Stěhování proti mé vůli
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Příběhy ze života maminek. Přečtěte si na eMiminu
Jaké jsou vaše příběhy z manželství či partnerství? Sdílejte je v Deníčcích
Vše co chcete vědět o manželství a partnerství. Zeptejte se odborníka
Reakce:
Uprimne, nechapu, proc z toho delate takovou vedu… vratit se muzete
vzdycky a bude to obrovska zivot i zkusenost. Navic naopak je to pro vas
i prcka super vek, kdy jeste nema zavazky (skolu atd)
Ja bych jela hned!!! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Tak si říkej, jaké je štěstí, že teď a ne ve chvíli, kdy má jít dítě třeba do první třídy…
Jinak na tyhle věci úplně nejde říct na začátku jo a pak si to
rozmýšlet za pochodu 
teda jde, ale za vysokou cenu…
Přesto tě chápu. Kdyby na to došlo u nás (a že by si to muž přál),
bude to na rok Šanghaj nebo jiný velkoměstský tfuj. A nejstarší právě
jde do školy. Hodně moc o to nestojím, nicméně kdyby tu šanci dostal,
nedokázala bych mu ji vzít… Každopádně můj horní limit je rok a to
říkám často a nahlas
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Na jak dlouho se stěhujete? Ber to jako zkušenost, výhodu pro dítě, že se bez námahy naučí cizí jazyk.
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
@elibro píše:
Tak si říkej, jaké je štěstí, že teď a ne ve chvíli, kdy má jít dítě třeba do první třídy…Jinak na tyhle věci úplně nejde říct na začátku jo a pak si to rozmýšlet za pochodu
Přesto tě chápu. Kdyby na to došlo u nás (a že by si to muž přál), bude to na rok Šanghaj nebo jiný velkoměstský tfuj. A nejstarší právě jde do školy. Hodně moc o to nestojím, nicméně kdyby tu šanci dostal, nedokázala bych mu ji vzít… Každopádně můj horní limit je rok a to říkám často a nahlas
Nástup do školy se dá zvládnout a v takovém případě je lepší v zahraničí zůstat dýl a umožnit dítěti přirozenou výuku cizího jazyka.
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
@lucenka píše:
Nástup do školy se dá zvládnout a v takovém případě je lepší v zahraničí zůstat dýl a umožnit dítěti přirozenou výuku cizího jazyka.
Najs, ale já v žádném zahraničí zůstávat déle nechci. A vztah dětí k široké rodině (živý, nikoliv žitý přes tablet) má pro mě mnohonásobně vyšší hodnotu, než angličtina, kterou se naše vcelku inteligentní děti jistě naučí tak i tak.
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
@elibro píše:
Najs, ale já v žádném zahraničí zůstávat déle nechci. A vztah dětí k široké rodině (živý, nikoliv žitý přes tablet) má pro mě mnohonásobně vyšší hodnotu, než angličtina, kterou se naše vcelku inteligentní děti jistě naučí tak i tak.
Pokud má dítě vztah k rodině, tak ho ani to přestěhování do zahraničí nanaruší. Horší mi přijde měnit kolektiv, kamarády, školu, každý rok.
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Obávám se, že to si měla říct rovnou a ne to odkejvat a pak couvat. Třeba je to jen strach z neznámého. Až tam budete, třeba to bude v pohodě. Ty se vrátit můžeš kdykoliv. Není to konec světa
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Na jak dlouho jedete? Já bych to brala jako super příležitost a jela bych hned. S tak malým dítětem je to lepší jak se školákem. Nepracuje spis nervozita? Asi bych byla před odjezdem taky na nervy, ale není to rozhodnutí které nejde vzít zpět ne? Můžeš se kdykoli vrátit, kdyby se to tam nedalo snést.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Anonymní píše:
Prosím anonym. Předně nevím, co očekávám, vím, ze tady za mě nikdo nic nerozhodne, ani vlastně nevím, jestli se nad něčím rozhodujuAsi se potrebuju jen vylit..
Situace je taková, jak píšu v nadpisu. Stehujeme se do Kanady. Kvůli práci manžela, s dítětem necelý rok. Ja jsem o tom, ze tam chci, nebyla moc přesvědčena, čím více se to blížilo, tím větší strach jsem dostávala. Pak už jsem vyloženě nechtěla, manželovi to říkala, ze nechci. Daleko od rodiny, přátel.. jazyk umím, to problém není, ale nějak si to nedovedu představit.. Ani tu cestu x-hodin letadlem s prckem, co neposedi.
Ok, tak možná chci rady, jak se s tím smířit, jak to cele překonat, nemít strach z budoucna a jak nebýt permanentně naštvaná
Několikrát jsme se kvůli tomu pohádali, takže vztah mezi nama poslední dobou na bodu mrazu.
Tak si asi musíš ujasnit, co chceš. Já bych neváhala, vždytˇvrátit se můžete vždycky. Proč se s manželem hádáš? Jestli jsi mu odkývala že se odstěhujete, a teď okolo toho děláš komedie, tak je to na prd. Nebo ty jsi s tím nesoulasila?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Anonymní píše:
Prosím anonym. Předně nevím, co očekávám, vím, ze tady za mě nikdo nic nerozhodne, ani vlastně nevím, jestli se nad něčím rozhodujuSituace je taková, jak píšu v nadpisu. Stehujeme se do Kanady. Kvůli práci manžela, s dítětem necelý rok. Ja jsem o tom, ze tam chci, nebyla moc přesvědčena, čím více se to blížilo, tím větší strach jsem dostávala. Pak už jsem vyloženě nechtěla, manželovi to říkala, ze nechci. Daleko od rodiny, přátel.. jazyk umím, to problém není, ale nějak si to nedovedu představit.. Ani tu cestu x-hodin letadlem s prckem, co neposedi.
Ok, tak možná chci rady, jak se s tím smířit, jak to cele překonat, nemít strach z budoucna a jak nebýt permanentně naštvaná
Několikrát jsme se kvůli tomu pohádali, takže vztah mezi nama poslední dobou na bodu mrazu.
Tvoje důvody jsou mizerné. Jen prostě nechceš. Kdybyste si hezky žili,
tak s ním pojedeš až na konec světa. Ono to bude nějak jinak, co? A není
to stěhování. Za rok jste zpátky. Pojede sám. Po práci půjde do hospody a
nebo za holkama, co si myslíš.
Ty budeš hezky u mamky doma za pecí. Tvoje volba.
Jak to překonat? Prostě jet a žít tam jako rodina.
Strach z budoucnosti? Jaké? Vy nevíte, co tam partner bude dělat? Teprve si
hledá práci a nemáte tam kde bydlet?
A že jsi naštvaná? Tak vytáhni z hloubky ten pravý důvod a vyřeš ho.
Je to na tobě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Já bych jel hned. Normálně bych zůstal raději v ČR, ale teď, pod vládou komunistů a estebaku z ANO, je to úplné dno.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@lucenka píše:
Pokud má dítě vztah k rodině, tak ho ani to přestěhování do zahraničí nanaruší. Horší mi přijde měnit kolektiv, kamarády, školu, každý rok.
Až to bude hrozit tobě, klidně zůstaň pět let - nebo patnáct:) já vztahy se svými blízkými radši žiju nablízko a pospolu a totéž chci pro svoje děti. Howgh a ahoj.
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
@elibro píše:
Až to bude hrozit tobě, klidně zůstaň pět let - nebo patnáct:) já vztahy se svými blízkými radši žiju nablízko a pospolu a totéž chci pro svoje děti. Howgh a ahoj.
Tak já to zažívám už pár let a vidím, že to na vztahy mého dítěte s rodinou vliv nemá. Naopak by pro něj bylo náročnější, kdyby se měl stěhovat každý rok do jiné země, měnit školu, kamarády.
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Další podobná témata podle názvu
- Svědí mě v uších
- Stydí se za mě
- Manžel mě odsunul na druhou kolej
- Vsichni dostali zvysenou mzdu krome me
- Brýle proti šilhání
- Odrovná mě moje dítě
- Miminko me nevzbudi
- Jakou antikoncepci pro mě?
Prosím anonym. Předně nevím, co očekávám, vím, ze tady za mě nikdo nic nerozhodne, ani vlastně nevím, jestli se nad něčím rozhoduju
Asi se potrebuju jen vylit..
Situace je taková, jak píšu v nadpisu. Stehujeme se do Kanady. Kvůli práci manžela, s dítětem necelý rok. Ja jsem o tom, ze tam chci, nebyla moc přesvědčena, čím více se to blížilo, tím větší strach jsem dostávala. Pak už jsem vyloženě nechtěla, manželovi to říkala, ze nechci. Daleko od rodiny, přátel.. jazyk umím, to problém není, ale nějak si to nedovedu představit.. Ani tu cestu x-hodin letadlem s prckem, co neposedi.
Několikrát jsme se kvůli tomu pohádali, takže vztah mezi nama poslední dobou na bodu mrazu.
Ok, tak možná chci rady, jak se s tím smířit, jak to cele překonat, nemít strach z budoucna a jak nebýt permanentně naštvaná