Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tchýně chce vnouče
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
3.9.20 22:33
Jak jsem většinou proti potratům, myslím, že tys udělala dobře. Viděla bych v tom velkou příležitost vzít život do svých rukou a zařídit si ho dle sebe. Vykašlala bych se na přítele i s jeho maminkou a šla o dům dál. Chlap ve výkonu trestu, není nic, co já bych chtěla. Navíc s takovou maminkou…nohy na ramena a rychle pryč, dokud to jde. Jsi mladá, máš spoustu času a příležitostí zařídit si pěkný život.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.9.20 22:34
Nikdo tě nemůže nutit mít dítě, když se na něj ještě necítíš.
Přítel by tě měl u svojí mámy podpořit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.9.20 22:35
A co chceš za rady, dítě není, třeba časem nebude ani možná potenciální tchýně, když se s přitelem rozejdete, jinak bych to neřešila, pošli ji do háje
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.9.20 22:37
S tchyni bych se přestala stýkat. A co se týče toho přítele… Fakt nemáš na víc? Za grafiti šel sedět natvrdo, jo? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.9.20 22:39
Az zas potencialni tchyne zacne o miminu, tak se proste zvedni a jdi pryc z mistnosti. Ja takhle resila nemistne reci sve rodiny ohledne jedne veci, kdyz odmitali vzit na vedomi, ze si do toho kecat nenecham, a pochopili to velice rychle.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Hanka1
3.9.20 22:42
Babe rekni, ze nejsi inkubator a ze dite budes mit az se na nej budes citit a s nekym persoektivnejsim nez je jeji syn. A prerusila bych s ni kontakt…
- Citovat
- Upravit
3.9.20 23:07
Jaka sla, takovy potkala… myslim, ze se k sobe vsichni dobre hodite.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.9.20 23:10
@Anonymní píše:
Zdravím, chtěla bych se poradit protože si nevím rady. Rok zpátky jsem se dostala do nepěkné situace na kterou jsem byla sama. Přítel nastoupil do výkonu trestu na 4 měsíce (kvůli grafitti). V den nástupu jsem si dělala těhotenský test protože jsem dlouho nedostala menstruaci. Objevil se mi tam duch tak jsem to neřešila a přítel mě ujišťoval že kondom prasklý nebyl a vše je v pořádku tak jsem vyhodila použitý test do koše a neřešila jsem to. V pátek co už byl přítel pryč jsem se necítila vůbec dobře a udělala jsem si test znova a vyšel pozitivně. Nevěděla jsem co dělat a řešila jsem to s ní. V té době mi bylo 19 let, sice jsem měla po škole ale dítě jsem v tu dobu fakt nechtěla a ani nechci. Říkala jsem si že to může být chyba a ona mi řekla že i ten první test je pozitivni. Tím pádem si ho všimla v koši a musela ho schovat protože mi ho přinesla ukázat a už jen to mi přišlo ujetý. Rozhodla jsem se tedy pro potrat a byla jsem stopro rozhodnutá. Jenže ona mě furt ukecávala že budu dobrá matka a vlastně furt povídala věci na který jsem fakt nebyla zvědavá. Jeden den zamnou přítelova máma přijela se svojí sestrou a manželem a ukecávali mě ať si dítě nechám ale já si do toho nenechala kecat a dělala vše pro to abych si ho nechala až to přešlo na citový vydírání že budu navždy litovat toho že jsem zabila miminko. Nicméně na potrat jsem šla a nelituju toho protože na dítě opravdu nejsem připravená. Ale furt dokola poslouchám s prominutím její trapný kecy o vnoučeti. Jenže mě je 20let, na dítě nejsem připravená, bůhví jestli ho mít někdy budu, mám jiný starosti než teď řešit dítě a kdybych ho někdy mít měla tak třeba až za 5/6 let. Dřív opravdu ne. Po potratu se o tématu “děti” nerada bavím, je mi to nepříjemné. Přítel jí na to několikrát upozornil protože je mu 21 let a sám dítě teď opravdu nechce. Ale je to houby platný, jeho matka si brblá furt to svoje, furt kecy o miminku. Když jsem se o tom zmiňována svojí mamince tak mi řekla že se má probrat a neposlouchat ji. Že jsem mladá, nejsem nijak extra zabezpečená. Mám cestovat a dělat věci který já chci. Dítě teď opravdu ne. Prosim vás, jsem divná já a nebo přítelova matka která mi furt dává za vinu že nemá svoje vysněný vnouče? Vážně si nevím rady, je mi to hodně nepříjemné, je to moje tělo a já si rozhodnu co s ním budu dělat. Děkuju za rady
Vy dva mějte děti, až je opravdu budete chtít. Do té doby buďte důslední a chraňte se.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.9.20 06:21
@Anonymní píše:
Zdravím, chtěla bych se poradit protože si nevím rady. Rok zpátky jsem se dostala do nepěkné situace na kterou jsem byla sama. Přítel nastoupil do výkonu trestu na 4 měsíce (kvůli grafitti). V den nástupu jsem si dělala těhotenský test protože jsem dlouho nedostala menstruaci. Objevil se mi tam duch tak jsem to neřešila a přítel mě ujišťoval že kondom prasklý nebyl a vše je v pořádku tak jsem vyhodila použitý test do koše a neřešila jsem to. V pátek co už byl přítel pryč jsem se necítila vůbec dobře a udělala jsem si test znova a vyšel pozitivně. Nevěděla jsem co dělat a řešila jsem to s ní. V té době mi bylo 19 let, sice jsem měla po škole ale dítě jsem v tu dobu fakt nechtěla a ani nechci. Říkala jsem si že to může být chyba a ona mi řekla že i ten první test je pozitivni. Tím pádem si ho všimla v koši a musela ho schovat protože mi ho přinesla ukázat a už jen to mi přišlo ujetý. Rozhodla jsem se tedy pro potrat a byla jsem stopro rozhodnutá. Jenže ona mě furt ukecávala že budu dobrá matka a vlastně furt povídala věci na který jsem fakt nebyla zvědavá. Jeden den zamnou přítelova máma přijela se svojí sestrou a manželem a ukecávali mě ať si dítě nechám ale já si do toho nenechala kecat a dělala vše pro to abych si ho nechala až to přešlo na citový vydírání že budu navždy litovat toho že jsem zabila miminko. Nicméně na potrat jsem šla a nelituju toho protože na dítě opravdu nejsem připravená. Ale furt dokola poslouchám s prominutím její trapný kecy o vnoučeti. Jenže mě je 20let, na dítě nejsem připravená, bůhví jestli ho mít někdy budu, mám jiný starosti než teď řešit dítě a kdybych ho někdy mít měla tak třeba až za 5/6 let. Dřív opravdu ne. Po potratu se o tématu “děti” nerada bavím, je mi to nepříjemné. Přítel jí na to několikrát upozornil protože je mu 21 let a sám dítě teď opravdu nechce. Ale je to houby platný, jeho matka si brblá furt to svoje, furt kecy o miminku. Když jsem se o tom zmiňována svojí mamince tak mi řekla že se má probrat a neposlouchat ji. Že jsem mladá, nejsem nijak extra zabezpečená. Mám cestovat a dělat věci který já chci. Dítě teď opravdu ne. Prosim vás, jsem divná já a nebo přítelova matka která mi furt dává za vinu že nemá svoje vysněný vnouče? Vážně si nevím rady, je mi to hodně nepříjemné, je to moje tělo a já si rozhodnu co s ním budu dělat. Děkuju za rady
4měsíce na tvrdo za grafity? to ti nakecal on? tomu přece nemůžeš sama věřit. Od takové rodiny raději uteč…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.9.20 07:13
@Keyllah píše:
4měsíce na tvrdo za grafity? to ti nakecal on? tomu přece nemůžeš sama věřit. Od takové rodiny raději uteč…
Presně tak. Za grafity se nedostaneš do vězení. To už musí být opakovaná trestná činnost, aby ses dostala do výkonu trestu. I za mnohem horší věci je pouze podmínka. Zkus najít rozhodnutí od soudu. Určitě jsi udělala dobře, hádám, že tě ta cizí paní (tchýně to naštěstí není) chtěla využít, aby třeba dítě jejího syna polepšilo… Nevím. Důvěřuj, ale prověřuj!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.9.20 07:52
Pokaždé když to zmíní, tak ji řekni, že ti je nepříjemné, když na tebe takhle tlačí a ubližuje ti to a že bys byla ráda, aby toho nechala.
Nic víc. Pokud toho nenechá, minimuj kontakt s ní - pokud s ní bydlíte, tak si holt najděte vlastní bydlení a nebo se odstěhuj ty.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.9.20 08:11
Ten trest mi připomíná jednu sousedku, jejíž syn je již 6 let v báni za to, že dal údajně své ženě 1 facku… 
jasně. Podobně to bude asi s tvým hochem, co namaloval někde na stěnu ten obrázek. 
Jinak co je cizí ženě do mého dítěte? Když ho chce, ať si udělá svoje, ne? 
Asi fakt čeká, že to jejího malíře přivede na jiné, bohulibé, myšlenky. Leč to je chyba lávky, to nebude fungovat a ty si ještě zpackáš život 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
4.9.20 08:17
@mau-mau on je ale rozdíl 6 let a 4 měsíce) byl to v podstatě dost krátkej trest)
- Citovat
- Upravit
Anonymní
4.9.20 08:21
@Levandule121 je to jenom o tom na jakýho soudce člověk narazí, přece jenom já u toho soudu byla a s přítelem jsme spolu 3 roky takže ho nějakou dobu znám a rozhodnutí soudu vidět nepotřebuji. Navíc to byli jen 4 měsíce, nevím o nikom kdo by mohl mít takhle krátký trest
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Zdravím, chtěla bych se poradit protože si nevím rady. Rok zpátky jsem se dostala do nepěkné situace na kterou jsem byla sama. Přítel nastoupil do výkonu trestu na 4 měsíce (kvůli grafitti). V den nástupu jsem si dělala těhotenský test protože jsem dlouho nedostala menstruaci. Objevil se mi tam duch tak jsem to neřešila a přítel mě ujišťoval že kondom prasklý nebyl a vše je v pořádku tak jsem vyhodila použitý test do koše a neřešila jsem to. V pátek co už byl přítel pryč jsem se necítila vůbec dobře a udělala jsem si test znova a vyšel pozitivně. Nevěděla jsem co dělat a řešila jsem to s ní. V té době mi bylo 19 let, sice jsem měla po škole ale dítě jsem v tu dobu fakt nechtěla a ani nechci. Říkala jsem si že to může být chyba a ona mi řekla že i ten první test je pozitivni. Tím pádem si ho všimla v koši a musela ho schovat protože mi ho přinesla ukázat a už jen to mi přišlo ujetý. Rozhodla jsem se tedy pro potrat a byla jsem stopro rozhodnutá. Jenže ona mě furt ukecávala že budu dobrá matka a vlastně furt povídala věci na který jsem fakt nebyla zvědavá. Jeden den zamnou přítelova máma přijela se svojí sestrou a manželem a ukecávali mě ať si dítě nechám ale já si do toho nenechala kecat a dělala vše pro to abych si ho nechala až to přešlo na citový vydírání že budu navždy litovat toho že jsem zabila miminko. Nicméně na potrat jsem šla a nelituju toho protože na dítě opravdu nejsem připravená. Ale furt dokola poslouchám s prominutím její trapný kecy o vnoučeti. Jenže mě je 20let, na dítě nejsem připravená, bůhví jestli ho mít někdy budu, mám jiný starosti než teď řešit dítě a kdybych ho někdy mít měla tak třeba až za 5/6 let. Dřív opravdu ne. Po potratu se o tématu “děti” nerada bavím, je mi to nepříjemné. Přítel jí na to několikrát upozornil protože je mu 21 let a sám dítě teď opravdu nechce. Ale je to houby platný, jeho matka si brblá furt to svoje, furt kecy o miminku. Když jsem se o tom zmiňována svojí mamince tak mi řekla že se má probrat a neposlouchat ji. Že jsem mladá, nejsem nijak extra zabezpečená. Mám cestovat a dělat věci který já chci. Dítě teď opravdu ne. Prosim vás, jsem divná já a nebo přítelova matka která mi furt dává za vinu že nemá svoje vysněný vnouče? Vážně si nevím rady, je mi to hodně nepříjemné, je to moje tělo a já si rozhodnu co s ním budu dělat. Děkuju za rady