Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Ty máš teď úzkost z toho, že se bojíš, že budeš mít úzkosti?
Asi bude nejlepší sehnat toho psychologa a probrat to s neurologem a psychiatrem, jak s léky atd. Každopádně gratuluji k těhotenství a přeji Ti aby se úzkosti neobjevily a všichno bylo v pořádku. ![]()
Momentálně si ty stavy vytváříš sama tím, že se už teď bojíš, že něco bude. Zkus se nastavit (než budeš navštěvovat psychologa) tak, že se nic nestane, že budeš v pohodě. Jakmile tě napadnou špatné myšlenky, okamžitě začni něco dělat, cokoliv co ti zabrání (tvé hlavě) vytvářet jakekoliv katastrofické scénáře.
Na google se prosím vy**r. Těš se na miminko, přemýšlej jakou výbavičku pořídíš, jak bude vypadat pokojíček apod.
Jde právě i ty smíšené pocity…že bych se měla asi těšit ale nevím zda se těším. Jestli prožívám fakt radost…mimco jsem chtěla ale teď si to nedokážu představit…že ho kojim, držím…je to vše divné..
@Anonymní píše:
Jde právě i ty smíšené pocity…že bych se měla asi těšit ale nevím zda se těším. Jestli prožívám fakt radost…mimco jsem chtěla ale teď si to nedokážu představit…že ho kojim, držím…je to vše divné..
Já myslím, že bez ohledu na Tvoje trable, tohle přesně zažíváme skoro všechny. Otěhotněla jsem po mnoha letech a měla jsem podobné pocity. Je to prostě skok do obrovského neznáma. Držím palce
Ahoj, neporadím, ale soucítím. Jsem na tom podobně, nemám tedy diagnózu, chodila jsem jenom na terapie, ale s tím co píšeš - úzkostné poruchy + panická ataka. Jsem těhotná, už na začátku třetího trimestru, na terapii jsem přestala chodit cca půl roku před otěhotněním, byla jsem na tom lépe a terapii jsem nepotřebovala. O dítě jsme se snažili dlouho, 2 IUI, nakonec konečně po IVF se zadařilo. No a pak to začalo, strach ohledně jídla (ten jsem snad relativně zpracovala), teď v poslední době zkoumám zase všechny krémy a zpětně řeším co jsem mohla udělat špatně. Jsem navíc už druhým měsícem doma v leže na rizikovém, takže je to samozřejmě s tím horší, do té doby to nějak šlo, ale jak najednou mám čas, tak jen šrotuju v hlavě co a jak. Také jsem ve stresu, z toho, že jsem ve stresu. Je super, že to řešíš takto brzy, já lituju, že jsem si nepřiznala, že to nemám úplně pod kontrolou.
Ahoj všichni.
Trpím dva roky generalizovanou úzkostnou poruchou / latentní tetanie…neurolog a psychiatr říkají dvě různé věci. Každopádně úzkosti mám na tuty.
Beru elicea 15 mg. Jsem teď těhotná v prvním trimestru. Snažím se vyhnout veškerému Googleni, ale… Jaké máte zkušenosti? Zhoršili se vám v těhotenství úzkosti?
Je větší riziko poporodní deprese když už se léčím AD? Souvisí to s laktační psychózou???
Strašné se bojím a vím že teď nesmím být ve stresu…ale místo nějaké radosti tu teď hodinu brečím a nevím co se sebou. Úplně si vzpomínám jak jsem se 2 týdny klepala na gauči a přepadají mě z toho deprese…že se to vrátí a ještě s mimcem. K psychologovi už rok nechodím a to si pište že už hledám znovu kontakt…děkuji za každé povzbuzeni