Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Holky chci se Vás zeptat… s manzelem jsme se znali dlouho, ale dohromady jsme se dali před 3lety. Po roce jsem otehotněla, pak byla svatba a ted je male půl roku. Chlap mne zbalili na svoji vudčí povahu.. je to lev a vystupoval jako ten kdo to ma v hlave srovnany a vi co chce. je z vesnice takže prace mu neni cizi, je společensky, chytry a přitahuje mne.. ale vše se nák vytratilo.. koupily jsme byt a zaridily ho.. jeho schopnost nakladat s penezi a vyjednavani z delkníkama klesla na bod mrazu ( z meho pohledu) jinak ze vkusem nebyl problem.Stal se z neho bytovy pes.. přijde ve tři hodiny, stahany jak pes.. a už to zacne.. dal by si kaficko s buchtičkou,.. kouka na telku.. pak se pta kdy bude večere, čeka na sportku.. nevyhraly jsme.. no a vse je v prdely.. chybi mu penize a bez toho nedokaže žit.. ja jsem ale spokojena, jsemna mateřske a slušne si přividelavam. Oblíkam, šatím, živím. A jsme takova střední třida.. snažim se aby doma bylo hezky.. hodne mi zaleží na rodinne… ale on to vubec nevidi, doma s nicim, ale s nicim nepomuže a večne je nestastny.. sex je taky des běs.. kdyz kouka tak 3 hodky na telku a pak mi řekne zlato nechces na to skočit,. nebo nechces ho tam soupnout… tak to mne fakt nenavnadi.. kdyz jdeme nakupovat tak je jak hulvat.. nic ho nezajima. s nicim nepomuže.. nejradsi by jel hned dom a mluvi semnou ve stylu hlavne delej. Je mi teplo, ku*va, že jsem nezustal doma atd. přitom vse platim ja.. ale toto mi odebere tak 80 % radosti.. naposled jsem se uplně rozklepala.. a přijeli jsme dom, pustil si telku a byl zase zlatičko.. samozdřejmne kdyz jsem uvarila byl nejspokojenejsi.. ale ja to takhle nechci.. řeč s ním není žadná.. kdyz zacnu nero resit tak je duchem pryc a vše svadi na to že kdyby mel prachy tak by bylo lip… Ja nikam nechodim, jsem s malou furt doma.. ale kdyz jde on tak se nikdy nevrati cas.. a kdyby to bylo naopak je ohen na střese.. co mam delat?!? mate to naka podobné?
Tak asi se s tím smířit? Nebo s ním o tom mluvit, třeba se to kvůli tobě pokusí změnit?
Mě by spíš zajímalo.. Píšeš, že se znáte dlouho, ještě než jste se dali dohromady. To se předtím choval jinak?
Kolik mu je?
nemá prostě nějakou krizovku? přišel v práci o nějaké peníze? může se s tím jen hůř vyrovnávat…
Byl dřív akční a teď jen sedí u bedny? netrápí ho nějaké zdravotní potíže (a třeba o nich s tebou nechce mluvit)?
nebo prostě jen jako většina lidí rodinným životem zpohodlněl ![]()
Ten můj je v tomhle to samé, nákupy ho nebaví, už chce být doma, nejspokojenější je, když se po práci může vyvalit na gauč a já mu přinesu večeři…nepřijde mi to tak nenormální ![]()
Když jsme se poznali, tak byl na mne hodne akoratni.. vse muselo byt podle nej.. dokonce na dovolene mne uplne ušlaoval až jsme se pohadali, osprchoval mne ve studene vode at se sklidním.. pobily jsem se pak jsme chodily k psychiatrovi na terapii, ale tam jsme byly tak 5×, pak jsem otehotnela.. to jsme se rozesly.. před tim jsme spolu skoro nespali porad jsme se hadali.. a ono jednou a hop, je z toho mimco.. takze mne dela nejvic štastnou dcerka.. a spoustu veci jsem přehližela.. ale ano choval se tak už na začatku, ale snazil se i jit k tomu psychoušovi a doopravdy to slo smerem do předu. Hrozne ho to nebavi v praci.. ale je ve tri doma a a ma hezky penize, ale on chce proste furt vic a vic… a mne příjde že mi tim znepřijemnuje zivot.. jsem totiž hrozne spokojena, jak s bydlenim, tak z dcerou, rodinou, praci.. jen partersky vztah s nim mi nevyhovuje…
ale kdyz on ma naky trable tak ho vyslechnu, ale muj nazor ho už nezajima.. ma svoji hlavu.. ale vzdyt už přece jsme par.. tak jak jako par by jsme se taky meli sehrat, ne?! třeba se to srovna.. za dva roky toho mame za sebou hodne.. jen aby to neslo spatnym smerem..
Mám takovej dojem, že tvůj manžílek je klasickej případ…mám dojem, že dokavad vydělával a měl nad tebou na vrh…tak všechno v pohodě…teď kdyř máš víc peněz a jseš v pohodě tak si příjde méňěcenej a dělá ze sebe b. l.b. a. (to jen z toho jak mu záleží na korunách)…tak máš na výběr… musíš si určit priority… napiš si pro a proti..pak uvidíš co ti vyjde a jestli s tím budeš schopná něco udělat… bohužel radit co dělat ti nemůžu..musíš se rozhodnout sama - zastávám názor, že by si měl každej svůj život po..at sám!!
aby sis pak mohla říct, že je to jenom tvoje rozhodnutí…a ne že ti to nakazuje někdo jiný
Ale vzdyt už přece jsme par.. tak jak jako par by jsme se taky meli sehrat, ne?! třeba se to srovna.. za dva roky toho mame za sebou hodne.. jen aby to neslo spatnym.
Bohužel toto právě těžko..
Někde jsem slyšel.
Když si bere chlap ženskou, tak doufá že se nikdy nezmění, ale není to pravda.
Když si ženská bere chlapa, tak doufá že se změní, ale to taky není pravda.
Pokud to má v povaze, tak to bude stejný, neli na stáří horší.. Myslím
…aha tak promiň psala jsem to dlouho..tak mi unikla ta situace s penězma…
jinak zbytek si opravdu myslim že si musíš rohodnout sama…ale kdybych měla dom něco podobnýho tak letí,,, bůh ví jestli by to někdy nevykulminovalo ve větší hádky (v tom lepším případě)…a to pak chudina holčina
Ty jo, ale problémy, jaké píšeš v úvodním příspěvku a pak v tom druhém jsou diametrálně odlišné…
první jsou tak nějak normální, s tím se asi udělá nemnoho a jde jen o to si zvyknout (třeba že peskuje na nákupech).
To, co píšeš v druhém příspěvku by pro mě bylo pomálu na rozchod - na druhou stranu, pokud byl takový od začátku, tak (nechci aby to vyznělo hrubě, ale) co jsi čekala? pokud byly potíže, které se řešily i přes psychiatra…
Souhlas s Martankou, to co píšeš ve druhém příspěvku už normální není… No nevím, asi má mindrák z toho, že na něm nejsi závislá, případně vyděláváš víc i na RD.. Těžko říct. A ten psychiatr nepomohl? Mě to připomíná otce mojeho chlapa. Taky všechno přepočítává na peníze a jediný co řeší jsou peníze. Jo kdybych měl víc peněz, to bych udělal to a to a vám bych dal tolik a tolik… No a dospělo to tak, že ještě ani neviděl vnuka (našeho syna) a to mu už jsou dva a ani nějaký zájem nejeví. Takže za mě, já bych takovýho chlapa poslala někam, ale to jsi asi slyšet nechtěla… jinak nevím co poradit, když ani psychiatr nepomohl, jen s ním mluvit a zkusit z něj vytáhnout s čím má problém…
Trochu odbočka - na sportku jsem alergická ![]()
koho to jako baví každý den se zklamávat dál a dál. Znám lidi, kteří prožili celý život s vizemi co bude „až jednou vyhrají“ )sází od socíku a nevyhráli nic)¨¨
A úplně nejvíc mi to leze na nervy, když to někdo považuje za řešení problematické situace. Třeba s rodinou sestřenice jsem dohodnutá, že mě vyplatí z chalupy až budou mít nebo když to budu akutně potřebovat. Já na to nelačím, teď jsou ceny nemovitostí stejně na dně, ale když potkám jejího muže a on mi řekne napůl v žertu „to víš, já furt sází a nic“ jdu vzteky do vývrtky.
Michelle32 JJ přesne tak, mit vic penez, tak neni problem žádny…ale ja to takto proste tak hozeny nemam.. a přesne tak ALERGIE na sportku, ale on v ni doopravdy veři, i když tvrdi že už vsazet nebude a nevsadil, dnes první den ![]()
To je manzelstvi no, jak to chces jako resit? Rozvest se? Myslis, ze tam venku na tebe cekaj uzasni chlapi, kteri hned skoci na 30citku s malym deckem a budou uzasni manzele a otcove? Bud rada, ze nechlasta a nebije te. ![]()
@barčatěhulka píše:
Michelle32 JJ přesne tak, mit vic penez, tak neni problem žádny…ale ja to takto proste tak hozeny nemam.. a přesne tak ALERGIE na sportku, ale on v ni doopravdy veři, i když tvrdi že už vsazet nebude a nevsadil, dnes první den
A nejlepší je jeden můj známý, který kdysi, když ukazovali co všechno vlastní Hušák, děsně nadával. Tak jsem mu říkala, vždyť jsi mu to zaplatil… Každý týden ji mu posílal peníze ze své výplaty a s tebou milion dalších, se nediv, že je bohatej ![]()
Ale ta reakce „já pořád sázím a nic“, když přijde na otázku nějakého problému (kde budete bydlet, kdy splatíš dluhy, za co nakoupíte výbavičku…), z té můžu explodovat ![]()