Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Syn studuje daleko v zahraničí a těžce to nesu
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
28.8.26 18:42
Moje dítko začíná v zahraničí 4. rok, první dva roky to bylo IB v Evropě, teď je na VŠ na jiném kontinentu. Na té střední se doma ukázalo maximálně tak 3-4× ročně na týden. Nejdelší dobu prázdnin, od první třídy, strávilo doma po maturitě, ale jen proto, že jsem trvala na řidičáku. Na VŠ loni odletělo koncem srpna, přiletělo na 5 týdnů teď v květnu, v ČR z toho bylo jen týden a ani ne v celku. Možná přiletí na Vánoce. Máme jedináčka 
Do budoucna doufáme v návrat do Evropy, to by nám ke štěstí stačilo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.8.26 18:59
Měla jsem nejdřív na semestr a teď je na dva roky 8000 km daleko. Jediné co snáším těžko je pocit, že kdyby bylo něco závažného, nesednu do auta a nebudu tam za 3 hoďky. Hodně času prokecáme po WhatsApp, takže komunikace, fotky, zprávy jsou imrvére. To myslím dost pomáhá. Prostě jsou momenty, kdy spolu řešíme, co si dá k večeři. Druhé bydlí doma, a to mi třeba nesdělí, co mělo k obědu. 
- Citovat
- Upravit
28.8.26 19:11
Asi by neuškodila nějaká terapie. Děti ti jednou odejdou nadobro. To je prostě život. Buď ráda, že má takový možnosti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.8.26 19:54
Najdi si své koníčky, které vyplní tvůj čas. Třeba studuj, podnikej, cvič, uč se další jazyk, dělej cokoli, co chceš. Komunikovat můžete často přes video hovory. Buď hrdá, jak je šikovný, že se mu daří.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.8.26 20:20
Dcera byla od srpna 2025 do cervence 2026 v USA na stredni skole… sexta - druhak gymplu. Odletala v cerstvych 16… Samozrejme me pocity nebylo uplna pohoda, bala jsem se, je to daleko, ldyby se neco stalo nez se tam dostanu… jaka bude rodina, kde bude atd… Ale v dnesni dobe whats appu atd psala lazdy den, ze zije, volala hodinku jednou tydne video hovor… Bylo to lepsi nez jsem cekala, uteklo to rychle. Nesmelo se zani driv jak 2 mesice pred jejim odletem a nesmela domu ( J1 vizum) nebyla doma ani na Vanoce atd… Prezila to ona naprosto skvele, vsichni ji tam zboznovali… kazdy den od navratu si s hostitelskou rodinou vola. My jsme to preziliy taky. Mladsi dcera take v pohode a stesk po segre nebl nijak hrozny…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.8.26 23:01
@Anonymní píše: Více
Jéje můj bratr studoval při Vš byl tam rok, dva, v J̌aponsku Tokiu. Tenkrát nebyli ani mobily ještě. Jen pevné linky. A zvládl to moc rá na to vzpominá. Procestoval celé Japonsko.
- Citovat
- Upravit
29.8.26 07:14
A kde teda je? Že za ním nemůžete vy vyjet na návštěvu? Udělat si tam dovolenou a setkávat se?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.8.26 08:52
Chápu, že je to těžké. Nepřijde mi, že by jsi psala něco hrozného, nebo byla úzkoprsá… prostě je ti smutno, je to těžký, když děti vylitavaji z hnízda, ne ze jsme každá hrdinka. Rikala bych si, ze to delam nejlíp jak muzu. Nepises, ze by jsi to dávala synovi nejak najevo, tak předpokládám, ze se bavíme o tom, jak se popasovat sama se svými pocity. Myslim, ze se to srovná časem, svými zájmy, vyplněním casu a proste budete treba rodina, co ma k sobe vzdycky blizko.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.8.26 09:01
@JancaS84 píše: Více
Proč hned terapie? Ne každý má tak mizerné vztahy se svým dítětem, že jí nechybí, když se odstěhuje někam daleko.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.8.26 09:05
Syn je živý, zdravý a chytrý. Jiní to štěstí nemají. Je normální, že se ti stýská, ale je dospělý a je přirozené, že se tě už nedrží za sukně. Rochnit se v sebelítosti ničemu nepomůže, těš se na setkání a mysli pozitivně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.8.26 09:24
@Hera01 píše: Více
To že mi někdo chybí je v pořádku, ale brečet kvůli tomu kdo ví jak dlouho ne. To není o tom jak je vztah s dítětem kvalitní. Navic když už se jedná o dospělé dítě, které začíná žít svůj život.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Ahojte maminky študentov. Je tu nejaká, ktorej dieťa študuje (študovalo) v zahraničí?
Nevadilo by mi, keby išiel niekde napr. na pol roka a vráti sa. Alebo chodí na víkendy alebo raz za mesiac, že by nebol tak ďaleko.. Ale tá predstava, že takto by to malo byť ešte pár rokov 
Syn študuje ďaleko v zahraničí, teraz ide do 2. ročníka, dnes vycestoval. Nebudem písať kde, ale je to ďaleko a nedá sa mu chodiť často domov. Hoci to celá rodina rešpektujeme, ja som sa s tým doteraz nezmierila a znášam to veľmi ťažko. Minulý rok bol doma iba raz na týždeň, keď urobil skúšky v 1. semestry. Teraz bol doma na letné prázdniny, teda 2 mesiace, aj to všelikde „behal“, ale to mi nevadilo. Keď odišiel pred rokom, znášala som to veľmi ťažko, veľa som plakala a bolo mi smutno. Časom som sa nejak situácii „poddala“, ani by som to nenazvala zvykom, lebo v hĺbke niekde tá bolesť stále bola. Teraz keď bol 2 mesiace doma, som si zvykla.. Dnes išiel zase a ani sám nevie, kedy sa mu podarí prísť domov. Citim sa hrozne
A vôbec to nie je v tom, že by som sa nudila. Máme ešte ďalšie deti. Ale proste nám chýba - mne a manželovi syn, deťom súrodenec.
Zažívate niekto niečo podobné? Alebo ste si tým prešli? Ako ste to znášali, aké to bolo?