Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše: Více
Zdědila jsi dům po mámě, a ona ti tam pořád chodí? Nebojíš se? ![]()
Takže ho přepsala na tebe, pokud chápu dobře…aby ses o něj starala a vše okolo, co s tím souvisí. No potěš koště, ale na dirigování má asi dost sil.
Ty tam se svou rodinou bydlíš a máma tam jezdí na návštěvy nebo to je “víkendový dům?”
@Anonymní píše: Více
Jo, tomu se říká Danajský dar.
Když se rozváděli manželovi rodiče, on tehdy ještě mladý student, tak chtěli barák dát psát na něj - jako součást rozvodového vyrovnání. Odmítl. Přesně z tohoto důvodu - měl by na stole, co všechno mám udělat a co dělá špatně.
Dar je darem, jen pokud je bezpodmínečný. S tím má problém mnoho lidí.
Měla by sis s matkou vyjasnit, kdo je majitelem, a že jsi dospělá a svéprávná. Že tě nemá co komandovat, že si jí vážíš, ale je to tvůj život, tvůj dům a tvoje pravidla. Budeš za megeru, nebo se z toho picneš.
Vždycky mě zaráží, a to i v tomto případě, že prostě nemají lidé upřímný vztah se svou mámou.
ta moje by mi něco takhle řekla párkrát, a už bych se ozvala. Většinou si jen vyměníme názory a je klídek. Myslím, že tobě chybí upřímnost a asertivní zastani nebo ohrazení sama sebe. Možná to je výchovou, ale nemáš se čeho bát. Prostě příště mámě řekni, že ti to nemusí říkat že ti není 10 a že tam bydlíš ty, ne ona. ![]()
@xxprincesscz mame jsem to uz několikrát říkala, jenže to dela porad dokola
pak mi rekne - udělej uz jen tohle na zahrade a uz to bude vse a budes mit klid.. a pak zase s něčím přijde.
@Anonymní píše: Více
Klid budeš mít, když jí natvrdo řekneš, aby se ti do ničeho nemontovala. Dost možná se urazí, ale to je její problém.
Děvče, to je jen o tom, jak si to nastavíš. Když moje máma přijede k sestře, tak dostane kázání, co má na zahradě udělat. Tady ten keř ostříhat, ten strom pokácet, záhony vyplet. Vtipný je, že u mě by si to nedovolila a to mám polodivokou zahradu. Já se totiž nebojím vymezit a říct - moje zahrada, můj boj. A ty bys měla to samý, zdravě se naštvat a naplno matce říct, že jsi jí vděčná, že ti ten dům dala, ale teď je tvůj a odedneška nechceš slyšet jedinou připomínku, jinak tak holt jezdit nebude. Nejsi děcko, aby tě dirigovala. Problém je, že ty jí to dovoluješ.
@Janli to si úplně nemyslím.. otevřít pusu si celkem umím.. ale mam pocit, ze to bere tak, ze dum je ‘’jeji’’, ma k němu emoce, je ji lito květin, protoze to a ono stalo penize, ona do toho prvne investovala.. a nechce aby se něco zanedbalo nebo zničilo..
@Anonymní píše: Více
Tak jedním uchem tam, druhým ven. Že ti to vůbec stojí za myšlenku… ![]()
Ahoj,
Před X lety jsem po mámě zdědila dům, o který se starám, opravila jsem ho a udržuji ho v cistote. Jenže při každé její návštěvě treba 1× týdně je to same jak nejsou zalité kytky, jak jsem položila sklenici na omyvatelné schody a vznikl tam flek (přitom je to nesmysl, bylo by to omyvatelné a ten flek je tam už tak 10 let). Porad mi diktuje, co je potřeba udělat na zahradě, ze odpadla palubka na štítu střechy a musim zajistit cely nový štít, protože kovový bud lepsi.. ze pro vysávání přejíždím vysavačem přes prach a mela bych ho nadzdvihavat.. ze ten gril ktery mi dala používá i muj chlap, neváží si ho a je špinavý a ne denně umyty.. at ji nestříháme ten ovocný strom, ze se to urcite nema a shnije to.. at myslim na to, ze 3× týdně pod střechou venku mam zalivat kytky, furt me na to upozorňuje.. at zajistím nátěr toho a toho.. proc jsem do skleníku dala jen půlku kytek a nevysadila ho cely ze je nevyužity…
Jo, jsem ji vděčna za dum, snazim se, ale ja uz tohle proste nedávám.. nechci ji uplne zamezit vstup do domu, prece jen mi ho dala…
Co s tim?