemně, jen jsem ho třeba po facce od něj jemně pleskla. Začal natahovat a chvíli byl klid. Teď už je na zemi, ale občas se jeho ruka nebezpečně napřáhne, už vyloženě uhýbám, měli jsme s manželem obličej místy do krve. Co s tím??
To mi dělá Honzík taky a též by mě zajímalo proč.A taky co s těma jeho ostrýma nehtama.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.4.13 09:55
Ahoj naše malá patnáctiměsíční začala děsně štípat a škrábat, je to zoufalé, hlavně tu starší šestiletou, mám pocit, že nedělá nic jiného, než jí pronásleduje, aby ji mohla doštípat, milionkrát za den, stále říkáme ne ne, to se nedělá, to je fuj, udělej malá, nic nepomáhá, starší už ječí, je naštvaná, doštípaní, já taky, vůbec nevím, co s tím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Naima
2.4.13 09:57
Ahoj, osobně s tím zkušenost nemám, kamarádka řešila něco podobného, ale s kousáním v podobném věku (o dva či tři měsíce starší holčička). Když ji malá jednou kousla, kousla ji okamžitě taky. Samozřejmě následoval řev, ale mladá už nekousla. Možná trochu hard, ale zabralo
- Citovat
- Upravit
Billi
2.4.13 10:03
@Naima to jsem zkusila na sestnactimesicniho, desne se tomu rehtal a dalsi 3 dny mi porad rval prsty do pusy. Ale pomohlo mi mu nastavit jeho ruku, aby se kousl sam, to brecel.
Jinak zabira prisne vyhubovat, ignorovat, izolovat (do ohradky, do jine mistnosti - neni sam, ale nikdo si s ni nehraje).
- Citovat
- Upravit
2.4.13 10:07
Knedla byl hryzator na odstrel
Munkki mu jednu flakla, ja ho stipla, muz Knedlu odnasel pryc. Nepomohlo ani jedno
Mozna to stipani bylo nejucinnejsi, ted uz si hryzat netroufne, uz nas jen poslinta 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
Deti rozumi od velmi brzkeho veku, faktem je, ze v afektu delame ci rikame temer vsichni to, co bychom zrejme normalne nedelali… Problem je odnaucit te prvni afektove reakci. U nas to zacalo taky pri hrani a pak to delal ve vetsine pripadu jako sebeobranu (ne vzdy nutnou, ale predevsim: ten zpusob je blby). Oplacet mu to same vyvolava jeste horsi reakci (alespon u nas!) a jak nekdo psal - a i dle me - to ve skutecnosti neni ani vychovne. Takze: u nas zabrala pani ucitelka a zakazovani nejakych oblibenych aktivit!