Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tchýně postrach všeho
- Fotoalbum (2)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
30.7.22 14:25
@poučená píše:
Prošla jsem si domácím násilím, s mužem, jehož matka byla dobrá tchyně a dobrá babička. V čem vlastně pohledem mého muže nebyla dobrá matka, to zde nebudu probírat. Oni dva se milovali, a to bez debat, a přesto se jim to v tom nejbližším vztahu matka-syn stalo, že byl těžce konfliktní. Zpracovala jsem si tuto zkušenost křesťanskou láskou a dávno jsem nad vším, co lidi běžně trápí. Sděluji tu pouze svoje osobní životní zkušenosti, a mám jich hodně. Snažím se o to, aby se lidé přestali trápit nad vším, co z pohledu řekněme věčnosti je nesmysl. Vstoupila jsem do tohoto tématu, abych aspoň trochu nechala rozplynout nepřátelskému vnímání ženy vůči jiné ženě. Oběma to škodí a škodí to i jejich mužům, jejich partnerům a jejich dětem. Hledání cesty k sobě a hledání cesty člověka k člověku. Kéž by se stal aspoň některé zde ženě, která šíří nepřátelství ve vztahu snacha-tchyně ten zázrak, že svou cestu k druhé ženě najde.
Ale to vůbec není o nějakým hledání si cesty žena k ženě.. O tom se dá mluvit třeba v práci, že si kolegyně k sobě mají najít cestu.. Mnoho žen, co nevychází se svými tchyně by s ní třeba jako s kolegyní v práci vycházelo dobře, spousta žen, byla s tchyni třeba i v kamaradskym vztahu, dokud se nenarodilo dítě.. Ja si myslim, že babičky si musí uvědomit, že ony už svy děti vychovaly, že dneska je ta výchova jiná a že teď jsou na řadě ti mladí, kteří maj vychovat zase svý děti a nekecat jim do toho.. 
to je třeba věc, u který jsme s tchýní narazily my.. A těžko se ji vysvetlovalo, že chodítko nechceme, že posazovat dítě není třeba, až si sedne, tak si sedne.. Ale moje děti tohle, moje děti tamhleto..
A takhle čepička je špatná, a tahla bunda je blbá a boty jsou blby.. a furt něco.. Nevim, proc třeba s mojí mámou v tomhle nikdy, problém nebyl.. Ono i s vlastní mámou se o tom lip mluví.. Tchyně si pak samozřejmě postěžovala svýmu synovi, no, ale ten se s ní moc nemazli 
takže ja s ni žádný války vést nemusim, mám může, co se umí ozvat a tyhle věci řeší 
ja uz o tehlech „problémech“ co je zas kde špatně nevim, řeší si to mezi sebou a mám klid
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.7.22 12:46
Ano, je to fakt o tom, že zaprvé ty ženské ihned začnou vést válku o moc. Obě chtějí, aby bylo po jejich. Tchýně to těžce nese, nechce se jí ustupovat ze svých pozic. Mladá si chce své místo vydobýt a jelikož v tom neumí chodit, většinou dělá školácké chyby. V životě není nic nanečisto, není kde se to naučit, hned se jede naostro. Když se potom v jedné rodině setkají dvě, které chtějí velet, je malér na obzoru. Jasně že tchýně třeba vidí jako člověk zvenčí, že mladí opakují jejich vlastní postupy, které se ukázaly jako neefektivní. Lépe je nevidět neslyšet. Proto je nejlíp, když mladí žijí daleko, když rodiče nemají klíče, když nemají vůbec podíl - třeba půjčka na koupi bytu, domu, když nemají společnou adresu. Mojí mladí, tedy jako syn a snacha, mají sušičku a nežehlí. Jako stará hospodyně si můžu myslet svoje, nicméně jelikož sušičku nemám, mlčím. Druzí mladí se nijak nehrabou s vařením. Doveze se objednané jídlo, udělá se něco jako obědovečeře. Prý dneska se žije jinak. Já žiju holt postaru. Oběd byl vždy v poledne. Radši to nekomentuju. No vždycky jsem hodně koukala kolem sebe a zajímaly mě mezilidské vztahy. Řeknu to asi tak. Někdy si říkám, co by se stalo, kdyby tchýně od mé kamarádky přišla ke snaše, kterou znám z příbuzenstva. Ty by se asi zabily navzájem. Nebo kdyby se má velmi rázná kolegyně přivdala k nám místo mě. A pak si řeknu. Zřejmě funguje zákon schválnosti a vždy k sobě přijdou takové typy, které jsou předurčeny k trvalému boji kdo s koho. Jinak si to neumím vysvětlit. Syn asi podvědomě hledá něco, co tě jeho matce zaboha nesedne. Moje kamarádka to vedla od začátku tak, že si dělala vše po svém. Myslíte, že měla konflikty? Vůbec. Věděli, že je jí jedno, co na to řeknou, že jede na zájezd s kolegyní, děti ji obstarala její matka, oni s tím práci neměli. A tradá. A co myslíte, že bylo, když já po letech osloveného kývání na vše jsem šla, koupila elasťaky a triko a dvakrát týdně je propotila na aerobiku? Pomalu konec světa. Nestará se o rodinu, litá okolo, nedbá o domácnost. Dětem bylo 19 a 24, rozhodně doma neřvaly hlady, zastupitelný problém byl úplně jinde než ve cvičení. Když jsem si dovolila jet do školy v přírodě, prostě jsem jet musela, navrátila, nakoupila jsem zásoby a narvala lednici a mrazák. Když to inspekce viděla při návštěvě, děsně se smála. MNĚ. Jak jsem praštěná. Děti byly tehdy na základce a jelikož jejich otec viděl jak u rodičů, tak u nás domácnost jen z rychlíku, bylo to jediné řešení. Nechala jsem tu i uklizeno a vypráno. Jak jinak. Myslím, že by se rodiče vůbec nesmáli, kdyby viděli, jak žil po nějakých třiceti letech sám. Jednou mi hrdě řekl, umyl jsem ti nádobí. Jeho matka malém praskla pýchou. Jo, jak říkala Adina Mandlová…dneska už se tomu směju…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.7.22 16:33
@poučená píše:
Tak mě, zakladatelko, napadá, že bys mohla své tchyni poděkovat za pomoc při mytí oken a současně ji poprosit, že až ona bude mýt okna, aby tě též na pomoc přizvala. Dospělé ženy se mohou při mytí oken vzájemně lépe poznat, a tím spřátelit, než třeba při formální návštěvě při pití kávy. Mít dospělé přátelství, a je to jedno, jestli s vrstevnicí, nebo s tchyní, to je pěkná životní zkušenost.Moje tchyně byla těžce pracující člověk, byla profesorka jazyků vědecky úspěšných lidí a psala jazykové knihy a slovníky jako na běžícím páse, ani na dovolené si neměla čas dopřát takový oddech, jaký by si zasloužila. No a stalo se, že se těšila na návštěvu svojí sestry, která žila za velkou louží, už se dlouho neviděly a těšení bylo upřímné. Avšak moje tchyně neměla čas, aby umyla okna a po česku byt vygruntovala. Já, ač jsem měla 4 děti a další pracovní povinnosti, jsem se jí nabídla a všechen úklid jí v bytě udělala. Opravdu byla moc ráda.
Manželovy maminky jsem si velice vážila, měly jsme vzájemný respekt, měla jsem ji v úctě, a tak jsem jí vykala, přišlo mi to tak normální. A pak přijela její sestra, matka 7 tehdy již dospělých dětí, které samy už měly rodiny a bylo mi to úplně přirozené, že když ona mi tykala jako svým dětem a zde svému synovci a neteři, že i já jsem jí úplně přirozeně tykala. Mojí tchyni to bylo líto a s výčitkou se na mě obrátila, proč jí vykám, když její sestře, kterou znám jen z vyprávění, tykám. Od té doby jsem mé tchyni tykala, ráda. Pak když zemřela a vzpomínky na ni mi přicházely, bylo mi to líto a v duchu jsem se jí omlouvala, že jsem jí měla říkat „maminko“.
Tak to jen tak pro generaci mých dětí o tchyních. Tchyně jsou ženy, které vychovaly muže, které vy jste si zamilovaly. A ať to máte se sebou jak chcete a ony rovněž, tak respekt a úcta k tchyním je na místě a když se vám povede, říkat svým tchyním „maminko“, pak si zasloužíte medaili za to, že jste zvládly být dospělými ženami.
Jo, to věřím že by se ti líbilo
Hele respekt a úcta MUSÍ být oboustranné, a začínají tím, že si tchýně hodně rychle uvědomí, že její snacha JE dospělá ženská, která rozhoduje o svých dětech, svém životě a svojí domácnosti a to i tehdy, když se daná rozhodnutí paní tchýni zrovna nelíbí.
Bez toho jsou všechna krásná vypulírovaná slovíčka jen zástěrka pro ego starších žen které mají pocit, že se konečně dožily toho, aby měly zásluhy a privilegia jen tak, apriori.
A protože samy kolikrát dělaly tchýni služku, strašně rády by teď nějakou tu služtičku i pro sebe a kopou kolem sebe, když zjistí, že spousta dnešních mladých žen nemá zájem posluhovat starším ženám v rodině a „ctít je“ (rozuměj: nechat si skákat po hlavě a do všeho kecat)
Příspěvek upraven 31.07.22 v 16:59
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.7.22 16:44
@Labužník mirabelka02 píše:
Milá Poučená - napsala jsi to velmi dobře! Také to tak cítím, snažím se a pracuji na tom. Neboť sama jsem to zažila. Byla jsem vdaná 30 let, vdávala jsem se hned ve 20ti letech, ještě v minulém století a vlastně tisíciletí:))) Co jsem se natrápila - přepadovky, neohlášené návštěvy z obou stran - jak moje matka, tak tchýně…narušování chodu dne a když se nám to „nehodilo“, tak výčitky, vydírání…Brrr… někdy si říkám, jak jsem to všechno mohla přežít…Přežila, ale pochroumaná.
Docela mě děsí, že se to v některých rodinách tento model chování pořád drží…Tak se nedejte, jinak je to doslova likvidační pro blaho rodiny.
Nevyžádané rady a pachatelky dobra by se měly střílet.
Vždyť paní poučená píše pravý opak, žádná doporučení tchýním jak se chovat slušně neuvádí, jen nabádá snachy, aby vyšlapovaly 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.7.22 16:45
@Alriga píše:
Já to musím okomentovat. Opravdu úžasné, radit tady vytíženým mladým matkám, aby se pratelily s tchyni pri myti oken. Žiješ v minulém století, a to jsem ještě mírná. Proc by vůbec někdo někomu měl uklizet jeho bordel a umývat okna? Tvoje tchyně si měla někoho zjednat. Kamarádit se mohu u kávy nebo na výletě s vnoučaty.
Uklízet mohu nesvéprávné stařence, pro zdatného dospělého člověka, ktery je navíc zjevně schopný, je to spíš ostuda.
Tyhle sladkobolné a blahosklonné rady na úrovni casopisu Vlasta z roku 1970 jsou přímo toxické. Úcta a slušné chování patří bezesporu k prostředí kazdeho kolektivu, nejen rodiny. Ale ty kecy o „medaili pro dospělé ženy“, to je fakt neuvěřitelné. Ty musíš být přesně ta přeslazená, manipulativní tchyně. A kde je úloha těch synů případně dcer?
Díky, napsala jsi to líp, než jsem zvládla já 
Příspěvek upraven 31.07.22 v 16:51
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.7.22 16:50
@poučená píše:
Prošla jsem si domácím násilím, s mužem, jehož matka byla dobrá tchyně a dobrá babička. V čem vlastně pohledem mého muže nebyla dobrá matka, to zde nebudu probírat. Oni dva se milovali, a to bez debat, a přesto se jim to v tom nejbližším vztahu matka-syn stalo, že byl těžce konfliktní. Zpracovala jsem si tuto zkušenost křesťanskou láskou a dávno jsem nad vším, co lidi běžně trápí. Sděluji tu pouze svoje osobní životní zkušenosti, a mám jich hodně. Snažím se o to, aby se lidé přestali trápit nad vším, co z pohledu řekněme věčnosti je nesmysl. Vstoupila jsem do tohoto tématu, abych aspoň trochu nechala rozplynout nepřátelskému vnímání ženy vůči jiné ženě. Oběma to škodí a škodí to i jejich mužům, jejich partnerům a jejich dětem. Hledání cesty k sobě a hledání cesty člověka k člověku. Kéž by se stal aspoň některé zde ženě, která šíří nepřátelství ve vztahu snacha-tchyně ten zázrak, že svou cestu k druhé ženě najde.
Pýcha je smrtelný hřích, paní poučující 
Příspěvek upraven 31.07.22 v 16:50
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.7.22 16:50
@malákráličice píše:
Prekvapuje me, kolik zenskych tady chce tchyni (nektere by i zaplatily), ktera jim umyje cerstve UMYTA okna.
já teda chci tchýni, která mi umyje špinavá okna
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.7.22 16:59
@stinga píše:
já teda chci tchýni, která mi umyje špinavá okna
A i u tu, která ti umyje umyta okna, ale mysli si, že jsou špinavá?
A pak bude roznaset po okolí a kamarádkach, že MUSELA mladým umýt okna, protože snacha toho není schopná? Ze kdyby tam občas nepřišla poklidit, tak tam chudák její syn chcipne ve špíně?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.7.22 17:04
@stinga píše:
já teda chci tchýni, která mi umyje špinavá okna
Tak to mas smulu. Tahle tchyne myje umyta okna.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.7.22 22:46
@malákráličice píše:
Tak to mas smulu. Tahle tchyne myje umyta okna.
Kdo z vás to má???
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.8.22 00:38
@megginka300 píše:
Volala manželovi..že přijde pomoct.. tak mu asi bylo blbý říct ne..Ona je hodná, ale se.re mě to že si to umyju a přijde znovu to umýt jak kdybych byla neschopná
Samozřejmě se zlobíš oprávněně, protože jednak se Tě má zeptat, jestli to umýt může, a jednak ji tohle angažování v úklidu mladejch nemá vůbec napadnout. Tyto znuděné stárnoucí baby, zvyklé do všeho kecat a dirigovat zbytek členů domácnosti, jsou otřesné.
Snažte se co nejdřív o svoje bydlení bez toho, že by měla třeba klíček.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.8.22 00:38
@Anna766 píše:
Kdo z vás to má???
Otázka by měla znít, kdo z nás by tohle chtěl? Ja fakt ne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.22 14:19
Mně taky musela tchýně všechno dělat, protože já už ani nezametla. Děcku jsem medeček do čaje nedala. Všechno co nám dala, jsem hned vyhodila…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.22 15:02
@karkuš píše:
Ja mam tchyni skvelou, mame dobry vztah. Ted par dnu po porodu prijela, ze mi uvari. Po vareni si vsimla, ze mam spinavou varnou destku, tak vzala houbicku a varnou desku vydrhla. Drsnou stranou houbicky.Moji nerezovou varnou desku. Jsem myslela, ze me klepne. Ja si ji 5 let opecovavam, aby se neposkrabala a ted toto.
Nicmene zatla jsem zuby a tchynce pekne podekovala za pomoc. Stve me to silene, ale vim, ze to myslela dobre a nikdy by me nenapadlo ji to vycitat. Ale uz si ji budu hlidat, aby ji zas nenapadlo mi tu s necim pomoct
Stalo se nám to stejné s návštěvou - uvařili si a vydrhli po sobě nerez varnou desku, byla tak tři měsíce stará. Pro nás aspoň pokyn, že kolem desky nemáme tancovat jak kolem svátosti, ale normálně ji používat a čistit, nic horšího se jí už totiž nestane. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.22 15:19
@a12 píše:
No nevim, přišlo by mi divný, kdyby přišla tchyně, nebo kdokoliv jinej, na návštěvu a začal mi doma uklízet.. Jako fakt byste to braly jako super pomoc a ne jako myslí si, že mám doma bordel, tak mi tady uklízí?
Já dneska asi i jo, ale ne od tchýně, bo ta dá jasně najevo, jak moc jsou ty okna špinavý a pak by se chlubila po příbuzenstvu, že mi umyla okna.
Jinak cca před 10 lety se mi do toho pletla pořád, prostě mi přišlo blbý, aby u mne o generaci starší ženská dělala nějaké pomocné práce. A vůbec mi nevadilo si to umýt sama. Taky mi chtěla pořád brát oblečení pro miminko a manželovy košile, že ona to má vyžehlené za chvilku (rozuměj rychleji a lépe než já). Myslela, že mi to nějak udělá radost, ale já to dělala ráda a prostě jsem to od ní nechtěla. Měla známou, co to dělala nerada a myslela si asi, že jsou všechny ženské stejné nebo co.
Dospěla tak daleko, že mi ty okna myla, když jsem byla na služebce. Věděla jasně, že si to nepřeju, ale přesto čekala díky. No tak já začla být kyselá a říkala „tak hlavně, že jsi se vyřádila“. Nikdy jsem jí teda nepoděkovala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
