Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
@Anonymní píše:
Ahoj holky,jsem v 1. trimestru, miminko už teď miluju. Ale trápí mě hrozné pocity smutku, myslím, že to budou hormony. Měla jste to některá a co vám pomohlo?
Nějak si s tím nedokážu poradit. Prostě bez příčiny je mi najednou smutno, chce se mi brečet, všechno vidím černě.
Děkuju
Sice ti neporadím, ale nejsi v tom sama. Taky to teď prožívám. K tomu se mi přidává strach atd.. je to hrůza. ![]()
Jo, hormony můžou zesilovat ledacos.
Začni ten smutek zkoumat - ideálně si na to vyhraď tak půlhodinku denně, kdy si pustíš vyloženě smutné písničky a začneš rukou na papír zapisovat co se ti honí hlavou.
A kldině u toho breč jako želva.
Po takovéhle půlhodnce si pak naopak dej půlhodinku rozmazlování, kdy budeš dělat jen věci tobě příjemné.
Zapsané můžeš uschovávat a nebo třeba vždy po týdnu přečíst, zhodnotit a rozloučit se stím - udělat z toho lodičky a pustit to po vodě, nebo to spálit a pustit po větru.
Tím že to dáš do slov a vyleješ z hlavy trochu toho co tam překáží, tak se ti postupně uleví a postupně se to celé umenší.
Jo a jak si tělo zvykne na změněnou hormonální situaci, tak se to bude lepšit.
Pokud by se to nelepšilo a dost ti to zasahovala do života, zajdi raději na poradu za psychology, aby ses naučila cesty, jak to zvládat efektivněji. A chce se to naučit ještě před porodem, protože pak se k tomu přidá únava a nevyspání a přitom se nové věci učí dost těžko.
Já jsem měla v prvním trimestru úzkostné stavy a vůbec mi psychicky bylo blbě…přisuzovala bych to hormonům. Teď jsem ve druhém a spravilo se to. Dejte si medunkovy čaj, nenáročnou komedii, za chvíli bude líp ![]()
Na ty komedie bacha
mně Bridget Jonesová (poslední díl s dítětem) rozjela takový stavy… To bylo hrozný. Zmizelo to asi za 14 dní…
Nejedla jsem, po nocích se budila. Všechno co jsem měla před tím promyšlený mi najednou přišlo strašně špatně… Chtěla jsem potratit, na nástupišti na nádraží mě napadalo skočit do kolejí, když prijizdel vlak. Vycitala jsem si všechno možný. Manžel mě dokázal uklidnit, ale stejně se to za chvíli pomalu vrátilo… A nemohl se mnou být celý den, že jo… Až asi jak jsem si zvykla na ty hormony, srovnala jsem se a všechno bylo zase super. Mně pomohl čas. Přejde to.
![]()
Ahoj holky,
jsem v 1. trimestru, miminko už teď miluju. Ale trápí mě hrozné pocity smutku, myslím, že to budou hormony. Měla jste to některá a co vám pomohlo?
Nějak si s tím nedokážu poradit. Prostě bez příčiny je mi najednou smutno, chce se mi brečet, všechno vidím černě.
Děkuju