Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Umožnit styk s babičkou?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
lucenka
27.8.20 16:34
Je na čase odpustit a umožnila bych kontakt s vnučky s babičkou.
- Citovat
- Upravit
27.8.20 16:38
@Anonymní píše:
Dobrý den, má otázka na Vás je, zda by jste umožnili kontakt s babičkou svým dětem i když se jistou dobu nechovala jako matka správně. Hned vysvětlím. Má tchýně má tři děti, mého muže a jeho dva bratry. Muž a jeho mladší bratr neznají svého biologického otce a od mala je vychovával jejich otčím. S ním měla matka ještě jednoho syna. Z vyprávění vím, že to bylo všechno v pořádku, spokojená rodina. Bohužel, když bylo mému muži 17 let našel mámu jeho o rok mladší brácha doma s jiným mužem. Poté se začaly dít věci. Jejich táta od matky odešel, kluci to špatně nesli, s novým partnerem matky se neměli rádi a skončilo to tak, že oba starší bydleli s tátou, byť není jejich biologický otec. Nejmladší z bratrů byl ve střídavé péči. Teď už je na svou žádost v péči otce, ale on jediný se s matkou vídá. Já jí do nedávna ani neznala, jenže poté co okolí vědělo, že čekáme miminko, začala tchýně kontaktovat oba starší syny. Od té doby nám nedá pokoj, brečí, omlouvá se a sype si popel na hlavu. Po narození dcery je to ještě horší a mě už jí začíná být líto, manžel také vyměkává, že je blbost vzít malé babičku i když z principu moc nechce svou matku ve svém životě. Teď jsme také rodiče a zase si říkáme, zda neudělat teda vstřícný krok. Moji rodiče z malé odvařeni nejsou, prý ještě nemají věk na to být babičkou a dědou, takže malá má jen jednoho skvělého dědu. Okolí nám ale říká, že jsme blázni, že by se na ní vykašlali, kromě tedy tchána, ten nám do toho nemluví a naopak domlouvá manželovi, že je čas odpustit, což on udělal, ale nezapomněl a právě nevíme jak se rozhodnout. Jak by jste to řešili?
Pokud není alkoholička nebo nějak nevhodná pro dítě, vstřícný krok bych (po domluvě s manželem) udělala. Udělala jsem něco podobného i já ve svém životě a nelituju.
Pokud se bude chovat jako babička a její návštěvy nebudou pro vás víc zátěž než čas příjemně strávený, není důvod ji vynechat. Možná chce takhle napravit hříchy mládí. Když váš bližší kontakt nebude dělat dobrotu, stáhnout se můžete vždycky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.8.20 16:42
Sice slapla vedle a rozbila rodinu, ale přijde mi trochu šílené, ze ji kvůli tomu její děti úplně odstrihly..pokud je to normalni ženská. Nevidím důvod, nenechat ji vídat vnoučata.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.8.20 16:47
Začnu tímto: “…i když z principu moc nechce svou matku ve svém životě…“
Asi k tomu má své důvody. Aby od matky odešel bydlet k nevlastnímu otci, inu… to tedy muselo být silný kafe.
Takže rozhodnutí nechej pouze a jen na svém muži. On sám musí vědět, jak závažně mu matka ublížila.
Takový ty hry na odpouštění si nechejme pro nekonečný seriály, kde mají čas i peníze na nekonečné terapie.
Chápu, že tě mrzí, že tví rodiče nejeví zájem o vnouče. Ale není to jejich povinnost, dítě jste si udělali vy. Lidé se tohle stydí říkat nahlas, ale je dost sobecké chtít po prarodičích full péči. Při početí jste je také nepotřebovali, tak prostě přijměte to, že jste rodina vy. Jen vy. Žena, muž, dítě. Tečka.
A kvůli touze po pohádkové babičce si nepouštějte do života ženštinu, která (očividně - dle přístupu tvého muže) už prokázala své „kvality“.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.8.20 16:49
Nechápu. Takže byla nevěrná svému muži, našla si nového přítele a její dvě děti jí jen kvůli tomu odstřihly? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.8.20 16:50
Kontakt bych umožnila. Víš kolik je chlapů co opustí ženskou a rozbijou rodinu? To by půl republiky nemělo dědečka 
Takže pokud tam není ještě jiný problém, tak nevidím důvod nezapojit babičku do rodiny.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.8.20 16:59
Já asi úplně nechápu co jí vyčítáte? Že si našla novýho chlapa? Bože, kolika se to stalo. A ona přece děti neopustila, oni odešli od ní za tátou, navíc to nebyli malí kluci, ale skoro dospělí lidi. Neříkám, že je to super, ale byl to už „třetí táta“, druhý jim nevadil a třetí ano? Teda asi vadil, nechci to nijak zlehčovat, chápu, že je to nějak zasáhlo, ale je to prostě život.
Nicméně řídila bych se podle manžela, však ji ve svém životě moc mít nemusí, ale babičku bych dítku nebrala, určitě to jde nějak udělat,,,navíc nikdo nemůže přísahat, ani tvůj manžel, že se mu nestane něco podobného.
Tvoji rodiče do toho dorostou, naši si taky začali s mojí dcerou rozumět až začala chodit a trošku mluvit, do té doby se nějak báli nebo co.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.8.20 17:00
@kavenka píše:
Kontakt bych umožnila. Víš kolik je chlapů co opustí ženskou a rozbijou rodinu? To by půl republiky nemělo dědečka
Takže pokud tam není ještě jiný problém, tak nevidím důvod nezapojit babičku do rodiny.
Nejde o opuštění rodiny, spíše o to, že jí potom všem byli přesnější chlapi, než synové. Puberťáci zbrojili nad jejím novým chlapem a místo, aby se to snažila nějak urovnat, tak je nechala jít k tátovi (nevlastnímu) a celé roky jí nezajímali. Nebyla na maturácích, na svatbách, vůbec žádný kontakt ani zájem. Oni ho teda také neprojevili, ale čekali, že máma přijde první. Úplně otočila až v mém těhotenství.
- Citovat
- Upravit
27.8.20 17:09
@Serpentini píše:
Nechápu. Takže byla nevěrná svému muži, našla si nového přítele a její dvě děti jí jen kvůli tomu odstřihly?
Někdo třeba svého otčíma za jako otce přijme a není mu příjemné, když v posteli, kde spává, najde cizího amanta…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.8.20 17:21
Já bych povolila. Mám teda skvělou tchyni, takže je to u nás jinak, ale ten vztah se snažím co nejvíc podporovat. Nedávno jsem četla na tohle téma i studii, kde se psalo, jak je péče prarodičů unikátní a pro člověka důležitá. Samozřejmě občas důvody k přerušení vztahu jsou, ale pokud nejsou nijak zásadní, je pro dítě nejlepší ten vztah co nejvíc rozvíjet. Moje babička z tátovi strany nebyla moc dobrá matka, ale babička byla perfektní. Já osobně bych to zkusila 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.8.20 17:32
@Anonymní píše:
Dobrý den, má otázka na Vás je, zda by jste umožnili kontakt s babičkou svým dětem i když se jistou dobu nechovala jako matka správně. Hned vysvětlím. Má tchýně má tři děti, mého muže a jeho dva bratry. Muž a jeho mladší bratr neznají svého biologického otce a od mala je vychovával jejich otčím. S ním měla matka ještě jednoho syna. Z vyprávění vím, že to bylo všechno v pořádku, spokojená rodina. Bohužel, když bylo mému muži 17 let našel mámu jeho o rok mladší brácha doma s jiným mužem. Poté se začaly dít věci. Jejich táta od matky odešel, kluci to špatně nesli, s novým partnerem matky se neměli rádi a skončilo to tak, že oba starší bydleli s tátou, byť není jejich biologický otec. Nejmladší z bratrů byl ve střídavé péči. Teď už je na svou žádost v péči otce, ale on jediný se s matkou vídá. Já jí do nedávna ani neznala, jenže poté co okolí vědělo, že čekáme miminko, začala tchýně kontaktovat oba starší syny. Od té doby nám nedá pokoj, brečí, omlouvá se a sype si popel na hlavu. Po narození dcery je to ještě horší a mě už jí začíná být líto, manžel také vyměkává, že je blbost vzít malé babičku i když z principu moc nechce svou matku ve svém životě. Teď jsme také rodiče a zase si říkáme, zda neudělat teda vstřícný krok. Moji rodiče z malé odvařeni nejsou, prý ještě nemají věk na to být babičkou a dědou, takže malá má jen jednoho skvělého dědu. Okolí nám ale říká, že jsme blázni, že by se na ní vykašlali, kromě tedy tchána, ten nám do toho nemluví a naopak domlouvá manželovi, že je čas odpustit, což on udělal, ale nezapomněl a právě nevíme jak se rozhodnout. Jak by jste to řešili?
Ano moje děti se s mojí matkou prakticky nevídají, protože je alkoholička, která se před nimi klidně zlije jak doga. To je podle mě důvod k tomu, aby se nestýkali. To co píšeš ty, je dle mého názoru malichernost. Pokud se tchýně snaží, omlouvá a má zájem, tak bych jí to umožnila.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.8.20 17:54
@Russet nenašel ho ale partner zakladatelky, ale jeho bratr. Nicméně potom, co zakladatelka dopsala, že už matku děti tolik nezajímaly, tak asi chápu, že to mají za ten předěl ve vztahu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.8.20 18:02
Babča nikoho nezabila, nezmrzačila, neutýrala štěňátko, neunesla letadlo, ve straně pravděpodobně taky nebyla, akorát roztáhla nohy špatným směrem. Na světě jsou horší věci, zvlášť když nevěra byla jedním z největších hybatelů dějin. Já bych je seznámil už dávno.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.8.20 18:08
@Anonymní píše:
Nejde o opuštění rodiny, spíše o to, že jí potom všem byli přesnější chlapi, než synové. Puberťáci zbrojili nad jejím novým chlapem a místo, aby se to snažila nějak urovnat, tak je nechala jít k tátovi (nevlastnímu) a celé roky jí nezajímali. Nebyla na maturácích, na svatbách, vůbec žádný kontakt ani zájem. Oni ho teda také neprojevili, ale čekali, že máma přijde první. Úplně otočila až v mém těhotenství.
Jak můžeš vědět, jak to bylo ve skutečnosti?
To byla tak šíleně zamotaná situace, měla se s puberťákama handrkovat o to, že taky může mít spokojený vztah?
Ublížila někomu záměrně? Týrala někoho? Naváděl, manipulovala, dělala sviňárny?
Ne.
Urovnejte vztahy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Dobrý den, má otázka na Vás je, zda by jste umožnili kontakt s babičkou svým dětem i když se jistou dobu nechovala jako matka správně. Hned vysvětlím. Má tchýně má tři děti, mého muže a jeho dva bratry. Muž a jeho mladší bratr neznají svého biologického otce a od mala je vychovával jejich otčím. S ním měla matka ještě jednoho syna. Z vyprávění vím, že to bylo všechno v pořádku, spokojená rodina. Bohužel, když bylo mému muži 17 let našel mámu jeho o rok mladší brácha doma s jiným mužem. Poté se začaly dít věci. Jejich táta od matky odešel, kluci to špatně nesli, s novým partnerem matky se neměli rádi a skončilo to tak, že oba starší bydleli s tátou, byť není jejich biologický otec. Nejmladší z bratrů byl ve střídavé péči. Teď už je na svou žádost v péči otce, ale on jediný se s matkou vídá. Já jí do nedávna ani neznala, jenže poté co okolí vědělo, že čekáme miminko, začala tchýně kontaktovat oba starší syny. Od té doby nám nedá pokoj, brečí, omlouvá se a sype si popel na hlavu. Po narození dcery je to ještě horší a mě už jí začíná být líto, manžel také vyměkává, že je blbost vzít malé babičku i když z principu moc nechce svou matku ve svém životě. Teď jsme také rodiče a zase si říkáme, zda neudělat teda vstřícný krok. Moji rodiče z malé odvařeni nejsou, prý ještě nemají věk na to být babičkou a dědou, takže malá má jen jednoho skvělého dědu. Okolí nám ale říká, že jsme blázni, že by se na ní vykašlali, kromě tedy tchána, ten nám do toho nemluví a naopak domlouvá manželovi, že je čas odpustit, což on udělal, ale nezapomněl a právě nevíme jak se rozhodnout. Jak by jste to řešili?