Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tchýně - nekonečné téma
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
18.6.21 09:55
Dala bych ji dítě 2× týdne do kočárku a nazdar bazar. Jestli se ji to nelíbí tak ho nemusí mit vůbec. Telefony bych brala omezene a pokud by byla hnusná tak bych zavěsila a ignorovala ji. Vaše dítě, vaše pravidla a hotovo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.21 10:00
Dítě by dostala 1× týdne do kočárku, jinak ať dá pokoj.. Tyhle nesoudne babičky nechápu, malé miminko patri především k mámě, neni to věc která se hned od narození půjčuje a někde odkládá 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.21 10:01
No tak evidentně manžel neumí nastavit žádné hranice a necha ze sebe dělat onuci. A ona to bere asi tak, že když nejsou žádné mantinely od něj, tak nejsou ani od vás jako rodiny. A podle toho se chová. Manželovi tohle vůbec nevadí a neřeší to?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.21 10:04
@Anonymní píše:
Ahoj holky,já vím, že téma „tchýně“ je nekonečné, sama s tím bojuji a po tom, co se narodil malej, tak je to teprve to pravé „peklo“.
Začalo to tak, že se nám mimčo narodilo o pár týdnů dřív, byli jsme dlouho v nemocnici, než jsme se dostali domů. Samozřejmostí bylo, že k nám žádné návštěvy první dny až týdny nesměly, protože imunita miminka žádná a v době největší pandemie je to velké riziko, nehledě na to, že už jsme od tchýně s manželem chytili Covid a to v době těhotenství, po tom, co se vrátila z jiné země. Nakazila celou rodinu. Nekouká na ostatní, věděla, že ji není dobře, že kašle a přesto obcházela celou rodinu. Je to takový menší sobec. Největší problém nastal, co se právě malej narodil, tím jak k nám ze začátku hned nemohla, začala volat každý den, kdy ho uvidí, pak psát jedovaté sms. Vůbec nechápala, proč ho nemůže pochovat, vysvětlovali jsme ji, že to nejde, že ho musíme teď dost chránit, protože měl i žloutenku a měsíc na to zánět ledvin a pak další měsíc opět zánět ledvin. Ale to už ho mezitím viděla a i chovala několikrát. Jenže to ji nestačí, ona ho chce každý den a kdyby bylo po jejím, nejspíš by nám ho i vzala, protože tohle samé udělala své dceři. Vzala ji dítě, vychovávala ho a poštvávala malou proti mámě. Teď v poslední době malého vozila kočárkem každý den, abychom s manželem měli pokoj. Problém je, že když jsme jednou řekli, ať k nám nechodí, že si chceme taky jednou pozvat své velmi blízké přátele, které jsem půl roku neviděla, tak ona nám začala nadávat, že dáváme přednost jiným lidem před vlastní rodinou a že si dovolíme si pozvat někoho jiného. Když to tak shrnu, mám pocit, že nežiju s manželem, ale s ní, protože nás kontaktuje téměř denně a milá rozhodně není. Vyhrotilo se to natolik, že mám na ní averzi a začínám ji lehce nenávidět. S manželem se samozřejmě kvůli ní hádáme každý den, protože ona pořád volá, i skrz kravinu a když nevolá ona, tak volá tchán, že potřebuje někam odvézt, protože už jim rok nejezdí auto, takže manžel dělá i taxi, prakticky kamkoliv oni potřebujou odvézt. Už se stalo, že šli někam na návštěvu a už se jim nechtělo pěšky domu kolem cca 20-21 hod. v zimě, tak zavolali samozřejmě mému manželovi, ať je odveze. Nevím už, co dál…znáte to někdo? Vyřešili jste to nějak? Já už jsem tchýni několikrát vyčetla její chování, už jsem ji seřvala i do telefonu, protože mi ruply nervy, jenže ona je děsně splachovací a neřeší to, je jí to jedno. Děkuji za přečtení tak dlouhého příspěvku a případné rady.
No tak to je sila, vubec nevim, co bych na tvem miste delala…preju pevne nervy a snad se dockas nejake rady, ktera zabere.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.21 10:10
1× max 2× týdne do kočárku za podmínky tebou (vámi) jasně stanovených pravidel (kdy návrat, co nedávat atp). A víc ani ň. Telefon bych jí občas vzala, ale né pokaždé, když si ona usmyslí. Samozřejmě pokud mají porouchané auto, tak jím s dopravou pomůžu, ale jen na dobu nezbytně nutnou pro opravu auta. Jenže vy (manžel) jim děláte regulerního řidiče zdarma. Nechala bych si všechny jeji sms, kdyby začala později něčím vyhrožovat (odebráním dítěte atp), ať se máš čím bránit. Některé tchyně se prostě upnou jen na to jedno a jdou přes mrtvoly. Nenechte si kazit život, užívejte si mimča a hlavně se domluvte doma-při konfrontaci s tchýní musíte být jednotní. Ne že ty zakážeš a manžel ustoupí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.21 10:23
Tchyně prostě chce, aby bylo vše podle ní. To ale neznamená, že to tak bude. Tohle vynucování, nadávání a dup dup, bude po mém nemám ráda. To samé s tím vozením. Pokud by potřebovali třeba k lékaři, na velký nákup atd, tak ok, ale protože se jim nechce pěšky z návštěvy? To ani omylem. Jen se kvůli nim s manželem hádáte 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.21 10:26
Poslat ji do háje.. Natvrdo.. Bohužel, jiná možnost není.. A pokud to nechápe hlavně chlap, tak je to marný boj
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.21 10:26
Já bych to prostě řešila úplně natvrdo a na férovku a prostě bych zkusila vytyčit nějaké hranice a mantinely. To taxikaření se mi taky moc nelíbí 
samozřejmě chápu že někdy je potřeba člověka někam dovézt ale všeho s mírou a mělo by to být v rámci možností nějak dopředu domluvené a ne že si vzpomenou že se jim nechce pěšky tak si zavolají taxík respektive syna a pokud jde o to setkávání s miminkem tak bych si striktně trvala na tom že prostě my jsme rodiče a my si budeme určovat nějaká pravidla. Jako člověk Chápe že ty babičky jsou natěšený ale prostě všeho s mírou kór když miminko bylo nedonošené a mělo zdravotní problémy. Podle mého když babička dostane miminko dvakrát nebo třikrát týdně do kočárku na vycházku tak by to přeci mělo stačit nebo ne 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.21 11:17
Že to došlo až do této fáze, za to si ale můžete sami
Když si s manželem nenastavíte žádné hranice a neustále ustupujete (hlavně abyste měli klid), tak se holt nemůžeš divit, že toho tchyně zneužívá. Kompromisy a vycházení vstříc jsou v pořádku, ale jednak by měly být na obou stranách a hlavně, nesmějí takovýmhle způsobem omezovat rodinný život.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.21 12:35
@Annabela11 píše:
@BohunkaP Tohle má vyřešit chlap!
Ne, tohle nemusí automaticky vyřešit chlap - jistě, dát nějaký závažnější rozhovor se svou matkou ano, ale pak je hromada věcí, které si může vyřešit ženská sama, není snad nesvéprávná.
Opravdu není potřeba zásah chlapa například k tomu, jestli bude tchyně vozit kočárek denně nebo jen občas - na to úplně stačí máma dítěte, která si jednoduše udělá vlastní program a dítě jí prostě do kočárku nedá. A podobných, úplně obyčejných situací, ve kterých se přirozeně nastavují pravidla, je v běžném provozu domácnosti spousta.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.21 12:39
Ano zname, pomohlo odstehovani se daleko a klidne i to poslani do patricnych mist, taky jde o sobeckou tchyni.Jiny zpusob komunikace bohuzel nemel smysl (bylo to jako hazet hrach na ultra tlustou stenu)
Zakladatelko a to me teda zarazi, psalas, ze tva tchyne vzala sve dceri dite, vychovavala ho a postvala proti ni.Ta jeji dcera(tvoje svagrova) se sveho ditete vzdala nebo slo o unos ze strany babicky? Nebo si jen chtela od sveho ditete „odpocinout“,tak ho svihla ke sve matce? A ta se teda starala a postvavala? Pokud jde o tento pripad, co pak vsichni cekali?
A co tvuj muz na to?
Jen cekam, kdy se tady ozve „tchyne se zastavajici“ prispevek, ze prece kdyz vychovala deti, tak vi, jak na to atd…prave proto, ze uz si sve vychovala, tak ma ustoupit do pozadi (to uz bylo prece pri svatebnim obradu) a nechat prostor mladym.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
18.6.21 13:29
Mám také předčasně narozené dítě s problémy okolo. Teď s odstupem času si říkám že jsem měla rázně nastavit hranice. K nastavení hranic jsem dozrála až mělo dítě rok a půl a hrozně se mi ulevilo. Paradoxně už mi je fuk co si kdo myslí, nezavděčim se všem. Takže moje rada je, nastav si hranice. Udělej to tak, jak to vyhovuje tobě ale zároveň aby babička dítě viděla. 1×-2× týdne kočárek je naprosto OK. Udělej to co nejdříve a nenech si znepříjemnit dětství dítěte. Šíleně to utíká a ve finále ikdyz budeš se ve všem podřizovat tak stejně budou řeči. Já ikdybych se stavěla na hlavu moje tchýně stejně brblá, takže si jedu podle sebe a brblani mě netrápí. Hodně sil
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj holky,
já vím, že téma „tchýně“ je nekonečné, sama s tím bojuji a po tom, co se narodil malej, tak je to teprve to pravé „peklo“.
Začalo to tak, že se nám mimčo narodilo o pár týdnů dřív, byli jsme dlouho v nemocnici, než jsme se dostali domů. Samozřejmostí bylo, že k nám žádné návštěvy první dny až týdny nesměly, protože imunita miminka žádná a v době největší pandemie je to velké riziko, nehledě na to, že už jsme od tchýně s manželem chytili Covid a to v době těhotenství, po tom, co se vrátila z jiné země. Nakazila celou rodinu. Nekouká na ostatní, věděla, že ji není dobře, že kašle a přesto obcházela celou rodinu. Je to takový menší sobec. Největší problém nastal, co se právě malej narodil, tím jak k nám ze začátku hned nemohla, začala volat každý den, kdy ho uvidí, pak psát jedovaté sms. Vůbec nechápala, proč ho nemůže pochovat, vysvětlovali jsme ji, že to nejde, že ho musíme teď dost chránit, protože měl i žloutenku a měsíc na to zánět ledvin a pak další měsíc opět zánět ledvin. Ale to už ho mezitím viděla a i chovala několikrát. Jenže to ji nestačí, ona ho chce každý den a kdyby bylo po jejím, nejspíš by nám ho i vzala, protože tohle samé udělala své dceři. Vzala ji dítě, vychovávala ho a poštvávala malou proti mámě. Teď v poslední době malého vozila kočárkem každý den, abychom s manželem měli pokoj. Problém je, že když jsme jednou řekli, ať k nám nechodí, že si chceme taky jednou pozvat své velmi blízké přátele, které jsem půl roku neviděla, tak ona nám začala nadávat, že dáváme přednost jiným lidem před vlastní rodinou a že si dovolíme si pozvat někoho jiného. Když to tak shrnu, mám pocit, že nežiju s manželem, ale s ní, protože nás kontaktuje téměř denně a milá rozhodně není. Vyhrotilo se to natolik, že mám na ní averzi a začínám ji lehce nenávidět. S manželem se samozřejmě kvůli ní hádáme každý den, protože ona pořád volá, i skrz kravinu a když nevolá ona, tak volá tchán, že potřebuje někam odvézt, protože už jim rok nejezdí auto, takže manžel dělá i taxi, prakticky kamkoliv oni potřebujou odvézt. Už se stalo, že šli někam na návštěvu a už se jim nechtělo pěšky domu kolem cca 20-21 hod. v zimě, tak zavolali samozřejmě mému manželovi, ať je odveze. Nevím už, co dál…znáte to někdo? Vyřešili jste to nějak? Já už jsem tchýni několikrát vyčetla její chování, už jsem ji seřvala i do telefonu, protože mi ruply nervy, jenže ona je děsně splachovací a neřeší to, je jí to jedno. Děkuji za přečtení tak dlouhého příspěvku a případné rady.