Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Strach mít dítě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
11.12.20 06:43
Já taky nebyla nikdy mateřský tip a cizí děti vlastně nemusím furt…
Jenže vlastní je vlastní a u mě to zařídila matka příroda..po porodu a když jsem byla s tím bezbranným stvořeníçkem..no a syna miluji.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.12.20 07:20
Ja se citila uplne stejne, taky jsem v sobe nikdy nepocitila ani spetku materskeho citu. Takze kdyz jsem pak zirala na 2 carky na testu, sevrel se mi zaludek a jediny co mi bezelo hlavou, bylo „proboha co jsem to provedla“. Muz mel z tehotenstvi hroznou radost, ja hledala duvody, proc je to spatne a proc jsme jeste meli pockat. Trvalo mi par tydnu, nez jsem tu myslenku zpracovala z negativni do neutralni, mozna mirne pozitivni, roviny a pak byl najednou konec, samovolny potrat. Dost me to zaskocilo, netusila jsem, ze se tyhle veci deji a mela jsem cerny svedomi, ze jsem se tak rouhala a ted to mam za to. Kazdopadne jsem se z tohohle, pro ostatni zeny, hrozneho zazitku oklepala behem par dni a zivot si jel dal, jako by se nechumelilo. Po pul roce jsem z jednoho nechraneneho styku otehotnela znova, tentokrat uz jsem mela trosku respekt, radosti jsem sice neskakala, ale uz jsem se snazila nepremyslet negativne, kdyz mi pak gynekolozka na 2. prohlidce oznamila, ze tehotenstvi opet zamlklo, tak jsem si ten den i pobrecela jak zelva. Kazdopadne uz je to vic jak rok a ja se do dalsiho tehotenstvi ne a ne rozhoupat, vim ze cas bezi, gynekolozka mi kladla na srdce, ze bych to nemela uz moc odkladat, ale nedokazu to v sobe zlomit. Vzdycky jsem si myslela, ze ta touha po diteti jednou prijde, ted uz tusim, ze nejspis neprijde a ja se musim rozhodnout ciste pragmaticky. Tehotenstvi asi nikdy moc prozivat nebudu, ale verim, ze pak ty hormony zafunguji a ja pak budu neskutecne rada, ze to dite mam. Takze se za sve pocity vubec nemusis stydet, nejsi v tom sama, tvuj prispevek je uplne jako bych ho napsala ja. Zkus nad tim tolik nepremyslet a ono se to podda, uvidis, nakonec budes moc rada, ze toho drobka mas a budes mu tou nejlepsi mamou. A ve vysledku uvidis, ze ten novy zivot je sice jiny, ale taky moc fajn. O tom nepochybuj 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
lucenka
11.12.20 07:23
Tak teď už těhotná jsi, takže je pozdě to řešit. Snad k tomu dítěti po porodu najdeš lásku a nebude se cítit nemilovaný. Doporučuju přečíst si knížku Musíme si promluvit o Kevinovi, k čemu takové odmítání matkou může vést.
- Citovat
- Upravit
11.12.20 07:28
Hele já to mám taky podobně, mám rada jenom “moje děti”, tzn. děti me vlastní a pak od lidi, které znám, takže od rodiny, kamarádek. Ale vadí mi, když uplne cizi dítě jde ke mne třeba na hřišti a něco mi říká a ten rodič dela, ze tam není a nepřijde se ani pozdravit. 
Ale to asi není tím dítětem 
Nu, ale, když už se k vám ditko chystá, tak ho jiste rada mit budeš, však to uteče jako voda, začneš pro ne shánět věci, vybavicku a než se vzpamatujes, bude tu. Ale každá má jiste občas nějaké smíšené pocity, ale to neznamená, ze dítě nemas rada 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
PaníKadrnožková
11.12.20 07:42
Jééé, takže už jsi to vyřešila a jsi v tom? tak gratuluju. Hele, řev vlastního dítěte je mnohem snesitelnější než řev cizích rozcapenych harantů, toho bych se fakt nebála. Bud ráda, že jsi to udělala, jsem si jista, že se láska dostaví a budeš výborná máma a ještě jsi udělala chlapovi hroznou radost.
At tě tehotenství moc netrápí, přeji normální porod a pak si užívejte
A jinak já děti vždycky hrozně chtěla, ale když jsem teď, v 37 viděla počuranej test a //, tak ve mně hrklo, jestli jsem se přece jen neunáhlila a jestli to nebyl jen nějaký jalový nápad 
- Citovat
- Upravit
11.12.20 07:49
Já jsem v prvním těhotenství měla podobné pocity, dítě jsem měla kvůli muži, je starší. Pak se narodila a musím říct, ze mít děti je pro mě nejlepší věc v životě, nikdy bych o to nechtěla přijít, teď čekám třetí. Dokonce už mám lepší vztah i k cizím dětem, některé mi ale lezou na nervy pořád.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.12.20 07:55
Holky já to mám taky tak. Je mi 34 a po dítěti nějak netoužím. Ale rozumově do toho jít nedokážu. Já mám prostě strach, že po tom porodu to dítě třeba nebudu mít ráda, jako po tom, co budu muset vytrpět. Mám strach i vysadit antikoncepci. Měla bych to řešit s nějakým odborníkem, ale stydím se. Prosím anonymně.
- Citovat
- Upravit
11.12.20 08:23
Taky nejsem vyloženě mateřský typ, nikdy jsem se nerozplývala nad miminama v kočáru, cizí děti nemusím a vyloženě nesnáším společnost ostatních matek, pro které je dítě jediný tématem hovoru atd… Potřebuju k životu i konverzaci a dospělými, proto celou dobu mateřské i částečně pracuju. A nepřipadám si, že jsem horší matka, než ta, která se od 15 třepe na to, aby byla matkou a je poprděná z dětí. Každá to máme prostě jinak, neznamená, že z tebe nebude dobrá máma A neboj, vlastní dítě ráda mít budeš, příroda to dobře zařídila 
U mě bylo dítě racionálním rozhodnutím, chtěla jsem stihnout děti do 30. První dítě se nám povedlo počít hned a měla jsem stejné pocity, jako ty. Zděšení, strach, co jsme to udělali a že to určitě nezvládnu 
A zvládla, syn má 3,5 roku a je to super parťák. Na jaře se nám narodí druhé. Svoje děti miluju, baví mě být rodičem, ale stejně ráda vždycky zajdu do práce a od toho dětského světa si odpočinu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.12.20 09:08
@Anonymní píše:
Holky já to mám taky tak. Je mi 34 a po dítěti nějak netoužím. Ale rozumově do toho jít nedokážu. Já mám prostě strach, že po tom porodu to dítě třeba nebudu mít ráda, jako po tom, co budu muset vytrpět. Mám strach i vysadit antikoncepci. Měla bych to řešit s nějakým odborníkem, ale stydím se. Prosím anonymně.
Tohle jsem řešila taky manžel mi řekl, že si pro další HA nemám chodit a že se budeme chránit jinak, nakonec na tom tolik nebylo. Někdy jsem si až říkala, že kdyby se stala nehoda, tak to snad bude lepší a já to pořád nebudu tolik řešit. Já jsem psycholožku tedy vyhledala a vůbec se za to nestydím. Po vysazení mi dr řekla že je vše v pořádku a vidí na utz že ovulace bude další den, takže je vlastně ideální doba na to zkusit to. Tehdy jsem to vůbec nedokázala - ještě ten den jsem jí zavolala o kontakt na osvědčenou psycholožku, která se zabývá přímo úzkosti a strachem z těhotenství a porodu atd. Prostě jsem to chtěla začít řešit.
Zakladatelka.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
11.12.20 09:13
@Semtex píše:
Hele já to mám taky podobně, mám rada jenom “moje děti”, tzn. děti me vlastní a pak od lidi, které znám, takže od rodiny, kamarádek. Ale vadí mi, když uplne cizi dítě jde ke mne třeba na hřišti a něco mi říká a ten rodič dela, ze tam není a nepřijde se ani pozdravit.
Ano, pozitivní test jsem zjistila teprve před týdnem, tak se s tím teď nějak snažím srovnávat a myslet pozitivně. K dr jdu až ke konci příštího týdne. Takže si tak nějak odůvodňuju, že tyto smíšené pocity jsou normální a že příroda zafunguje.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
11.12.20 09:21
@Froseth píše:
Taky nejsem vyloženě mateřský typ, nikdy jsem se nerozplývala nad miminama v kočáru, cizí děti nemusím a vyloženě nesnáším společnost ostatních matek, pro které je dítě jediný tématem hovoru atd… Potřebuju k životu i konverzaci a dospělými, proto celou dobu mateřské i částečně pracuju. A nepřipadám si, že jsem horší matka, než ta, která se od 15 třepe na to, aby byla matkou a je poprděná z dětí. Každá to máme prostě jinak, neznamená, že z tebe nebude dobrá máma
Moc děkuju za tvůj komentář. Asi na tom budu tak nějak podobně. Prostě z toho nejsem hotová a z „mimískování“ mám kopřivku. Já určitě budu muset začít pracovat mnohem dřív než většina maminek tady. Žiju v zahraničí a MD ze zákona je 18 týdnů, pak je to na zaměstnavateli, jak dlouhé neplacené volno dovolí. Většinou jsou to další 2-3 měsíce a pak musíš nastoupit zpět do práce na plný úvazek nebo místo ztratíš a ještě musíš zpětně vrátit všechnu vyplacenou mateřskou.
Zakladatelka
- Citovat
- Upravit
Anonymní
11.12.20 09:25
@VelkaMys píše:
Já jsem v prvním těhotenství měla podobné pocity, dítě jsem měla kvůli muži, je starší. Pak se narodila a musím říct, ze mít děti je pro mě nejlepší věc v životě, nikdy bych o to nechtěla přijít, teď čekám třetí. Dokonce už mám lepší vztah i k cizím dětem, některé mi ale lezou na nervy pořád.
Jsem moc ráda, že jsi teď šťastná a moc ti to přeju. Já doufám v to samé. Vím, že je to možná nezodpovědné, jak jsem to vyřešila, ale jsem to prostě já a z každého velkého životního kroku mám strach, protože nevím, jak to v budoucnu bude.
Zakladatelka
- Citovat
- Upravit
11.12.20 09:36
Ahoj, já taky nemám extra mateřské pudy a cizí děti mi spíš vždy vadily. Ale bavila jsem se o tom s mamkou a ta mi říkala, že to měla úplně stejně, že jí cizí haranti lezli děsně na nervy Ale nás s bráchou milovala a musím říct, že byla vždy a pořád je skvělá máma. 
Neboj se, zvládneš to, všechno bude ok
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.12.20 10:21
Navíc to víš pouze týden, já jsem měla ty pocity i později, možná dokud mě nezačala kopat v břiše 
. Cizí děti jsem úplně nenáviděla, vždycky někde rvaly . Ještě pár let předtím jsem na vysoké říkala, že děti nechci nikdy. Teď bych je nevyměnila za nic na světě, starší chodí do první třídy a je krásné vidět jak roste, chápe toho čím dál víc.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.12.20 11:33
Hele já taky nikdy nebyla mateřský typ. Cizí děti jsem neměla ráda, otravovaly mě. Až když jsem potkala manžela, tak se to postupně začalo měnit od „děti nikdy“ přes „s ním by asi nebyla taková katastrofa mít dítě“ až po „sakra já vážně chci mít dítě“. Určité strachy jak to budu zvládat, co všechno se tím změní, jestli budu mít dítě ráda, jestli bude mít rádo ono mě, jak se změní vztah s mužem, jsou úplně normální.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Krvácení mimo cyklus při braní antikoncepce
- 03.09.26
- Anonymní
Chloprothixen 50 mg
- 07.09.26
- Anonymní
Očkování živou vakcínou
- 04.09.26
- Anonymní
Menstruační problém
- 31.08.26
- Anonymní
