Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Syn odmítá fyzický kontakt - proč?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
29.5.16 18:20
Ahojky,
nemyslím si, že bys něco zpackala. Však je mu 14. To je takový ten věk, kdy obzvláště kluci nechtějí být s rodiči. To ho přejde, uvidíš, že za pár let ještě rád přijde k mámě pro obejmutí. Nic si z toho nedělej. Nic špatného si neudělala 
Hlavu vzhůru 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.5.16 18:22
Když mi bylo 12, tak mi vrstevník objímající svoji matku přišel hodně divný. A o puse ani nemluvě. Nejde na syna puberta? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.5.16 18:25
Jde mi o fyzický kontakt mezi čtyřma očima. Ani by mě nenapadlo ho ztrapňovat mezi lidmi
Jen mám právě obavy, aby neměl v dospělosti problémy s projevováním citů a jestli to nemůžu nějak zvrátit - tedy kromě toho, že si teď budu hlídat abych mu je právě já dávala najevo častěji…
@Martina D. píše:
Když mi bylo 12, tak mi vrstevník objímající svoji matku přišel hodně divný. A o puse ani nemluvě. Nejde na syna puberta?
Příspěvek upraven 29.05.16 v 18:26
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.5.16 18:25
A povinná každodenní pusa na tvář? No nevím… Já bych se v jeho věku ošívala. Hlavně to po něm nechtěj před kamarády, smáli by se mu. Ve 12 jsem se poprvé líbala s klukem a tomu klukovi bylo taky 12…
Příspěvek upraven 29.05.16 v 18:29
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.5.16 18:27
@Phoebe13 City se dají projevovat i jinak než větou mám tě ráda a pusou. Tohle říkej manželovi, synovi náklonnost projevuj skutky. Věnuj se mu, vyslechni ho, snaž se ho pochopit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.5.16 18:33
No, měla jsem pocit, že se zajímám, ale on právě o ničem moc mluvit nechtěl. Je těžké z něj vytáhnout i to jak se měl třeba na táboře…
@Martina D. píše:
@Phoebe13 City se dají projevovat i jinak než větou mám tě ráda a pusou. Tohle říkej manželovi, synovi náklonnost projevuj skutky. Věnuj se mu, vyslechni ho, snaž se ho pochopit.
Příspěvek upraven 29.05.16 v 18:44
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.5.16 18:35
Nenutila bych mu ani tu pusu. Pokud je mu to opravdu neprijemne, tak se mu akorat zprotivis. Uz to neni zadne mimino a sam ti rekl, ze vi, ze ho mate radi a ma rad i on vas, tak bych tomu verila a nehledala v tom vic. To jestli vas liba, nebo objima o mire lasky nic nevypovida. Nechala bych ho dychat a nenutila ho do neceho, co je mu proti srsti. Myslim, ze tim vic si te bude vazit, nez mamy, ktera ho mucka i pres jeho jasny protest. Chapu, ze je ti to lito, ale skus se ovladnout. Psycholog je myslim blbost, pokud nema syn nejakou jinou komunikacni barieru.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.5.16 18:37
Podle me zpackala minimalne tim, zes mela davno resit jeho uzavrenost. Pokud se mu nedeje neco z vnejsiho sveta, typu sikana, zneuzivani, byva odpoved v drtivy vetsine v rodine. A to je pak prace psychologa, terapeuta a ne emimina.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.5.16 18:41
Nutit ho samozřejmě nebudu, jen jsem si vzpomněla, že jsme to tak dělali když chodil do školky. Pak to právě s příchodem školy a v druhé třídě s příchodem malého bratra vymizelo… Samozřejmě mě i napadlo, že i narození malého bratra mohlo způsobit, že už jsem si ho nevšímala jako dřív a teď je ta chvíle kdy bych si nafackovala.Je to citlivý kluk a byla bych nerada, aby jednou měl problém city projevovat.
@tronelka píše:
Nenutila bych mu ani tu pusu. Pokud je mu to opravdu neprijemne, tak se mu akorat zprotivis. Uz to neni zadne mimino a sam ti rekl, ze vi, ze ho mate radi a ma rad i on vas, tak bych tomu verila a nehledala v tom vic. To jestli vas liba, nebo objima o mire lasky nic nevypovida. Nechala bych ho dychat a nenutila ho do neceho, co je mu proti srsti. Myslim, ze tim vic si te bude vazit, nez mamy, ktera ho mucka i pres jeho jasny protest. Chapu, ze je ti to lito, ale skus se ovladnout. Psycholog je myslim blbost, pokud nema syn nejakou jinou komunikacni barieru.
Příspěvek upraven 29.05.16 v 18:44
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.5.16 18:42
Myslím, že ve 12ti letech je to vcelku normální, netlač na něj 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.5.16 18:43
Vnímala jsem to jako jeho část povahy - nenapadlo mě, že by to mohl být někdy problém. Každý je nějaký…
@zuzouš píše:
Podle me zpackala minimalne tim, zes mela davno resit jeho uzavrenost. Pokud se mu nedeje neco z vnejsiho sveta, typu sikana, zneuzivani, byva odpoved v drtivy vetsine v rodine. A to je pak prace psychologa, terapeuta a ne emimina.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.5.16 18:48
@Phoebe13 Nemáš to s ním lehké, ale nejlepší, co můžeš udělat, je respektovat ho jako skoro dospělého. Prostě když ti už nechce nic dalšího říct, netahej to z něj násilím. Projev zájem o jeho koníčky, ptej se ho na školu a na kamarády, ale nedus ho. Pamatuju si, že mě ve 12 máma vytáhla do zoo. Já nechtěla, ale máma si myslela, že se mi to bude líbit jako každý rok předtím. Jeli jsme do zoo parníkem, já byla hrozně otrávená, všude byly malý děti a já si připadala hrozně trapně, že v tolika letech jedu s mámou do zoo jako malý dítě. Říkala jsem si, že na mě v parníku všichni musí koukat jako na hroznou trapku, protože je mi hrozně moc let a sem se vůbec nehodím. Po pravdě si o mně nikdo nic trapného určitě nemyslel a já si mohla užít hezký den, ale v tu chvíli a dost let po tom jsem to tak nevnímala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.5.16 19:06
@Phoebe13 píše:
Vnímala jsem to jako jeho část povahy - nenapadlo mě, že by to mohl být někdy problém. Každý je nějaký…
Pisu to z pohledu toho uzavreneho ditete. Po letech jsem se dozvedela, ze si mama vsimla, kdy to asi tak zaclo a co s tim? Nic, neresila to. V tu chvili jsem mela chut ji jednu natahnout, protoze kdyby to resila vcas, nemusela mi po.srat pulku zivota.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.5.16 19:32
@zuzouš Teď mě napadá otázka, jestli by to po cca 4 letech mohla tvoje máma sama vyřešit, nebo už by bylo pozdě a pomohl by jen psycholog. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
POtřebuji se vypovídat a zároveň budu ráda za Vaše názory
Mám dva syny - 12 a 4 roky.
Starší syn byl vždy spíše uzavřený, ale nikdy to nebylo jako v poslední době - tedy až v poslední době to registruji a až dnes jsem si s ním sedla a promluvila a řekl mi něco co mě bolí a zároveň se bojím, že je to moje vina.
Od mala je spíše bojácný a sám na sebe opatrný, ve společnosti mu chvíli trvá než se rozkouká, ale pak se spřátelí a například na tábory nebo školandy jezdí rád.
I obyčejná rozmluva(bez křiku) například o nezdarech ve škole ho rozpláče…
Z karate mi volali, že při míčových hrách uhýbá před míčem, když ho chtěl trenér obejmout okolo ramen, tak uhnul…
Na fyzický kontakt byl jako malý zvyklý, ale s příchodem školy, to časem vyprchalo a nechce mě obejmout a ani mi dát sám od sebe pusu.
Při našem dnešním rozhovoru mi řekl, že je mu to nepříjemné a že to nechce. Že ví, že ho máme s tátou rádi a on má rád nás, ale je mu nepříjemné o tom mluvit nebo to dávat nějak najevo…
Nevím ale jak moc je to pravda a co z toho řekl jen, abych už odešla z pokoje a on mohl pokračovat v tom co právě dělal…
Zpackala jsem něco zásadního ve výchově? Trenérka karate si myslí, že by jsme měli vyhledat dětského psychologa…
No, nevím jestli to nějak zásadně změní situaci, ale rozhodla jsem se mu denně říkat, že ho mám ráda a když nechce fyzický kontakt, tak alespoň pusu na tvář, aby si začal zvykat.
Pomůže to?