Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tchýně postrach všeho
- Fotoalbum (2)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
29.7.22 12:53
@megginka300 no a takhle vznikaji averze, kdyz je nam neco proti srsti, ale ze slusnosti mlcime. U sebe uz vim, ze to musim vyventilovat. Takze bych prohodila neco stylem - az na dolni cast uz byly okna umyte, ze jste se nezeptala driv. Skoda zbytecne prace. Popros ji, at podobne aktivity domlouva priste s tebou, ze budes za pomoc rada - ne s muzem, ktery jde cestou nejmensiho odporu. A ze priste klidne prijdes pomoci zase ty.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.7.22 16:12
Dnes mě přišel, ohlášeně, navštívit můj nemladší, syn. Vítala jsem ho objetím a protože je hic a on běžel, protože ho baví běhat, byl na zádech zpocený. Řekla jsem mu, že mu dám suché tričko a toto že mu na ramínku zatím uschne. Řekl mi, že nechce, že v tomto tričku rád zůstane, že mu mokro na zádech nevadí. Dál jsem vedla mou přesvědčovací řeč, že mokro mít na zádech, to že je nezdravé, ale on si trval na svém. Zasmála jsem se tedy a řekla mu, že mu toto mohu říkat jen proto, že jsem matka, ale kdybych byla tchyně, tak v tomto případě bych mlčela zcela. Dál jsme se věnovali už jinému tématu.
Mokré tričko na zádech, byť podle mého zdravotního názoru je to přímo zdraví ohrožující, mu zůstalo na těle a žádný komunikačně ani emoční problém jsme s tím neměli. Můj syn si podobnými, dle mého názoru zcela nezdravými zvyky, udržuje své zdraví v dobré kvalitě, ale je mladý, a to člověk vydrží mnohé, ale zdravotní chyby se jednou projeví, to já vím, ale on má svoje priority a zdravotními názory své maminky sebe nezatěžuje.
Dospělým dětem už nejde do života cpát rodičovské - pečovatelské názory, natož aby rodiče vpadávali do aktivit dospělých dětí, pokud je sami nepozvou, či nepožádají.
Z příběhu zakladatelky tedy usuzuji, že její partner dosud nedospěl natolik, byť věk na to má, aby se odpoutal od mateřsko-pečovatelských služeb své matky. Logicky tato matka převzala do své mateřsko-pečovatelské péče i jeho ženu.
Zakladatelko, řekni svému partnerovi, ať se laskavě odstřihne od pupeční šňůry své maminky, že už je to velký kluk a měl se to naučit už v pubertě.
Být dospělý, to není zdaleka jenom o věku. Je to i o tom, respektovat své rodiče, tedy chovat se ke svým rodičům dospěle. Rodiče jinak nepochopí, že jejich dítě je už také dospělý člověka a mají ho pořád jako malé dítě, kterému musí pomáhat, dělat věci za něj, držet nad ním ochranou ruku, a tak vlastně udržovat nad ním svoji mocenskou převahu.
Chtějí-li lidé, aby se k nim rodiče chovali dospěle, právě i oni se musí chovat dospěle vůči svým rodičům.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.7.22 18:46
Tak mě, zakladatelko, napadá, že bys mohla své tchyni poděkovat za pomoc při mytí oken a současně ji poprosit, že až ona bude mýt okna, aby tě též na pomoc přizvala. Dospělé ženy se mohou při mytí oken vzájemně lépe poznat, a tím spřátelit, než třeba při formální návštěvě při pití kávy. Mít dospělé přátelství, a je to jedno, jestli s vrstevnicí, nebo s tchyní, to je pěkná životní zkušenost.
Moje tchyně byla těžce pracující člověk, byla profesorka jazyků vědecky úspěšných lidí a psala jazykové knihy a slovníky jako na běžícím páse, ani na dovolené si neměla čas dopřát takový oddech, jaký by si zasloužila. No a stalo se, že se těšila na návštěvu svojí sestry, která žila za velkou louží, už se dlouho neviděly a těšení bylo upřímné. Avšak moje tchyně neměla čas, aby umyla okna a po česku byt vygruntovala. Já, ač jsem měla 4 děti a další pracovní povinnosti, jsem se jí nabídla a všechen úklid jí v bytě udělala. Opravdu byla moc ráda.
Manželovy maminky jsem si velice vážila, měly jsme vzájemný respekt, měla jsem ji v úctě, a tak jsem jí vykala, přišlo mi to tak normální. A pak přijela její sestra, matka 7 tehdy již dospělých dětí, které samy už měly rodiny a bylo mi to úplně přirozené, že když ona mi tykala jako svým dětem a zde svému synovci a neteři, že i já jsem jí úplně přirozeně tykala. Mojí tchyni to bylo líto a s výčitkou se na mě obrátila, proč jí vykám, když její sestře, kterou znám jen z vyprávění, tykám. Od té doby jsem mé tchyni tykala, ráda. Pak když zemřela a vzpomínky na ni mi přicházely, bylo mi to líto a v duchu jsem se jí omlouvala, že jsem jí měla říkat „maminko“.
Tak to jen tak pro generaci mých dětí o tchyních. Tchyně jsou ženy, které vychovaly muže, které vy jste si zamilovaly. A ať to máte se sebou jak chcete a ony rovněž, tak respekt a úcta k tchyním je na místě a když se vám povede, říkat svým tchyním „maminko“, pak si zasloužíte medaili za to, že jste zvládly být dospělými ženami.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.7.22 19:37
Říkala jsem tchýni maminko, tchánovi tatínku. Protože si to přáli.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.7.22 19:47
@poučená veľmi pekne napísané. Takúto štylizovanú, formulovanú češtinu som dávno nečítala. Pripomína mi to staré filmy, ber to, prosím, ako poklonu, skutočne radosť takto čítať 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.7.22 19:53
@poučená píše:
Tak mě, zakladatelko, napadá, že bys mohla své tchyni poděkovat za pomoc při mytí oken a současně ji poprosit, že až ona bude mýt okna, aby tě též na pomoc přizvala. Dospělé ženy se mohou při mytí oken vzájemně lépe poznat, a tím spřátelit, než třeba při formální návštěvě při pití kávy. Mít dospělé přátelství, a je to jedno, jestli s vrstevnicí, nebo s tchyní, to je pěkná životní zkušenost.Moje tchyně byla těžce pracující člověk, byla profesorka jazyků vědecky úspěšných lidí a psala jazykové knihy a slovníky jako na běžícím páse, ani na dovolené si neměla čas dopřát takový oddech, jaký by si zasloužila. No a stalo se, že se těšila na návštěvu svojí sestry, která žila za velkou louží, už se dlouho neviděly a těšení bylo upřímné. Avšak moje tchyně neměla čas, aby umyla okna a po česku byt vygruntovala. Já, ač jsem měla 4 děti a další pracovní povinnosti, jsem se jí nabídla a všechen úklid jí v bytě udělala. Opravdu byla moc ráda.
Manželovy maminky jsem si velice vážila, měly jsme vzájemný respekt, měla jsem ji v úctě, a tak jsem jí vykala, přišlo mi to tak normální. A pak přijela její sestra, matka 7 tehdy již dospělých dětí, které samy už měly rodiny a bylo mi to úplně přirozené, že když ona mi tykala jako svým dětem a zde svému synovci a neteři, že i já jsem jí úplně přirozeně tykala. Mojí tchyni to bylo líto a s výčitkou se na mě obrátila, proč jí vykám, když její sestře, kterou znám jen z vyprávění, tykám. Od té doby jsem mé tchyni tykala, ráda. Pak když zemřela a vzpomínky na ni mi přicházely, bylo mi to líto a v duchu jsem se jí omlouvala, že jsem jí měla říkat „maminko“.
Tak to jen tak pro generaci mých dětí o tchyních. Tchyně jsou ženy, které vychovaly muže, které vy jste si zamilovaly. A ať to máte se sebou jak chcete a ony rovněž, tak respekt a úcta k tchyním je na místě a když se vám povede, říkat svým tchyním „maminko“, pak si zasloužíte medaili za to, že jste zvládly být dospělými ženami.
Moc hezky píšeš, přesně jak píše Ekira5
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.7.22 19:58
Já mám takovou mamku. I když, nedávno říkala, že „už si zvykla“, že nejsem otrokem úklidu, a nic po mně nepředělává 
Je jí letos 75 
Příspěvek upraven 29.07.22 v 20:21
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.7.22 19:59
@megginka300 píše:
Holky aby jste si nemysleli že jsem nevděčná mrcha a tchýně zlá ďábliceMě šlo o to, že jsme si s mužem den předem řekli že si okna umyjeme sami, tudíž já si to ráno umyla, kousek zbyl, že potom..
A štve mě že jak tchýně volala chlapovi, tak jí řekl ať přijde.
Přesto že jsem hodinu a půl myla okna jako deb.il..
Takže chlap dostal vynadano, s tím že když se domluvíme na něčem a já tu věc udělám, tak nebude se dělat nadvakrát.
Tchýni jsem poděkovala a vysvětlila ji že když okna myju, tak není nutné naběhnout s kýblem a mýt je znovu.Je to přece jen moje domácnost.
To neznamená že když bych pomoc potřebovala a tchýně byla ochotná, tak že ji odmítnu.
Kolikrát se stalo že pohlídala prcky, donesla buchtu, odvedla staršího syna do školy.
Nemám s tím žádný problém, ale štve mě že když nad něčím strávím čas a mám radost z výsledku, tak se to myje znovu, jak kdybych byla neschopná a neuměla umýt blbý okna.
Takže tak.
Resis naproste pi. oviny 
Chudak tchyne, chtěla pomoct, prisla pomoct a ted ji snacha propere na netu. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.7.22 20:18
@ekira5 píše:
@poučená veľmi pekne napísané. Takúto štylizovanú, formulovanú češtinu som dávno nečítala. Pripomína mi to staré filmy, ber to, prosím, ako poklonu, skutočne radosť takto čítať
Moc děkuji 
za pochvalu, potěšila mě, opravdu.
Mít hezké rodinné vztahy se vyplatí. To jak se v rodinách bojuje, považuji za neštěstí. Ale tak. Je to každého cesta, způsob, jak pochopit sebe, když se člověk zastaví a sám sebe se zeptá, proč bojuje s nejbližšími lidmi, ale přitom nehledá chybu v nich.
Nebojovala jsem s tchyní, protože ona nebojovala se mnou. Když někdy přišla k nám, nikdy se nerozhlížela, aby mi zkritizovala nepořádek, no to vůbec a vždycky na nás myslela a dárky nešetřila. Byla to vzdělaná, pracovitá, v podstatě upracovaná babička, která naučila svoje vnuky těm řečem, které sama ovládala a do světa je poslala a i to financovala. Bohužel se svou matkou bojoval můj manžel, jejich vnitřnímu konfliktu nešlo z dálky rozumět, a i když jsem pak rozuměla, stejně jsem s tím neuměla nic dobrého udělat, takže ten rodinný klid u nás také nebyl. Ale to je zase jiný můj příběh, příběh o něčem jiném.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.7.22 20:30
@megginka300 píše:
Moc hezky píšeš, přesně jak píše Ekira5
Moc děkuji za pochvalu. Dodává mi odvahu, že přece jenom těmi knihami na téma lidské vztahy, budu schopna někoho oslovit, a tím mu třeba dokonce pomoci k pochopení sebe, k pochopení, proč to v životě má, jak to má. Ono opravdu nejde o druhé lidi, ale o to, jak „já“ to mám v sobě uspořádané. Prošla jsem si svým životním příběhem a pak si vše s odstupem od sebe podrobně prohlédla. Život je velké téma každého člověka. Neprožívat v něm starosti, naštvanosti, či dokonce utrpení, to je výhra!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.7.22 22:13
Ja mam tchyni skvelou, mame dobry vztah. Ted par dnu po porodu prijela, ze mi uvari. Po vareni si vsimla, ze mam spinavou varnou destku, tak vzala houbicku a varnou desku vydrhla. Drsnou stranou houbicky. 
Moji nerezovou varnou desku. Jsem myslela, ze me klepne. Ja si ji 5 let opecovavam, aby se neposkrabala a ted toto. 
Nicmene zatla jsem zuby a tchynce pekne podekovala za pomoc. Stve me to silene, ale vim, ze to myslela dobre a nikdy by me nenapadlo ji to vycitat. Ale uz si ji budu hlidat, aby ji zas nenapadlo mi tu s necim pomoct 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.7.22 22:18
@karkuš píše:
Ja mam tchyni skvelou, mame dobry vztah. Ted par dnu po porodu prijela, ze mi uvari. Po vareni si vsimla, ze mam spinavou varnou destku, tak vzala houbicku a varnou desku vydrhla. Drsnou stranou houbicky.
A to si nevšimla, že ji znicila?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.7.22 22:26
@a12 No ona neni uplne znicena, jen poskrabana. Vidim to hlavne ja, ona to vubec neresila nejake skrabance. Jako na funkci to nema vliv a tchyne doma nerez nema, tak nevi. Ale je to presne ta prilisna aktivita, co resi zakladatelka - kdyby se dopredu zeptala, tak ji reknu, at to nedrhne houbickou, ale nastrika sprejem a jen setre. No ale ja mam momentalne starosti s miminkem, nemam cas zkoumat skrabance, tak jsem to presla 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
