Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Nechej ji. Třeba se vše časem utřepe a sama projeví zájem, až bude ve škole. Jak zjistí, že někde kamarádky chodí, tak třeba bude chtít taky. U nás se tak ve škole rozšířila od té první třídy obliba závodního plavání a aquabel u holek, závodní gymnastika, atletika. Ale i fotbal, basketbal teď druhý rok a různé tancování.
Moje holky chodily v tomhle věku hrát s bratrem a spolužáky fotbal, do Brontosaura a na mažoretky. Ale mažoretky bylo jediné, co je kdy nebavilo, že to bylo takové pro ně nudné, monotónní. Vydržely asi 3 roky (od předškoláků). Fotbal přestal, když se začalo jezdit různě dál na zápasy po kraji a do jiných krajů. Od první třídy měly léta školní gymnastiku. Po ukončení gymnastiky si vybraly street dance. Tam chodí stále. K tomu má starší klavír. Soukromou učitelku máme. Už končí. Od září bude mít klavír mladší dcera místo starší. Syn je ve starších v atletice. Ale do skupiny mladších chodí hodně předškoláků a prvňáků. To samé i hasiči. Je tam taky dost děvčátek. Netlačit na pilu. Třeba si časem vybere něco. Ještě si všímám, že teď se rozšířil kroužek ježdění na koni u mladších dětí. Často o něm mluví.
Ked nechce chodit tak nech nechodi, ale sportov je vela.
Ciste pre informaciu by som ju zobral na ‚ukazkovu hodinu‘, ‚den otvorenych dveri‘ roznych sportov aby sa pozrela, pripadne si vyskusala. Ak ju nieco bude tesit alebo sama prejavi zaujem tak dobre, ak nie tak tiez dobre.
Dolezite je aby ju nieco bavilo a to nieco kludne moze byt herectvo, rezia, socharstvo, hranie na husle… nemusi to byt nutne sport.
Za mě bych ji do kolektivního tréninku netlačila, ale zkusila pohyb formou hry nebo individuálně (tenis, tanec, plavání), aby si vybudovala vztah ke sportu bez stresu a studu, a až dozraje, kolektiv přijde přirozeně. Hlavně ať z toho má pozitivní pocit