Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Hibou Hlasove zpravy mi ani nepripominej
. Nastesti je na me uz nikdo nezkousi
.
@Icc píše: Více
A treba taky ne, protoze mas fobii. Takze budes jeste vice sam. My tu myslim naprosto chapeme, ze je spousta lidi, co s telefonovanim nema problemy, dokonce spousta lidi, co si ho uziva, ale je strasne uklidnujici vedet, ze clovek neni sam, ktery by obcas misto hovoru skocil z mostu a ex post se citi jako po prejeti parnim valcem
.
Dcera to má stejně, nechápu to. Vždycky jí všude objednávám, ale to přece už není možné, donekonečna to dělat nemůžu. Na mobilech jsou furt, ale volat to ne. Ukazovala jsem dceři volamezavas a bude si to platit sama, když nechce volat.
Teď jsem četla, že v Americe vyvinul nějaký startup AI asistenta který obvolavá lékaře a vše vyřizuje za vás…
Tak asi ten problém s voláním má víc lidí. A třeba to za chvíli každý bude řešit takto.
@LenkaSOu píše: Více
A to někam musí dávat svy osobní údaje, ne? ![]()
Zkus volat do lesa!! Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá!!
Omlouvám se všem, které jsou opravdu nemocné, ale čím dál víc mi připadá, že je to většinově zcela uměle vytvořený problém. Když dítě není pohybova gramotné, vytvoří se mu fobie z tělocviku, protože tam po něm chtějí, aby cvičilo a to ho stresuje, protože to neumí a mám problém se to naučit. Proto tam nechce chodit. A ani nemůže, protože má fobii.
A nevím, jak je to možné, že tolik dětí není pohybově gramotných. Údajně je to až 45% školních dětí. A nevím, kde se bere tolik lidí, co má problém s telefonováním, s běžnou komunikací v restauraci (apka je lepší) nebo v obchodě.
Jestli ona to není stejná lenost, která se vyrábí tím, že děti nemají dost pohybu a my všichni dostatek sociálního tréninku. Fobie zní lépe a člověk za ni vlastně přece vůbec nemůže. Znova se omlouvám všem, které jsou opravdu nemocné, ale tady je vás tolik, že to statisticky nějak nevychází. Asi jako s těmi dětmi při tělocviku.
@Icc Hele, ja fakt netvrdim, ze jsem nemocna, jen ze mam tento konkretni problem. Ze jsem chtela podporit zakladatelku, ze neni uplne padla na hlavu a neni v tom sama. Nehlede na to, ze ten telefonat vzdycky nakonec dokazu, jen s radou neprijemnych doprovodnych efektu. Ktere se bohuzel casem nelepsi. Spis se to s vekem zhorsuje, protoze se zvysuje i pocet velice neprijemnych telefonnich hovoru, protoze clovek u nekterych casteji volanych cisel predem vi, ze budou protivni… A co. Ziju? Ziju. Nikdo tady nefnukal, jaky je chudacek.
@LunaP píše: Více
Já mám asistente i ve svém Camaru a stojí za hovno!!
@Hobitka
Já jsem si jen všimla, že zakladatelka nehledá radu, jak se to naučit, ale hledá někoho dalšího, kdo by jí potvrdil, že je vlastně v normě. A totéž čiší z řady dalších příspěvků - chyba nikdy není v tom, že mi to nejde, že to neumím, ale v tom, že je to pro nás (s fobií) špatně nastavené.
Tenhle problém se v tomhle měřítku objevuje až v posledních letech. Proto jsem použila paralelu s dětmi, které se až do školního věku nenaučily běhat. Tenhle problém taky skoro neexistoval. Za celou dobu své školní docházky jsem zaznamenala jen jedno zdravé dítě, které mělo s pohybem větší potíže.
@a12 jojo, zadáš údaje a kam zavolat a jde to hnedka. dneska se osobní údaje zadávají už skoro všude, to mě nepřekvapuje.
@Icc píše: Více
a jak podle tebe vzniká fobie z výšek nebo z pavouků? z otevřeného prostranství? z lidí?
@Icc píše: Více
tenhle problém se neobjevuje až v poslední době, už jsem tu psala, že má matka má fobii z telefonování, kterou má celý život - už v době, kdy se vytáčelo na ciferníku a byl jeden telefon v kanceláři
@Icc píše: Více
Co ti prosím tě nevychází statisticky?
Že se do diskuze o určitém tématu zapojí hlavně ti, kterých se to týká?
@stinga
Několikrát jsem psala, že se omlouvám všem nemocným.
Píšu o tom, že mě udivuje, jak se v posledních letech zvýšila četnost všech fobií. Fobie vznikají na základě genetických předpokladů, z traumatických zážitků, ale také naučeným chováním. Všimni si, že dokud dítěti neřekneš, že je žížala ošklivá, bude si s ní úplně normálně hrát a nepochybně ji zkusí ochutnat. To, co mám na mysli, je, že jsme najednou všichni nějak strašlivě přecitlivělí a jako trauma vyhodnocujeme kdejakou blbost. Dochází k psychiatrizaci společnosti, nepříjemné zážitky se nepřekonávají zvýšenou snahou, ale jedinec se jim vyhýbá a označují se za nemoc. To není jen nějaká moje soukromá fobie, to je názor mnoha psychiatrů. Je mi to nepříjemné - mám fóbii. Směšuje se nemoc s nepříjemností, což mi ve výsledku připadá jako snižování stavu těch opravdu nemocných.