Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
to je blbé
a co kdyby ti přispívali oba rodiče na podnájem
asi nic jiného mě nenapadá, prostě jim narovinu říci, že u mámy ti vadí přítel, táta dává najevo, že chce přítelkyni, tak ať ti pomůžou než dostuduješ s podnájmem
a nebo to pak vydržet doma u mámy
drž se
![]()
Jediná pomoc: studium zkusit překlopit z denního na večerní, případně dálkové a nastoupit do regulérní práce. A počítat s tím, že týden má celých 168 hodin a ty si musíš nějak zorganizovat. Docházku do zaměstnání, docházku do školy, domácí přípravu do školy a taky svůj osobní život. Odstěhovat se nejlíp tam, kde si můžeš pracovní příležitosti vybírat. To znamená hlavně krajská města a Praha.
Je to moc náročné? Vítej ve světě dospělých… ![]()
Je to smutné, ale asi bych taky popřemýšlela nad variantou - přejít na kombinované studium. Otázka je, kolik ti je roků, jestli studuješ střední nebo vysokou školu. Já jsem na střední škole dělala brigády, dálkově studovat to nešlo. VOŠ jsem dělala tak, že jsem byla 5× do týdne na brigádě a vysokou jsem dělala už při zaměstnání. Je to těžké, ale jde to. A zkusila bych si domluvit nějaký nájem společně se studentama, to by nemuselo vycházet tak draho.
Opravdu ale dost záleží na tom, kolik ti je roků.
Jinak ti přeju, abys byla dost silná, není to zřejmě lehké, drž se ![]()
Ahoj
ono je těžké radit, když toho píšeš tak málo. Kolik ti je, jakou děláš školu, je to v místě bydliště, kolik si vyděláš, jak dlouho ti chybí do konce školy?
Možností je několik. Vydržet, a pak prostě odejít pryč. Přejít na kombinované studium a začít pracovat. Najít si pronájem bytu ještě s dalšími studenty, ta cena je pak víc přijatelná. Najít si jinou brigádu atd.
Já bych nejprve doporučila nepodléhat emocím, velmi dospělé a nejlepší by bylo, kdyby jsi se nějak odosobnila od toho co cítíš a ideálně, pokud se tvoji rodiče snáší, je oba požádala o schůzku, třeba na večeři v nějaké hospůdce. Klidně je pozvi. Pokud by to nešlo, jdi za každým zvlášť a požádej ho o 10minutovou rozmluvu v klidu u kafe.
Tak jim řekni jak se cítíš, nedělej emocionální výlevy, třeba si to dopředu napiš. A řekni to nějak logicky, přehledně, tj. „tati, potřebuji s tebou mluvit o tom, že se poslední dobou necítím dobře, jsem dost nešťastná. Nevycházím s máminým přítelem, stále se hádáme. Nemám klid na učení. Ráda bych bydlela u tebe, ale bojím se že mě nechceš. Chápu, že je pohodlné žít bez dítěte, ale já jsem už skoro dospělá a postarám se o sebe sama. O víkendech budu jezdit za mámou, nebo se nebudu tvé přítelkyni motat pod nohy a nebudu vyvolávat spory.“...... a tak dále. nejvíc nasereš tu zlatokopku, že budeš nejmilejší dcera svého otce
To samé případně zkus u své matky, s tím, že bys uvítala, aby zkrotila svého přítele. Nebo že budeš nucena jít k otci a když né k němu, tak někam do podnájmu".
V první řadě bych všem chtěla poděkovat za rady. Ale s oběma rodiči už jsem mluvila,ale marně každej se svého protějšku bojí a proto nic neřekne. Například u táty.. koupil si nový koberec a já když jsem chtěla do místnosti s novým kobercem musela jsem tam chodit jen v ponožkách a když tam jeho přítelkyně děti rozlily kolu tak se nic neděje. Mámě přítel veme bez jejího vědomí peníze,ale taky se nic neděej. Už fakt nemůžu ![]()
V září mi bude 22. A zbývají mi ještě dva roky VOŠky. Školu mám tak 25 km od místa bydlíště.Můj příjem je cca okolo 2 tísíc. CHtěla jsem si najít ještě jinou brigádu,ale bohužel nic nemůžu sehnat ![]()
no tak kdybych mela novej koberec tak bych tky ocekavla chodit v ponozkach,nejlepe litat vzduchem
a pokud ma jeho pritelkyne male deti,tak se rozliti coly proste podari no,zabit je za to nemuze,a ty uz ses,,velke" dite tak se ocekava ze ty to budes respektovat…myslim ze ses moc uzkostliva,proste zivot je takovej,mmch vitej ve svete dospelych a bude jeste hur
mas podle meho dost let na to ,aby si mohla fungovat sama,pokud u rodicu nevydrzis,tak prejdi na dalove studium ,bez makat,a najdi si byt,a mas pokoj…ja se osamostatnila v sednacti,a doted toho nelituju,skola do ivota jako svine,musela jsem pri studiu makat po nocnich,a vikend volnej zadnej..le slo to..vzchop se ![]()
Anonymní píše:
V první řadě bych všem chtěla poděkovat za rady. Ale s oběma rodiči už jsem mluvila,ale marně každej se svého protějšku bojí a proto nic neřekne. Například u táty.. koupil si nový koberec a já když jsem chtěla do místnosti s novým kobercem musela jsem tam chodit jen v ponožkách a když tam jeho přítelkyně děti rozlily kolu tak se nic neděje. Mámě přítel veme bez jejího vědomí peníze,ale taky se nic neděej. Už fakt nemůžu
V září mi bude 22. A zbývají mi ještě dva roky VOŠky. Školu mám tak 25 km od místa bydlíště.Můj příjem je cca okolo 2 tísíc. CHtěla jsem si najít ještě jinou brigádu,ale bohužel nic nemůžu sehnat
No koberec chápu, proč bys měla chodit v botách v bytě po koberci? to je jen taková odbočka.
V každém případě, voška se dá dělat i dálkově ve většině případů a k tomu si můžeš najít práci a bydlení. Nebo prostě práci na směny, např. zdravotnictví nebo soc.služby a k tomu denní studium. S tím to vydržíš i doma, protože tam stejně budeš jen přespávat.
A co zkusit nějaký intr nebo ubytovnu? Není v okolí? Nebo na něj nemáš nárok? To by šlo, ne? Vím, s brigádou je to špatný. Jediná možnost je noční doplňování zboží v supermarketu, ale pak zase je to špatný se spaním a docházkou do školy a nebo třeba jestli umíš jazyky tak většinou hledají nočního vrátného do recepce, tam je to se spaním trošku lepší.
Nevím, jaký máš rozvrh na VOŠce ani kde bydlíš. Já na Vošce jezdila přepisovat data do PC to šlo vždycky na pár hodin po škole a nebo na střídačku místo některých hodin, kde nechtěli docházku. Záleží na tom, jakou děláš školu a kde bydlíš, v jak velkým městě. ![]()
Ahoj,asi každý si prošel nějakými neshodami s rodiči,ale na mě je toho už vážně moc. Už fakt nevím co mám dělat. Když jsem byla malá rodiče se rozvedli a já jsem byla smutná, protože každej jezdil s rodiči na dovolenou,ale já jsem skoro nikam nejezdila, protože máma neměla moc peněz a táta byl pořád v práci a na mě neměl čas. A teď? Táta má přítelkyni zlatokopku a máma?
Ta má přítele, který s náma bydlí,ale už se to nedá vydržet pořád poslouchat ty blbý kecy na to už vážně nemám. Když už jsem to nemohla vydržet tak jsem si zbalila věci a rozhodla se, že půjdu bydlet k tátovi. Ale táta s výmluvou,že chce barák předělat většinu nábytku vyházel a, že tam jezdí jeho přítelkyně, kterou nesnáším jezdí na víkendy. V tu chvíli jsem poznala, že ani tam nejsem vítaná. Vůbec nevím co dělat, protože ještě studuju a na brigádě si moc nevydělám..takže pronájem bych neutáhla.