Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@stín katedrál jj to je přesný. No já bych ji v ty kuchyni i pomohla, ale to bylo porad samy “děcka jdou ven a ty pujdes s nimi a tečka”. Takže já se za nimi akorat táhla jako smrad a jediny co jsem chtěla bylo zalezt
mne vůbec nevadilo byt x hodin sama doma, ani by o mne nevěděli. ![]()
Ale co mne fakt stvalo bylo, když me posílali za nimi si hrát, když přijela na návštěvu babička
prej ze jsem dítě a nemám co sedět s dospělými po obědě na kafi u stolu
![]()
@Anonymní píše:
Moje dcera 14 let je taky ještě dětská, hraje si s legem, kamarádí s mladšími holkami, její spolužačky jsou úplně jinde a ona si s nimi nerozumí a má s tím spojené psychické potíže. Psycholožka nám řekla nechat tak, že dospěje a že je to lepší než kdyby naháněla kluky, chovala se vyzývavě a kouřila cigarety…
Anonym kvůli dceři.
Já byla ve čtrnácti taky děcko, sice jsem nosila kratasky do půl zadku a k tomu tilko, které se skládalo ze čtverce látky (ten byl vepředu) a dvou snurek vzadu, ale ne za účelem byt vyzývava, kluci me vůbec nezajímali, dokonce jsem v te době měla prvního kluka, to jsme se drželi za ruce a dal mi pusu, tak ok, ale když se chtěl líbat, tak jsem mi řekla “fuj co to děláš”?
Čímž teda vztah skončil ![]()
Netlačit, nechat být.
Mám doma stejně starou dceru, stejnou dle popisu s tvým synem. Hodně jsem ji pomáhala, ale teď jsem si řekla, že si to bude vyřizovat sama, ale potřebuje abych ji"hlídala", stala ji za zadkem.
Nevim, co se povazuje za detske.
Sedmilete dite si rado hraje, je velmi spolecenske, nicmene v novych situacich velmi stydlive. Tam ho trochu postrkujeme od mala, aby se ucil prekovavat strach ze strachu a mohl byt hrdy na to, co dokaze.
Jinak si vse zaridi, vyridi, dojde si za kamarady, koupi si sam v obchode bonbony, v autobuse listek, objedna, si u okenka parek v rohliku.
Mladsi neni tak stydliva a vyridilku ma od prirody velmi slusnou.
@Almatka píše:Řešila jsem je v INEP v Praze. Tak se na to přímé specializují.
A kde si řešila tiky? My na psychiatrii, syn je měl hlavně a právě z toho, jak na něj všichni tlačili. Vždycky jsem si myslela, že tourettův syndrom je věc vrozená, ale bylo mi vysvětleno, že měl tzv. přechodnou tikovou poruchu= mírná verze Tourettova syndromu a pokud bychom tlak neomezili či stupňovali, nemusel se toho zbavit, naopak by se to zafixovalo. A syn měl vokální tiky - jako všechny ty tiky jsou blbý, ale vokální jsou obzvlášť záživné tím, že na sebe u toho ještě upozorní a pak je z toho nesvůjAle! zbavil se toho, je mu 8 a už má tiky jen výjimečně. Držím pěsti.
@Anonymní píše:
Moje dcera 14 let je taky ještě dětská, hraje si s legem, kamarádí s mladšími holkami, její spolužačky jsou úplně jinde a ona si s nimi nerozumí a má s tím spojené psychické potíže. Psycholožka nám řekla nechat tak, že dospěje a že je to lepší než kdyby naháněla kluky, chovala se vyzývavě a kouřila cigarety…
Anonym kvůli dceři.
Nemyslím si vůbec, že je na tvé dcerce něco špatného, také si myslím, že děti prostě musí ke všemu dozrát a rodina má stát při nich a má to respektovat… ale jestli se takto opravdu vyjádřila psycholožka, tak mi to přijde smutné. Nahánění opačného pohlaví a určitá vyzývavost k tomuto období přece také patří (cigarety nekomentuji)!? Na někoho to přijde třeba už ve 12letech, na někoho nikdy. A nejsou proto ty děti přeci ani horší ani lepší, jsou v tom jen rozdílné..
@niko999 píše:
Nemyslím si vůbec, že je na tvé dcerce něco špatného, také si myslím, že děti prostě musí ke všemu dozrát a rodina má stát při nich a má to respektovat… ale jestli se takto opravdu vyjádřila psycholožka, tak mi to přijde smutné. Nahánění opačného pohlaví a určitá vyzývavost k tomuto období přece také patří (cigarety nekomentuji)!? Na někoho to přijde třeba už ve 12letech, na někoho nikdy. A nejsou proto ty děti přeci ani horší ani lepší, jsou v tom jen rozdílné..
Moje kamarádka má stejně starou dceru a už ve 13 byla hodně fyzicky vyspělá, k tomu líčení, podpatky, výstřihy a zájem o kluky. Můžu říct, že známá z toho měla nervy. Říkala mi, že se o ní bojí, že vypadá na 17, ať jí nějaký chlap něco neudělá. S dcerou to triskalo hrozně, vymluvit se jí to nedalo, takže já tu psycholožku chápu, proč rodičům říká, že někdy je lepší, když to holku „postihne“ později.
@Anonymní píše:
Moje kamarádka má stejně starou dceru a už ve 13 byla hodně fyzicky vyspělá, k tomu líčení, podpatky, výstřihy a zájem o kluky. Můžu říct, že známá z toho měla nervy. Říkala mi, že se o ní bojí, že vypadá na 17, ať jí nějaký chlap něco neudělá. S dcerou to triskalo hrozně, vymluvit se jí to nedalo, takže já tu psycholožku chápu, proč rodičům říká, že někdy je lepší, když to holku „postihne“ později.
Děkuji za vysvětlení, už chápu jak jste to myslela🙂
Synovi bude v červenci šest, a je taková „trubička“ odjakživa. Na pískovišti mu brali hračky z ruky a on jen koukal, na klouzačce ho předbíhali a on jen stál atd. Je velmi citlivý a velmi empatický. Někdy se rozbrečí i u pohádek na ČT:D, když tam nějaká postava pláče
. Chodíme na logopedii, dostal teď odklad. Ve školce se kamarádí s mladšími dětmi. Teď jsme byli na návštěvě, kde mu chlapeček 1,5 roku starý rozházel jeho hračky a syn se rozbrečel. Bylo mu to líto. Zároveň je extrémně vnímavý a ohleduplný k ostatním lidem a mimo to má absolutní hudební sluch. A já ho miluju! Ze začátku jsem se snažila, aby byl průbojnější a nenechal si kakat na hlavu, ale už to nedělám. Taky nejsem průbojná. Hodně s ním o věcech mluvím a hodně věcí vysvětluji, on se i hodně ptá a já mám nekonečnou trpělivost s ním o všem diskutovat. Teď už jo, od chvíle, co jsem ho přijala takového, jaký je. To bylo někdy s nástupem do MŠ. Když ho něco trápí, mluvíme o tom. Nejlepší je moje mamka, která ho dycky odbyde slovy, že chlapi nebrečí
… ale to už je téma na jinou diskuzi ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj, tento končící školní rok mě donutil k zamyšlení. Mám devitileteho syna, který chodí do třetí třídy a hodně sportuje. Přijde mi, že je méně psychicky vyspělej, než jeho vrstevníci. Je hodně málo průbojný a nedokáže se prosadit. Trenér mi řekl, že je ještě moc dětské. Pořád je někde v oblacích. Jiné děti se baví mezi sebou a blbnou. Ten můj stojí a kouká. Stydí se i zeptat kamaráda, jestli bude u nás spát. Take má tiky, které jsem řešila všude možně. Zboznuji ho a ráda bych mu pomohla, aby nebyl taková,, trubička''a jako mámu mě to dost trápí. Já taková nebyla a doma vše v pořádku. Měla bych to nějak řešit a tlačit ho do změny, nebo ho nechat být? Máte některá podobné zkušenosti?
Cože?
A má taťku?
Jestli ne, tak to je typické pro chybějící chlapský vzor.
@lucenka píše:
Mám taky devítiletého a je ještě dost dětský. A jsem za to ráda. Jaký jiný by měl v tomhle věku být? Vždyť je to ještě dítě. Nechápu snahu tlačit děti někam dopředu, okrádat je o krásné bezstarostné období.
Jo. Ale pokud se třeťák stydí, tak je něco špatně. A hodně.
Děti se takhle nestydí ani v pěti letech. Aby z kluka nebyla stydlivá bačkůrka.
@Johnny7 píše:
Jo. Ale pokud se třeťák stydí, tak je něco špatně. A hodně.
Děti se takhle nestydí ani v pěti letech. Aby z kluka nebyla stydlivá bačkůrka.
a kdyby byla tak co?
@bublinek píše:
a kdyby byla tak co?
To je pouze Váš problém. Ne můj.
Já nemám ušlápnuté dítě.
@Johnny7 píše:
To je pouze Váš problém. Ne můj.
Já nemám ušlápnuté dítě.
Ale ale ale někdo se nám tady zlobí
někdo ti šlápnul na bebí, běž maminka to pofouká
no to je mi teda reakce o mé dítě se nejedná, jen mě zajímá proč nebo v čem je to špatně
Moje dcera 14 let je taky ještě dětská, hraje si s legem, kamarádí s mladšími holkami, její spolužačky jsou úplně jinde a ona si s nimi nerozumí a má s tím spojené psychické potíže. Psycholožka nám řekla nechat tak, že dospěje a že je to lepší než kdyby naháněla kluky, chovala se vyzývavě a kouřila cigarety…
Anonym kvůli dceři.