Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
@Anonymní píše: Více
Jo jiz na sklonku sociku se slavilo a chodilo na veceri do nejlepsiho hotelu ve meste. Chodili tam slavit snad cele generace z mesta
. Takze slavnostni véča a asi jsem taky neco dostala. To same u segry a tam se slo i kdyz se dostala jeste na Vs..
Za maturitu jsem dostala darek. Dcera dárek a oslavu doma, restauraci nechtěla. A pak slavila ještě s pár kamarády, maturovala jich většina.
@Cirrus fibratus píše: Více
Tak budeme to muset probrat… Ona přijede jen na tu neděli a pojede domu a dojede někdy zase za dva tři týdny mozna
@Anonymní píše: Více
Tak zase pokud jí budete chtít platit výživné až do konce roku, případně pokud by se jí nepovedlo sehnat práci i déle, tak bych ji to v tu neděli řekla. Ať ví na čem je.
Slavili jsme, a naši mi koupili autobusový zájezd do Řecka, jela jsem se spolužačkou a nej kamarádkou
@Havlova píše: Více
Dcera taky slavila ještě s kamarády. A já po své maturitě též.
@Prelesta píše: Více
Já jen se třídou, s ostatními kamarády ne.
Tady, jak je to malé město a děcka se znají, tak ona pak právě i s jejich partou.
Ale každopádně oslava a dárek, třeba i malý, je určitě vhodná a potěší.
@lilith1 píše: Více
jo mamka maturovala v 1978 a nejdřív oslavovala ve vinárně se spolužáky, pak v neděli šli jako rodina na oběd a dostala zlatý přívěsek, tehdy ještě ta maturita nebyla tak běžná, jak je tomu nyní
Jakékoliv projevení zájmu je krásné. I kdyby to mělo být jen pozvání do kavárny. Myslím, že to berete dostatečně. Do teď si živě pamatuju, jak jsem máti, plná euforie, volala, jak jsem dopadla na maturitě (napínavé to až tak nebylo, neměla jsem ve škole problémy) a ta mi řekla - co? Jaké známky? No vidíš to, nemuselas u toho tolik prosedět. A tím to haslo. Ani neví, z čeho jsem maturovala. Natožpak oslava. ![]()
@Prelesta píše: Více
No tak právě ať vi na čem je. Já ji mezi řečí říkala že bude muset začít makat že alimenty nebudou, paušál třeba platit… Takže ať je v klidu a nedrzet ji v nejistotě. Myslím že za půl roku si práci najde.
@prejeta_zaba píše: Více
Když mi dcera volala, že ten didakťák z AJ udělala, brečela jsem jí štěstím do telefonu a chválila jí, jak je hrozně moc šikovná…
I teď, když si na to vzpomenu, se mi derou slzy do očí.
Nechápu tyhle rodiče, co to za nic nepovažují a dítě ani nepochválí. Ono to samozřejmost totiž není.
Pamatuji si na svoji maturitu… Nebyla jsem premiantka třídy, chodila jsem za školu…
Odmaturovala jsem jako druhá nejlepší ze třídy (ještě s jednou holkou). Ale proč to píšu. Kromě jedné premiantky, která odmaturovala nejlíp ze třídy, ty ostatní vybouchly a byly rády, že vůbec odmaturovaly napoprvé. A nebylo to proto, že by to neuměly, ale prostě nervy, odpovědnost, síla okamžiku… udělaly své. Je to taky o tom to „ustát“. Zkouška dospělosti. Já jsem zrovna měla výborný den, dobrou náladu… Šílené nervy jsem si odbyla při svaťáku. Takže, i když to většina dětí udělá, pochvalu si zaslouží. A oslavu a dárek taky. I kdyby to bylo vzhledem k financím skromné.
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat