Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše: Více
Ahoj zakladatelko.
Kdybys tu psala dotaz, jak z takového vztahu odejít, asi bys tu dostala vícero použitelných rad a možná i více pochopení.
Takto pouze ukazuješ svůj charakter.
Chování tvého muže je hodně za hranou, když budeme vycházet z toho, že je to celé nezveličená pravda. Takže jaký šel, takovou potkal.
To je asi tak jediné, co se k tomu dá dodat. ![]()
Takže do toho jdi, nech nahlédnout do svého lůna, jaký poklad tam skrýváš, cizího chlapa a až to praskne doma a budeš sedět na autobusové zastávce s igelitkou a rozbitou hubou, pak si vzpomeň na to, že jsi měla poprosit o pomoc nejbližší rodinu nebo se postupně připravovat na odchod, který by co nejméně bolel tebe a tvé děti.
Drž se a víc mysli… ![]()
@Anonymní píše: Více
Jaký byl důvod, že sis ze všech chlapů na světě vybrala pro založení rodiny zrovna tohohle?
@Venetia píše: Více
Muži rozhodně nejsou svatí, ale mezi ženami je počet skutečných světic taky velmi omezen.
Kdyby to bylo tak špatné, tak zakladatelka řeší rozvod.
Ne nevěru s kamarádem, který je pravděpodobně ještě větší hova** než ten co ho má doma.
@Josef_t No, tady bych úplně nesouhlasila. Pokud nemá žádné peníze a nic není její, tak se třeba bojí. Sehnat pronájem bez kauce je celkem fuška a nájmy jsou dost vysoké. Nemusí to být vždycky tak jednoduché
@Anonymní píše: Více
Tak mě napadá. Když takto intenzivně řešíš chuť na jiného muže - asi nebudeš mít námitky, když si manžel najde jinou ženu, nějakou, která je duševně přítomná.
Celý problém se rázem vyřeší, žádost o rozvod podá on, jeho právním navrhne nějaké majetkové vypořádání, navrhne péči o děti.
Když už bude návrh na rozvod podán, nebudeš AI potřebovat a můžeš shánět nového partnera.
@Nevšední… píše: Více
Ahoj, ty jo tohle je takové klišé se kterým se všichni ohánějí… Dám ti svůj vlastní příklad. Kdysi dávno jsem se seznámila s bývalým manželem, bylo mu 23, mi bylo 27, vše bylo super, sedli jsme si ve všem včetně uklízení, plánů na budoucnost, zábavy, koníčků… za dva roky jsme se zasnoubili, byla svatba, po svatbě se hned povedlo dítě… No a manžel měl velké problémy s otcem, který má velké psychické problémy celoživotně, a to takové, že např. zakázal matce pracovat, manipuloval proti celé rodině, odřízl je od babiček, dědů, strejdy a tety, nedovolil mu mít nikdy přítelkyni, takže i mě defakto přes rok tajil, ale u nás dvou bylo vše v pohodě, říkala jsem si, rodiče si nikdo nevybírá, bylo mi ho líto. No. A pak jsem otěhotněla, byla doma a najednou se tady po 3 letech začaly projevovat dost divné věci i u manžela, neslučitelné s manželstvím, takže jsem se snažila další 3 roky pracovat na manželství a zachraňovat ho, manžel se snažil taky, až jsem pak přišla na to, že jeho snažení byla lež a že mu je vlastně vše jedno a on problém nemá a pouze jen nechtěl, abych odešla = několik let mě tahal za nos - to sám přiznal v manželské poradně. Další peklíčko jsem si s ním užila při rozvodu a cca rok - dva po rozvodu. To už se rysy jeho otce začaly projevovat dost na plno.
Takže takové řeči, tos nevěděla, koho sis vybrala? Bych si nedovolila u nikoho vypustit z pusy, nikdy nevíte, kdo jaký je, lidé se dokáží přetvařovat roky, a kdybychom si neměli vybírat lidi dle jejich rodiny, tak je celá republika nezadaná, protože cvoka nebo divné vztahy v rodině má skoro každý. Takže NE, ve velkém množství případů opravdu ty ženy neví, koho si vybraly, protože i z okolí vím, že spoustu partnerů mých kamarádek se dokázalo přetvařovat klidně 3+ let…
@Hanča1234 píše: Více
Stalo se mi, takže nemám problem s nějakou lítosti v mém věku
@Hanča1234 píše: Více
To máš naprostou pravdu. On ten rozvod nebude snadný, ani kdyby tu finanční rezervu měla.
Jenomže v tomto „trolím“ příspěvku nejde o to vyřešit rozvod.
Spíš tu někdo testuje citlivost ženského publika, kdy zakladatelka napsala evidentní provokaci ve smyslu na „manželce milence mi nezáleží“, a větší část žen to v zápalu svatého boje proti mužům úplně ignoruje.
@Josef_t Ja v zásade súhlasím, a to najmä preto, že svoje vlastné nemorálne správanie nemôžem ospravedlňovať tým, čo robí niekto iný. Nemôže to fungovať spôsobom „on urobil toto, tak ja môžem urobiť tamto“. Človek by sa mal, pokiaľ je to len trochu možné, snažiť zachovať si vlastné zásady, česť a morálku bez ohľadu na správanie toho druhého. Práve to je napokon jeho najsilnejšia pozícia – vedomie, že sa neznížil k tomu istému a že aj z ťažkej situácie môže odísť so vztýčenou hlavou a so cťou.
@Anonymní píše: Více
To je ale ten problem, on chce, aby vse fungovalo podle jeho predstav, a kdyz ne tak je zle. To ze jsi doma s detmi prece neznamena, ze musis porad jen uklizet a skakat jak on piska. Takze misto milence res tohle. Ten tvuj ti vernej neni, taky ti z toho nebylo dobre, tak to nedelej jine zene.
@Hanča1234 píše: Více
Ano, lehké to být nemusí, ale její dotaz nesměřuje jak nejlépe zařídit odchod, jak našetřit peníze (nebo dokonce jak se pokusit zlepšit vztah - terapie, atd), její dotaz je jak si zakukat jinde… very revealing… a ta omáčka ohledně jejího chlapa může byt pravda a taky nemusí, má to nabudit dojem jaká je chudinka, jak vlastně jinak ani nemůže, v sobě i v ostanich
@Anonymní píše: Více
Jenomže ty popisuješ s odstupem - skutečný, reálný životní příběh.
Lidé se s časem mění a často to není k lepšímu.
Myslím, že ten příběh na začátku není reálný a jeho cílem bylo jen vyprovokovat.
PS: vsadím se s tebou o virtuální flašku, že tvůj upřímně napsaný příběh bude do týdne námětem pro serii příspěvků na internetu.
Chápu tě. Ten pocit, že chceš být žadaná, že nechceš být jen ušlapovaná manželem. Nemáš sílu se mu vzepřít a odejít a tak hledáš nějaký únik z reality a možná tě k tomu žene i pomsta k manželovi. Ale. Na nevěru musíš mít povahu, musíš jí umět ustát a nezamilovat se ani se z toho nezbláznit. Protože přijdou výčitky, přijde pocit selhání, přijde střet s realitou. Špatný pocit z toho v čem žiješ, truchlení nad milencem s kterým to určitě nikam nepovede a nebude ten princ co tě vyvede. Možná tě to změní a budeš umět se postavit manželovi. Možná. Ale za vysokou cenu.
Jinak ke komentářům co tu píšou, že co sis vybrala to máš doma. Já se vdávala po 10 letech vztahu. Do té doby běžný vztah a žádné náznaky toxicity nebo něčeho takového. Po dalších 3 letech mě manžel začal po malých dávkách ponižovat a zlehčovat to, že je to jen sranda. Pak přitvrdil, na okolí pořád působí jako sympaťák a pohodář. Doma jsem měla teror, ne fyzický, ale psychický. Nadával mi, ponižoval mě, urážel. A ani vlastní máma mi to nevěřila, on je přeci takový dobrák a určitě by ti tohle nikdy neřekl. Nepouštěl mě domů když se naštval, když jsem plakala ťukal mi na hlavu a říkal haloo je v tý dutý palici něco? Trvalo hrozně dlouho vymanit se z toho. Člověk si řekne, že by tohle netrpěl, ale ono to jde tak postupně a manipulátoři dokáží člověka postupně rozložit a zbavit sebevědomí. Není to lehký a lidé se mění, bohužel. Ani x let před svatbou není záruka, že jste si vybrali dobře. Jak u mužů, tak u žen. A tohle přehazování viny na člověka který žije s takovým člověkem je pak dost bolestivá ťafka a utvrzení, že je dotyčný fakt ten špatný.
@Velryba černá píše: Více
Spíš jde o to, s jakou rolí v příběhu se čtenářka ztotožní.
A podle svých zkušeností jak chce daný „konflikt“ řešit.
Protože trolík moc přepálil začátek, navrhuje většina čtenářek rozvod.
Kdyby víc rozebírala osobní život potenciálního milence, už by to tak jednoznačně nevypadalo.