Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Anonymní píše:
Ahoj, je mi dost přes 40, jsem těhotná. Nebudu sem dávat nick, jen proto, že o těhotenství ještě nikdo neví a mám tu známé. Dík za pochopení.
Hodně teď přemýšlím. Protože nemám už kontakt s maminkami malých dětí, zeptám se tady.
Samozřejmě už nejsem v obraze a negativně mě překvapuje co vidím - neskromnost (materiální) dětí, to jak se srovnávají s ostatními a chtějí mít drahé věci, to co mají jiné děti.
Je opravdu potřeba, aby mělo dítě módní dort s figurkami z filmu, který právě frčí? Hračky, které právě letí?
Zrovna ten mobil, který mají ostatní děti?
Značkové oblečení?
Jak to vidíte vy? Když to dítěti neposkytnu, nebude mít s vrstevníky problémy?
Jsem z generace, kde jsme byli vděční za normální piškotový dort a běžné věci, od oblečení po hračky.
Nechci sbírat body z Billy, samolepky ani sledovat módní značky.
Dá se taková výchova?
Byla jsem vždy dobrá máma, snad zase budu, ale prostě nechci podléhat ve výchově tomu, že „tohle dítě mít musí“.
Dá se to vůbec? Jsou tu maminky ve starším věku z mé generace, které toto také řešily? Děkuji.
Představa a realita je často jinde
. Zrovna ty body mne nijak nezatíží, stejně tam nakupuji tak nevidím problém a má plyšáka za pár korun
. Dokud bude dítě doma dá se kde co, jak přijde do kolektivu a bude chtít něco, co když to bude jako přání k narozeninám? Málokdo může koupit cokoliv
U cizích je člověk vždy přísný
Argument že za nás to také nebylo je nic neříkající. Ty taky používáš moderní techniku nebo ne? Jsi zatím těhotná tak na vše času dost a s miminem to je také jednoduché. I my jsme přece měli své oblíbence na triku a nevidím problém to koupit. Proč ne? Taky nebudu nosit co se mne nelíbí
. To co je pro dospělého zbytečnost, blbost tak pro dítě je to důležité ![]()
@jkra píše:
nikdy, u nas zasadne slehacka a mascarpone s ovocem. k tomu piskot.
u nás taky, Vali jen střídá ovoce- jahody a maliny
, z mascarpone krém je super ![]()
Nepořádám závody o nejvíc lajků, takže dítě v tutu sukýnce na sudu si nefotím, ale věř mi, s radostí jsem jí objednala dort s prasátkem Pepa a pod stromeček koupila Elsiny šaty. Prostě proto, že vím, že jí to udělá radost. Proč bych ji odbyla piškotovým dortem, když vím, že o dortu s Pepinou bude mluvit ještě měsíc po oslavě? Je mi ukradený, co mají nebo nemají její vrstevníci, prostě chci dělat radost svému dítěti. To neznamená, že poletím pro každou krávovinu kterou vidí v reklamě a šíleně ji chce, ale když vím, že dlouhodobě miluje nějakou pohádku, proč bych jí nemohla koupit věci s motivem té pohádky? Ono se to asi dost změní, až to dítě budeš mít, taky jsem si nedokázala představit že povezu v autě růžovej dort s Pepinou navrchu a dítě budu posílat do školky ve Frozen tričku. A teď jsem štěstím bez sebe, že jí můžu dělat radost.
Mě je 31, děti mám dvě (5 a 3) a snažím se to držet rozumně. Na Vánoce 4 dárky, k narozkam věci na sport a hry, přes rok výlety do přírody, dovolená aktivní po horách. Někdy aguapark, někdy bruslení, tak 3× ročně decke centrum. Snažím se je vést k zodpovědnosti (ustlat si, uklidit ze stolu, pomáhat doma…). Hračky hlavně dřevo, látkové panenky dlouho, stavebnice, v létě hry s míčem, málo sladkosti… Dorty od babičky. Ráda bych vedla děti k turistice, k chození po horách a k tomu, aby věděly, že ke štěstí jim stačí zdravé tělo a pár věcí v baťohu. Výchova je mix, snažím se o porozumění, nosila jsem je, spaly s námi v posteli, hodně se mazlime, povídáme, vysvětlujeme.
Dávej pozor, co si přeješ. Já otěhotněla ve věku „ani moc mladá, ani moc stará.“ V těhotenství jsem přesně viděla, jak se budu ze všech sil snažit naučit dítě nepodlehnout konzumu, vychovávat ho, dokud bude malé, bez televize, telefonu, tabletu, sladkostí a předražených nesmyslných hraček. Z krásného zdravého miminka vyrostlo hodně nestandardní dítě, které žádné takové potřeby jako módní hračky a oblečení nemá a mit nebude. Pohádky dítěti občas sama pouštím, abych něco udělala doma. Co já bych dala za to, kdyby si tu praštěnou Bezzubku nebo Elzu přálo. Ale mám absolutně nekonzumní dítě, co by klidně chodilo v pytli, hrálo si se dvěma dřevěnýma špalíkama a jedlo jen brambory maštěný máslem. To zas jo. Ale kupuju různé komunikační kartičky, chytré rozvíjející hračky apod., aby se dítě posouvalo, co to půjde. Takže vlastně mám skoro přesně to, co jsem si v těhotenství naplánovala. Prosím zachovat anonymitu, obvykle o zdravotním stavu dítěte nepíšu a nerada bych tyto informace spojila se svým nickem.
Jinak gratuluji a přeju hodně zdaru v těhotenství i výchově.
@Filanda píše:
Trochu off topic. Vám děti ty marcipanove dorty jedí? Dcera marcipán nesni a i když je jí jen 5 let, tak velmi dobře funguje domluva na tema, že by jí to nechutnalo a vybere se dort jiný. Sama si pamatuje, že ji nechutná a stačí to připomenout. Byla jsem na jedné dětské oslavě, kde v podstatě všechny děti ten dort pouze rozrypaly, protože marcipán jim nechutnal. Akčnější a ekonomičtější rodiče asistovali, dávali marcipán pryč a dítě krmili vnitřkem, aby to nepřišlo celé vniveč. Nemám problém koupit dítěti něco co se mu líbí, ale několik set za dort, který pak nikdo nebude jíst (kromě mě ani v rodině nikdo marcipán nejí) dávat nebudu.
Kdyby to byl opravdu marcipan z mandli, tak ho deti sni
Ale ty prumyslove potahovaci hmoty je sladky hnus, ktery zkratka neni chutny (ale cukrarum se s nimi dobre pracuje) ![]()
Jsem mladší než Ty, zakladatelko, ale dost často o tom přemýšlím. Jestli moje dítě bude trpět, že nemá jablečný mobil, když nám s mužem trhá žíly dát za telefon čtyřku, protoze si na tohle prostě nepotrpíme. Ale souhlasím s ostatními, že jde o rovnováhu. Nemusí mít všechno, nakonec kdo to má, že, ale proč by nemohlo mít něco? Nakonec nad spoustou hraček, po kterých jsem toužila, se moje máma v duchu vyvrátila, ale koupila mi je - a je zbožňovala (nebo taky za chvilku odložila, protože to byly fakt kraviny
). Řešme to za pochodu, ono se to vystříbří ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj, je mi dost přes 40, jsem těhotná. Nebudu sem dávat nick, jen proto, že o těhotenství ještě nikdo neví a mám tu známé. Dík za pochopení.
Hodně teď přemýšlím. Protože nemám už kontakt s maminkami malých dětí, zeptám se tady.
Samozřejmě už nejsem v obraze a negativně mě překvapuje co vidím - neskromnost (materiální) dětí, to jak se srovnávají s ostatními a chtějí mít drahé věci, to co mají jiné děti.
Je opravdu potřeba, aby mělo dítě módní dort s figurkami z filmu, který právě frčí? Hračky, které právě letí?
Zrovna ten mobil, který mají ostatní děti?
Značkové oblečení?
Jak to vidíte vy? Když to dítěti neposkytnu, nebude mít s vrstevníky problémy?
Jsem z generace, kde jsme byli vděční za normální piškotový dort a běžné věci, od oblečení po hračky.
Nechci sbírat body z Billy, samolepky ani sledovat módní značky.
Dá se taková výchova?
Byla jsem vždy dobrá máma, snad zase budu, ale prostě nechci podléhat ve výchově tomu, že „tohle dítě mít musí“.
Dá se to vůbec? Jsou tu maminky ve starším věku z mé generace, které toto také řešily? Děkuji.
Ale to „tohle dítě mít musí“ bylo i za nás - džíny, mončičáky, céčka, barbie atd. atd. Jen byla větší rovnost, takže měli všichni tak nějak stejně nic…
Na Vánoce, narozeniny se snažím splnit přání. Starší má mobil, mladší ho dostane asi na narozeniny. Ale levnější chytrý telefon. Starší dítě bez mobilu by bylo vyřazeno z kolektivu. Navíc ho potřebuje, když chodí sama domů nebo na kroužek.
Chce to najít nějakou zlatou střední cestu a neřešit dopředu, když ještě dítě není ani na světě.
Hodně se snažíme dopřávat dětem zážitky a trávit s nimi čas - návštěvy divadel, hradů, zámků, lyžování, bruslení, kolo, výlety do přírody… To jim dá víc. A to je to, co mi přijde, že chybí dnešním dětem. Společně strávený čas. A ten nenahradí sebevíc věcí.
Co opravdu nechápu, jsou dorty s figurkami, pokud je to dítě nejí. Už jsem zažila několik oslav, kde se dort za tisíce rozpitval a nikdo ho nejedl. Ono to totiž bohužel ty potahovací hmoty nejsou ani z marcipánu, ale nějaké umělotiny a bohužel se musí plnit máslovým krémem. Takže výsledkem bývá tučný těžký dort. Naopak obyčejný domácí dort ve výsledku sklidil větší aplaus a snědl se celý. Já třeba požadavek na oblíbené postavy řešila jedlým papírem a dorty dětem peču sama. Máme rádi lehké krémy - z tvarohu, mascarpone nebo pařížskou šlehačku.
Ono to příjde nějak samo. Taky jsem měl představy jak vychovávat a co chci děti učit, ale nakonec je spousta věcí jinak.
@cecetka píše:
Kdyby to byl opravdu marcipan z mandli, tak ho deti sniAle ty prumyslove potahovaci hmoty je sladky hnus, ktery zkratka neni chutny (ale cukrarum se s nimi dobre pracuje)
Přesně tak, ta odporná chemická hmota je na
a stejně to všichni kupují
.
@lecijasek my měli dort s Pepinou bez „marcipánu“. Jen výborný korpus, krém z mascarpone a lesních plodů, ta trocha jakože marcipánu ze kterých bylo jméno a číslice se přežila, a Pepina byla plastová, takže si s ní doteď hraje. Snědl se hned, chutnal dětem i dospělým. A byl objednaný od paní, co dělá i ty potahované, stačilo říct, že ho potahovat nechceme.
Jsem 40 s prvnackem a miminkem. Nas starsi je dobre vychovany a hodny, ale spis je to tim, ze na nej mame dost casu a zazemi. Vsechny moderni veci mame, tablet ma 35min denne. Dort pecu krtkuv, koupim co si preje, ale zvladnu regulovat co to bude. I pro deti plati to porekadlo-manzel je hlava a zena krk co s ni krouti:-) Jsem prisna a pritom syn by rekl, ze jsem nejhodnejsi maminka na svete a je se mnou legrace. Plysaku z Lidlu maji ted 5, proc ne kdyz tam necham 10tc mesicne:-) Jinak kupujeme jenom kvalitni veci, velkou investici ma v Legu, az to v 15 proda jako sbirku tak bude mit treba na elektrickou kytaru:-) Plastove nesmysly a nekvalitni cukrovinky nesmi do baraku, parkrat jsem to rekla na rovinu vsem pribuznym a je klid. Mozna mi mladsi holka jeste ukaze, ale celkem si verim, ze to zvladnu:-)
@Filanda píše:
Trochu off topic. Vám děti ty marcipanove dorty jedí? Dcera marcipán nesni a i když je jí jen 5 let, tak velmi dobře funguje domluva na tema, že by jí to nechutnalo a vybere se dort jiný. Sama si pamatuje, že ji nechutná a stačí to připomenout. Byla jsem na jedné dětské oslavě, kde v podstatě všechny děti ten dort pouze rozrypaly, protože marcipán jim nechutnal. Akčnější a ekonomičtější rodiče asistovali, dávali marcipán pryč a dítě krmili vnitřkem, aby to nepřišlo celé vniveč. Nemám problém koupit dítěti něco co se mu líbí, ale několik set za dort, který pak nikdo nebude jíst (kromě mě ani v rodině nikdo marcipán nejí) dávat nebudu.
On to vubec neni marcipan ale potahovaci hmota, holka co mi delala dorty, mi rekla z ceho si ji dela. Objednavala jsem od ni dorty casto, delala je fantasticky dobre. Dvakrat jsem po ni chtela specialni tvary kvuli mladsimu, on miloval letadla. Takze udelala klasicky dobry jen se prizpusobila me predstave. Vysledkem bylo hlavne to, ze byl obrovsky. Na oslavu jsme tehdy zvali vic deti, jedly ho vsechny a jeste dostaly do krabicky domu. Jedl ho i nas kluk, ktery sladke moc nemusi a jedine co oceni je piskot+zelatina s ovocem. Olupovaly tu hmotu pomalu jeste pred nakrajenim, hlavne jeden s velmi kladnym vztahem k jidlu. Podobnou oslavu jsme delali naposedy v osmi letech, pak uz o to syn nestal. Pak jsme zavedli vikend na chate s kamarady a klidne bez dortu.
Je mi 43 a mám dceru rok a půl, zajímavé téma, děkuji. Já neřeším značkové věci, klidně z Lidlu nebo sekáče. Ani hraček moc nemáme, spíš co dcera dostala od prarodičů či přátel. Body na plyšáky tedy sbírá celá rodina
proč ne? Babičky se tím baví, vnučka je pro ně nečekané zpestření života. Hodlám takto pokračovat dokud to půjde, budu dceru učit znát hodnotu peněz, rozhodně nebude mít vše co chce. Potud je můj plán. Je však jisté, že přijde doba, kdy bude chtít něco navíc, co mají ostatní, třeba značkové oblečení. Určitě jí taky něco pořídíme ať není za Mimoně. Důležité je najít správnou míru a nepřehánět to. Jít příkladem.
@lecijasek píše:
Ale to „tohle dítě mít musí“ bylo i za nás - džíny, mončičáky, céčka, barbie atd. atd. Jen byla větší rovnost, takže měli všichni tak nějak stejně nic…
Na Vánoce, narozeniny se snažím splnit přání. Starší má mobil, mladší ho dostane asi na narozeniny. Ale levnější chytrý telefon. Starší dítě bez mobilu by bylo vyřazeno z kolektivu. Navíc ho potřebuje, když chodí sama domů nebo na kroužek.
Chce to najít nějakou zlatou střední cestu a neřešit dopředu, když ještě dítě není ani na světě.
Hodně se snažíme dopřávat dětem zážitky a trávit s nimi čas - návštěvy divadel, hradů, zámků, lyžování, bruslení, kolo, výlety do přírody… To jim dá víc. A to je to, co mi přijde, že chybí dnešním dětem. Společně strávený čas. A ten nenahradí sebevíc věcí.
Co opravdu nechápu, jsou dorty s figurkami, pokud je to dítě nejí. Už jsem zažila několik oslav, kde se dort za tisíce rozpitval a nikdo ho nejedl. Ono to totiž bohužel ty potahovací hmoty nejsou ani z marcipánu, ale nějaké umělotiny a bohužel se musí plnit máslovým krémem. Takže výsledkem bývá tučný těžký dort. Naopak obyčejný domácí dort ve výsledku sklidil větší aplaus a snědl se celý. Já třeba požadavek na oblíbené postavy řešila jedlým papírem a dorty dětem peču sama. Máme rádi lehké krémy - z tvarohu, mascarpone nebo pařížskou šlehačku.
Ja souhlasím s tímto příspěvkem. Trendy byly vždycky. Za našich rodičů to byly třeba džíny, jejich rodiče si mysleli, že je to hrozný výstřelek, stačí přece tesilky, navíc stály majlant. Taky si řekneš, že rodiče džíny nepotřebovali a byli rozmazlení, nebo že babi s dědou byli fajn, když vystáli frontu v tuzexu a džíny jim pořídili?
Navíc „trendy“ hračky za body jsou kolikrát i levnější než třeba nějaká klasická dřevěná káča (pokud ji tedy nevyřezeš sama) a dítě možná bude šťastnější. Leda, že bys to brala ekologicky, že se nechceš podílet na dovážení bordelu z Číny…prostě chce to nějakou zlatou střední cestu.