Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tchýně…co více dodat
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
27.9.23 14:10
Podle me je tchyne blazen…
Mas obrovske stesti, ze manzel stoji pri tobe, to bohuzel samozrejmost neni.
Tchyni bych ignorovala, nebrala telefon, nepoustela domu atd.
- Citovat
- Upravit
Silverine247
27.9.23 14:19
Tak to je mazec. 
Bud rada, ze mas zastani manzela, to u takovych semetrik neni caste. Omezit kontakt na minimum, jinak to asi nepujde. Kdyz pises, ze zpocatku jste mely dobre vztahy, tak ono se to mozna jeste utrepe. 
- Citovat
- Upravit
27.9.23 14:19
@Anonymní píše:
Podle me je tchyne blazen…Mas obrovske stesti, ze manzel stoji pri tobe, to bohuzel samozrejmost neni.
Tchyni bych ignorovala, nebrala telefon, nepoustela domu atd.
Souhlasím, je to masakr 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.9.23 14:25
Jak to čtu jsem ráda za tchyni, která se nezajímá. Ona by se tedy o vnouče i zajímala, ale jak se nezajímá o syna, tak ten kontakt je dost sporadický. Manžel si naštěstí skvěle rozumí s mými rodiči, povídá a řeší s nimi víc věcí nez s vlastními. Je mi ho moc líto, že to má takhle, ale prý to tak bylo vždy. Ja občas navrhnu nějakou návštěvu, ale to je tak vše.
- Citovat
- Upravit
27.9.23 14:30
@Anonymní píše:
Ahoj holky, koukám že témat ohledně tychýní je tady hodně a tak i já přispěji něco z čeho se asi potřebuji prostě vypsat a možná to třeba i někoho pobaví.
S tchýni sem nikdy neměla žádný velký problém, vztah sme mezi sebou měli takový neutrální, když sme se viděli třeba na rodinných oslavách nebo když nás pozvala na oběd tak sme si normálně popovídali, pokud vím tak mě nikdy před tím nepomlouvala a já ji taky ne. No to vše se změnilo zhruba před rokem když mě přítel požádal o ruku, jeli jsme ke tchýni na návštěvu jaksi oznámit zasnoubení, tchán se usmíval a gratuloval, ale tchýně se podívala na prstýnek, řekla :Hm pěkný a pak někam odešla, nějak sme to neřešili, popovídali sme si s tchánem a když jsme byli na odchodu přítel šel tchýni najít aby se rozloučil, no našla se na zahradě kde se rýpala v záhonu, řekli jsme ji že už odjíždíme a ona jen tak odsekla : no tak se mějte. Nějak sem to neřešila, ale co se dělo od té doby mi teda hlava nebrala, přítelovi od oznámení zasnoubení volala každý den 5-6 x! A skoro pokaždé něco - že ji praskla žárovka a bojí se ji vyměnit tak ať přijede, nebo že potřebuje odvézt do obchodu a nestartuje ji auto tak jestli by ji neodvezl ( podotýkám že bydlíme 50 km od sebe a tchýně má manžela a dvě auta ) také sem zaslechla jak říká že potkala v obchodě přítelovu bývalou a že ji pozvala na oběd takže má přítel přijet ( samozřejmě naštěstí odmítl )..takhle třeba 5 x denně zavolala a buď něco chtěla nebo si prostě chtěla jen povídat, no a pak…stávalo se že sme s přítelem chtěli jet o víkendu na výlet takže když tchýně zase zavolala že něco potřebuje a přítel ji řekl ze jedeme na výlet, automaticky řekla : tak já jedu s vámi a jelikož přítel neuměl říkat ne a obzvlášť jí, tak samozřejmě jela s námi, tohle se opakovalo 2 měsíce každý víkend když sme někam jeli, vypadalo to jako že se mi snaží škodit aby se mnou byl o samotě co nejmíň času…no a jelikož sem si chtěla s přítelem užit společné chvíle o samotě když se přes týden kvůli práci moc nevidíme, tak se jednou stalo to že když sem viděla že pritelovi zase volá tak sem ten telefon zvedla já a i když se to ve mě dost pralo slušně sem ji řekla že bychom rádi jeli sami tak ať se nezlobí, neřekla ani slovo a položila to. Po tomhle byl jako kouzlem naprostý klid, tedy až do této chvíle která mě přiměla sem toto napsat…
Otěhotněla sem a tchýně to vzala hrozně špatně, brečela teď už manželovi do telefonu ať si to nechám vzít že já v žádném případě nemůžu mít dítě jejího syna, tehdy se naštval už i manžel a dal ji jasně najevo že nemá právo něco takového říkat a jestli v tom bude pokračovat tak v životě to vnouče neuvidí, no dostala hysterák a na to ji to manžel položil a do porodu byl zase klid, moc nevolala, nepsala, jenom když něco potřebovala tak se ozvala.
No jenže po porodu….přijela sem z porodnice domů a byla sem ráda že jsem ráda, tchyně se přítele ptala jestli má přijet a on řekl že ne no a co myslíte…přijela ještě ten den…chtěla sem se vyhnout hysterickému výlevu tak sme ji u nás nechali, že nám třeba dá nějaká moudra mateřství a že pro mě jako novopečenou maminku to bude dobrá pomoc, inu hned samozřejmě všechno zkritizovala…třeba že mám dětskou postýlku hned vedle své postele, že nesmím malou kojit🤦🏼♀️a že doufá že ji nebudeme očkovat 🤣a podobné kraviny…korunu tomu nasadila druhý den co u nás byla ( 5 den od porodu ) Když řekla že ji ze spaní na našem gauči bolí záda a že já si s malou a manželem lehnu na rozkládací gauč a jí necháme postel?! Že by požádala jestli by nemohla spát v posteli aby si narovnala záda? Ne..vážně to řekla větou oznamovací…samozřejmě mi už ruply nervy a řekla sem jí že o její přítomnost tady, se nikdo neprosil a já po porodu rozhodně nebudu spát ještě s manželem na tvrdém gauči který má rozložený poloviční velikost co postel. Jak se říká na férovku sem ji řekla ať jede domů jestli se ji něco nelíbí, tak mi začala před manželem a malou nadávat že jsem mrcha, že ji nepustím ke vnučce a že chci aby skončila v nemocnici s těmi bolavými zády z toho gauče. Spustila hysterický pláč a křičela na manžela aby se jí zastal, že to dítě stejně není jeho ( dítě je jeho )
Manžel se naštěstí zastal mě a řekl, že ji varoval a ať odejde pryč že už ji má plný zuby a v tu chvíli mě normálně zamrazilo když sem to slyšela a bála sem se že se tchýně zhroutí. Celé to vypadalo jako nějaká scéna z filmu…
Naštěstí se nezhroutila, jen si naštvaně zabalila věci a šla pryč.
No a to je zdárný konec mého zážitku s tchýni…Uff…tak sem se vypsala a je mi mnohem lépe 😄 stalo se vám někdy něco podobného? Nejsmutnější je, že sem ji ze začátku považovala za pohodovou ženskou a že vzhledem k tomu co sem tady dřív četla za články o tchýních sem vyhrála tchýní loterii…ale co se dá dělat, naštěstí mám muže který stojí při mě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.9.23 14:31
Já nevím, tchyně je slušný m*gor. V momentě, kdy jste přijeli s prstenem, jí došlo, že jí „ukradneš syna“ a definitivně jí hráblo. Vcelku běžné 
Ale promiň, nechápu Vás. Proč ji přítel sám nepožádal, aby Vám nechala o víkendech soukromí? Např. že ji vezmete rádi (myšleno občas, když to sami nabídnete), ale potřebujete spolu trávit čas jako pár. Co mi hlava nebere je ten poporodní pobyt u Vás, když jste oba věděli, že se jedná o pološílenou ženskou. Proč jste to dopustili? Je na čase, abyste si nastavili slušné a pevné hranice.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.9.23 14:33
A jak se na to tváří tchán? To fakt vypadá že ji přeskočilo, možná bych to zkusila řešit přes tchána. Je fajn že se tě manžel zastává, ale na druhou stranu je to fakt smutný že tím přichází o mámu a vaše dítě o babičku…
A vůbec nezávidím teda přeji pevné nervy a snad si to tchýně v hlavě srovná
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.9.23 14:33
Nechte ji vychladnout a užívej si klidu se svou rodinou. Evidentně na ni zabírá jen rázný přístup, nemá cenu se s ní mazat. A panu manželovi palec nahoru, takhle by to mělo být 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.9.23 14:34
Přítel, pak manžel a pak zase přítel?
Tak co teda je??
Jooo a pak zase manžel
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.9.23 14:38
Mě třeba strašně naštvalo, že když jsem byla v porodnici letěla uklidit uklizený byt. Doslova osmudlala umyta okna. Když zasvitilo sluníčko a já viděla upatlany rámy a skla od špinavých hadrú… rozdychavala jsem to jak porod.
Nedávno se partner prořekl. Jehoatka.ma neustále pocit, že je u nás nepořádek a smrad. Pořád si mu stěžuje, že dcera něco neměla nebo měla málo když si ji vzala na půl dne. Například ji 10 plen na půl dne nestačí. Naposledy jich na noc dostala 20 a neopak dělala, že jich je strašně moc. S oblíkáním má pořád nějakou výtku. Moc horko, moc zima ale při prvním vánku letí pro teplou bundu. Mám pocit že s tou malou pořád nějak bojuje, je všemu potřebuje asistenci a nebo někoho před kým dělá jak dobře to zvládá. Zase abych ji úplně nekrivdila, je to jediný prarodič co má zájem si vnouče aspoň na den, dva vzít. Jediná kdo nepracuje a můžeme zavolat. Taky jsem se ale musela dost rázně ozvat. Její představa byla jiná. Ona mi tu bude uklízet a já budu lítat po venku. Tohle bych nedala a začla se cítit jako návštěva v naše bytě
- Citovat
- Upravit
27.9.23 14:44
@Markéta188 píše:
Přítel, pak manžel a pak zase přítel?
Tak co teda je??
Jooo a pak zase manžel
Se nepo…o to tady snad vůbec nejde ne 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.9.23 14:45
@Lojzísek No s těmi výlety to bylo ze začátku tak, že mi ji bylo spíš líto protože je v důchodu, jiné dítě než manžela nemá a její manžel chodil ráno do práce a vracel se odpoledne a pak měl ještě k večeru takové brigády, tak byla dost sama a mě to ze začátku nějak nevadilo..moc sem si ji na výletě nevšimala, až tak po 5 co se nám vnutila už mě to začlo vadit, ale nechtěla sem do toho zasahovat a čekala sem že to manžel vyřídí..přece jen je to jeho matka tak by měl vědět jak na to…no nevyřídil to tak sem pak musela sama.
S tou poprodní návštěvou : od toho jejího hysteraku když sme ji oznámili těhotenství si to sedlo a byla zase v pohodě tak jsme mysleli ze se s tim srovnala a uklidnila se tak když přijela i když sme to odmítli řekla sem si že posledních pár měsíců byla v klidu tak třeba mi pomůže a ukáže co a jak…no ale spletla sem se a už tu samou chybu neudělám 😄 máte pravdu hranice sme měli jasně nastavit už dávno před tim
- Citovat
- Upravit
Anonymní
27.9.23 14:48
@Markéta188 teď už manžel😄 na začátku toho psaní sem psala přítel protože tehdy to ještě byl jen přítel a pak sem to nějak zapletla úplně všude, za chybky se omlouvám, psala sem to trochu v afektu
- Citovat
- Upravit
27.9.23 14:48
@Anonymní píše:
Ahoj holky, koukám že témat ohledně tychýní je tady hodně a tak i já přispěji něco z čeho se asi potřebuji prostě vypsat a možná to třeba i někoho pobaví.
S tchýni sem nikdy neměla žádný velký problém, vztah sme mezi sebou měli takový neutrální, když sme se viděli třeba na rodinných oslavách nebo když nás pozvala na oběd tak sme si normálně popovídali, pokud vím tak mě nikdy před tím nepomlouvala a já ji taky ne. No to vše se změnilo zhruba před rokem když mě přítel požádal o ruku, jeli jsme ke tchýni na návštěvu jaksi oznámit zasnoubení, tchán se usmíval a gratuloval, ale tchýně se podívala na prstýnek, řekla :Hm pěkný a pak někam odešla, nějak sme to neřešili, popovídali sme si s tchánem a když jsme byli na odchodu přítel šel tchýni najít aby se rozloučil, no našla se na zahradě kde se rýpala v záhonu, řekli jsme ji že už odjíždíme a ona jen tak odsekla : no tak se mějte. Nějak sem to neřešila, ale co se dělo od té doby mi teda hlava nebrala, přítelovi od oznámení zasnoubení volala každý den 5-6 x! A skoro pokaždé něco - že ji praskla žárovka a bojí se ji vyměnit tak ať přijede, nebo že potřebuje odvézt do obchodu a nestartuje ji auto tak jestli by ji neodvezl ( podotýkám že bydlíme 50 km od sebe a tchýně má manžela a dvě auta ) také sem zaslechla jak říká že potkala v obchodě přítelovu bývalou a že ji pozvala na oběd takže má přítel přijet ( samozřejmě naštěstí odmítl )..takhle třeba 5 x denně zavolala a buď něco chtěla nebo si prostě chtěla jen povídat, no a pak…stávalo se že sme s přítelem chtěli jet o víkendu na výlet takže když tchýně zase zavolala že něco potřebuje a přítel ji řekl ze jedeme na výlet, automaticky řekla : tak já jedu s vámi a jelikož přítel neuměl říkat ne a obzvlášť jí, tak samozřejmě jela s námi, tohle se opakovalo 2 měsíce každý víkend když sme někam jeli, vypadalo to jako že se mi snaží škodit aby se mnou byl o samotě co nejmíň času…no a jelikož sem si chtěla s přítelem užit společné chvíle o samotě když se přes týden kvůli práci moc nevidíme, tak se jednou stalo to že když sem viděla že pritelovi zase volá tak sem ten telefon zvedla já a i když se to ve mě dost pralo slušně sem ji řekla že bychom rádi jeli sami tak ať se nezlobí, neřekla ani slovo a položila to. Po tomhle byl jako kouzlem naprostý klid, tedy až do této chvíle která mě přiměla sem toto napsat…
Otěhotněla sem a tchýně to vzala hrozně špatně, brečela teď už manželovi do telefonu ať si to nechám vzít že já v žádném případě nemůžu mít dítě jejího syna, tehdy se naštval už i manžel a dal ji jasně najevo že nemá právo něco takového říkat a jestli v tom bude pokračovat tak v životě to vnouče neuvidí, no dostala hysterák a na to ji to manžel položil a do porodu byl zase klid, moc nevolala, nepsala, jenom když něco potřebovala tak se ozvala.
No jenže po porodu….přijela sem z porodnice domů a byla sem ráda že jsem ráda, tchyně se přítele ptala jestli má přijet a on řekl že ne no a co myslíte…přijela ještě ten den…chtěla sem se vyhnout hysterickému výlevu tak sme ji u nás nechali, že nám třeba dá nějaká moudra mateřství a že pro mě jako novopečenou maminku to bude dobrá pomoc, inu hned samozřejmě všechno zkritizovala…třeba že mám dětskou postýlku hned vedle své postele, že nesmím malou kojit🤦🏼♀️a že doufá že ji nebudeme očkovat 🤣a podobné kraviny…korunu tomu nasadila druhý den co u nás byla ( 5 den od porodu ) Když řekla že ji ze spaní na našem gauči bolí záda a že já si s malou a manželem lehnu na rozkládací gauč a jí necháme postel?! Že by požádala jestli by nemohla spát v posteli aby si narovnala záda? Ne..vážně to řekla větou oznamovací…samozřejmě mi už ruply nervy a řekla sem jí že o její přítomnost tady, se nikdo neprosil a já po porodu rozhodně nebudu spát ještě s manželem na tvrdém gauči který má rozložený poloviční velikost co postel. Jak se říká na férovku sem ji řekla ať jede domů jestli se ji něco nelíbí, tak mi začala před manželem a malou nadávat že jsem mrcha, že ji nepustím ke vnučce a že chci aby skončila v nemocnici s těmi bolavými zády z toho gauče. Spustila hysterický pláč a křičela na manžela aby se jí zastal, že to dítě stejně není jeho ( dítě je jeho )
Manžel se naštěstí zastal mě a řekl, že ji varoval a ať odejde pryč že už ji má plný zuby a v tu chvíli mě normálně zamrazilo když sem to slyšela a bála sem se že se tchýně zhroutí. Celé to vypadalo jako nějaká scéna z filmu…
Naštěstí se nezhroutila, jen si naštvaně zabalila věci a šla pryč.
No a to je zdárný konec mého zážitku s tchýni…Uff…tak sem se vypsala a je mi mnohem lépe 😄 stalo se vám někdy něco podobného? Nejsmutnější je, že sem ji ze začátku považovala za pohodovou ženskou a že vzhledem k tomu co sem tady dřív četla za články o tchýních sem vyhrála tchýní loterii…ale co se dá dělat, naštěstí mám muže který stojí při mě.
Tak toto snad ani není možné
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj holky, koukám že témat ohledně tychýní je tady hodně a tak i já přispěji něco z čeho se asi potřebuji prostě vypsat a možná to třeba i někoho pobaví.
S tchýni sem nikdy neměla žádný velký problém, vztah sme mezi sebou měli takový neutrální, když sme se viděli třeba na rodinných oslavách nebo když nás pozvala na oběd tak sme si normálně popovídali, pokud vím tak mě nikdy před tím nepomlouvala a já ji taky ne. No to vše se změnilo zhruba před rokem když mě přítel požádal o ruku, jeli jsme ke tchýni na návštěvu jaksi oznámit zasnoubení, tchán se usmíval a gratuloval, ale tchýně se podívala na prstýnek, řekla :Hm pěkný a pak někam odešla, nějak sme to neřešili, popovídali sme si s tchánem a když jsme byli na odchodu přítel šel tchýni najít aby se rozloučil, no našla se na zahradě kde se rýpala v záhonu, řekli jsme ji že už odjíždíme a ona jen tak odsekla : no tak se mějte. Nějak sem to neřešila, ale co se dělo od té doby mi teda hlava nebrala, přítelovi od oznámení zasnoubení volala každý den 5-6 x! A skoro pokaždé něco - že ji praskla žárovka a bojí se ji vyměnit tak ať přijede, nebo že potřebuje odvézt do obchodu a nestartuje ji auto tak jestli by ji neodvezl ( podotýkám že bydlíme 50 km od sebe a tchýně má manžela a dvě auta ) také sem zaslechla jak říká že potkala v obchodě přítelovu bývalou a že ji pozvala na oběd takže má přítel přijet ( samozřejmě naštěstí odmítl )..takhle třeba 5 x denně zavolala a buď něco chtěla nebo si prostě chtěla jen povídat, no a pak…stávalo se že sme s přítelem chtěli jet o víkendu na výlet takže když tchýně zase zavolala že něco potřebuje a přítel ji řekl ze jedeme na výlet, automaticky řekla : tak já jedu s vámi a jelikož přítel neuměl říkat ne a obzvlášť jí, tak samozřejmě jela s námi, tohle se opakovalo 2 měsíce každý víkend když sme někam jeli, vypadalo to jako že se mi snaží škodit aby se mnou byl o samotě co nejmíň času…no a jelikož sem si chtěla s přítelem užit společné chvíle o samotě když se přes týden kvůli práci moc nevidíme, tak se jednou stalo to že když sem viděla že pritelovi zase volá tak sem ten telefon zvedla já a i když se to ve mě dost pralo slušně sem ji řekla že bychom rádi jeli sami tak ať se nezlobí, neřekla ani slovo a položila to. Po tomhle byl jako kouzlem naprostý klid, tedy až do této chvíle která mě přiměla sem toto napsat…
Otěhotněla sem a tchýně to vzala hrozně špatně, brečela teď už manželovi do telefonu ať si to nechám vzít že já v žádném případě nemůžu mít dítě jejího syna, tehdy se naštval už i manžel a dal ji jasně najevo že nemá právo něco takového říkat a jestli v tom bude pokračovat tak v životě to vnouče neuvidí, no dostala hysterák a na to ji to manžel položil a do porodu byl zase klid, moc nevolala, nepsala, jenom když něco potřebovala tak se ozvala.
No jenže po porodu….přijela sem z porodnice domů a byla sem ráda že jsem ráda, tchyně se přítele ptala jestli má přijet a on řekl že ne no a co myslíte…přijela ještě ten den…chtěla sem se vyhnout hysterickému výlevu tak sme ji u nás nechali, že nám třeba dá nějaká moudra mateřství a že pro mě jako novopečenou maminku to bude dobrá pomoc, inu hned samozřejmě všechno zkritizovala…třeba že mám dětskou postýlku hned vedle své postele, že nesmím malou kojit🤦🏼♀️a že doufá že ji nebudeme očkovat 🤣a podobné kraviny…korunu tomu nasadila druhý den co u nás byla ( 5 den od porodu ) Když řekla že ji ze spaní na našem gauči bolí záda a že já si s malou a manželem lehnu na rozkládací gauč a jí necháme postel?! Že by požádala jestli by nemohla spát v posteli aby si narovnala záda? Ne..vážně to řekla větou oznamovací…samozřejmě mi už ruply nervy a řekla sem jí že o její přítomnost tady, se nikdo neprosil a já po porodu rozhodně nebudu spát ještě s manželem na tvrdém gauči který má rozložený poloviční velikost co postel. Jak se říká na férovku sem ji řekla ať jede domů jestli se ji něco nelíbí, tak mi začala před manželem a malou nadávat že jsem mrcha, že ji nepustím ke vnučce a že chci aby skončila v nemocnici s těmi bolavými zády z toho gauče. Spustila hysterický pláč a křičela na manžela aby se jí zastal, že to dítě stejně není jeho ( dítě je jeho )
Manžel se naštěstí zastal mě a řekl, že ji varoval a ať odejde pryč že už ji má plný zuby a v tu chvíli mě normálně zamrazilo když sem to slyšela a bála sem se že se tchýně zhroutí. Celé to vypadalo jako nějaká scéna z filmu…
Naštěstí se nezhroutila, jen si naštvaně zabalila věci a šla pryč.
No a to je zdárný konec mého zážitku s tchýni…Uff…tak sem se vypsala a je mi mnohem lépe 😄 stalo se vám někdy něco podobného? Nejsmutnější je, že sem ji ze začátku považovala za pohodovou ženskou a že vzhledem k tomu co sem tady dřív četla za články o tchýních sem vyhrála tchýní loterii…ale co se dá dělat, naštěstí mám muže který stojí při mě.