Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ja snim o pulrocnim pobytu v Adirondacku, ze bych pracovala jen v zime…a to pritom zadnym stereotypem netrpim ![]()
@evulinda79 píše:
V dnešní době takto žije a cítí se 90 procent národa
Naprosty souhlas.
@evulinda79 píše:
V dnešní době takto žije a cítí se 90 procent národa
A neni to skoda, ten zivot takhle,,promarnit"?
Já se hlásím taky. Ale buďme rádi, že jsme zdraví, to není samozřejmost. Chce to možná nějaký koníček, na který se budeš těšit. Stereotyp také zažívám, ale mám takový fofr, že jsem kolikrát rada, že si doma chvíli sednu a jen tak koukám. Přijde mi, že jedu jak robot a ani si ten život neužívám. A když můžu, tak jsem tak unavená, že kolikrát nejsem ničeho schopna ![]()
Příspěvek upraven 26.09.19 v 20:20
A co kdyz deti obcas i s nakupem privede muz a ty si nejaky ten vecer vysetris na uzivani zivota po svem?
Cokoliv, co tobe dela radost?
Hele zklamu tě, 4 roky jsme bydleli u moře na pláži a stereotyp s dětma je tam taky. Akorát tam není tak brzy tma a z okna pěkný výhled
jde o to jak si zařídit život, mrzout bude nadávat všude.
@Anonymní píše:
A neni to skoda, ten zivot takhle,,promarnit"?
Proste zijes v takove spolecnosti, ten baracek u more si stejne kekoupis, abys tam pul roku vegetila. Zustane u snu. Snaz se vyuzit alespon vikendy naplno.
Nezavidim. Ja se tesim z kazdy „kraviny“, verim tomu, ze stesti se sklada z jednotlivych malych radosti, tak si ty radosti planuju. Ze chci zajit do knihovny, ze si koupim knizku z druhy ruky (na novy nemam, ctu hodne), ze zajdu s kamaradkou do kina, ze v mem podnikani udelam neco, cim se posunu dal, nemusim teda vstavat rano v 5 (to by me zabilo, ja jsem nocni ptak), necestuju moc (manzela mam ala toho tveho, drzi se bydla), Chorvatsko a valeni se na plazi s tisici dalsimi nam tedy ani jednomu nic nerika), ale mame radi hrady a zamky, tak cestujeme tak, kazdy mesic nekam (i za minimim penez se da jet nekam za zabavou -musime i s malym synem, hlidani nemame), radost mi dela i to, ze udelam radost nekomu jinemu, ja vim, zni to perfekcionisticky, ale neni to tak. Chce to mit pidi cile, tesit se na ne a soustredit se na ne. Cas leti, to je pravda, clovrk se ani neuprdne a leto pryc, podzim pryc, Vanoce fuc a vsechno to jede „na novo“. S tim nic nenadelame. Jestli te bavi ucit se novym vecem, co kurz vareni (neceho, co neumis - orient kuchyne, nebo peceni, nebo netradicni aktivita - neco, co bezne nedelas, ale udelas si tom radost?). Spliny ma kazdy, i ja, ale chce to nenechat se tim sezrat ![]()
Drzim palce za lepsi zitrky
![]()
Tak vzdělávat děti doma můžeš, ale odpadne ti příjem. Já mám částečný úvazek i teď při RD a ještě pár let si ho snad nechám, pracuji převážně z domu. Myšlenka učit deti doma třeba první a druhou třídu mě taky napadla, odpadne tím vstávání a rozvoz děti, není to úplně nereálné.
Tak něco změn? Stěžovat si umí každý, ale konat, to už je horší. Ziju s tím, ze život se má užívat a ne přežívat. Mě když ubiji stereotyp, tak něco dělám. Napr. teď jsem silela s ročním klukem doma, hrabalo mi. Našla jsem si práci na zkráceny úvazek, rozhodne to tam nefunguje, ze si musíš kroutit 8 hodin denně, když si uděláš svoji práci, je jedno jestli jeden den od 8-16 druhy den jinak a ten třetí taky. V době, kdy je zaměstnanců málo, všechny firmy se předhánějí, aby nabídli super podmínky. Rozhodne bych se aspoň podívala na možnosti, nemusíš tak žít vecne. Je to taky o sebevědomí, nepis o sobě ze jsi průměrná, zamysli se v čem jsi dobra. Povahová vlastnost, napr pečlivost, empatie. Je toho mraky, co muže být pro jiného zaměstnavatele to co hledá.
Držím palce, ať se ti uleví… ![]()
@Lenka_Hal píše:
A co kdyz deti obcas i s nakupem privede muz a ty si nejaky ten vecer vysetris na uzivani zivota po svem?Cokoliv, co tobe dela radost?
Manzel mi pomaha, s tim zadny problem neni a muzu si klidne zajit cvicit, nebo kamkoliv, kdyz mam chut.. Me na tom vsem nejvic vadi, ze deti rostou před očima, jejich roky nejkrasnejsiho detstvi leti jak splaseni kone, mezitim co travime cas v nejakych ustavech a nezbyva skoro zadny spolecny cas ![]()
Vy nemáte žádné koníčky? Co děláte o víkendech? U nás je to od pondělí do pátku taky o takové té běžné denní rutině, ale o víkendech jsme často různě po návštěvách a akcích, nebo pošlu aspoň děti s prarodiči a s manželem se jen tak poflakujeme prázdným barákem ![]()
Asi nejaka podzimni depka nebo co. Mam hezke nove bydleni, krasne a zdrave deti, spokojene letite manzelstvi, financni nouzi netrpime. Nekdo by o nas mozna rekl, reklama na stesti. Ale nejak me zasahl stereotyp kazdeho dne… Rano za tmy vstavat, bezet do skolky, pozde odpoledne domu, pripadny nákup, uklid, spacifikovat deti, vykoupat a spat. A kazdy den porad dokola. Po cely rok. Jednou za rok se klepat, jestli mi nekdo v praci milostive udeli nejakou dovolenou. Chapu, ze takhke zije vetsina naroda, ale me to ubiji
Nechci kazdy den v pet s vyplazenym jazykem, v zime za tmy, s nákupem prijit domu, uzit si deti sotva dve hodiny, nez se jdou chystat do hajan… Nejsem zadna eko bio, ale predstavovala bych si to treba tak, ze bysme si koupili domek nekde na plazi v exotice, kde bysme trávili treba pul roku.. Nebo nekde dlouhodobe cestovali po svete. Ze bych treba vzdelavala deti doma.. Ale nejsem zadny rentier, ani neumim nic, cim bych se mohla zivit i na dalku, jsem jenom ta nejobycejsi urednice, bez talentu a fantazie v cemkoliv
A slozenky se samy nezaplati, ze. A manzel taky ne. A ten by na delší dobu neopustil ani hranice naseho okresu. Je to rozena domaci putka a tyden dovolene v Chorvatsku v lete je pro asi maximum, kam se necha vylakat
Takze asi zustanu, tam kde jsem
Sorry za prujem.. Taky mate nekdo takové sny, nebo jsem jediny blazen..