Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tchýně se fixuje na dceru
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
31.8.21 16:27
Přestat si myslet, že ti ji bába odloudí. Dítě moc dobře ví, kdo je její máma. A ta je jen jedna.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.8.21 16:29
@Anonymní píše:
Ahoj,
moje tchýně má 2 kluky a vždy si přála mít holčičku. To se ji splnilo až s naší dcerou (1 rok). Ona ale nechápe, že je babička a ne rodič. Malou si hodně přivlastňuje. Už jsme se jednou kvůli věčnýmu kecání do všeho pohadali, ale k ničemu to nevedlo. I když jsem ji řekla, že rodiče jsme my a musí nás respektovat. Ona mě bere jako svoji konkurenci. S malou chce být jenom sama, bere si jí k sobě, když se po mě malá natahuje, tak se honem rychle otočí a jde pryč. Zkoušeli jsme, abychom všichni byli spolu třeba venku, ale to je chvíli a zas jí sebere a jde s ní pryč. Přitom jí v kontaktu nebráníme a ani bránit nechci, pořád je to její babička a malou miluje. Moje máma je vždycky s náma, když chce vidět malou. Nevadí mi, že si ji bere, ale že mě pořád stavi do té konkurence. Trápí mě to, proč to dělá? Je to moje první dítě a mám strach, aby jí pak nejak nemanipulovala a malá ji neměla radši než mě. Ona nikdy nebyla žádný mamánek. Bohužel moje máma si tohle zažila s babičkou a bráchou, manipulovala ho tak, že on jí pak měl opravdu nejraději a máma tím hodně tehdy trpěla. Přece nebudu soupeřit o lásku vlastního dítěte.
Jenže mluvit se s ní nedá, to se pak akorát šprajcne a je pak schopná radši nechat malou ať se jí po mně stýská, jen aby ji měla pro sebe. Bránit jí v kontaktu taky ale nechci, jenže jak z toho pak ven?
tohle se jako děje kdy?
Jinak bys měla nějak pracovat se svou žárlivostí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.8.21 16:31
Roční holčička je ještě malá, aby byla sama u babičky, pokud to není nezbytně nutné.
Jak dlouho a často u ní dcera je?
Nejlepší je o věcech mluvit, řekni jí, že se ti to nelíbí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.8.21 16:37
Klid, tvoje dítě ví moc dobře, kdo je máma a kdo babička. Takhle to vypadá, že soupeříš spíš ty s ní, ne ona s tebou 
Kdy nechá malou aby se jí po tobě stýskalo?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.8.21 16:50
Holky, ono to nemusí být jen o žárlivosti zakladatelky…
Bohužel mám zkušenost z velmi blízkého okolí (rodiny), kdy se babička na vnučku patologicky fixovala, sama měla také 2 syny. Mladí se nakonec rozvedli a nedopadlo to šťastně. Onu vnučku vysoudil syn do své péče, mladší dítě zůstalo s matkou. Tchýně se angažovala velmi, být to na jejím synovi, viděl by ji max. 1× měsíčně a byl by spokojený. Vnučka pak vyrostla a dospěla prakticky u nich… No, nic pěkného.
Být zakladatelkou, určila bych si v sobě jasné meze, přes které to nenechám přerůst..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.8.21 16:52
@PaníBovaryová píše:
tohle se jako děje kdy?Jinak bys měla nějak pracovat se svou žárlivostí.
Zrovna tohle byl u nás taky problém, který vedl k tomu, že jsem jim kontakt utnula na max pár hodin o víkendu a nic víc. Byli spolu týden na prázdninách a když přijela tak babičce neřekla ani čau a nahrnula se domů, už to mi bylo divný, pak z ní začalo padat, jak babi přemlouvala, aby mi zavolala, že se ji po mě stýská a chce domů a proč sem radši byla pryč, když chtěla být se mnou - neměla jsem od nich jediný telefonát, jen občas sms, že je vše v pohodě a „mila“ babička ji napovídala, že mi volala a ja ji řekla, že nejsem doma a musí to tam vydržet,… jedna věc je jeden stýskací večer, který přejde, věc druhá držet ji tam manipulací týden a ještě to hodit na mě, že ji nechci doma, takže chápu, co zakladatelce vadí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.8.21 16:53
Tohle snad má vyřešit ten, jehož je to matka, proč bys to měla řešit ty?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.8.21 17:00
Neutínej kontakt úplně, ale nastav hranice přes který se nebude překračovat. U nás je taky „boj“ babiček a to se má vnučka narodit až v lednu a už teď sem bombardovaná zprávama, kdy si která bere dovolenou během termínu porodu a zamlouvá si být u nás aby mi mohla pomáhat, jednoduše jsem jim všem oznámila, že jsou hodný, ale chcem být ze začátku s malou doma sami, takže max návštěva na kafe - OZNÁMENÁ dopředu a když budem potřebovat pomoc, tak si o ni řeknem…a ne, že se k nám každý týden nakýbluje s kuframa jedna babička a my svý dítě uvidíme jen z dálky u nich (díky rozvedeným rodičům máme 4 „babičky“ a je to fakt na palici) 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.8.21 17:06
@Nickjmeno píše:
Neutínej kontakt úplně, ale nastav hranice přes který se nebude překračovat. U nás je taky „boj“ babiček a to se má vnučka narodit až v lednu a už teď sem bombardovaná zprávama, kdy si která bere dovolenou během termínu porodu a zamlouvá si být u nás aby mi mohla pomáhat, jednoduše jsem jim všem oznámila, že jsou hodný, ale chcem být ze začátku s malou doma sami, takže max návštěva na kafe - OZNÁMENÁ dopředu a když budem potřebovat pomoc, tak si o ni řeknem…a ne, že se k nám každý týden nakýbluje s kuframa jedna babička a my svý dítě uvidíme jen z dálky u nich (díky rozvedeným rodičům máme 4 „babičky“ a je to fakt na palici)
Jéé, taky čekáme v lednu 
A pravidla stejná…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
31.8.21 17:08
Holky opravdu to není o mé žárlivosti, já jí to přeju a nikdy by mě tohle ani nenapadlo. Ale nepřijde mi v pořádku, když se po mě dítě s brekem natahuje, že se s ní rychle otočí a řekne „žádný takový“, když mi malá dá pusu, hned ji vezme se slovy „babicce pusu“, nenechá mě ani ji dát čepici a spoustu dalšího, co se sem špatně popisuje. Kdybych zarlila, těžko bych jí malou nechávala, ale má ji každou sobotu odpoledne. Když ji pozvu k nám domů, tak nechce. Jo jednou přišla a povídá mi: tak já tu s ní budu, kdy přijdeš domů? 
Říkám "já ale nikam nejdu Na její prvni narozeniny se sešla celá naše rodina a ona mi povídá, že s ní půjde sama ven. Čuměla jsem jak puk. Když byla miminko, přišla k nám, já seděla v obýváku a ona si s malou v náručí sedla do chodby a tam s ní seděla.
- Citovat
- Upravit
31.8.21 17:11
@Lojzísek píše:
Jéé, taky čekáme v lednu
Ještě jim budem muset nějak vysvětlit, že k tomu miminku patří i začínající puberťačka, která už sice není tak roztomilá, ale taky je to jejich vnučka i když pro ty z přítelovo strany nevlastní, ale taky se to počítá, takže to bude asi sranda až bude na světě
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.8.21 17:19
@Anonymní píše:
Holky opravdu to není o mé žárlivosti, já jí to přeju a nikdy by mě tohle ani nenapadlo. Ale nepřijde mi v pořádku, když se po mě dítě s brekem natahuje, že se s ní rychle otočí a řekne „žádný takový“, když mi malá dá pusu, hned ji vezme se slovy „babicce pusu“, nenechá mě ani ji dát čepici a spoustu dalšího, co se sem špatně popisuje. Kdybych zarlila, těžko bych jí malou nechávala, ale má ji každou sobotu odpoledne. Když ji pozvu k nám domů, tak nechce. Jo jednou přišla a povídá mi: tak já tu s ní budu, kdy přijdeš domů?
na tenhle typ lidí bacha, jsou schopní si nechat určit kontakt pomocí soudu…
fakt to chce jasné hranice, ale tohle by opravdu se svou matkou měl vyřešit tvůj muž
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.8.21 17:20
@Anonymní píše:
Holky opravdu to není o mé žárlivosti, já jí to přeju a nikdy by mě tohle ani nenapadlo. Ale nepřijde mi v pořádku, když se po mě dítě s brekem natahuje, že se s ní rychle otočí a řekne „žádný takový“, když mi malá dá pusu, hned ji vezme se slovy „babicce pusu“, nenechá mě ani ji dát čepici a spoustu dalšího, co se sem špatně popisuje. Kdybych zarlila, těžko bych jí malou nechávala, ale má ji každou sobotu odpoledne. Když ji pozvu k nám domů, tak nechce. Jo jednou přišla a povídá mi: tak já tu s ní budu, kdy přijdeš domů?
Když se po tobě s brekem natahuje a ona se s ní otočí, tak tam jednoduše dojdi a vezmi si ji, když ji chceš dát čepici, nenech se od ní odstrčit a řekni „děkuju ale já si ji obleču“ atd… úplně v ní vidim moji bejvalou tchyni viz příspěvek výš a čim dřív si nastavíte hranice, tim líp, já to v rámci dobrejch vztahů zkousávala několik let a teď jak je dcera starší vidim, že to bylo špatně a ve vztahu s babičkou ji to nepřineslo nic dobrýho, jen se mladá naučila, že co já zakážu ona dovolí nebo koupí a když ne hned, tak na ně zakřičí „já ale chci“ a jede se do jračkářství, její vztah k ní je čistě koupenej, kdykoliv volá, jestli by si ji mohla vzít na návštěvu, tak to neni: „ahoj, nechtěla bys k nám na návštěvu?“ Ale: „už jsem ti koupila to lego co jsi chtěla, tak si k nám pro něj přijedeš?“
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.8.21 17:20
@Anonymní píše:
Holky opravdu to není o mé žárlivosti, já jí to přeju a nikdy by mě tohle ani nenapadlo. Ale nepřijde mi v pořádku, když se po mě dítě s brekem natahuje, že se s ní rychle otočí a řekne „žádný takový“, když mi malá dá pusu, hned ji vezme se slovy „babicce pusu“, nenechá mě ani ji dát čepici a spoustu dalšího, co se sem špatně popisuje. Kdybych zarlila, těžko bych jí malou nechávala, ale má ji každou sobotu odpoledne. Když ji pozvu k nám domů, tak nechce. Jo jednou přišla a povídá mi: tak já tu s ní budu, kdy přijdeš domů?
Kdybys nežárlila, nezakládáš diskuzi. Prostě se braň. Řekni jí, že se ti to nelíbí. Nech ji s dcerou o samotě, když o to tak stojí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Ahoj,
moje tchýně má 2 kluky a vždy si přála mít holčičku. To se ji splnilo až s naší dcerou (1 rok). Ona ale nechápe, že je babička a ne rodič. Malou si hodně přivlastňuje. Už jsme se jednou kvůli věčnýmu kecání do všeho pohadali, ale k ničemu to nevedlo. I když jsem ji řekla, že rodiče jsme my a musí nás respektovat. Ona mě bere jako svoji konkurenci. S malou chce být jenom sama, bere si jí k sobě, když se po mě malá natahuje, tak se honem rychle otočí a jde pryč. Zkoušeli jsme, abychom všichni byli spolu třeba venku, ale to je chvíli a zas jí sebere a jde s ní pryč. Přitom jí v kontaktu nebráníme a ani bránit nechci, pořád je to její babička a malou miluje. Moje máma je vždycky s náma, když chce vidět malou. Nevadí mi, že si ji bere, ale že mě pořád stavi do té konkurence. Trápí mě to, proč to dělá? Je to moje první dítě a mám strach, aby jí pak nejak nemanipulovala a malá ji neměla radši než mě. Ona nikdy nebyla žádný mamánek. Bohužel moje máma si tohle zažila s babičkou a bráchou, manipulovala ho tak, že on jí pak měl opravdu nejraději a máma tím hodně tehdy trpěla. Přece nebudu soupeřit o lásku vlastního dítěte.
Jenže mluvit se s ní nedá, to se pak akorát šprajcne a je pak schopná radši nechat malou ať se jí po mně stýská, jen aby ji měla pro sebe. Bránit jí v kontaktu taky ale nechci, jenže jak z toho pak ven?