Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše: Více
Ale její to už není, ne? Tak si to měla nechat, když má o to takovou starost ![]()
@Anonymní píše: Více
Tak si měla rozmyslet ten dar, nebo ti sdělit podmínky předem: že 1× týdně přijde zkontrolovat, jestli se o všechno řádně staráš a když ne, dostaneš trest a nebude čokoláda po obědě ![]()
Zaplať pánbůh za každého rozumného rodiče, který umí dát nemovitost nebo peníze opravdu bez podmínek. Protože každý takový, jak to tu popisuje zakladatelka, by měl od obdarovaného slyšet jedinou větu, a sice, že mu to daruje zase zpátky, protože tam stejně nic neudělá dobře a podle jeho představ. Jsou rodiče, co s odpuštěním kafrají úplně do všeho. I do toho, na čem se vůbec finančně nepodíleli. A pak jsou tací, co to předají dál potomstvu a umějí mlčet. Táta mi dal chalupu. Byl to jeho nápad. Nemovitost byla v takovém stavu, že byla zadarmo drahá. V životě jsem neslyšela jedinou připomínku. Naopak. Byl rád, že tam jezdíme a že tam děláme.
@Anonymní píše: Více
Ale houby. Ona má pocit, že tě může peskovat, to je celý. Kdybys to všechno okamžitě utnula, tak máš už dávno klid. Přečti si to po sobě, vždyť ty ji omlouváš. Taky mi rodiče zkoušeli kecat do nemovitosti, kterou mi dali, utnula jsem to. Teď je to moje a šlus.
To je takový ten typ otravné megery, ne? S tím se nedá nic dělat. Jen čekat. ![]()
Zakladatelko, tak ji její kytky odvezte k ní domu, ať si je tam zalévá sama…je to tvoje nemovitost, dar má byt bez podmínek, jestli toho není schopná, ať k vám nejezdi a setkávejte se v kavárně, ať kontroluje kytky třeba tam.
@Pe.M.1 to mi mluvíš z duše, s tím, jak někteří rodiče kefrají do všeho i bez finančního podílení se. Úplně vidím manželovy rodiče, kefrali nám do minulého domu, úplně od začátku-chtěli vědět přesně termíny, kdy se co bude dělat (jsem si říkala, jestli mají diář) a pak nám volali, jak to vypadá…manžel z nich už nemohl a stěžoval si mi, že mu furt volají…později jsme dům prodali a stavíme nový a hádej - repete, dost mě i dostávají večerní telefonáty (dopoledne si třeba zavoláme, jak se nám daří, co děti atd a večer volají oni znova), kdy zase zjišťuji, jak to tam vypadá a že zase mají dělníci zpoždění (logické-když prší, tak se některé práce holt nedělají) a tentokrát na stavbu i jezdí i si vyčíhli, kdy tam ten hlavní stavitel je a zjistili si termíny od nej, manžel je zas bláhový, že přece to nevadí - mě už to leze krkem, ale držím se, až zase začne peskovat, že mu to vadí, tak mu to připomenu nebo nevím co…
Nejhorší je, že s takovým typem lidi fakt nic nejde dělat, pořád se budou do všeho jednat a mít hromadu připomínek…už několikrát jsem jim řekla, že to není jejich dům, ale to je jako házet hrách na zeď…
Bych jí řekla, že je mi to úplně u pr.dele
.! Naše kytky, gril, vysavač, prahy,… Když kytky zdechnou, koupím nové, když něco rozbiju, opravím si to, nebo koupím nové a.
@Bytsamsebou mama mi rika, jak jsem treba konkrétní kytku dostala na narozeniny, jak byla drahá, ze je ji to líto když vidi ty nádherné v obchodech a táhla usychá.. pry si nevazim ničeho a obvykle je kolem toho hodinová debata.. ja to zalivam, ale asi teda spatne a malo..
@Anonymní píše: Více
Musíš být asi dobře psychicky vydeptaná, tohle totiž k ničemu jinému nevede. Ale to není tvoje chyba, to je normální důsledek takového zacházení.
Řekla bych jí, že pokud se jí nelíbí, jak to dělám, že na ní dům přepíšu zpátky a pak si tam může dělat co chce, přesně podle sebe… ![]()