Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahojky poslední dobou před naší Lucinkou nemůžem nikdo nic říct spostýho, protože si to zapamatuje a pak to v ten neočekávání okamžik někomu řekne,řešítě u svých dítek stejný problém?U nás ani nepomáhá ani když jí řeknu že to nesmí říkat a popravdě jsem si všímala dětí ve stejny katerogii let jako je Lůca a zjistala jsem že nejsem první ani poslední.(nemyslím hodně sprostý slova,to doma nepoužíváme ale většinou když jsme u někoho na náštěvě tak vyslechce ledacos)
Tak pokud ji reknu,at to nerika,tak na just to rikat bude.
Davam si pozor na to,co rikam a kdyz mi neco ujede,tak to ta moje mala potvurka hned opakuje.
Radeji na to nereknu nic a delam,ze jsme nic neslysela,nez abych ji rikala,ze se to nerika.
to už jsem taky zkoušela ale zajímavý je že když slyší náké sprosté slovo tak se na ní mrknu jestli poslouchá a ona se usměje a opakuje to ale i když nekoukám,je to zajímavé jak ví že prostě náky slova se říkat nemají a ona je jako naschvál opakuje
no mozna to je proto,ze slova,ktere se pouzivaji casto uz zna a tyhle jsou pro jeji slovnik nove a proto je opakuje,uci se je.
Moje mala je stejne stara jako tvoje,takze to doma vidim ![]()
já se strašně omlouvám za náznak sprostého slova.
Když naše malá zahájila svou docházku v mateřské škole, tázaly jsme se jí s babičkou, jak se jmenují holčičky.
Holčičky byly Terezka… Michalka… Ivanka…
A chlapečkové? Jak se jmenují chlapečkové?
Odpověď byla ČU…CI. (uprostřed je dlouhý á)
takže asi se jí tak představili.
Zlatuska píše:
já se strašně omlouvám za náznak sprostého slova.
Když naše malá zahájila svou docházku v mateřské škole, tázaly jsme se jí s babičkou, jak se jmenují holčičky.
Holčičky byly Terezka… Michalka… Ivanka…
A chlapečkové? Jak se jmenují chlapečkové?
Odpověď byla ČU…CI. (uprostřed je dlouhý á)takže asi se jí tak představili.
Taminka:aspon vidím že v tom nejsem sama,nejhorší je když třeba jedem k babičce a Lůca spustí a nevysvětlíš jí to a babička pak kouká jako kdyby sme jí učili bůh ví co
Taminka:
ano, před a je r.
A to ještě taky máme různé jiné pochycené výrazivo.
Ale co mě nejvíc dostává, je jedna maminka (povolání přesně sdělovat nebudu…), která pracuje na - řekněme - velmi váženém místě.
Ale co ta ráno pouští v šatně, když klukovi nejdou sundat boty…
noooo,navstevy u babicek jsou paradicka. ![]()
Ja jen cekam,kdy mi babina zavola co zase ta moje holka rekla.
Ted ma v oblibe kdyz jsem nastvana a kricim na jejiho otce koulet ocima a rikat,ze maminka je blba..Nevim kde to slysela… ![]()
Mně naučil sprostě mluvit starší syn, dokud jsem ho neznala, byla jsem slušňačka
.
Naváděl i mladšího bratra, protože to nesměl říkat sám, třeba „žekni deb.le“ a jednou jsem slyšela, jak Vojta volá z balkonu na dvě cizí holčičky „co vy dvě pi.e tady děláte?“, taky naveden bratrem
![]()
Líbí se jim to, ona ta sprostá slova, hlavně když je v nich „R“, tak pěkně zní. Neupozorňovala bych, pak to říkají schválně ![]()
ztoho si nic nedělej mě taky říká každou chvíly že jsem blbá
a každou chvíly padnou i horší slova ale jinak je hrozně chápavá ukecaná tak mě mrzí kde se to v ní bere
… nejhorší je, že oni to občas použijou v tý uplně nejnevhodnější chvíli…
V obchoďáku plnym lidí a tak.
Teď už to malá dokáže korigovat, ale když se vysloveně učila mluvit, tak to pouštěla do éteru na plný volume, a zaručeně to byly vždycky vychytávky začínající na P.
jo jo Zlatusko to mi povidej,treba jedeme tramvaji,ticho a mala tam obcas neco vykecne co by nemela ![]()