Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Studijní výsledky
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
31.7.21 07:49
Ad pricina: No, tak ty rikas, ze ti skola nesla a tvym detem taky nejde. To tak proste muze byt, muzou to byt stejne priciny 
Ad zlepseni: napis, co vam nejde, nad cim se morite, co delate, v cem maji deti mezery.
Jinak ne, neni obvykle, ze vsichni v okoli maji chytre deti. U synka ve tride je cca 5 chytrych deti, cca 5, co jim to nejde a zbytek prumer
Jeste prosim zformuluj Tvuj cil, o co vam jde. Myslim to vazne. Jde ti o jednicky (uznavam, ze to muze byt skutecne meritko uspechu), jde ti o to, aby deti perlily ve vseobecnem prehledu? Aby byly soustredene a vynikly v nejake discipline?
Zformuluj, protoze cil: chci, aby me dite bylo genius, je nerealny. Treba mi bratranci byli ‚geniove‘, ale odmala se s nimi rodice opravdu zabyvali - matematicke ulohy, šachy, nejake kempy pro chytre deti. Mozek se da vycvicit, talent je jedna vec, pile, snaha a zajem druha. Tam se to stejne povedlo u dvou ze tri. Ten treti odolal, ale i tak je sikovny.
Co jsou silne a slabe stranky tvych deti?
Prijdeme na to 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.7.21 07:58
No a co, tak jim to nejde, však tobe to taky neslo, tak co bys chtěla?
Já byla ve škole vždycky nejlepší, samé jedničky. I na všech trech VŠ, kam jsem se přihlásila, všechny zkoušky napoprvé a za 1, a stejně jsem je nedodelala, protože mě to nebavilo a neměla jsem motivaci. Myslela jsem, že VŠ pro mě bude nějaká meta, a ze to nebude snadný jako sš, a bylo, tak jsem se na to vybodla 
A mýmu klukovi učení moc nejde, nebaví ho, a má bejt? Dbam na to, aby měl vše hotové a připravoval se, ale víc nezmuzu. Vím, ze se snaží, a to je důležité.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.7.21 08:02
Zajímavé téma…
Chápu, že tě to trápí. Budu sledovat.
Mně zas připadá, že moje děti někdy pracuji pod svoje možnosti. Jsou velmi chytré a rychle jim to pálí, podle učitelky sikovne, ale rozhodně min. starší nepatří mezi ty top ve třídě, co se týká snahy. Je to o pohodlnosti, lenosti. Většinou je převalcují děti, které jsou ambicioznejsi, musí být všude a ve všem první, takže moje jsou v takovém pásmu průměru, nepříliš prubojne, což nechápu zas já, protože já jsem byla takový ten premiant… docela mě tím štvou.
Jinak podle tvého psaného projevu a zejm. gramatiky nepůsobís hloupe, jednoduché uživatelky lze poznat na první dobrou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
31.7.21 08:03
Každý nemůže být chytrý nebo studijní typ… a to jak se to nekdy v rodinách namíchá je dost zajímavé 
pak je problém, když mají 2 geniové doma blbečka, kterého nutí studovat a studovat… nebo naopak neumí rodiče dítěte nadání rozvíjet…
Paměť se dá trochu potrénovat, ale chápu mám dceru, která má fakt hroznou pamět, ale zjištuji, že i s tím se dá pracovat, není hloupá, jen se jí to v té hlavě musí nějak poskládat, nejspíš uložit do dlouhodobé paměti Jako díky ní jsem zjistila, že nejsem tak trpělivá, jak jsem si myslela, obzvlášt ted při online výukách…
A ještě jeden postřech:známky a uspěch ve škole dost často s inteligencí nesouvisí dost tam hraje roli i ta pamět, pak chování, píle a snaha se učit, zájem o vědomosti atd…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
31.7.21 08:16
@FlorenceF Jenkins píše:
Ad pricina: No, tak ty rikas, ze ti skola nesla a tvym detem taky nejde. To tak proste muze byt, muzou to byt stejne pricinyAd zlepseni: napis, co vam nejde, nad cim se morite, co delate, v cem maji deti mezery.
Jinak ne, neni obvykle, ze vsichni v okoli maji chytre deti. U synka ve tride je cca 5 chytrych deti, cca 5, co jim to nejde a zbytek prumer
Jeste prosim zformuluj Tvuj cil, o co vam jde. Myslim to vazne. Jde ti o jednicky (uznavam, ze to muze byt skutecne meritko uspechu), jde ti o to, aby deti perlily ve vseobecnem prehledu? Aby byly soustredene a vynikly v nejake discipline?
Zformuluj, protoze cil: chci, aby me dite bylo genius, je nerealny. Treba mi bratranci byli ‚geniove‘, ale odmala se s nimi rodice opravdu zabyvali - matematicke ulohy, šachy, nejake kempy pro chytre deti. Mozek se da vycvicit, talent je jedna vec, pile, snaha a zajem druha. Tam se to stejne povedlo u dvou ze tri. Ten treti odolal, ale i tak je sikovny.
Co jsou silne a slabe stranky tvych deti?
Prijdeme na to
Jenže mně škola nešla spíš až na střední - na základní škole mi to šlo na začátku samo, bavilo mě to, byla jsem soustředěna, pořádná, neustále chválena. Co se týká přijímaček na střední školu - matematika, čeština - plný počet bodů, žádná chyba, první místo (a to jsem věděla, že spousta lidí tam je opravdu chytrá narozdíl ode mě - taky to někam dotahli). A pak totální sesup - projevil se můj problém cokoliv si zapamatovat, naučit. Teď už dávno nejsem poradna, mám ve všem nepořádek, jsem chaotik, nemám žádnou disciplínu a ničím tím děti. Zatím je ve škole jen jedno na prvním stupni - matematiku nechápe, problémy s angličtinou. Ve školce si taky učitelky často stěžovaly na mladší dítě, že je dítě pomalé, nezvládá to, co ostatní, nechápe pokyny, neudělá to. Co se týká online hodin, tak jsem viděla všechny děti ze třídy a jen jsem zírala, jak jim to opravdu jde - většině. Znám dost děti i osobně a fakt jsou šikovné. Na co sáhnou, to jim jde. A co o mi jde? Aby se děti školou netrápily, aby jim to šlo (mně se spoustu let zdály sny o škole - 15 let po škole jsem se budila, že zase nic neumím u testu, zkoušky), aby si pak našly dobrou práci, vydělaly si dobře peníze, aby neskončily někde u pasu na směny frustrovaní z monotónní práce…
- Citovat
- Upravit
31.7.21 08:28
Inteligence je v populaci rozložena Gaussovou křivkou. Platí, že oba inteligentní rodiče mají často průměrné děti. A není náhodným jevem, že se rodičům nepříliš nadaným, narodí dítě inteligentní. Takové dítě to má v životě těžké, i z odborného hlediska je to specifická skupina. Práce s ním je těžká i pro jeho pedagogy. Protože je omezeno svým prostředím, ve kterém žije. Rodina mu neumí vytvořit podmínky pro všestranný rozvoj, nezačne najednou pěstovat kultivované zájmy, rozumět těm spoustě věcem, chodit za kulturou a tak ho přirozeně rozvíjet i mimo školu, cíleně mu poradit, vést s ním rozhovory na úrovni. A toto dítě, pokud nemá dostatečné vzorce třeba v širší rodině, se neumí situaci přizpůsobit, nemá ani sociální inteligenci, jedná stereotypně až rigidně. Tyto děti jsem poznala i v praxi.
Těmito dětmi se zabývají různí odborníci a existují nadace, které jim pomáhají, aby se dostaly mimo rodinné prostředí.
Upřímně, dítě méně obdařené, průměrné, ale vzdělaných, uvedomělých rodičů se všeobecným rozhledem, má mnohem vyšší šance vystudovat to, co ho baví a být v životě spokojené. A pedagogům se s ním dobře pracuje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.7.21 08:33
@Anonymní píše:
Jenže mně škola nešla spíš až na střední - na základní škole mi to šlo na začátku samo, bavilo mě to, byla jsem soustředěna, pořádná, neustále chválena. Co se týká přijímaček na střední školu - matematika, čeština - plný počet bodů, žádná chyba, první místo (a to jsem věděla, že spousta lidí tam je opravdu chytrá narozdíl ode mě - taky to někam dotahli). A pak totální sesup - projevil se můj problém cokoliv si zapamatovat, naučit. Teď už dávno nejsem poradna, mám ve všem nepořádek, jsem chaotik, nemám žádnou disciplínu a ničím tím děti. Zatím je ve škole jen jedno na prvním stupni - matematiku nechápe, problémy s angličtinou. Ve školce si taky učitelky často stěžovaly na mladší dítě, že je dítě pomalé, nezvládá to, co ostatní, nechápe pokyny, neudělá to. Co se týká online hodin, tak jsem viděla všechny děti ze třídy a jen jsem zírala, jak jim to opravdu jde - většině. Znám dost děti i osobně a fakt jsou šikovné. Na co sáhnou, to jim jde. A co o mi jde? Aby se děti školou netrápily, aby jim to šlo (mně se spoustu let zdály sny o škole - 15 let po škole jsem se budila, že zase nic neumím u testu, zkoušky), aby si pak našly dobrou práci, vydělaly si dobře peníze, aby neskončily někde u pasu na směny frustrovaní z monotónní práce…
Prosimtě proč by měli skončit u pásu? Já měla spolužáka, kterému to opravdu ve škole nešlo (nosil čtyřky), teď je z něj spokojený hasič. Bere to jako životní poslání - pomáhá lidem. Je šťastnější než řada vysokoškoláků.
Nestresuj se něčím co bude za 15 let 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.7.21 09:12
@Karolína13210 píše:
Prosimtě proč by měli skončit u pásu? Já měla spolužáka, kterému to opravdu ve škole nešlo (nosil čtyřky), teď je z něj spokojený hasič. Bere to jako životní poslání - pomáhá lidem. Je šťastnější než řada vysokoškoláků.
Nestresuj se něčím co bude za 15 let
jo, je zbytečné ted řešit něco, co bude za dlouhou dobu. Ale teda zrovna hasič musí mít maturitu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.7.21 09:31
@Anonymní píše:
Jenže mně škola nešla spíš až na střední - na základní škole mi to šlo na začátku samo, bavilo mě to, byla jsem soustředěna, pořádná, neustále chválena. Co se týká přijímaček na střední školu - matematika, čeština - plný počet bodů, žádná chyba, první místo (a to jsem věděla, že spousta lidí tam je opravdu chytrá narozdíl ode mě - taky to někam dotahli). A pak totální sesup - projevil se můj problém cokoliv si zapamatovat, naučit. Teď už dávno nejsem poradna, mám ve všem nepořádek, jsem chaotik, nemám žádnou disciplínu a ničím tím děti. Zatím je ve škole jen jedno na prvním stupni - matematiku nechápe, problémy s angličtinou. Ve školce si taky učitelky často stěžovaly na mladší dítě, že je dítě pomalé, nezvládá to, co ostatní, nechápe pokyny, neudělá to. Co se týká online hodin, tak jsem viděla všechny děti ze třídy a jen jsem zírala, jak jim to opravdu jde - většině. Znám dost děti i osobně a fakt jsou šikovné. Na co sáhnou, to jim jde. A co o mi jde? Aby se děti školou netrápily, aby jim to šlo (mně se spoustu let zdály sny o škole - 15 let po škole jsem se budila, že zase nic neumím u testu, zkoušky), aby si pak našly dobrou práci, vydělaly si dobře peníze, aby neskončily někde u pasu na směny frustrovaní z monotónní práce…
Ja myslim, ze kdybychom se bavily naprimo a ne po internetu, ze by to bylo hotove raz dva
Kazdopadne, mi pripada, ze vetsina ‚problemu‘tvych deti je ve tve hlave. Jednak skolka je fakt neco jineho. Ja mam na skolku u synka celkem blbe vzpominky, porad jsem slysela, ze neco ne-e, ze neni zralej, ze neco nedela/neumi. Nakonec to je trochu jinak. Nastoupil do skoly a no problem 
Dale, rikas, ze starsimu nejde anglina a matika. Co to znamena? Me to prijde, ze to je neco uplne jineho. Nejde mu pocitat? Odflakne to a ma chyby z nepozornosti? Nebavi ho to a je nesoustredeny?
V anglictine-nejdou mu slovicka? Nevi, co po nich uca chce?
Co dalsi kompetence? Byl schopen se sam pripojit, najit ukol, vypracovat?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
31.7.21 09:42
@FlorenceF Jenkins píše:
Ja myslim, ze kdybychom se bavily naprimo a ne po internetu, ze by to bylo hotove raz dvaKazdopadne, mi pripada, ze vetsina ‚problemu‘tvych deti je ve tve hlave. Jednak skolka je fakt neco jineho. Ja mam na skolku u synka celkem blbe vzpominky, porad jsem slysela, ze neco ne-e, ze neni zralej, ze neco nedela/neumi. Nakonec to je trochu jinak. Nastoupil do skoly a no problem
Dale, rikas, ze starsimu nejde anglina a matika. Co to znamena? Me to prijde, ze to je neco uplne jineho. Nejde mu pocitat? Odflakne to a ma chyby z nepozornosti? Nebavi ho to a je nesoustredeny?
V anglictine-nejdou mu slovicka? Nevi, co po nich uca chce?
Co dalsi kompetence? Byl schopen se sam pripojit, najit ukol, vypracovat?
Ve školce pořád něco učitelka řešila a pak mi přišlo, že už to ani neřešila, protože díky lockdownu a úkolům jsem už neměla já chuť s ní cokoliv řešit. Jedine moje dítě nemělo skoro nic hotové narozdíl od ostatních. Jediné dítě doporučené na odklad. Nějaké potíže má, ale to konkrétně tady rozebírat nechci.
Matematika a lonsky rok - totální tragédie, letos maličko lepší, ale… spousta chyb, špatně výpočty a absolutně nechápe, co se má udělat - slovní úlohy nepochopí - úloha na 5 minut - řešíme minimálně hodinu. Ve škole se ale nějak veze a učitelka si až tolik rozdílu oproti ostatním nevšimla. Má problém s porozuměním zadání, polovičku zadání vůbec nevidí. Angličtina - slovíčka si nepamatuje, často vůbec nerozumí, nevi, co se má dělat a nedokáže to zvládnout ani po delším vysvětlování - to bylo ke konci školního roku.
Připojení nam blblo, takže často jsem měla problém i já, ke konci už to bylo lepší se snahou udělat úkoly bez me asistence a vyhledání, co se má udělat.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
31.7.21 09:44
@FlorenceF Jenkins Určitě je spousta problémů má vina a dalo by se to zlepšit s lepšíma rodičema. Od té doby, co jsem zjistila, že spoustu věcí nezvladam, tak to jde se mnou z kopce, svoji nedůslednost přenáším určitě na své děti, což je problém, ale nějak to nedokážu řešit. Jako snažím se v rámci svých možností, ale je to prostě žalostně málo.
- Citovat
- Upravit
31.7.21 09:51
@Anonymní píše:
Ve školce pořád něco učitelka řešila a pak mi přišlo, že už to ani neřešila, protože díky lockdownu a úkolům jsem už neměla já chuť s ní cokoliv řešit. Jedine moje dítě nemělo skoro nic hotové narozdíl od ostatních. Jediné dítě doporučené na odklad. Nějaké potíže má, ale to konkrétně tady rozebírat nechci.Matematika a lonsky rok - totální tragédie, letos maličko lepší, ale… spousta chyb, špatně výpočty a absolutně nechápe, co se má udělat - slovní úlohy nepochopí - úloha na 5 minut - řešíme minimálně hodinu. Ve škole se ale nějak veze a učitelka si až tolik rozdílu oproti ostatním nevšimla. Má problém s porozuměním zadání, polovičku zadání vůbec nevidí. Angličtina - slovíčka si nepamatuje, často vůbec nerozumí, nevi, co se má dělat a nedokáže to zvládnout ani po delším vysvětlování - to bylo ke konci školního roku.
Připojení nam blblo, takže často jsem měla problém i já, ke konci už to bylo lepší se snahou udělat úkoly bez me asistence a vyhledání, co se má udělat.
Ty brdo, tak nejsem metodička 
kazdopadne morit se s ulohou hodinu je moc. To uz nema smysl, on uz se nesoustredi a ma zavareny mozek. Asi bych se soustredila na to, aby pochopil, co se chce. Takze -precist, aby to zopakoval svymi slovy. Pokud nezabere ani na podruhe, pomalu to pred nim vypocitat. Premyslet nahlas, nekomplikovat. Jen to dulezite. Bez hodnoceni. Potom zkusit uplne stejnou ulohu jen s jinymi cisly. Kontrola, jestli chňapnul postup. Jit od toho, zkusit totez dalsi den… klidne tu samou ulohu. On se mu ten postup nejak otiskne.
Ja se kolikrat sama zamotala do zadani a pak jsem zjistila, ze problem ma synek s nasobilkou
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.7.21 09:52
@Anonymní píše:
@FlorenceF Jenkins Určitě je spousta problémů má vina a dalo by se to zlepšit s lepšíma rodičema. Od té doby, co jsem zjistila, že spoustu věcí nezvladam, tak to jde se mnou z kopce, svoji nedůslednost přenáším určitě na své děti, což je problém, ale nějak to nedokážu řešit. Jako snažím se v rámci svých možností, ale je to prostě žalostně málo.
Ja jsem taky lina a nedusledna. To je zivot odmen se dobrym pocitem za kazdou hodinu, kdy se ždímneš
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.7.21 10:25
Napadají me dve věci - jestli umíš dětem veci dobře vysvětlit (případně jestli to umí učitelka) a jestli na ne neprenášíš svoji depku a malé sebevědomí. Je to smutné čtení - jsem hloupá, nepořádná, omezená… Vsadím se, že to není pravda. Mas moc hezky písemný projev, hezky formulujes, nevěřím, ze jsi hloupá. Děti tohle strašně rychle nasavaji… Na Tvem místě bych si nejdřív uklidila v hlavě
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Syn hodně vodí za ruku
- 16.09.26
- Anonymní
Dítě se bojí jít ven
- 08.09.26
- Kris308
strach z otce
- 23.08.26
- babča1950
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Školnímu i skolkovemu dítěti pořád něco nejde, nechápou, travíme spoustu času nad matematikou, nepamatuji si… Nemají žádné poruchy ani potíže, o kterých bychom věděli. Podle učitelky je vše v pořádku, jen jim to nejde. Trochu se desim, co bude dál a jak to budeme zvládat. Já mám na školu částečně špatné vzpomínky, protože mám špatnou paměť a neumím se učit. Na základní škole jsem patřila k těm nejlepším žákům ve třídě, ale měla jsem problém např. s dějepisem - hodně údajů k zapamatování. Vzdy jsem špatnou znamku nějak opravila. Na střední se to ale projevilo opravdu dost a hodně jsem se natrapila.
Mám kolem sebe spoustu známých, kamarádů a mají i o dost starší děti než já (měla jsem děti později). Kromě pár děti, kteří mají nějaké specifické potíže jsou všechny opravdu šikovné, chytré. Například kamarádka, která měla problém dokončit lehký učební obor, její manžel to samé, má dceru, která má VŠ. Takovych je kolem mě opravdu strašně moc. Nepřekvapí mě, když mi jiná kamarádka řekne, že její syn je opravdu strašně chytrý, chodil na osmiletý gympl, vše mu jde samo - má neskutečně chytrého tatínka, secteleho - kamarádka říká, že je po něm. Spíš mě to překvapuje u těch rodičů, kteří opravdu školou tak nějak prošly s velkými potizemi, že mají tak chytré děti. A opravdu si myslím, že jsou chytré - nemyslím si, že by byly dnešní školy lehčí a mohl vystudovat každý cokoliv. Zajímají mě vaše zkušenosti, názory. Nebo je to jen v mém okolí velká náhoda? Kromě nejbližší rodiny v mém okolí lidi netuší, jak jsem se se školou natrapila a dlouho to ve mně bylo. Nikdy bych nešla na nějaky kurz, protože bych to ani nezvládla, nemám všeobecný přehled, přijde mi, že jsem strašně hloupá, omezena, nerozumím spoustě věcem, ani mě nezajímají a samozřejmě se snažím, aby si toho ostatní lidi nevšimli. Strašně bych si přála, aby se moje děti netrápily tak jako já.