Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
No, u nás je druhé miminko náhoda. Taky jsem si myslela, že nejsme dost zajištěný a mého snu,dvou dětí se vzdala. Teď to za nás osud rozhodl. Je pravda, že u druhého dítka už není taková prvotní investice(pokud máš něco doma po prvním) taky už víš co a jak a tak neskočíš na jakejkoliv leták, který doporučuje Bůh ví jak „důležitou“ novinku,která je kolikrát přdražená.
Není to tak dávno, co jsem dostala výpověď a byla nucena přijmout práci za 8čistého. Jsem si myslela, že svět se zhroutil a chcípnem hlady. Není to tak drsný.Na žádné přídavky nárok nemáme protože tu hranici domácího příjmu přesahujem asi o 350Kč, ale nemyslím, že si žijem nějak opravdu hrozně.Takže já být tebou jdu si za tím po čem srdce touží a rozum někam usměrním,co se týče financí a možností, tak je to každou chvilku jinak, čekat na čas, kdy budeš mít pocit nějakého slušného zajištění-to by jsi se taky nemusela dočkat ![]()
Anonymní píše:
Ahoj, anonym proto, že si myslím, že je to téma citlivé a i vy mi můžete odpovídat anonymně, předem děkuji.
Jsme rodina, máme jedno pomalu tříleté dítě, já nemám práci(možnost se vrátit do zaměstnání není-zkrachovali) a chtěli jsme mít miminko, osud rozhodl jinak a skončilo to kyretáží. Teď se bojíme jít do toho znovu, chceme, ale jsou tu důležité věci. Manžel má 18tisíc, já ještě naposled dva měsíce 7600,– bydlení nás vyjde sakum prásk na 12tis. nečekané výdaje a autobus 3tisíce. Zbyde nám cca 10tis. na měsíc na všechno, vycházíme tak tak, ale nijak nestrádáme a kupujeme co máme ráda - jídlo. Každý měsíc něco na sebe… Manžel myslí, že další dítě neuživíme, že na něj nemáme a že stojí dítě - dost peněz, tak se ptám, co vy? Jak jste na tom, nebo co si myslíte?
Záleží, jak moc jste nároční ;) . My teda 10tis „navíc“ (v tom smyslu, jak bylo psáno) myslím ani nemáme a zatím to jde. Jak budou holky starší, bude to asi náročnější, ale snad už zae budu chodit do práce.. Já neberu dítě jako otázku peněz, ale nesouhlasím s tím, že se druhé dítě zas tak nepozná. Myslím, že plíny a příkrmy nejsou zanedbatelné. U nás teda hlavně ty příkrmy ne, a to moc neskleničkuju, spíš vařím, ale i tak se snažím kupovat kvalitnější suroviny.. A to mám to štěstí, že kojím..
Souhlas asi se vším, co bylo řečeno.
Začala bych tím, že my byli tři děti a dva dospělí v bytě 2 + 1. Šílený. Ale táta stavěl (o víkendech), takže to bylo plus a mínus. Mínus, že holt prvotní byla stavba a pak něco drobet na provoz domácnosti a jídlo. Máma vařila pekla šila pletla vyšívala, i na kšeft, když na to přišlo. Táta byl na stavbě o víkendech a volných dnech. A my sním. Takže furt venku, a relativně na „divoko“, kdy jsme nepotřebovali nic kromě úpně nerozedranejch tepláků. A v týdnu nás prostě jakmile přiše domů, popadl a šli jsme s ním ven. Nebo jeli kousek za město autem a tam třeba jen lítali s drakem po louce. Celý odpoledne. Holt jsme nejezdili k moři, jezdili jsme do lesa a na kopce a na chalupu (- stavbu). Nenosila jsem značky, nosila jsme to, co mi máma ušila. Neměla jsem supr kolo, což o to, já o něj ani nestála, měli jsme tři dohromady jedno. Kazeťák jsem si koupila ze své první brigády v 15 … Řeklo by se, přežila jsem to.
Taky jsme nasadili jakýsi úsporný režim. Zatím to není kritické, ale situace v manželově zaměstnání není nijak růžová, ale mohla by být i černá. Proto se snažíme něco našetřit pro strýčka příhodu, jak se říká. Nejíme suchý chleba, ale holt už musím přemýšlet, co koupit co vařit. Teď byly Vánoce, kluci mají narozeniny, kdo nabídl peníze místo hraček, s povděkem jsem je přijala. Budou za to holt plíny. KLuci rozhodně bez svých dárků nebudou, jen jich holt - myslím těch hraček - bude o fous méně. Místo pěti vláčků dostanou dva ![]()
Tím jsem chtěla říct, jde to. Jde jen o to, na jakou životní úroveň jste zvyklí, protože jít níž je velmi, velmi těžké. A současně souhlasím s tím, že manžel asi hodně přemýšlí o tom, aby rodinu uživil a byste neměli špatně. A taky hodně do budoucnosti - ty nároky opravdu rostou věkem dětí a ikdyž mimi potřebuje jen plíny (ostatní zdědí), aktovku a jídlo ve školní jídleně a zápisné na fotbal bude potřebovat své ![]()
Emilie, svatá pravda, dřív se tohle nemuselo tolik řešit, žilo se z ruky do huby a o to možná bylo víc tý lásky…ač to vyzní jakkoliv žijeme si dobře, letos bylo moře dvakrát, jinak každý rok - mimo ten co jsem rodila, samé výlety apod. bude to těžké, ale bude se muset člověk uskromnit, i tak nebudeme žít jako „my“ kdysi v dávných dobách
díky za podporu všem!
Napřed musím říct, že chápu i manžela. Nemáš výhled na práci, takže to leží na něm a asi to na něj docela dolehlo. Takže já chápu jeho pocity a obavy.
Ale jen do tohoto bodu.
Pokud bude mít práci a budete moci přinejmenším převést rodičák, tak s těmi příjmy, co v současné chvíli máte, si dvě děti dovolit můžete. Deset tisíc je podle mě více než dost.
A pokud jde o ten hokej, tak to je dnes sport finančně někde na úrovni tenisu-z hlediska finanční náročnosti. Prostě to je vysoký nadstandart. Samozřejmě, můžete ho synovi poskytnout. To je vaše rozhodnutí. Ale podle mého názoru je poskytování vysokého nadstadartu na úkor toho, že bude dítě jedináček, fakt špatné. Je spousta dalších sportů, které s sebou nenesou takové náklady. Třeba fotbal. I když bude mít talent, tak to nejsou takové náklady jako na hokej. A když nebude, tak je spousta menších klubů, kde si může horší hráč zakopat. ![]()
Ještě bych chtěla dodat, že bude asi chvilku trvat než otěhotníš, takže v té době budeš mít práci a situace bude klidnější.
Jak jsem psala tak naše finanční situace je podobná a když unás nastala otázka druhé mimi tak ten co se bál jsem byla já a manžel naopak tvrdil,že to zvládnem a v případě nutnosti si vezme druhou práci otom,že bych měla já jít třeba uklízet po večerech kdy je on už doma nechtěl ani slyšet nebo dělat účetnictví doma (jsem účetní).Tak jsem ráda za to co jsem si tady přečetla jakýho chlapa mám doma člověk to bere jako samozřejmost. Myslím si,že záleží i na tom v jakých poměrech žijete předtím např. manžel je z velmi skromných poměrů když se nastěhoval tak si přines jednu tašku a to bylo vše,zatím co já zas tak ne. A tudíž logicky se toho bojím víc já, protože to neznám. Naše situace před svatbou (sestěhovaním) byla taková měla jsem zařízený vlastní byt,nové auto úspory na svatbu a počáteční výbavu na mimi kočár atd.. taky na IVF ze kterého máme dceru a ted mi peníze docházejí a jde to a popravdě mi ani nijak nepřijde,že by jsme živořili na jído,oblečení atd mi zbude 11 000,– a vpohodě to zvládám dokonce malé spoříme 500,–měsíčně. Teď se chystáme na druhé IVF.
A to má malá všechno oblečení nové a značkové nakupuju ve slevách na příští rok a od narození je na UM.Dávám malé drahé ryby jako losos,tuňák. Na úspory nešahám teď tedy padnou na IVF.
Ahoj, na tomto serveru jsou vesměs ženy s dětmi doma, někdy i dost dlouho, takže mě nepřekvapuje, že ti všechny doporučily další dítě.
Mně ale připadá, že chceš svou nezaměstnanost vyřešit dalším dítětem, ale přitom argumentuješ tím, že až budou obě děti větší, budeš pracovat a budete mít tedy více peněz na zvýšené potřeby větších dětí. Jsi si jistá?
V zásadě si totiž protiřečíš.
Pokud myslíš, že ne, najdi si práci a přispěj do rodinného rozpočtu, několik let jste moc peněz neměli a určitě i nějaké úspory by přišly vhod.
Nebo si myslíš, že po další RD, min. 7mi lety bez práce, si povedeš na trhu práce lépe než dnes? Pochybuji, připadá mi, že hodně spoléháš na manžela, že když tobě ta práce pak „náhodou nějak“ nevyjde, že on se postará. No, nedivím se mu, že se bojí.
Takže bych doporučovala hledat práci, stejně už máš dítě větší, nemá ti co utéct, pokud ti tedy není 40. Na věku to záleží hodně, ale uniká mi, kolik ti je.
Hodně štěstí.
Ivo, já práci teoreticky mám… oni mi musí platit mateřskou, akorát se tam nemohu vrátit. Možná jsi to všechno špatně pochopila, možná jsem to všechno špatně napsala, alke rozhodně nechci druhé dítě proto, abych nemusela do práce!!! to jsem tu teda nikde nepsala.