Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj Evčo,
zdraví Tě maminka se stejnými pocity, jako máš Ty.
Nevím, co bych dodala, vystihlas to dost přesně…
A to mám ještě asi celkem štěstí, že jsme se přestěhovali na vesnici (mmch 3 km od Brna), takže aspoň s těmi sousedy se dáme občas do řeči. Můžu poradit jen to, co tu už holky psaly - kroužky pro malé děti, mateřská centra, nebo někam vypadnout sama. My jsme se Šárinkou chodily do hudebky, to bylo super, ale teď s Petínkem to zatím nejde ![]()
S kamarády z dřívějška jsem v podstatě ztratila kontakt, ani ne tak tím stěhováním (máme to do Brna 10 minut vlakem), spíš už toho nemáme moc společnýho. Dřív jsme pořád něco podnikali, byli jsme super parta, ale jsme první, kdo má dítě - vlastně už děti - a tím jsme se vyčlenili ![]()
Jsem vděčná aspoň za těch pár maminek, co mám tu v Bílovicích, i když se moc často nevídáme. Jak Petřík povyroste, tak se snad všechno zlepší.
Jak máš staré děti?
Mamulka
Ahoj EvčoZb a Mamulko,
jsem taky z Brna. Snad vás nenaštvu, ale já jsem asi úplně opačný případ - já zas neměla moc kamarádek před těhotenstvím. Pak jsem objevila e-mimino, přidala jsem se do deníčku a od té doby jsem tady každý den. Já vím, že mi namítnete, že je to virtuální kamarádství, ale my už spolu byly i na dovče a nějakých srazících, myslím, že máme i dost společného a navíc se jedna mamina přistěhovala teď blízko nás, takže se vídáváme častěji. Takže můj „společenský“ život se naopak s těhotenstvím a narozením Aničky zlepšil o 100%. Jo, taky se vracím od června na půl úvazku do práce.
Ta mateřská centra jsou dobrý nápad, někdo se seznamuje třeba i u pediatra, v baby-friendly kavárně (na Lesné), v parku apod. (i když sama rozhodně nejsem ten případ, který by druhou maminu oslovil jako první - měla bych pocit, že otravuju).
Mamulko - jen na okraj - Bílovice jsou moc fajn a okolí je nádherné, ty procházky ti závidím - já už se těším, až se tam vydáme podél řeky z Obřan!
Světlana
Ahoj holky,
jen se po přečtení Světlanina (čau Světli
komentáře přidávám k diskuzi. Musím se Světlanou souhlasit, protože, ač před narozením Kačky se spoustou kamarádů a známých jsem se najednou po porodu ocitla „na druhé straně“ úplně sama. Všechny kamarádky svobodné, bezdětné nebo s většími dětmi a najednou se tak trochu ztratily společná témata. Sice teď, když je malé skoro rok a už jí můžu nechat večer jen s taťkou bez nepřetržitého hledění na mobil, se pomalu vracejí, ale těch několik měsíců jsme prostě tam byla prostě propast.
A právě v té době se mi začal telefon plnit novými kontakty a našla jsem spoustu nových úžasných kamarádek - jak přes e-mimino, tak při procházkách, na cvičení apod. Možná je to tím, že máme výjimečný deníček se stejně potrefenými maminkami nebo je to náhoda (v létě mě jedna maminka doslova přepadla při kojení na lavičce v parku a od té doby se „venčíme“ společně pravidelně
, ale každopádně tolik nových tváří za tak krátkou dobu jsem před narozením malé asi nepoznala.
Naprosto chápu, že v menších městech nebo vesnicích to bude asi těžší, i když i tam je přeci dost maminek - jak už tady zaznělo: v poradnách, na plavání, cvičení, nějaké dětské dny. A co třeba rovnou hodit diskuzi: nejste někdo z toho a toho kraje případně města? Třeba je tady víc takových maminek a jen se nemohou najít ![]()
Držím palce v hledání nových kamarádek a mimochodem - jsme sice pražandy, ale léto trávíme s Kačenkou u Jindřichova Hradce, jestli by se vám někdo hodil v tomhle kraji
(už jsem si dopředu zlanařila 3 kamarádky z okolních vesnic se stejně starými dětmi, tak se těším na tu bandu
)
Terka
Ahoj mamulko, tak na Bílovice vidím rovnou z kuchyně při každé snídani. Bydlíme totiž na Lesné a v 9. patře, takže je to jako na dlani. To je sranda. Jinak Vám všem děkuji za názory a podporu.
Evča
Ahoj holky,
asi nepřijdu s žádnou radou, protože i když jsem v podobné situaci, tak jí prostě neřeším. Já jsem vlastně spokojená. Bydlím v malinkém městě, kam jsme se přistěhovali před 3 lety. Tím pádem tady znám jen sousedy přes plot a pár lidí, s kterými jsem se seznámila při každodenním cestováním vlakem.
Teď jsem od května buď doma nebo na zahradě a nebo v autě. Moji přátelé jsou zatím bezdětní a v Praze, tedy 20 km odtud, což není daleko. Ale já se prostě zasekla a nejraději jsem doma, protože když mám někam jet, tak jsem jen zbytečně nervozní. Navíc mám tolik plánů, co bych ráda stihla (kromě dom.prací i různé koníčky a samostudium, je-li to vedle péče o dítě možné) a tak ten čas 100%-ně prožívám a nechci se zdržovat např. půldenním vyřizováním v Praze. Úplně jsem si zvykla na cyber prostor a diskuse na e-miminu a v deníčku.
Možná se to na mě za čas projeví. ![]()
Snad bych u nás v městečku nějakou mamku našla, je jich asi celkem dost. Ale o miminkách se dá povídat s kdekým. Jenže já bych si ráda popovídala i o jiných věcech, a to zase s každým nelze. Proto náhodná seznámení neriskuju, prostě jen proto, že i ta druhá má taky dítě.
Na netu je to lepší. Postupně se k nějakému společnému tématu může i dojít a pak se člověk může i osobně seznámit.
No, tak vlastně jsem chtěla říct, že může být pro EvcuZb dobré řešení, najít si tu spřízněnou duši právě na e-miminu ![]()
Ahoj, Markéta
Zdravím Vás, také se přidám.
Před MD jsem pracovala jako drak. Neustálé vyřizování, telefonáty, e-maily, lidi: personální odd. Dokonce jsem se dostala do fáze, že jsem odepisovala na e-mail a přitom jsem s někým mluvila.Na Kačulku jsme se moc těšili, pravda pracovala jsem do poslední chvíle a min. osm hodin denně.
Teď jsem doma s naším pejskem, Kačulou, hromadou knih, internetem a stejně mám strašné pocity úzkosti, samoty, občas si připadám, že jsem zavřená v kleci a nemůžu ven, cítím jak mi umírají šedé buňky mozkové, neustále hledám ten vlak, který mi nesmí ujet a neskutečně závidím manželovi jeho bezelstné zájmy, nadšení a pohodu. Rozhodně se nenudím, jen ten divný pocit.
Mateřská centra moc nemusím, navíc mám pocit, že nemám sílu na to seznamovat se s maminkami. Když jdu po městě a slyším o čem se ty holky s kočárkama baví, nahání mi to hrůzu. Mám z toho pocit, že bych ještě více zabředla do zvlášního živočišného druhu „žena na mateřšký“. Taky s tím pejskem a kočárkem horko těžko navštěvuji obchody a ostatní zařízení, do kterých jsem chodila dříve.
Kamarádka říká, že je to hormonama a tak se snažím tomu věřit. Manžel se mě snaží rozptýlit, ale co je to platné, asi to znáte, že jo.Od září začneme chodit na plavčo, tak to třeba přejde.
Ahoj holky je to hrozně stará diskuze ale doufám že mě někdo podpoří…nebo poradí? Pročítám diskuze a musím říct že tyto stavy pocituju poslední měsíc…samota smutek únava manžela mám ale jak píše spousta maminek tak celé dny v práci a víkendy se dá říct taky dopadá na mě stres nevím jak z toho ven…ráno když manžel odchází v šest tak to na mě padne taková divná tíha že zase budeme celý den samy a co budeme dělat přes den jsme venku uvařim uklidim klasika jako asi každá ženská na mateřský snažíme se být porád venku ale taky to pořád nejde když se vracíme domu tak to na mě zase padne takový divný splín že ani nechci být doma a nejradši bych utekla někam pryč…dokonce jsem i s malým vypadla na noc k našim ale bylo to stejné myslela jsem že mi začíná vadit náš byt to je divný co ale u našich to bylo to samé…prostě večer když usne je to nejhorší kolikrát se snažim zaspat s nim abych nebyla sama a nekoukala do blba asi jsem divná nebo mě ten stereotyp zabíjí…nebaví mě být doma…zažila jste to nějaká a jak jste s tím bojovaly? Je tu nějaká zpřízněná dušička?
Ahoj holky, nechtěla jsem zakládat novou diskuzi a tenhle nadpis tomu na co se chci zeptat odpovídá ![]()
A teď k hlavnímu.. Od rána co jsem otevřela oči mám takový divný pocit, vůbec nevím jak to popsat, ale sevřeny žaludek, srdce až v krku, jako bych něco provedla a měla výčitky nebo tak něco..Nebo jale by se mělo něco stát.. víte co myslím.. Jsem úplně v pohodě jinak, nic se u nás neděje, vše je tak jak má být, tak nechápu ten zvláštní pocit.. Stává se vám to taky?
![]()
Zkus si změřit tlak, třeba je špatný. Nebo že by intuice a něco se může stát? ![]()
@a.n.o.n.y.m.n.í 2 třeba na tebe jen něco leze
nebo jak píše @Petule030 špatný tlak, únava…
sleduj to, intuice se vyplácí ![]()
Tenhle pocit mívám pokaždé, když se vracím po dovolené do práce
Už jsem si párkrát myslela, že mě klepne ![]()