Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Trápení s chlapy
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
22.1.13 17:31
Aneb jak holka zničila přátelství 
Né, promiň. Asi ti nikdo neporadí, co máš dělat. Je fajn, že o tom přemýšlíš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.13 17:34
Těžko říct co poradit… záleží stejně jen na Tobě jak se rozhodneš jelikož nikdo tady z nás do tohoto kolotoče blíže nevidí…
Každopádně je to pro Tebe složitá situace, ale pokud jste s parterem byli 8let (a to už je nějaká doba) a za tu dobu se k tobě choval takto, nemyslím, že by se změnil i když člověk nikdy neví třeba by ho to zrovna nakoplo… No a s nynějším přítelem/milencem jsi krátce takže sama nemůžeš vědět co se z něj po čase vyklube a ta nejistota taky není dobrá, pro Tebe samozřejmě. Sama musíš vědět ke komu tě to více táhne jak srdcem tak snad i rozumem už nerozhoduješ jen za sebe, ale máš dítě.
Co na to vůbec milenec? chtěl by s Tebou být a vychovávat kamarádovo dítě?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.13 17:36
Já osobně v tom nevidím ze strany tvého bývalého partnera lásku, ale zvyk. Po osmi letech je to pro něj teď nezvyk, šok, že spolu nejste. Já bych se k někomu, kdo má na prvním místě kamarády a teprve až potom rodinu, vrátit určitě nechtěla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.1.13 17:42
@werunkaw123 jo je ochotný vychovávat kamarádovo dítě. Už teď v tom půl roce se k němu choval líp než táta.
Právě teď mám v sobě hrozný zmatek, jak se začal snažit, tak mě dost zviklal. Ale právě mám hrozný pochybnosti, že mu to dlouho nevydrží a pak budu litovat, že jsem neodešla. Rozum mi celkem jasně říká, že mám odejít. Ale srdce začalo pochybovat. I když možná je to jenom zvyk.
A do toho jsem na sebe naštvaná, že jsem zničila jejich přátelství.
- Citovat
- Upravit
22.1.13 17:46
V tom případě bych se asi nevracela… (je to můj názor) opravdu to může být jen o tom zvyku a přítel měl za tu dobu (jak staré je dítě?) určitě dost času věnovat se rodině…
Třeba bude lepší zaměřit se na novou budoucnost kde se Tobě i dítěti bude někdo věnovat 
Nikdo ti určitě nezaručí, že „milenec“ nezklame, ale to je to samé jako přítel. Prostě někdo je takový a někdo makový a málokdo se změní tak aby mu to vydrželo 
Můžu se ještě zeptat kolik je Vám let?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.13 17:46
@Anonymní píše:
Teď se tu trápím, ať se rozhodnu jakkoliv, tak někomu ublížím. Už mě napadly i černé myšlenky.
Máš děti, a tak černé myšlenky pusť jako správná máma k vodě.
Udělej to tak, abys neublížila sama sobě. Anebo lépe vyjádřeno: udělej to tak, jak to cítíš, že budeš nejspokojenější, nejšťastnější. Protože je to tvůj život, který žiješ.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.13 17:48
Za mne: rozejít se se současným partnerem a pak si najít někoho úplně jiného. Kamarádi utěšitelé no nevim nevim.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.13 17:48
Ahojky, pozor na to, kdyz jsou nekomu prioritou kamaradi..to jde pak do kopru..myslim si, ze vas ma rad, ale nemiluje te, ma jine aktivity, jine zajmy a asi nepochopil ulohu otce..jestli jsi stastna v nynejsim vztahu a z kamaradstvi se vyklubala laska, tak nepremyslej co by, kdyby..kamos musel vedet do ceho jde a pokud to citi stejne, asi neni nad cim premyslet..osobne vim, ze neco lepit z minulosti nema smysl, on se nezmeni, never tem recem, mozna chvili bude sekat dobrotu, ale je to pretvarka a brzy se vrati do starych koleji, 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.13 17:49
Partnera co mas, bych doma nechtela ani nahodou a neverim, ze se zmeni, jen dostal strach ze odejdes, zvyk je zvyk.novy pritel? to je hra do loterie, ale radeji bych zkusila toto, nez zit nespokojeny, neplnohodnotny zivot s chlapem co se za me stydi…rozhodnuti je ale ma tobe, kazda jsme jina a kazda mame jine zivotni cile. rozhodni se tak, aby jsi nebyla nestastna. stesti se ma jit naproti…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.1.13 17:51
@werunkaw123 dítěti jsou dva, mě 26, partner je o dva roky starší, milenec o rok. Asi jsem vnitřně taky rozhodnutá pro novou budoucnost. Ale mám z ní i strach. Ale to je asi normální.
- Citovat
- Upravit
22.1.13 17:57
Jednou mi jedna znama, uz starsi zena rekla, kdyz jsem mela problemy ve vztahu s ex:,,jsi krava, aby jsi zila s volem? nejsi,,,Tu radu jsem nikdy nezapomela a diky tomu mam uz dlouuuholety, krasny vztah s jinym muzem:-)…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.1.13 18:06
Zakladatelko Strach je naprosto normální, hold jdeš do něčeho úplně nového a pro tebe nejistého, ale neboj ono se to časem vše usadí a věř, že určitě bude ráda za to, že jsis dala novou šanci pro lepší život jak pro sebe tak pro tvé dítě držím ti palečky aby vše dopadlo dle tvých představ ať se rozhodneš jakkoliv 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.13 18:48
Já byla s bývalým 7 let, po 4 letech totálně o ničem. Naštěstí bez dětí. Pokaždé když jsem mu vyhrožovala, že pokud se sebou nebude něco dělat, že se prostě odstěhuju, chvíli sekal latinu a pak jel zase ve starých kolejích. Poslední 2 roky jsme žili spolu jen jako spolubydlící a pak jsem odešla. Doteď je sám,,,no asi na tom jeho chování něco bude.
Takže za mě…nevracela bych se do toho „vztahu“, tak tobě a prckovi přeju hodně štěstí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj holky, možná mě odsoudíte, ale potřebuju se svěřit.
S chlapem jsme spolu víc jak 8 let, byl můj první. První rok byl krásný, ale pak přišly problémy, jeho nevěry a moje pomsta že jsem ho taky podvedla. Ale ustáli jsme to. Bohužel dá hodně na kamarády, takže když měli poznámku že mě bere všude moc s sebou. Tak mě přestal brát úplně všude. Po mém otěhotnění jim to ani nebyl schopný říct, jak se za to styděl. Holt první z celé party. Po narození dítěte mi nesliboval hory doly. Ale za víc jak dva roky jsme nebyli na žádné rodinné dovolené, společné výlety by se daly spočítat na prstech jedné ruky stejně tak i jeho hlídání dítěte, a doma nějaká pomoc taky nehrozila.
Snažila jsem se o tom s ním několikrát mluvit, ale nebral mě vážně. Takže to vyústilo v to, že jsem se s nefunkčním vztahem svěřila našemu kamarádovi. Zjistili jsme, že jsme si bližší11 zamilovali se do sebe a stali se z nás milenci. Myslela jsem, že mám v sobě jasno. Přeci chci být s chlapem co nás miluje, u kterého nejsou na prvním místě hodnotového žebříčku kamarádi. Takže jsem vztah s oficiálním partnerem minulý týden ukončila. On si ale uvědomil, že nás nechce ztratit a začal se snažit, prý se změní. A já začala pochybovat. Navíc se dozvěděl o mém milenci a ukončil s ním veškerý kontakt. Už několik dnů se trápím a nemůžu se rozhodnout, co chci. K původnímu partnerovi mě táhne společná minulost a to že máme dítě. Ale mám strach, že až se to trochu urovná, tak se vše vrátí do původních kolejí. A u případného nového vztahu mám strach, jak se sneseme, když spolu budeme každý den.
Teď se tu trápím, ať se rozhodnu jakkoliv, tak někomu ublížím. Už mě napadly i černé myšlenky.
Uf jestli jste to dočetli celý tak díky. Potřebovala jsem to ze sebe dostat.