Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Lioness34 píše:
Jistě a pak přichází období kdy řeší proč tamto to mají takhle a my to máme takhle a tamhleten to má úplně jinak atd
Jenomže to vždycky bylo bude se vším.
@Kralikcek píše:
Tak vztah mezi muzem a zenou neni jen o plozeni, ale celkove spolupraci..ktera, kdyz je narusena…treba viz. vychova v stejnopohlavnim svazku, tak k otazce nac je to druhe pohlavi zakonite muze dojit a nemusi to znamenat nic s sexualitou spolecneho, ale s denodennim vypomahanim, rozdelovanim sil, atd, ktere v beznem vztahu dite vidi a je mu dennim chlebem…Posledni odstavec nechapu..jsem rada, ze ziji v zemi, kde dite ma pravo…jak to myslis?
No to se přeci nevylučuje. Jinak poslední věta je myšlena tak jak je psána, v ČR má každé dítě ze zákona právo na styk s biologickým rodičem a nelze mu ho bez závažných důvodů zamezit. Dokonce lze soudně vymoc i styk s prarodiči… Jinak že by vztah mezi ženou a mužem byl jen o plození jsem nikde nepsala a ani nenaznačovala, to jsme se asi nepochopily. Vnímám to tak, že holky můžou říct malé my jsme rodiče a tohle je táta, který s námi nežije. Máme to takhle nebo máme to jinak než třeba Maruška. Přijde mi to tak nesobecké a respektující práva všech a to především toho dítka. Myslím, že je to nejzdravější varianta a to především pro to dítě, které by mělo být upřednostněno. Osobně tam vidím minimální riziko traumatu pro to malé.
@stinga píše:
@lamicina hma fakt už se dnešním dětem zdají dvě mámy normální stav?
No tak neni to nic menecenneho a ani to neni nakazlive ![]()
@P4ja píše:
Jenomže to vždycky bylo bude se vším.
No ony děti kolikrát řeší takové věci až jde hlava kolem a někdy to jsou témata extra těžká i pro dospělé
, že by to jednoho ani nenapadlo. Rizikový bývá taky často kolektiv, který někdy opravdu zle ublíží, takže by dítko mělo být podle mě dobře pripravené a vědět, že je milované a táta to či ono a nemělo by žít v úplné lži nebo nevědoucnosti. Myslím, že je opravdu silně nevhodné když se dítě dozví pravdu od jiných a ne od těch co jsou vychovávající rodiče nebo se dozví, že žilo ve lži.
@Markéta80 píše:
Vždyt to není anonymní
Přesně tak, co je na tom dárcovství anonymního???
@Šarlota4 píše:
No tak neni to nic men cenneho a ani to neni nakazlive
No jak kde a v které spolenosti. Jsou místa kdy je to terčem dehonestace a vyřazení a to i u dospělých
.
@P4ja píše:
Jenomže to vždycky bylo bude se vším.
Tak třeba u nás fakt děti neřešily složitosti rodinného uspořádání, ale celkem dost je zajímalo, proč nemáme doma televizi.
A to v té době ji neměl v domácnosti ani otec a to už bylo teda NĚCO pořádně vzrušujícícho.
Kdyz to melo byt anonymni tak jakto ze otec o tom vi.??? myslim ze jste neudalali dobre aby o tom vedel. chtely jsem jste dite s partnerkou tak do toho treti osoba vubec nemela zasahovat… myslim tedy do vychovy a… stykat se s prkem
Dětem se nemá lhát a nic zatajovat. Důležitá je upřímnost a pravdomluvnost. Děti nejsou hloupé. Když řekneš A, musíš říct i B. Když ji řekneš, že tatínka má, tak se bude ptát kdo to je a bude ho chtít znát. I adoptovaným dětem se má říkat pravda co nejdřív. Měla by toho člověka znát. Ve 14-15 může být pozdě. To je nejhorší věk na jakoukoliv pravdu. Taky ti pak může na truc říct čau, teď chci být se svým tátou, když jsi mě o něj okradla a věděla jsi kdo to je a on o mě jevil zájem. Pravda vždycky vyjde na povrch.
@K92 píše:
Dětem se nemá lhát a nic zatajovat. Důležitá je upřímnost a pravdomluvnost. Děti nejsou hloupé. Když řekneš A, musíš říct i B. Když ji řekneš, že tatínka má, tak se bude ptát kdo to je a bude ho chtít znát. I adoptovaným dětem se má říkat pravda co nejdřív. Měla by toho člověka znát. Ve 14-15 může být pozdě. To je nejhorší věk na jakoukoliv pravdu. Taky ti pak může na truc říct čau, teď chci být se svým tátou, když jsi mě o něj okradla a věděla jsi kdo to je a on o mě jevil zájem. Pravda vždycky vyjde na povrch.
citace]No právě
@Králičice okatá píše:
No jak kde a v které spolenosti. Jsou místa kdy je to terčem dehonestace a vyřazení a to i u dospělých.
Tak jiste, o to se nepru. Ale kazdy musi zacit u sebe. Byt tolerantni k vecem, ktere nam neublizuji, treba se nas ani netykaji. Dnes uz muzeme celkem s jistotou rict, ze dite u homosexualu muze vyrust uplne v pohode. Je to jen o vnimani spolecnosti. Ono i mezi heteraky je tuna prisernych rodicu.
@Anonymní píše:
Update situace: partnerka nechce dceři úplné bránit poznat svého Bio otce, ale partnerce se nelíbi, aby on byl součástí jejího dětství. Rika, že az bude Mít dcera třeba 14,15 let a on se tim bude stále souhlasit, ať se klidne setkají a pak už ji do toho kecat nebudeme… Mne jde spíše o to, aby mi pak dcera neřekla, že její otec je strašně fajn a mohla ho znát třeba už dele. Na druhou stranu chápu mou ženu, že si chce prostě tu svou roli v živote dcery asi nějak "pojistit " tak mam pocit, že navíc vzhledem k naší primární domluvě mi nezbývá nic jiného, než to akceptovat… a třeba je tohle ve finále nejlepší řeseni. Nevím. Ale samozřejme dcera bude od malička vědět, že se nám narodila díky jednomu moc hodnemu pánovi jménem xy, který ale ted má hodně prace a blablabla, ale az bude větší a bude chtít, muze ho poznat. Naše aktuální verze.
Ja svého otce poznala až v osmnácti. Dodnes mám v sobě, že dva dospělí lidé se nedokázali dohodnout a vychovávat mě současně. Že jsem slovo tati mohla vyslovit až v dospělosti. Nedržel mě za ruki, když mi bylo ouvej, neučil mě lyžovat, nebyl tu, když jsem ho potřebovala. To může cítit i to „vaše“ dítě. Partnerka by si měla uvědomit, o co všechno dítě obírá vlastním sobectvím. Jen proto, že vlastní si neporodí a tohle živí.
@P4ja píše:
Asi jako každé jiné a napíše tam dvě matky a jejich rodiny. Jak si myslíš že sestavují rodokmen děti adoptované a nebo ty, co třeba vlastního otce vůbec neznají. Taky tam mají rodinu od přítele nebo nevlastního otce. Jde o to pojmenovat členy rodiny a ne to, jestli mají nevlastního otce nebo matku. Ono to mají v pohodě, když to mají zažité. Nikdy s tím děti neměly problém, když ho sestavujeme a mě nenapadlo řešit, že tam někdo nenapsal nikoho a nebo naopak tam měl nevlastní rodiče a nebo třeba sourozence.Jako neříkám, že mně tyhle patchworky aj. přijdou jako super nápad. Ale rodokmen ve druhé třídě fakt není něco, co by mně v tomhle drásalo nervy.
Příspěvek upraven 28.05.19 v 20:32
Nedávno jsme měli rodinný den ve školce. Zahrada plná rozesmátých dětí, otců a matek. Pak tam byla babička se svými vnoučaty, které má v péči. Myslela jsem na ty holčičky, jak se cítí, když vidí ty rodiny kolem. Taky jsme označovali lidi v rodokmenu. Ony tam nemohly označit ani mámu, ani tátu. Oba na ně kašlou.
@Russet píše:
Ja svého otce poznala až v osmnácti. Dodnes mám v sobě, že dva dospělí lidé se nedokázali dohodnout a vychovávat mě současně. Že jsem slovo tati mohla vyslovit až v dospělosti. Nedržel mě za ruki, když mi bylo ouvej, neučil mě lyžovat, nebyl tu, když jsem ho potřebovala. To může cítit i to „vaše“ dítě. Partnerka by si měla uvědomit, o co všechno dítě obírá vlastním sobectvím. Jen proto, že vlastní si neporodí a tohle živí.
O tohle jsou ale ochuzené všechny děti homosexuálních párů. V tomhle případě, kdyby to dopadlo tak, jak si původně tady ta trojka domluvila, tak by taky holka tátu neznala a nepoznala. A to by zakladatelce nevadilo. Až když se začal zajímat, tak najednou jí to přijde líto.
Nebráním její partnerku, ale na druhou stranu, pro mnoho lesbických párů je chlap fakt jen dárce genetického materiálu, jinak se bez něj obejdou a tak to měli i domluvené. Proto možná reaguje tak přehnaně. Protože i přesto, že právně na dítě ona nárok nemá, mělo být „jen jejich“. O to tady jde.
To je jakoby dárkyně vajíčka přišla na to, kam se to její podělo a s rodinou se kontaktovala a chtěla čas od času dítě vídat. Vím, je to trochu pritažené za vlasy, ale snažím se na to podívat trochu i s pohledu zakladatelčiny partnerky.
@Vercsi148 píše:
O tohle jsou ale ochuzené všechny děti homosexuálních párů. V tomhle případě, kdyby to dopadlo tak, jak si původně tady ta trojka domluvila, tak by taky holka tátu neznala a nepoznala. A to by zakladatelce nevadilo. Až když se začal zajímat, tak najednou jí to přijde líto.
Nebráním její partnerku, ale na druhou stranu, pro mnoho lesbických párů je chlap fakt jen dárce genetického materiálu, jinak se bez něj obejdou a tak to měli i domluvené. Proto možná reaguje tak přehnaně. Protože i přesto, že právně na dítě ona nárok nemá, mělo být „jen jejich“. O to tady jde.To je jakoby dárkyně vajíčka přišla na to, kam se to její podělo a s rodinou se kontaktovala a chtěla čas od času dítě vídat. Vím, je to trochu pritažené za vlasy, ale snažím se na to podívat trochu i s pohledu zakladatelčiny partnerky.
Asi proto, že chlapi jí nic neříkají. Ale sperma se jí hodí
Přijde mi to pokrytecké tajit otce. Já se ptala. Ptala se brzo. Mámě to přijemné nebylo. Myslela si, že jsem si zvykla, že u nás je to TAKHLE. Že prostě táta nemá zájem. Řešila jsem to celé dospívání. Kdyby mi teprv ve 14 řekla, kdo to je, logicky budu na ni naštvaná. Že mi to nesdělila dřív. Proč to tajila.