Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Strach mít dítě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
10.12.20 23:40
- Citovat
- Upravit
10.12.20 23:44
@Kipa22 jo, taky takové znám. Mladé teda ne, v generaci 50+, protože tehdy bylo „normální“ mít dítě, ideálně dvě a tak si je pořizovaly i ženské, z nichž si myslím, že půlka by si je dnes nepořídila, když už tu není ten společenský tlak. Tady už jsem ale párkrát četla, že si někdo pořídil děti z rozumu a ne touhy a pak to samo naskočilo. Jeden nikdy neví.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
10.12.20 23:44
U nás to bylo opačně. Dítě se neplánovalo, a najednou se stalo, otěhotněla jsem a dnes už můj ex, se před rodinou a okolím dokázal dobře přetvařovat že se na dítě těší, skutečnost ale byla jiná. Ani já jsem si najednou nedokázala představit že budu máma, nechtěla jsem děti. až za pár let. Těhotenství katastrofa, porod komplikovaný, žádná opora jen stres a strach. Teď vedle mě leží můj poklad a štěstí za které bych dychala. A chlapa jsem poslala do prd***až to maličké porodíš, a ono se na tebe podívá, myslím že si už ani nevzpomenes že si žádné děti nechtěla 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
10.12.20 23:46
@Anonymní píše:
raději odpovím anonymně. Já jsem měla naprosto stejné pocity jako ty. A také se zadařilo na první dobrou. V těhotenství jsem několikrát uvažovala o potratu pak o adopci… a teď? jsem nesmírně šťastná, že to dítě mám!!! Nedala bych ho za nic a chci a budu za něj bojovat! Před lety bych ale mluvila jinak. Ta láska přišla postupně a nějak sama. Teď dokonce uvažuji o druhém, já, která vždy říkala, že děti nechce. Vždy jsem řešila kariéru, peníze, cestování, studium apod., teď to řeším také, ale konečně má můj život větší rozměr. Otevřely se mi úplně jiné obzory, možnosti… stačí Ti to takhle nebo mám pokračovat… a vážně před 5 lety bych Ti řekla, že děti jsou fuj a ztráta času, peněz, svobody…
Já taky pevně doufám, že se ta láska nakonec dostaví. Je to asi úsměvné, ale když vidím třeba kolem spokojenou rodinku, nebo fotky kolegyň s dětmi, tak jim tiše „závidím“, že jsou šťastné a vyrovnané a mají rodinu.
- Citovat
- Upravit
10.12.20 23:51
Bud mas v sobe neco poskozeneho vlivem dlouhodobeho uzivani horm. antikoncepce, ktera tyto pocity umocnuje nebo jsi se sparovala se spatnym partnerem. Pokud bys byla s nekym, do koho bys byla blazen v ten spravny cas, tak bys po diteti touzit zacala, protoze „vyrobit“ si nekoho, kdo je napul kopii toho koho silene miluji, je neco uzasnyho. Pokud navic clovek miluje sam sebe, tak nemilovat tu minirepliku jich samych, je temer nemozne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
10.12.20 23:53
@Anonymní píše:
Já taky pevně doufám, že se ta láska nakonec dostaví. Je to asi úsměvné, ale když vidím třeba kolem spokojenou rodinku, nebo fotky kolegyň s dětmi, tak jim tiše „závidím“, že jsou šťastné a vyrovnané a mají rodinu.
víš co ony spokojené rodiny a fotky jsou taky často jen klam a přetvářka…nezastírám, že péče o malé dítě je sakra náročná, ale jakmile začne dítě postupně reagovat, smát se, přetáčet se, udělá první krok, začne žvatlat a začne s tebou pomalu diskutovat tak, pokud nejsi psychicky narušená (což podle dotazu asi nejsi), tak budeš na měkko. Podle toho, že se na to ptáš a uvažuješ o tom, nejsi necitelná osoba, tak bych si typla, že za 10 měsíců sem budeš psát co máš dělat, když Ti dítko nespí, jak mu ulevit od prdíků atd. no a láska přijde někde mezi tím, sama se vloudí, ani nebudeš vědět jak.
Užívej si pohodové těhotenství, děkuj osudu, že jsi otěhotněla v klidu bez starostí a víc neřeš. Vážně to přijde samo. (to říkám jako někdo kdo si dítě pořizoval opravdu rozumem)
- Citovat
- Upravit
Anonymní
10.12.20 23:54
@Aneta.Berg píše:
Bud mas v sobe neco poskozeneho vlivem dlouhodobeho uzivani horm. antikoncepce, ktera tyto pocity umocnuje nebo jsi se sparovala se spatnym partnerem. Pokud bys byla s nekym, do koho bys byla blazen v ten spravny cas, tak bys po diteti touzit zacala, protoze „vyrobit“ si nekoho, kdo je napul kopii toho koho silene miluji, je neco uzasnyho. Pokud navic clovek miluje sam sebe, tak nemilovat tu minirepliku jich samych, je temer nemozne.
právě naopak, to že uvažuje racionálně je znakem toho, že to není jen snůžka chodících vajíček toužících po oplodnění.
- Citovat
- Upravit
10.12.20 23:57
@Anonymní píše:
právě naopak, to že uvažuje racionálně je znakem toho, že to není jen snůžka chodících vajíček toužících po oplodnění.
Racionalne? Pise o strachu a panice?!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.12.20 00:10
@Aneta.Berg píše:
Racionalne? Pise o strachu a panice?!
Takhle to možná pojmenovává, ale u příspěvků to rozhodně nevyplývá.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
11.12.20 00:11
@Aneta.Berg píše:
Bud mas v sobe neco poskozeneho vlivem dlouhodobeho uzivani horm. antikoncepce, ktera tyto pocity umocnuje nebo jsi se sparovala se spatnym partnerem. Pokud bys byla s nekym, do koho bys byla blazen v ten spravny cas, tak bys po diteti touzit zacala, protoze „vyrobit“ si nekoho, kdo je napul kopii toho koho silene miluji, je neco uzasnyho. Pokud navic clovek miluje sam sebe, tak nemilovat tu minirepliku jich samych, je temer nemozne.
I to je možné, HA jsem brala 16 let a vysadila jsem i z tohoto důvodu - doufala jsem, že hormony začnou normálně pracovat a nějak ty biologické hodiny přijdou. Chránili jsme se jinak několik měsíců.
Co se týče partnera, tak samozřejmě nikdo naprosto dokonalý asi neexistuje. I po 12 letech mě stále přitahuje, vždycky mě podržel, se vším pomůže, když je třeba. O domácnost se taky postará - nákupy, úklid, vaření. Samozřejmě se o práce doma dělíme.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
11.12.20 00:15
Nečtu diskusi. Kamaradka byla jak ty. Cizí děti jí lezly na nervy. Já mám díte a ona se nikdy nezajímala, delala vlastně, jakoby neexistovalo. Ona je trochu takovej trochu autista si z ní děláme srandu. No a otěhotněla, porodila a vlastní dítě miluje bezpodmínečně a je to hustý, ale myslím, že je skvělá máma a hrozně jí to prospělo. Žádná deprese se nekonala. Na porod teda nadávala hrozně, to jo. Ale kojila snad rok a půl a je v pohodě. Moc bych se na tvym místě moc nebabrala. Máš taky manžela nezapomeň a ten leccos zastane. Jsi taková jaká jsi a tvůj zivot se změní k lepšímu. Nedostaneš rakovinu, nebudou ti řezat nohy, neumře ti manžel ani tě nečeká stráta střechy nad hlavou. Prostě se teď jenom na nějakou dobu upozadíš a pak se to zase vrátí do starych kolejí s tím, že budeš mít na světě dalšího clověka, kterého ty budeš milovat a on tebe.
- Citovat
- Upravit
11.12.20 01:36
Podle evolucni teorie preferuje kazdy tvor svoje vlastni geny. Takze rozplyvani se nad cizimi detmi je z tohohle pohledu trosku krok vedle.
Az budes mit vlastni, puzzle do sebe zapadne, neboj.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.12.20 02:08
Takže jestli ten konec dobře chápu, tak už těhotná jsi?
Jinak měla jsem to stejné - cizí děti mě nezajímaly, spíš jsem si prohrála se psem než s malým dítětem. Nebaví mě různé blbosti s dětma, mezi ostatníma holkama, co se z dětí rozplývají jsem studenej psí čumák.
Teď jsem těhotná a na dítě se těším a miluju ho, ale rozhodně nejsem taková ta typická maminka. Chodila jsem na předporodní i laktační kurz a moc mi to pomohlo, doporučuji, ale vidím, že ostatní maminy jsou jiné. Taky jsem měla strach jaká budu matka a jak to psychicky ponesu a podobně - a myslím si, žestrach z toho jaká budeš matka a jestli bude dostatek lásky pro dítě vlastně znamená, že chceš být matkou a chceš to dítě milovat a taky budeš, jen je ten strach příliš velký.
A můj muž je podobný tvému - miluje děti, má dvě děti z prvního manželství a udělal by pro ně cokoliv. Když jsem viděla, jak je skvělej otec, tak mě to přesvědčilo mít s ním další dítě. Myslím si, že bude lepší rodič než já nejen kvůli zkušenostem, ale i kvůli tomu, že je víc mateřskej typ než já ( říkám mu kvočna a matka Tereza 
) Dokonce jsme domluveni, že kdybych po roce chtěla, tak se můžu vrátit do práce a na rok bude s dítětem doma on. Jsme schopni vydělat stejné peníze, tak je jedno, kdo bude s dítětem doma. U druhého dítěte by dokonce rád s nima zůstal doma. Už jsem slyšela o takových mamkach, co dítě sice milují, ale potřebují být na pár dní taky ženy, co se věnují sobě a své kariéře nebo koníčkům a je to tak v pořádku, protože jen šťastná žena/ matka může mít šťastné děti. A když máš partnera, co ti s capartem pomůže a bude fungovat, tak to je super. Takže neboj se toho, jste na to dva. Promluv si s mužem o všech pocitech a o všech možnostech, co máte. Třeba může muž dělat home office nebo hlídat o víkendech a ty tak získáš čas a prostor pro sebe. A jestli manžela miluješ, tak to dítě je důkaz vaší lásky a až tu jednou jeden z vás nebude, tak máš to dítě, které bude z 50% on. Jelikož mám o 17 let staršího muže, tak je mi tato představa bohužel blízká. Přeju hodně štěstí, ať to zvládneš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.12.20 02:20
Jo a strach že životní změny - taky jsem se bála, ale když vidím svoji ségru a kamarádku, jak to zvládají, tak si prostě vizualizuju, že to tak budu mít taky. Budu stíhat chodit k holičce, budu upravená, doma uklizeno a ještě se věnovat svým koníčkům. Ségra byla první dva měsíce s miminkem doma, ale pak mimčo svěřila manželovi ( buď po práci nebo o víkendech) a začala znovu s jógou, tancem, zašla si k holčičce… Prostě si nenechala úplně změnit život dítětem a neřekla si, teď můj život skončil a já budu jen s dítětem 24/7 a můj život a potřeby neexistují. Přitom svou holčičku miluje, věnuje se jí a malá se na maminku i tatínka dívá jak na Svatý obrázky. Druhá kamarádka má 3 děti, má svou práci na půl úvazku a ještě jezdí na koních závodně a ještě na nich učí lidi jezdit. S dětma jí pomáhá manžel, babička jim funguje jen jedna a jen omezeně. Děti jsou v Montessori školce, ale jen 2-3 dny v týdnu, jinak jsou s rodiči. Jo a čekají čtvrté…jsou to blázni, ale jsou tak spokojení…jo a tato brzo 4 násobná matka začala s dětma až po 30 tvé, protože do té doby děti nechtěla a tvrdila, že je ani mít nebude. Člověk míní, pánbůh mění 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.12.20 05:24
Tak deti nemej, kdyz se bojis. To neni povinnost. Manzel chce, tak mu dej volnost, at si zalozi rodinu jinde. Proc se zdrzovat a dal ztracet zbytecne roky?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Krvácení mimo cyklus při braní antikoncepce
- 03.09.26
- Anonymní
Chloprothixen 50 mg
- 07.09.26
- Anonymní
Očkování živou vakcínou
- 04.09.26
- Anonymní
Menstruační problém
- 31.08.26
- Anonymní
raději odpovím anonymně. Já jsem měla naprosto stejné pocity jako ty. A také se zadařilo na první dobrou. V těhotenství jsem několikrát uvažovala o potratu pak o adopci… a teď? jsem nesmírně šťastná, že to dítě mám!!! Nedala bych ho za nic a chci a budu za něj bojovat! Před lety bych ale mluvila jinak. Ta láska přišla postupně a nějak sama. Teď dokonce uvažuji o druhém, já, která vždy říkala, že děti nechce. Vždy jsem řešila kariéru, peníze, cestování, studium apod., teď to řeším také, ale konečně má můj život větší rozměr. Otevřely se mi úplně jiné obzory, možnosti… stačí Ti to takhle nebo mám pokračovat… a vážně před 5 lety bych Ti řekla, že děti jsou fuj a ztráta času, peněz, svobody…