Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
Výčitky a smutek po císařském řezu
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
12.5.16 14:31
Výčitky a smutek po císařském řezu
Zdravím maminky,
sice je to již 3 měsíce od narození mého syna, nicméně jsou věci, které mne stále trápí. Ráda bych zjistila, zda to také tak někdo má…
Syn se nakonec narodil císařským řezem - já neměla v podstatě žádné kontrakce (bylo to jako silnější poslíčci), nakonec tomu chtěli trochu pomoci, já najednou nemohla dýchat, malému se ztratily ozvy a už to jelo… Pak jsem se probudila na pooperačním pokoji. Malého jsem dostala k prsu až následující den, v den narození jsem ho viděla cca 20 min (byla jsem po celkové narkóze a byl už večer)Následně mě začaly pronásledovat výčitky, že to já jsem to zvorala, že za to vše můžu já, že to mohlo dopadnout hrozně apod… Vše bylo tak rychlé, že malého pořezali u obočí, což celkovému zážitku moc nepřidalo. Výčitky přešly… Stále ale přetrvává takový pocit, že jsem s ním nebyla, že jsem ho neviděla, že si nebudeme třeba tak blízko jako maminky, které miminko hned mají u sebe, na svém těle… Stalo se někomu? Jak se s pocity poprat… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
12.5.16 14:34
@ruzovenebe Buď klidná. Já mám 4 děti a to třetí z nich bylo rozdýchávano a odneseno pryč. Já ho dostala později než ostatní děti. Taky mě pronásledovaly výčitky a malý spal až do 5m s náma v posteli, protože jsem měla potřebu mu to nějak vynahradit. A teď? Jsou mu tři a je nejmazlivější, nejpřítulnější z našich dětí. Tak hlavu vzhůru, bude to dobré. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.5.16 14:38
@MisaHanuska Taky mám neustálou potřebu něco vynahrazovat… Jen si říkám, zda mi opravdu nehrabe…když to jsou už tři měsíce… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.5.16 14:40
@ruzovenebe nejsi na FB? Jestli ano, nech se přijmout do skupiny Císařovny. Tam to ženy řeší, právě většinou ty, co se s tímhle způsobem porodu tak nějak nesrovnaly, mají z něj různá traumata nebo naopak ty, co se jim podařilo se s tím vypořádat můžou pomoci, jak to v sobě zpracovat, vyřešit a uzavřít.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.5.16 14:45
@ruzovenebe Tak se zkus „znovu vrátit“ do té situace a představit si, jak bys to chtěla mít. Prožít si to v hlavě znovu a po svém, abys to mohla uzavřít. Tento způsob „vratky“ se běžně používá při terapiích, kdy nejsme schopni pustit nějakou situaci…tak třeba ti to pomůže. A určitě bych být tebou, až bude miminko spát si s ním „zameditovala“ a řekla mu vše, co tě mrzí.
Asi tě chápu, co tě na tom mrzí. Taky jsem vše chtěla mít „ideální“, aby malá měla „ideální vstup“ do světa…po všech článcích, jak co mimčo ovlivní při porodu apod.No na druhou stranu si i syn vybral podmínky pro svůj příchod, takže si nic nevyčítej. Udělalas to jak nejlíp jsi uměla v tu chvíli a hlavně vše dobře dopadlo. Opravdu buď vděná. Máte ještě ceeeeelý život před sebou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.5.16 14:47
Klid čas to spraví, mi to trvalo asi půl roku 
Do té doby jsem nebyla schopna říci, že jsem porodila, ale že mi děti byly porozeny.
A to jsem císaře nechtěla, ale věděla jsem, že to hrozí (mám dvojčata). I když se porod po vyvolání rozběhl přirozeně, tak pak nastaly komplikace a byl z toho akutní císař. Děti jsem viděla každé asi 20 sekund na sále a pak až po několika hodinách mi je přinesli na JIP na kojení a vždy zase odnesli. Rodila jsem v sobotu ráno a byla s nima pořádně až v neděli v poledne.
Nyní je jim 3,5 a fakt netrpí žádnou újmou 
a i já už jsem to hodila za hlavu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.5.16 14:48
Stalo se mně to, vyčítala jsem si a vynahrazovala, měla jsem pocit, že si to musíme „domazlit“. Nakonec je to hrozný mazel a máme spolu úžasný vztah- jsou mu skoro 4 a maminka je jeho středobod vesmíru. Klidně vynahrazuj, vymazluj, tím ani jednomu neublížíš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
12.5.16 14:49
Jeeeee, ja mam holcicku, kterou mi porodila nahradni matka! Nemela jsem bricho, ani poslicky, ani porod jsem nezazila, ani tehotne nahradni matce jsem si na bricho nesahla. A zvladla jsem to!
Ja vim, ze je to tezke, ale holcicku miluju, davam ji co muzu, jsem rada, ze ji mam! A to je to nejdulezitejsi 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
12.5.16 14:55
@subsomi Prožívám úplně to stejné. Někdo se mě třeba zeptá: ty jo, ten tvůj prcek je tak velký, tos ho zvládla porodit. A já říkám ne, vyndali mi ho. Prostě mi chybí pocit, že bych ho přivedla na svět… Hodně jsem kvůli tomu brečela. Manžel je ze mě už na prášky. Říká, že se na to musím dívat tak, že jsem mu dala život a hotovo.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
12.5.16 14:58
Přidám pohled z druhé strany. Narodila jsem se předčasně, vážila jsem kilo a půl a v té době byl dost zázrak, že jsem to přežila bez následků. Mamka šla na sál s tím, že se vrátí jenom jedna z nás…K mamce jsem se taky dostala po X dnech (navíc v té době to nebylo ani tak běžné) a můžu s klidem říct, že s ní mám lepší vztah, než sestra. Vlastně paradoxně s celou rodinou mám od mala takové „hlubší“ pouto, než ostatní. A myslím, že mi to dalo i další vlastnosti do života a to bojovat, nic nevzdávat a jít si za svými sny.
Tak se dej do klidu a užívej si mimčo a to, že jste oba zdraví 
To je to nejdůležitější Některé věci se dneska fakt přeceňují a běda, jak to člověk nedělá taky tak, tak je ten nejhorší rodič na světě 
Prostě to tak mělo být a hlavní je, že to dobře dopadlo 
Anonym z důvodu citlivých informací o rodině.
- Citovat
- Upravit
12.5.16 14:59
I přesto, že se mé mimi ještě nenarodilo, tak mám trochu podobné pocity.
mám předepsaný císařský řez a v podstatě se rozhoduje jestli půjdu do celkové nebo částečné narkozy.
Mám už teď depresivní pocity kdy své mimi uvidím, jak se budeme seznamovat a podobně.
A u mě je to proto, protože opravdu můžu za to, že budeme takhle oddělení
Ty za nic nemůžeš, udělala jsi vše co bylo v tvých silách, tvůj chlapeček žije díky tobě a tvé tělo mu dalo všechno co mohlo
toho drobného říznutí si nevšímej, to jsi nemohla ovlivnit, je to poměrně normální, moje kamarádka měla rozříznutou celou nohu to se hold stane jak spěchají doktoři 
dle mého je asi nejlepší se zaměřit na to co je dobré a zkusit postupně tyhle špatné myšlenky vypustit a „odpustit si“.
Já se zatím snažím zaměřit na to, až budeme spolu takže připravuji výbavu, vše potřebné do porodnice a tak a zkouším nemyslet na to, že hold spolu budeme asi až o den později
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.5.16 15:19
Tohle dobře znám. První syn se narodil akutním císařem kvůli abrupci placenty. Vyčítala jsem si to. Říkala si, že je to má vina, že jsem to měla poznat (žádné bolesti jsem neměla. Doktor v nemocnici říkal, že je to zvláštní, že odlučování prý bolí. Přišlo se na to na běžném monitoru u mě gyndarky podle ozev. Takže náhodou). Syna jsem poprve viděla po šesti hodinách, když ho sestry přinesly přiložit na kojení (taky jsem měla celkovou narkózu). Pak mi ho dva dny pouze vozili na kojení. Bylo mi líto, že maminka co byla na stejném pokoji ma miminko u sebe a já ne. Nakonec jsem neměla ani dost mléka, malý musel mít hypoalergeni mléko, diety a cvičení. Někdy mě napadne, jestli by tohle bylo jinak kdyby se narodil normálně. Ale nakonec je to fuk. Miluju ho. Je zdravý a nepřipadá mi že by ho nějak narození císařem a nas pozdní kontakt poznamenal. Srovnat se s tím musí každá sama. Radu jak na to nemám. Jen čas.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.5.16 15:34
Ahoj,
mam za sebou tri cisare 
Prvni akutni.Byl to slusny fofr.Mela jsem jen strach, aby byla mala v poradku. Podruhe mi odtekla plodova voda, ale porod se nerozjel, syn uz spatne dychal, takze zase cisar.No a potreti jsem mela mit planovany cisar, dcera byla i KP, ale nakonec se rozhodla prijit na svet o mesic driv.
Vsechny cisare jsem mela v celkove narkoze.Deti jsem videla vzdy na chvili az dlouho po porodu.
Beru to tak, ze jsem rada, ze jsou deti vsechny zdrave a to je preci nejhlavnejsi. kazdy stres matky je prenasen na dite.Na vsem se da najit neco pozitivniho 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Porod v 38tt a indikovaný císařský řez
- 15.03.25
- Anonymní
Očistky po porodu
- 25.02.25
- Anonymní
Indukce nebo sekce?
- 30.01.25
- MAVISO
