Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Uspání psa a syn
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
12.3.21 21:02
Vy ho nevezete na veterinu? Je mi to lito. Naše se ani rozloučit nestihly, jeli jsme na veterinu s tím, že měl nafoukle břicho, a odtamtud už jsme ho vezli uspaneho (měl tam nádor a vodu, bylo mu 12) pohřbít… V 11 těžko říct, jak to na něj zapůsobí, ale já bych mu to rekla a asi to nechala na něm, aby mu pak nebylo líto, že se nerozloucil.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
tartaletka
12.3.21 21:02
Ja jsem k detem otevrena a urcite bych jim to rekla. Tvuj syn uz je dost velky, aby sam dokazal rict, zda u toho chce byt ci ne. Muzes mu nabidnout moznosti.
My jsme pred par lety uspavali kocoura, strasne jsem se toho bala. Nakonec jsem vdecna, ze jsem u toho byla. Je to rychle, daji kanylu a behem par vterin, co vstriknou tekutinu, zvire zavre oci a prestane dychat. Konec trapeni, bolesti… Mohli jsme ho pomazlit, rozloucit se s nim, povedet mu, ze ho mame radi. Bylo to samozrejme psychicky narocne, ale myslim, ze nam to pomohlo se se smrti lip smirit.
- Citovat
- Upravit
12.3.21 21:03
Já nemám osobní zkušenost, ale počítám, že to musí být, jako kdyby umíral člen rodiny… Podívala bych se na stranky Cesty domů, to je sdružení, co se zabývá smrtí… Je tam nějaká sekce pro příbuzné umirajicich včetně toho, jak v takové situaci naložit s dětmi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
12.3.21 21:04
Vzala bych ho sebou, aby se mohl rozloučit, popláčete si spolu a uzavřete si to. Uspání není nic dramatického, opravdu usne.
A hned vzápětí bych začala shánět nového psího parťáka, protože bych bez psa nemohla být. Držte se 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
12.3.21 21:05
Musíte mu to říct předem a musí mít možnost se s ní rozloučit.
Cokoliv jiného je špatná varianta.
Ano - nebude to lehké - ale šok z toho že jste ji najednou někam odvezli a pak mu něco vykládáte je horší.
Děti umí zvládnout těžké věci, když je dospělí zbyteně nezhoršují a když jednají otevřeně a fér.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.3.21 21:06
Zažila jsem to teda mnohem později, muselo mi být asi 17. Takže nevím, jestli bude moje rada relevantní. Naše fenka byla už taky hodně nemocná, tak mi mamka řekla, že zajede na veterinu. Před odchodem mi ještě slíbila, že pokud se něco bude dít, dá mi vědět. když jsem se vrátila ze školy, jen mi oznámila, že „pes už to má za sebou.“
Musím říct, že je to už spousta let, dodneška jsem jí to neodpustila a bohužel se občas stane, že se k tomu sporu vracíme. Máme toho spolu nevyřešeného víc, ale tohle je jeden z těch největších kamenů úrazu.
Myslím, že syn je ještě malý na to, aby byl přímo u toho, ale doporučuju upřímnost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.3.21 21:09
Vysvětlila bych mu, co se ten den stane a dala mu na výběr, jestli chce být u toho a nebo jestli se chce nejdřív rozloučit, ale odejít ještě než se přejde k uspání a nebo jestli by to chtěl úplně jinak.
V 11 je už dost starý na to, aby to pochopil. Rozhodně bych ho nebrala někde úplně pryč. Mohl by vám to vyčítat. Pro psychickou stránku věci je strašně důležité mít možnost se pořádně rozloučit. Člověk pak ten odchod snáz přijme - a to platí i v dospělosti.
Nechala bych ho se rozhodnout ale umožnila bych mu mít kde zdrhnout - kde se schovat, pokud by to nakonec nezvládl.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.3.21 21:13
Rozloučit se a nechat na něm rozhodnutí jestli s ní chce být
je už dost velký aby to rozhodnutí zvládl udělat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
12.3.21 21:23
@kara_cz máma nechala psa uspat už když jsme byli s bráchou dospělý a brácha na ní byl dost naštvaný, že mu to neřekla, nebo že ještě nepočkala…ale já to zase chápala, že ho nechtěla nechat trápit déle než to bylo nutné, měl nádor v puse…
Radím říct, kdy přijede doktor, že už nechcete pejska trápit, že má bolesti a trpí, říct mu, aby se rozloučil, naposledy si jí pomazlil a pak bych mu dala na výběr, ale asi bych mu řekla, že umírání není nic hezkého a že u toho být nemusí…
- Citovat
- Upravit
12.3.21 21:25
My to zažili před pár měsíci, dcera 4 roky. Pes starší, dcera ho milovala, znala ho od narození, byl to starší pes. Vezli jsme ho na veterinu, taky nohy.. už se nepostavil. Bohužel byl uspán. Takže jsme ho dovezli na pohřebení mrtvého. Dceři jsme šetrně řekli že pejsek je mrtvý, že byl nemocný. Noo dědeček do toho vstoupil a řekl dceři že je v autě a může se s ním rozloučit a pohladit ho a tak… mi se to nelíbilo ale ona chtěla… šli jsme za ním… moc plakala ale rozloučila se krásně, byla i u toho jak jsme ho pohřbili… brečela ještě pár dní. Ale čas to tak nějak vyléčil. Ale zpětně můžu říct bylo dobře že se s ním rozloučila, byla u pohřbení…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.3.21 21:28
Už jsem to našla, tady: https://www.umirani.cz/…ruchli-jinak
Závěr z toho mám takový, že by si měl určitě sám vybrat, že odstavit ho a říct mu to až pak není dobrý nápad.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Pěkný večer,
mám takový citlivý dotaz a zajímal by mě názor hlavně těch, kteří tím v dětství prošli.
Zítra bohužel budeme nechávat uspávat našeho 15letého psa - fenu. Nemůže chodit, má boule po těle a upí v bolestech (ale ještě jí chutná). To zhoršování jejího stavu je neskutečné každý den. Před 2 lety prošla operací, která musela být velmi bolestivá. Pak už jsme jí nechtěli trápit.
Ale můj dotaz, mám 11letého syna. S fenkou si prošel dětstvím a má ji velmi rád (a už teď brečí). Ví, že umírá, ale neví, že zítra bude uspána. Nevím, zda ho někam nevzít a vrátit se, až bude po…, a pak mu to říci. Nebo ho nechat se rozloučit a přihlížet tomu, jak vypadá umírání a smrt (zatím zažil jen úmrtí malých mazlíčků, ale to bylo jiné). V jiné místnosti ho asi neudržím, bude-li vědět, že se blíží konec. Neprošli jste něčím podobným? Jaký zážitek ve vás nechalo? Udělali byste to se svými dětmi jinak?
Syn je citlivý, ale nechává si to dost pro sebe. Vím, že ho to sebere!
Moc děkuji a děkuji i za zachování anonymu.