Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahojky, uz si nevime rady, s pritelem cekame miminko a chteli bysme se vzit, ale syn z meho predchoziho manželství(8let)o svatbe nachce ani slyset. Prvni manzelstvi s jeho biologickym otcem dopado katastrofalne(nadavky, nasili,…) Synovi byl necely rok, kdyz me ex zbil a maly si bohuzel vse pamatuje a ma hruzu, ze kdyz se s pritelem vezmem dopadne to stejne. Pritom pritele miluje bere ho jako tatu, jejich vztah je uzasny…se svym biologickym otcem se vubec nestyska 6let se nevideli. Vubec netusim jak ho presvedcit a uklidnit ze svatbou se nic nezmemi.
![]()
Proste bych se vdala. Osmiletý syn by o mem manželství vazne nerozhodoval. Jinak než ukázkou funkčního manželství ho stejne nepřesvědčíš
Syn si pamatuje co se doma delo v jeho ani ne roce
?! Vdala bych se, 8 lety rozcapenec mi nebude urcovat s kym budu zit a s kym ne.
Naopak bych se vdala, abych klukovi dokázala, že každý není jako jeho otec
komunikuj s ním, určitě to bude dobrý
No ja bych to zkusila spis po dobrem. MY vsichni budeme rodina, a takovy ty kecy. A hlavne bych to zkusila pres muzskou jesitnost - vysvetlit mu, ze bzde mit veledulezity ukol - druzicak, nest prstynky a podobne?
@radúna píše:
Já bych to řešila s pomocí dětského psychologa.
to je zde asi jediný rozumný názor.
@magdickakocicka píše:
Syn si pamatuje co se doma delo v jeho ani ne roce?! Vdala bych se, 8 lety rozcapenec mi nebude urcovat s kym budu zit a s kym ne.
@Alyss1 píše:
No ja bych to zkusila spis po dobrem. MY vsichni budeme rodina, a takovy ty kecy. A hlavne bych to zkusila pres muzskou jesitnost - vysvetlit mu, ze bzde mit veledulezity ukol - druzicak, nest prstynky a podobne?
to by mohlo fungovat ![]()
Rozcapenec?
Dítě které zažilo násilí v rodině a bojí se že se to bude opakovat je rozcapnec? Tak na tohle fakt nemám slov ![]()
Určitě skočte k psychologovi, pokud je teda syn spolupracující, jestli to bude brát jako trest nebo něco špatného, k ničemu to stejně nepomůže. Ale pokud to klapne promluví s ním o jeho strachu a mohlo by mu to pomoct.
@magdickakocicka píše:
Syn si pamatuje co se doma delo v jeho ani ne roce?! Vdala bych se, 8 lety rozcapenec mi nebude urcovat s kym budu zit a s kym ne.
Krotila bych se s výrazy typu „rozcapenec“. Je logické, že pokud má kluk katastrofální zkušenost s vlastním otcem a spojil si to podvědomě s tím, že byli s maminkou v manželství, tedy nové maminčino manželství znamená opakování těch katastrofálních zážitků (ví bůh, co se dělo ještě po rozvodu atd.), bude z toho zákonitě nešťastný. To je snad podnět k tomu, aby se s tím klukem nějak pracovalo a trauma se překonalo (i v zájmu jeho budoucího milostného života), ne ho onálepkovat jako smrada, co si něco vydupává, a hotovo dvacet. Zvlášť, když zakladatelka píše, že syn nemá problém s tím, s kým maminka žije a že vůbec s někým žije (přítele miluje jako svého vlastního otce), ale s vidinou manželství jako takového, protože to pro něj představuje jen bolest. A ano, traumatický zážitek i z tak raného dětství se dokáže vrýt do paměti zatraceně hluboko.
Zakladatelko, je jasný, že o tvé svatbě nerozhoduje tvůj syn. Ale to, co syn prožívá, je k řešení u dětského psychologa.
@Bambula6 určitě bych nechala odborníka pokecat se synem a rozhodně bych ho nenechala určovat, co smim nebo nesmim, to jsme jako kde? Vdala bych se, mladej se musí naučit žít s tim, že ne vše je vzdy po jeho.
Ale každopádně bych ho nahnala k odborníkovi, jednak se vyrovnat se situací, kterou si podle mě nepamatuje, ale taky aby ho trochu usměrnil
@magdickakocicka
Neskutečný jak se někdo dokáže vyjadřovat. Zakladatelka dělá dobře, že jí záleží na tom jak syn svatbu vnímá. Nejdřív bych zkusila tu ješitnost
a pak psychologa.
@SlečnaDahlia píše:
Krotila bych se s výrazy typu „rozcapenec“. Je logické, že pokud má kluk katastrofální zkušenost s vlastním otcem a spojil si to podvědomě s tím, že byli s maminkou v manželství, tedy nové maminčino manželství znamená opakování těch katastrofálních zážitků (ví bůh, co se dělo ještě po rozvodu atd.), bude z toho zákonitě nešťastný. To je snad podnět k tomu, aby se s tím klukem nějak pracovalo a trauma se překonalo (i v zájmu jeho budoucího milostného života), ne ho onálepkovat jako smrada, co si něco vydupává, a hotovo dvacet. Zvlášť, když zakladatelka píše, že syn nemá problém s tím, s kým maminka žije a že vůbec s někým žije (přítele miluje jako svého vlastního otce), ale s vidinou manželství jako takového, protože to pro něj představuje jen bolest. A ano, traumatický zážitek i z tak raného dětství se dokáže vrýt do paměti zatraceně hluboko.Zakladatelko, je jasný, že o tvé svatbě nerozhoduje tvůj syn. Ale to, co syn prožívá, je k řešení u dětského psychologa.
Dekuji…ty predchozi komentare me docela ranili…kdyby to byl vyplod jeho rozmazlenosti neresila bych to, ale on ma opravdový strach a zoufalstvi…nechce nic menit, proste se toho boji a udelat to jemu na truc bych se bala ze ho to poznamena jeste vic a babicce rekl ze kdyz se vezmem utece k ni
Detskeho psychologa urcite vyhledame
Na mě to budí dojem, že i žárlí. Mám 8 mi letého syna a ten také žárlí na přítele. Vysvětlujeme a vysvětlujeme. Už je to jenom nárazově. Podle mě může mít syn obavy, že když si Tě někdo bere, že už ho nebudeš mít tolik ráda. Děti takhle přemýšlí.. Bohužel děti umí být i skvělými citovými vyděrači, takže majzla na to.
Příspěvek upraven 17.01.17 v 11:18