Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jestli to mas opravdu takhle, neber si ho. Precti si to po sobe. Ty nechces jeho, ty se chces hlavne konecne vdat, odfajfknout si to.
Jestli si ho vezmes, tak budes vdana, ale je pravdepodobny, ze casem i rozvedena. ![]()
Já bych mu řekla, že si ho nikdy nevezmu a myslela bych to vážně. A pak se uvidí.
Ty jo, tak toho pana bych si nevzala ani kdyz bych mela zustat starou pannou. Podle popisu je to hulvat! Ne milujici a podporujici otec a manzel. Co se stane, kdyz se nevdas? Budes sama pred sebou mit mensi hodnotu? Nebo proc Ti tak moc zalezi na svatbe? Proc s nim chces byt?
Jestli se pohadate a ty hned myslis na zruseni svatby, tak dej na instink. Nemusite od sebe, ale svatbu odlozte.
vlastni zkusenost ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj všem,
Třeba tady na tom bude někdo podobně. S partnerem jsme spolu letos 7 let.. máme syna 1 rok a já mam dceru 9 let. V srpnu ma byt svatba a po hádce zase mam chuť se na to vykašlal.
Proč svatbu chci?
Vždy jsem se chtěla vdávat, je mi 30 a je mi jasný, ze když se nevdam teď a s nim, tak pak už budu na pěknou nevěstu “stará” a mrzelo by mě to.Mame spolu dite, tak koho jiného si vzít? Dále stejne příjmení a finanční jistota. Jestli ho miluji odpovědět nedokážu, ale vím jistě ze momentálně bez něho byt nechci a jsem rada za život jaký mam.
Proč svatba ne?
Protože když se pohádáme dokáže byt fakt dost hnusnej( jsi neschopna, synku je mi lito ze mas takovou mámu-Hádka kvůli tomu, ze jsem neměla pro syna venku u sebe spejli do uší abych mu mohla vyčistit nos )je vybusmej. S mou dcerou mají spis chladný vztah, nemyslím si ze chce abych si ho vzala i když tvrdí opak.Jeho příjmení nechce.
Jednoduše když se pohádáme, mam chut se rozejít a mrzi mě, že se svatby nedočkám a když je dobře, tak svatbu chci a cítím se šťastnà, že ho naj.
Ach… jsem rada, ze jsem si to v hlavě porovnala a teď mam nad čím přemýšlet.
Budu ráda za váš názor a zkušenosti.. třeba je to normální
Tak to bych si ho teda nebrala. Jsem ráda, že moje dítě vyrůstá se svým otcem a není nucen žít s jiným strejdou a ještě se po něm jmenovat. Svatba by mě nemrzela (sama jsem svobodná), ale mizerný vztah určitě. Má i nějaké kladné vlastnosti?
Ty máš obrovské očekávání, že ve svatební den uslyšíš zvony a bude to jak v těch amerických filmech. Ve skutečnosti budeš pravděpodobně hrozně zklamaná, protože to bude drahé, zcela jistě se něco pokazí, někdo se pohádá, pozvrací a celkově to nebude ten americký film připomínat ani náhodou. Abys kvůli tomu lezla do manželství, do kterého se ti ve finále nechce, tak to za to fakt nestojí.
V tomhle pripade se fakt nevdavat a to jsem stara skola ve stylu nejdriv svatba, pak dite… ![]()
Já nějak moc nechápu, jak v takovém případě vůbec došlo k tomu dítěti, natož uvažovat o svatbě…
@růžový achát píše:
Za mne ani nahodou ani za zlate prasetakovejch Kodetů otravnejch je plný epipi, hlavu vzhuru, svatba neni zaruka šťastneho vztahu, a ten den D zase tak boží taky neni
![]()
Ale Kodet nakonec zkrotnul. „Jindřiško, nevíš, kam jsem ši dal žuby?“ ![]()
@Russet píše:
Ale Kodet nakonec zkrotnul. „Jindřiško, nevíš, kam jsem ši dal žuby?“
Akorát že až po smrti manželky.. ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj všem,
Třeba tady na tom bude někdo podobně. S partnerem jsme spolu letos 7 let.. máme syna 1 rok a já mam dceru 9 let. V srpnu ma byt svatba a po hádce zase mam chuť se na to vykašlal.
Proč svatbu chci?
Vždy jsem se chtěla vdávat, je mi 30 a je mi jasný, ze když se nevdam teď a s nim, tak pak už budu na pěknou nevěstu “stará” a mrzelo by mě to.Mame spolu dite, tak koho jiného si vzít? Dále stejne příjmení a finanční jistota. Jestli ho miluji odpovědět nedokážu, ale vím jistě ze momentálně bez něho byt nechci a jsem rada za život jaký mam.
Proč svatba ne?
Protože když se pohádáme dokáže byt fakt dost hnusnej( jsi neschopna, synku je mi lito ze mas takovou mámu-Hádka kvůli tomu, ze jsem neměla pro syna venku u sebe spejli do uší abych mu mohla vyčistit nos )je vybusmej. S mou dcerou mají spis chladný vztah, nemyslím si ze chce abych si ho vzala i když tvrdí opak.Jeho příjmení nechce.
Jednoduše když se pohádáme, mam chut se rozejít a mrzi mě, že se svatby nedočkám a když je dobře, tak svatbu chci a cítím se šťastnà, že ho naj.
Ach… jsem rada, ze jsem si to v hlavě porovnala a teď mam nad čím přemýšlet.
Budu ráda za váš názor a zkušenosti.. třeba je to normální
Urcite ne, kdyz uz pred svatbou mas takove pochybnosti, byla jsem na tom. stejne, vdala se s pochybnostmi a byla to nejvetsi chyba meho zivota, ktera me malem znicila..cholerik, nasilnik..nikdy vice.
@hanka.br. píše:
Ty máš obrovské očekávání, že ve svatební den uslyšíš zvony a bude to jak v těch amerických filmech. Ve skutečnosti budeš pravděpodobně hrozně zklamaná, protože to bude drahé, zcela jistě se něco pokazí, někdo se pohádá, pozvrací a celkově to nebude ten americký film připomínat ani náhodou. Abys kvůli tomu lezla do manželství, do kterého se ti ve finále nechce, tak to za to fakt nestojí.
Naprostý souhlas. Nebuď blbá. Jméno dnes opravdu žádný problém není. Měla bych problém to udělat už kvůli dceři - nezdá se, že by její antipatie byla „nesnáším každého, kdo si dělá nárok na moji mámu“… spíš vidí, že se nechová hezky. A pak je zcela oprávněné, že k němu připoutaná být nechce.
Asi bych si nedokázala vzít nikoho u koho si nebudu jistá, zda ho miluju. Ale já se chtěla vdát jen jednou a na celý život.
Ahoj všem,
Třeba tady na tom bude někdo podobně. S partnerem jsme spolu letos 7 let.. máme syna 1 rok a já mam dceru 9 let. V srpnu ma byt svatba a po hádce zase mam chuť se na to vykašlal.
Proč svatbu chci?
Vždy jsem se chtěla vdávat, je mi 30 a je mi jasný, ze když se nevdam teď a s nim, tak pak už budu na pěknou nevěstu “stará” a mrzelo by mě to.Mame spolu dite, tak koho jiného si vzít? Dále stejne příjmení a finanční jistota. Jestli ho miluji odpovědět nedokážu, ale vím jistě ze momentálně bez něho byt nechci a jsem rada za život jaký mam.
Proč svatba ne?
Protože když se pohádáme dokáže byt fakt dost hnusnej( jsi neschopna, synku je mi lito ze mas takovou mámu-Hádka kvůli tomu, ze jsem neměla pro syna venku u sebe spejli do uší abych mu mohla vyčistit nos )je vybusmej. S mou dcerou mají spis chladný vztah, nemyslím si ze chce abych si ho vzala i když tvrdí opak.Jeho příjmení nechce.
Jednoduše když se pohádáme, mam chut se rozejít a mrzi mě, že se svatby nedočkám a když je dobře, tak svatbu chci a cítím se šťastnà, že ho naj.
Ach… jsem rada, ze jsem si to v hlavě porovnala a teď mam nad čím přemýšlet.
Budu ráda za váš názor a zkušenosti.. třeba je to normální