Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Proč anonym? To u se ani takový dotaz nemůže dát pod svým nickem?
Tak asi záleží o co se jedná, co se týče školy, jsme nekompromisní a děti to vědí, když něco moc chtějí, promluvíme si o tom a pak se vidí dál..jestli je to poruchou, výchovou či povahou nevím, my nejsme zastánci té volné výchovy..
Samozřejmě každé z dětí je jiné, jedno jde a udělá co řeknu hned, druhé si brblá pod fousy a jde..třetí se snaží bejčit a odmlouvá, po chvíli ale stejně jde, byť naštvaně, protože ví, že nepolevime..
Záleží asi na tom, jak ta rodina funguje jako celek ![]()
Naše děti mají každý den povinnosti úměrné jejich věku, od vynesení koše, nádobí, vaření, vytírání,..vědí, že když mají splněno, můžou žádat téměř cokoli a je jim vyhověno..
Jinak děti fyzicky netrestame,..když to opravdu nejde po dobrém, tak vypínám wifinu, nebo seberu telefony, dostanou zaracha..ale to je málokdy, většinou stačí postrašit že má poslední šanci
, je jim 7, 8,10,12,17… Ještě dodám, že nejmladšímu je 14 měsíců, tak toho se to zatím moc netýká
![]()
Ano, jenže moje děti jsou takové uz od doby, co začaly mluvit. ![]()
@KáťaKašpi to máte 6dětí? Mazec…mají děti jen povinnosti nebo i kroužky a tréninky?
Máme no, ale ne všechny s námi jsou trvale doma, dvě jezdí na víkendy a prázdniny. Některé jsou moje, některé manželovo a jedno máme společné,..zájmy mají taky, ale nenutime je do ničeho,.. jeden hraje hokej, jeden dělá hobby horsing, další je dobrovolný hasič, další má skate, koloběžka v těch parcích jak dělají triky..
@Anonymní píše: Více
Ne, nemá důvod, na všem se domluvíme a vysvětlíme si.. Pokud by například nechtela psat ukoly, tak bych ji nechala ať si to užije i s důsledky, ze se učitelka bude zlobit. Mám, ale takové dite, ze by tohle nedopustila ![]()
@Alušáček píše: Více
Taky bych se domluvila na reálných věcech. Ale často jde o nesmysly, i když stopnu, po nějaké době jede dál a vrací se k tomu.
Nebo si přečte nějakou informaci a všem to opakuje až do zblbnutí a hlavně chce reakce a diskutovat o tom.
Také si vase školní děti trvají na svém, jedou jak kolovrátek klidně i několik dní a to i v případě, že jim to nevyjde a vědí, že to nevyjde.
Je jedno, jestli jde o názor nebo nějaké přání.
Může to být přání nepsat úkol, mít nějakou věc, nebo se dozví něco zajímavého a mluví o tom pořád dokola.
Je to povahou, poruchou, výchovou?