Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Strach o mimčo
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
4.10.11 16:06
Jsem na tom úplně stejně ale,myslím si že je to úplně normální bát se o svoje mimi 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.10.11 16:13
asi taky záleží jak staré dítko je
na začátku - po porodu se hodně na tom strachu podílí i hormony…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
4.10.11 17:13
No, strach o dítě je určitě normální a potřebný, ale to, co popisuješ je trochu extrém 
Co třeba partner, tomu jí necháš? Nebo ji opravdu nedáš z ruky?
Já teda tenhle problém nikdy neměla půjčila bych malého skoro každému (teda pochovat, ne na půl dne 
)Ale bát se, jestli se lekla To jí přece neublíží
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.2.14 11:32
Velký strach o dítě
Holky píšu anonymně, protože se i stydím za to mé chování. Potřebuji poradit, jestli Vás tu není víc, co máte podobný problém a jak jste ho řešili.
Mám velký (dle mého až abnormální strach o svého drobečka). Ze začátku jsem si myslela, že jsou to hormony a po 6ti nedělí to přejde, ale nepřešlo. Teď už je nám 5 měsíců a pořád, i když trochu méně, se o malé bojím. Myslím si, že to je způsobené od začátku těhotenství, kdy nám v nemocnici hrozili, že možná o miminko přijdeme.
Od té doby se bojím a bojím…v těhotenství jsem nechtěla chodit moc ke kamarádce, protože měla doma kočky, nenaočkované, ale hlavně jsem se bála, abych nedostala tu kočičí nemoc, která pak ublíží mimču. Ke konči těhotenství jsem doma uklízela jak divá, protože mi vše připadalo špinavé. Po porodu jsem se děsně bála, že k nám na návštěvu někdo přijde nemocný a malý to chytne. ( Tchán taky přišel, ale nic se nestalo. Tchýně byla taky nemocná a chtěla dorazit, ale když viděla, že mi to fakt vadí, tak se urazila.) Po návštěvě jsem chtěla, aby si umyla ruce, když jde z venku k novorozenci, což pár lidem vadilo. Nemám ráda, když mi kuřák bere prcka do rukou a přitom smrdí kouřem od cigeret a malý, olizuje vše, tak i ruce chovajících lidí a já zase šílím uvnitř. Teď jsem zase šílela z přestavby kuchyňské linky. 
Máme doma myši a ty jsou hlavně za k. linkou, čůrají tam a kadí…Když ji manžel s dědou předělávali, lezli tam v tom a i když si umyli ruce, tak oblečení si nechali a pak malou chtěli chovat a mě hned napadlo, že se otře o jejich špinavé obleční, olízne si pak ruce a chytí nějakou tu myší nemoc, jak na to může i člověk umřít. Přemýšlela jsem už, že bych si měla zajít k lékaři, ale manžel říkal, že to zatím není potřeba, ale já cítím, že se téhle věcí budu pořád bát…Omlouvám se za sloh, ale kdybych napsala jen část, tak to třeba nebude vypadat tak strašný. Máte s tím někdo zkušenosti? Co s tím? Mám se bát těch myší nebo je to fakt přehnané?
- Citovat
- Upravit
11.2.14 11:36
Manžel říká, že to zatím není potřeba? Promluvit si s psychologem není žádná ostuda..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.2.14 11:37
Jestli tě ta přehnaná starostlivost obtěžuje, tak si k dr dojdi. Na tom není nic špatného 
Ale mě to nepřijde zas tak přehnané… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.2.14 11:41
Strach o dítě je normální, toho už se nezbavíš, ale jak sama cítíš, asi by to mělo mít nějaké hranice. Pokud si sama myslíš, že máš strach až moc velký tak tiv první řadě tleskám a obdivuju tě, že si něco takového přiznáš a chceš to řešit. Zajdi si k psychologovi nebo psychiatrovi, ten by tu „hranici“ měl dokázat odhadnout a řict ti co dělat aby sis trochu od strachu odpočinula. Držím palce, ať se ti uleví.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.2.14 11:42
Mně to taky nepřijde přehnané. Já taky všechny posílala do koupelny - někteří lidi jsou čuňata a nemyjí si ruce po příchodu z venku automaticky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.2.14 11:47
No tak já si myslím, že jsi uplně normální u nás je naprosto SAMOZŘEJMÉ že když někdo přijde z venku, jde si hnedka umýt ruce- a zvlášť pokud chce sahat na mimi nebo malé dítě za druhé - kočky nesnáším, takže ke kamarádce bych rozhodně ke kočkám, zvlášť pokud nejsou očkované taky nelezla, ať se klidně na mě zlobí.
za třetí- pokud je někdo nemocný, tak by k malýmu mimi taky neměl líst. to mi přijde logické- popřípadě držet se dál a nechovat ho a prskat na něj.
no a myši? tak to bych se vůbec zbláznila, jak je tam máte dlouho? hnedka pochytat nebo budou všude 
taky jsme je první rok v baráku měli. bydlíme u pole, měli jsme je ve špajzu, na půdě, dokonce i pobíhali v pokojíčkách– naštěstí jsme je pochytali…
podle mě máš normální obavy o své dítě. podle toho co popisuješ
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.2.14 11:47
@BaMaK Jj uvědomuji, protože jsem kolem sebe měla dost malých děti a nikdy jsem to tak neřešila. Jen jsem si umyla vždy ruce, když jsem si šla nějaké malé mimčo pochovat- přišlo mi to OK, byli jsme takhle naučení z domu. Ale teď se bojím a bojím a nejhorší je, že za vším vidím nemoce smrtelné - viz ty myši.
@Sibyla0 No on by to nebral jako ostudu, ale pořád si asi myslí, že se z toho dostanu sama, když si uvědomuji, že se bojím víc než ostatní. Je pravda, že se snažím to neřešit a postupně povoluji víc a víc, ale není to ono
- Citovat
- Upravit
11.2.14 11:48
Hm, taky mit o nepřijde nijak přehnané. Podle mě je samozřejmost, že před chováním miminka si návštěva umyje ruce. U nás to tak každý dělal a já to taky dělám, když přijdu ke kamarádce. Ze strachu o miminko jsem nedávala nikdy nikomu vozit kočárek, což zase vadilo ostatním . Postupem času to přecházelo a teď, když jsem v práci, dcery hlídá babička nebo jsou ve školce a škole, tak nějaký konkrétní strach nemám, naučila jsem se ho vytěsnit. To bych se zbláznila, kdybych si měla představovat, co všechno se může stát. Ale jak píšu, u miminka mi to přijde úplně norální 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.2.14 11:51
No nemyslím, že jsi přehnaně citlivá, to že uklízíme před narozením drobečka je tzv. hnízdění, nic špatného na tom nevidím a to se to kolikrát fakt šíleně přehání já tedy nebyla přeháněcí případ, ale je to tak a to musí blízcí tolerovat že nechceš nemocné lidi u miminka je naprosto přirozené a normální, já vyštvala tenhle týden manžela k rodičům, protože je velmi nastydlý, tak aby to malý nechytil a to mu je už přes 7 měsíců a že napomínám, když si zapomene umýt ruce někdo, ať je to kdokoli od rodiny po návštěvy, když chce chovat malého, to napomínám, jako nevim, na co sáhli a upřímně, to neví nikdo… my máme v kuchyni a koupelně dettol a nedám jinak, než aby si všichni, kdo chtělí brát do ruky Matýska myli ruce tím mýdlem… ale zase nejsem přeháněč, uklízím normálně jednou týdně standardní úklid a jen kuchyň, záchod a koupelnu častěji, páč tu mám dva chlapy a někdy jsou děsný čuňata a v kuchyni se prostě musí furt, když se vaří pro větší rodinu… nicméně abych se vrátila k hlavnímu tématu, tak prostě nezlob se na mě, ale pokud máte doma myši, tak neni možný, aby někdo, kdo v tom svinstvu pracuje, bral do ruky malé dítě 
moje maminka v legraci říká, když jí přijde, že moc panikařím, že nikdy nevím, z čeho tloustneme, ale ona je hodně čistotná takže za mě proboha nebrat dítě do ruky, pokud je práce v takhle rizikovém prostředí, což myši jsou, bez sprchy a převlečení do čistého!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
Dobrý den, potřeboval bych se někomu svěřit. Nevím jestli je to normální, nebo už blázním. Strašne se bojím o svou dceru. Nechci ji nikomu půjčovat. Když ji měla naposle švagrová, tak mi s ní najela nákupním košíkem do sloupku, naštěstí byla v autosedačce. Dneska jsem byla s kamarádkou na procházce. Má stejně velké mičo. Malá začala vyvádět, tak jsem ji vytáhla z kočáru, K. se málá strašně líbí, tak že si j pochová, nedokážu říct ne.
Tak si i chvilku nesla a její starší dcera mále vlítla s jejím mimi pod auto(byla těsně u krajnice) jenže ta má známá držela moji holčičku. Nic se nestalo. Ale já si pak říkám co když se lekla, nebo ji nafoukalo do uší.Jenže já se o to své dítě tak bojím, aby neco. Už bych si za to nafackovala 