Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Takový divný pocit
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
10.4.06 19:01
Takový divný pocit
Ahoj holky,
nevím, jestli se to některé z Vás stává, ale mám občas pocit takového vnitřního smutku a dumání nad blbostma. Místo toho abych se radovala, že chodím s malou ven a ona má radost z každé kytičky, broučka, letedla.
Pro mě jsou to už zažité věci, tak vždycky jen postávám a čekám, až se malá dokochá a půjdeme dál. Ona vydrží se do něčeho zabrat a začne si hrát a je jí jedno, že mě je tam zima a mám těžkou kabelu s nákupem, zkrátka si hraje. Já jí to přeju, kolikrát si hraju s ní, ale občas mám pocit takové samoty, takové vnitřní samoty. Já totiž asi nemám moc kamarádek a přátel, které bych nějak pravidelně vídala. Spíš jsem sama a to je ten zakopaný pes. Tak chodím hodně na emimino povídat tady s Váma.
Poraďte, jak si mám najít kamarádky, protože mi přijde, že mezi maminky tady v okolí nějak nezapadám. Spíš nás pojí jen to, že máme stejně staré děti. A přitom když vidím, jak různé maminy vyrážejí se svými poklady a smějí se na plné kolo a klábosí i s tatínkama, prostě super party, tak si říkám, že by se mi to taky líbilo, jen nevím, jak na to. Doufám, že jsem Vás tu neunudila a že mi směle poradíte, jak na to. Díky moc Evča
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
10.4.06 19:16
Ahoj Evčo,
já ti sice asi moc neporadím, ale chci napsat, že mívám často podobné pocity. Občas se sice s nějakou kámoškou sejdu, ale moc jich tu taky nemám a většinou jsem doma s Mišákem sama, taťka nám jezdí z práce pozdě. Před miminkem jsem byla zvyklá být skoro od rána do večera v práci, o víkendy někde se známýma a teď na mě samota taky doléhá a občas mě z toho přepadají depky 
.
Snad jenom zkusit, jestli nemáš někde v okolí nějaké mateřské centrum, plavání pro děti nebo něco takového.
Měj se krásně a jsem ráda, že si tu můžem popovídat alespoň virtuálně.
Peťulda
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.4.06 19:23
Ahoj Peťuldo,
tak jsem našla aspoň spřízněnou duši. Do mateřského centra občas zajdu, ale ne nijak pravidelně, do plavání jsme chodili v létě i s manželem, takže to bylo rozptýlení, ale někdy mi přijde, i když jsem mezi ostatními, tak pořád taková sama. Takže vyhledávání aktivit je jediná šance, jak být v pohodě. Když budeš chtít, tak ještě napiš.
Evča
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.4.06 19:28
Ahoj Evčo,
celkem Tě chápu. 
Odkud jsi? Ve větším městě je to jednodušší sehnat kamarády. Na malém nebo vesnici je to horší. Já jsem si našla přes internet 2 bezva kamarádky s podobně starými dětmi a je to fajn. Naštěstí k sobě máme blízko, ale i kdyby byly z druhého konce Prahy, tak se nějak sejdem.:) Pokud se nevidíme, tak si voláme přes Skype nebo si mailujeme.
Kamarádky z dřívějška jsou taky fajn, ale máme teď méně společného, protože buď mají už velké děti nebo žádné.
Zkus seznamku na Rodině. Třeba tam najdeš zpřízněnou duši z okolí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.4.06 19:39
Nemáš zač. Určitě to zkus. Píše tam hodně mamin.
Tvoje beruška taky určitě uvítá kamarády. Ta moje je po nich jako divá.:)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.4.06 20:07
Evčo, jen bych tě chtěla ujistit, že v tom nejsi sama, taky mívám pocity absolutní „zbytečnosti“ na světě. A říkám si: ještě, že ta holka mě potřebuje 
. Je dost těžké se z toho vyvlíct. Matně si vzpomínám, jak jsem si izolaci matek na MD poprvé uvědomila. Kláře bylo několik týdnů a byli jsme s manželem něco zařizovat v Nuslích. Protože jsme přijeli příliš brzo, chtěli jsme si někde sednout a něco „malého“ sníst. Po obcházení hospod, kde nebyly nekuřácké místnosti, jsme objevili pizzerii, kde nekuřácké oddělení bylo. Šťastná jako blecha jsem tam vmanévrovala kočár a zjistila jsem, že nekuřácké oddělení je umístěné v chodbě mezi lokálem a zahrádkou, a že tam příšerně táhne.
Tehdy jsem zjistila, že mám sedět doma, vychovávat dítě, vařit, prát, žehlit, uklízet a hlavně NIKAM NELÉZT. Mám pocit, že takhle u nás prostě funguje, a že právě tohle přispívá k těm našim pocitům izolace a odstrčenosti.
Jsem tedy moc ráda, že můžu vlézt na emimino a pokecat. A navíc jsem si prostě našla nového koníčka, ke kterému mi stačí net. Zkus na netu něco „studovat“, hledat si informace k něčemu, co tě zajímá, číst to, kopírovat si to do složek, dělat si výpisky a tak. I to mi dost pomáhá. Díky tomu mám pocit, že ze mě nebude „úplnej magor“ 
Ivča
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.4.06 20:08
Ahoj,
no, to je právě nevýhoda malého města, není tu tolik šancí jako třeba v Praze, Brně atd. S kamarádkama z dřívějška se občas vídám, ale jak píšeš, není to úplně ono, mají prostě teď trochu jiné starosti než já a taky nemají tolik času, když chodí do práce. Jednu kámošku s podobně starou holčičkou mám, ale vídáme se tak jednou do měsíce. Jinak jsem s Mišákem sama . Plánujeme brzo další přírůstek, protože bych chtěla mít děti blízko u sebe, ale děsím se toho být doma čtyři nebo pět let. Fakt nevím, jak to vydržím. Teď nejsem doma ani rok a už mi to leze na mozek .
Ale abych si jenom nestěžovala, samozřejmě je spoustu chvil, kdy si užívám Mišáka plnými doušky a v tu chvíli si říkám, že nic hezčího nemůže ženská v životě zažít 
.
P
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.4.06 20:36
Ahojky holčiny,tak vás tu tak pročítám a jsem na tom mnohokrát stejně jako ty Ivčo Mám dvě děti(4letou holčinu a 5měsíčního klučinu)ale musím vás vyvézt z omylu-ve velkém městě je to ještě stokrát horší si najít spřízněnou dušičku a navíc ta „samota“ se prohloubila až z druhým dítětem Jsem už pátým rokem doma a tak moooooooc bych šla do práce a mezi lidičky!!!!!!!Manža mi pomáhá,ale chodí domů až pozdě večer,soboty taky maká,takže jsem na ty dva rarachy vesměs pořád sama Přitom s prvorozenou dcerkou jsem byla neustále mobilní,na cestách,leč nyní z dvěma už to není tak jednoduché a navíc mi zabere spoustu času a sil než se někam vypravíme 
ALE i přesto všechno jsou to moje ZLATICKA!!!!!!!! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.4.06 20:57
ty mateřský centra jsou fakt dobrý. Jinak navrhuju, udělej si nějakou pravidelnou večerní aktivitu, nejlíp mezi lidma, v čase kdy manžel zvládne hlídat. Já takhle chodím na večení angličtinu. Je to super, moc mě to baví, procvičím se v konverzaci a ještě se seznámím s novými zajímavými lidmi.. fakt super.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.4.06 21:15
Ono je to těžký s tím pravidelným hlídáním od manžela. On totiž má nepravidlené služby a nijak se to pravidelně neopakuje. Ještě že poblíž bydlí mamka a ta mi slíbila každý pátek odpoledne, že mi malou bude hlídat a ráda. Tak to mi fakt pomohlo. Byla jsem už 2× na břišních tancích a člověk se aspoň trochu prohýbe. Jinak, jak už tu někdo psal, ve velkém městě je to snad ještě težší. Aspoň mně to tak připadá. Jsem z Brna. Ale děkuju Vám za podporu a dobré nápady. Musíme se povzbuzovat.
Evča
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.4.06 21:18
A jak tak koukám, tak to o těch velkých městech psala Valderama, která je taky z Brna. Od kud jsi?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.4.06 21:29
já jsem měla taky podobnou krizi, ale naštěstí je pryč. Fakt mi hodně pomohlo chodit mezi lidi. Teď ale procházíme trochu obdobím nemocí, tak mi ty lidi až tak moc nechybí.. Ale je fakt, že od té doby, co jsem začala chodit do mateřského centra a angličtinu, je mi mnohem líp. Ty lidi jsou fakt potřeba.. a celkem si užívám i ty další věci - prakticky denně se s malým chodíme koukat na koně (máme je přes ulici, i když bydlíme v Praze), hodně a ráda čtu, ráda vařím , emimino taky pomáhá. Prostě si všechno snažím užívat, když to dělám a teď to většinou jde. Před pár měsíci jsem ale taky měla období, kdy jsem na všechno nadávala, chyběly mi aktivity. Jsem moc zvědavá, jak moc se to změní, až se narodí mimi.. Co já si pamatuju, tak první tři měsíce byla absolutní krize, pak pomalé zlepšování.. Doufám, že nějaká ty aktivity taky zvládneme..
Pajina
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.4.06 21:31
No možná je velkých městech těžší seznámit se, je to víc neosobní, ale to je spíš nevýhoda oproti vesnici nebo hodně malému městečku, kde se všichni znají, ale město střední velikosti, kde bydlím já, v tom moc výhodu nemá a navíc tu nejsou ty možnosti, které ve větších městech jsou - večerní kurzy jazyků, bříšní tance, plavání apod. Takže na nějaké večerní aktivity opravdu moc možností nemám . Navíc rodiče mám ještě mladé, tudíž do večera v práci, takže ani to hlídání moc nehrozí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.4.06 21:46
Peťuldo, z Bíliny jsem znala jednu holku. Je to už pár let, byli jsme na brontosauřím táboře v Jeseníkách a sekali louky. To jen tak pro zajímavost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
