Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Strach oznámit těhotenství rodičům
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
8.10.18 13:06
Ve 27 letech otěhotnět? Dřív se tomu už říkalo opožděná prvorodička, ale to bylo za socíku…Ale teď už pomalu ženy poprvé rodí až po třicítce…Je jiná doba…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.10.18 13:08
@Božislava píše:
Ve 27 letech otěhotnět? Dřív se tomu už říkalo opožděná prvorodička, ale to bylo za socíku…Ale teď už pomalu ženy poprvé rodí až po třicítce…Je jiná doba…
Naši mě měli ve 25ti letech. Ale u mě je zajímá jen práce, práce a práce… Dítě by u mě viděli přesně až kolem té třicítky. 
- Citovat
- Upravit
8.10.18 13:09
Počkej si, až si všimnou;);) a neboj naši zase vyhrožovali že budou decku říkat jinak, pze se jim nelíbí jméno…no, nakonec v pohodě, zvykli si;)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.10.18 13:09
trochu mimo… promin.
ale jako prvni mne napadlo, ze se vam budou rodice hrozne plest do vychovy.. 
no a jak to rict? Normalne. Tak jak pises, neni ti 15,cekas, zda se, planovane a chtene dite.. tes se!
A nenech si pokazit sve stesti jenom kvoli nazoru jinych i kdyz jsou to treba rodice
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.10.18 13:10
Takoví rodiče, co svého potomka i jako dospělého shazují a celý život mu tvrdí, že na všechno má času dost a tak, jsou fakt k nesnesení. Člověk se celý život cítí jako malý neschopný blbec.
Vím to, protože mám rodiče stejné, jako ty.
Já mám dost ostré lokte, takže když jim jdu něco důležitého oznámit, normálně a s radostí to oznámím. Pokud mi to přejí, jsem ráda, pokud mají kecy (jakože mají), odcházím.
Je ti 27, jsi v nejvyšším čase na to mít dítě, buď happy, užívej si to a s radostí jim to oznam. Když budou mít řeči, zopakuj jim, kolik ti je a zbytek pouštěj jedním uchem tam a kolenem ven, ono je to časem přejde, až uvidí vnouče. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.10.18 13:10
@Rezii píše:
Počkej si, až si všimnou;);) a neboj naši zase vyhrožovali že budou decku říkat jinak, pze se jim nelíbí jméno…no, nakonec v pohodě, zvykli si;)
S tím taky do budoucna počítám, že se jim na 100% líbit nebude, které máme vyhlídlé 
- Citovat
- Upravit
smurfka
8.10.18 13:11
oznámila bych to po prvním screeningu ( 13tt ) s tím, že víš, jaký na to mají názor, ale jestli tě milují, tak si tyhle řeči nechají pro sebe, abys mohla prožít krásné těhotenství, které si žena zaslouží. ( na druhou stranu bych si před nimi nestěžovala, až ti bude blbě, až budeš ležet doma, budeš unavená na nějaké práce, atd atd )
- Citovat
- Upravit
Anonymní
8.10.18 13:12
@katuska1984 píše:
trochu mimo… promin.
ale jako prvni mne napadlo, ze se vam budou rodice hrozne plest do vychovy..
no a jak to rict? Normalne. Tak jak pises, neni ti 15,cekas, zda se, planovane a chtene dite.. tes se!
A nenech si pokazit sve stesti jenom kvoli nazoru jinych i kdyz jsou to treba rodice
To budou, to je mi jasné 
. Oni se totiž do všeho pletou už teď a skoro všechno co udělám, je špatně, protože oni by to udělali jinak. Ale jinak naše mám moc ráda 
- Citovat
- Upravit
8.10.18 13:12
Varianta je poslat jim sms nebo dopis s fotkou z ultrazvuku jako „oficialni“ oznameni a pak chvili pockat, az vychladnou. Nebo to rict na nejake rodinne akci, kde bude vic lidi/vic objektu zajmu.
A nebo to rict az to bude videt.
A nebo jen proste rikat na vsechno „ale mami, je mi uz 27“ a dal o tom nediskutovat. I kdyz to bude tezke
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.10.18 13:13
@Anonymní píše:
S tím taky do budoucna počítám, že se jim na 100% líbit nebude, které máme vyhlídlé
tak jim to ani dopředu neříkej
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.10.18 13:14
@pecenaBrokolice píše:
Takoví rodiče, co svého potomka i jako dospělého shazují a celý život mu tvrdí, že na všechno má času dost a tak, jsou fakt k nesnesení. Člověk se celý život cítí jako malý neschopný blbec.
Vím to, protože mám rodiče stejné, jako ty.
Já mám dost ostré lokte, takže když jim jdu něco důležitého oznámit, normálně a s radostí to oznámím. Pokud mi to přejí, jsem ráda, pokud mají kecy (jakože mají), odcházím.
Je ti 27, jsi v nejvyšším čase na to mít dítě, buď happy, užívej si to a s radostí jim to oznam. Když budou mít řeči, zopakuj jim, kolik ti je a zbytek pouštěj jedním uchem tam a kolenem ven, ono je to časem přejde, až uvidí vnouče.
Asi se opravdu musím naučit „jedním uchem tam, druhým ven“, jinak se z toho zcvoknu. Bohužel si všechno co se týče našich strašně beru a je mi to líto . Ale máš pravdu, věk na to mám a zázemí taky
- Citovat
- Upravit
8.10.18 13:14
@Anonymní píše:
To budou, to je mi jasné
to, ze si nastavis hranice se nevylucuje s tim, mit je rada.
a mozna to nakonec bude lepsi jak myslis. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.10.18 13:15
Odložit oznámení na co nejpozději? Říká se, že první trimestr je rozhodující, bohužel ne vždy se miminko udrží. My jsme proto těhotenství nikomu neříkali, dokud nebyl první trimestr za námi. Chceš-li si ušetřit rodičovské kázání atd., tak bych oznámení těhotenství odložila a na jejich řeči bych pak zareagovala, že teď už je zbytečné cokoli říkat, protože na potrat je pozdě. A zapracovat na sebevědomí - asertivně rodičům oznámit, ať si řeči nechají pro sebe, že ty jako těhotná potřebuješ klid a ne řešit „co by kdyby“. Je to tvůj život, rodiče máš ráda, ale o svém životě si už rozhoduješ sama, už nejsi malá holka, takže, rodičové milí, mám vás ráda, ale žádné vaše obavy poslouchat nechci. Je od vás milé, že máte o mě obavy, že pro mě chcete to nejlepší, a tím nejlepším je pro mě a moje nenarozené miminko minimum stresu, tak mě prosím ušetřete svých obav a strachů.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Záznam v dokumentaci z miniinterrupce
- 22.10.26
- Anonymní
Prodloužená menstruace
- 21.10.26
- PZV921
Salám herkules
- 17.10.26
- Anonymní
Tělísko Mirena a krvácení
- 15.10.26
- Anonymní
Tak je to tady. Konečně se zadařilo a jsem těhotná. Problém je ovšem v tom, jak to oznámit mým rodičům. Asi si řeknete že řeším blbosti, ale… Je mi 27 let, mám manžela kterého naši mají moc rádi, máme vlastní byt, stavíme baráček. Jenže moji rodiče mě pořád berou jako malou holku. Když jsem se s manželem bavila o dětech a zaslechli to naši, málem je trefilo. Že na tohle máme snad ještě čas, že máme na krku zařizování domu a do toho dítě, to přece nepřipadá v úvahu. A do toho moje práce. Vidí ji jako „práci snů“, kdy si nemůžu pomalu dovolit být ani nemocná, protože od nich slyším jen co na to řeknou v práci, co když mě vyhodí… Takže už vidím, jak jim půjdeme oznámit že čekáme dítě a strhne se vlna řečí a rozmlouvání, vyčítání, přemlouvání, kázání.
Opravdu tohle nechci absolvovat, protože jsem už dospělá se svým vlastním životem a nechci se cítit jako malá holčička, která otěhotněla s neznámým klukem v 15ti letech. Ale bohužel si tak připadám. Vím, že rodičům to oznámit musím, stejně tak vím, že se s tím zachvíli smíří a svoje vnouče budou milovat, ale jak přejít tu chvíli, kdy jim to řekneme? Jak přečkat tu dobu, co se jim to nebude líbit a budou mi to každý den předhazovat a budou na mě protivní? Přestat se s nima na tu „chvilku“ vídat taky nechci, ale nezvládnu ty věčné řeči.
Anonym, protože mě tu lidi znají a nechci aby někdo věděl že řeším tohle. Děkuji