Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Ríša má od února zvýšenou teplotu, kolem 37,7 pořád.
Všechny vyšetření má v pořádku, jen mírně sníženou imunitu.
Jako poslední možnost doktorka navrhla vyšetření močových cest, aby se ukázalo, zda se moč nevrací zpátky do ledvin. Zajímalo by mne, zda s tím máte u dětí některá zkušenost, jak moc to bylo pro děti nepříjemné, nebo bolestivé.....No a taky jak se na takové vyšetření přišlo u vás, jaké léky pak děti brali, nebo jestli museli na operaci, vůbec si to neumím představit. Modlím se, aby i toto se nám vyhlo.....
Zkrátka za každý postřeh budu ráda.
Ahojky,
tak nevím, jestli tě uklidním, nebo ne, ale já mám s tímto vyšetřením a nejen s vyšetřením následující zkušenosti. Náš druhý syn Míša se narodil s vvv. Při utz kontole na konci těhotenství (asi měsíc před termínem porodu)se dívali, že se miminku nějak moc hromadí moč v močovým měchýři. Tak mi porod 14 dní před termínem vyvolali- prý kdyby náhodou to bylo nějaké moc vážné, tak aby pak nebylo pozdě. Míšovi po porodu udělali jako všem dětem normální utz ledvin a zjistili, že se nemýlili a že skutečně má něco s ledvinami a močovými cestami. Hned v porodnici nás objednali do Olomoucké fakultní nemocnice na vyšetření- MCUG a dostali jsme hned od narození antibiotika (Vercef). Tak jsme tam v jeho 3 týdnech věku jeli. Vyšetření proběhlo tak, že Míšovi dali do žaludku nějakou látku (roztok) na uklidnění, aby byl jakoby přispaný. Pak jsme šli na rentgen, kde se položil na rentgenový stůl. Na stole mu přivázali ruce i nohy a do pindíka mu vstříkli nějakou kontrastní látku, která je pak pod rentgenem vidět kudy teče. Nejdřív ho zrentgenovali normálně a pak když začal čůrat. To je vyšetření toho, jestli se ta moč vrací do ledvin nebo ne. Pokud ano, tak to tam vidí a také se zjistí jak moc se vrací- pokd jen když začne čůrat, nebo i když nečůrá- laicky řečeno- prostě pořád koluje nahoru(do ledvin) a dolů(do močového měchýře). Nám zjistili, že se mu moč vrací z močového měchýře do ledvin na obou stranách a to jak aktivně, tak i pasivně. Tedy jak jsem psala- když čůrá a i když nečůrá. A zárověň, že má pravou stranu stupeň 3 a levou stranu stupeň 5. Těch stupňů je celkem 5. První je asi skoro normální. U trojiky se prý vyčkává- pokud se prý stav nelepší a je pořád stejný, tak se pak později uvažuje o operaci a u 5.stupně se operuje. To je ten nejhorší. Takže nám ještě objednali jedno vyšetření- na kolik jsou funkční jeho ledviny. To nám původně chtěli dělat za dva dny, ale doktor se rozhodl, že je ještě moc malinký na to, tak že to udělá až bude mít aspoň 3 měsíce. Takže jsme jeli domů a pořád jsme užívali antibiotika a čekali, co bude ve 3 měsících. To jsme tam zase přijeli a zase mu dali před vyšetřením něco do toho žaludku na uspání. Pak jsme jeli na nějakou radiologickou kliniku. Tam se položil na lehátko, kde byli pod lůžkem nějaké asi sondy. Míša ležel na tom lehátku, oni zapli počítač a nahrávali jeho funkci ledvin do pc, pak mu vstříkli do (krve) kanyly, kterou měl v hlavičce nějakou izotopní(radioaktivní) látku a nahrávali mu jeho funkci ledvin dál. Tam vlastně bylo vidět jak mu ta radioaktivní látka prochází tím tělíčkem- ledvinami pak močovým měchýřem až ven. Jo a v pindíkovi měl katetr, tak vlastně mu pak odpouštěli tu radioaktivní látku z toho močového měchýře. Pak to zase vyhodnotili a asi za 2 hodiny jsme věděli výsledek- náš zněl tak, že jeho levá ledvina je hypofunkční a to jen na 37% a pravá to tudíž za tu levou táhne. Celkem vždycky funkčnost ledvin dává 100%. Takže když levá ledvina pracuje jen na 37%, tak ta pravá pak pracuje na 63%. Tohle trvá asi 40 minut. To na tom rentgenu trvalo celkem chvilku- podle toho kdy se vyčůral. Takže nás objednali na operaci, kterou prý provádí nejdříve od 6 měsíců věku a asi 7 kg. Takže Míša byl objednaný a operaci prodělal ve věku 7 měsíců a 2 dny. Dneska má 15 měsíců a v září budeme slavit 1 rok od operace. To jsem říkala, že musíme oslavit, protože to jsem měla takový strach, že horší už to snad ani být nemohlo. Čekala jsem na něj před operačníma sálama a bračela jsem. Pořád jsem chodila sem a tam, stála, chodila, čupěla na bobku a seděla. Taky jsem musela jít odstříkat mléko, protože jsem kojila. No hrůza. je fakt, že mi každý říkal, že pokud tam budu čekat, tak to bude ještě horší, ale já ho prostě nemohla opustit a musela jsem být co nejblíž u něj. A na sály mě samozřejmě vzít nemohli. Operace trvala (pro mě nekonečné) 4 hodiny. Nyní chodíme pořád do Nefrologické poradny na moč a na utz. Ty utz se nám sice nelepší, ale hlavní je že jsou stejné a nehorší se. A moče jsou také v pořádku. Ještě nikdy neměl zánět močového měchýře (infekci močových cest- IMC) a to je pro něj také prý velké plus+. Antibiotika bral od narození až do 14 měsíců věku. Dávají se kvůli tomu, že když se ta moč vrací do těch ledvin z toho močovýho měchýře, tak je vlastně už špinavá a zatěžuje ty ledviny ještě víc a proto je pak ta funkce i většinou snížená. Tak těmi antibiotiky se ta moč alespoň trošku vyčistí, aby v ní nebyla nějaká infenkce a ta aby se případně nedostala do těch ledvin. Ale i tak se prý někdy stává, že i přes antibiotika má pak dítě infekci. Mám pár takových známích z toho špitálu, které měli infekci i přes antibiotika. Prostě si to tělíčko už na ty antibiotika asi zvykne a už to ty mikroby nebo co to je neberou jako nějaký lék na ně, ale jsou už vůči těm lékům odolní. No my jsme měli štěstí, že nám antibiotika asi zabírala. Alespoń jsme žádnou infekci neměli. Nyní je Míša už měsíc bez antibiotik a musím zaklepat, že zatím je také v pohodě. Na další utz jdeme v červenci a pak ještě v září nebo říjnu a v prosinci jdeme na kontrolu k doktorovi, který ho operoval a ten nás asi pošle na kontrolní vyšetření s tou radioaktivní látkou, nebo udělá obě vyšetření- nevím. Aby zjistil, jestli ta operace pomohla nebo je potřeba udělat ještě nějakou další operaci. Tak snad jsem ti to popsala dobře a hlavně pochopitelně. Kdyby si měla nějaké další otázky, tak klidně napiš. Ahoj a držím pěstí pro štěstí, aby vám vše dopadlo dobře a byli jste zdraví. Papaaaa Martina
Ahoj, tak já tě asi spíše uklidním.
Náš syn byl na popisovaném vyšetření refluxu z močového měchýře do ledvin v 5 měsících. V 2,5měsících prodělal zánět ledvin, který se projevil vysokou horečkou a zvracením, byli jsme týden v nemocnici, píchali mu ATB a pak je až do vyšetření bral formou sirupu jednou denně večer. S vyšetřením se čekalo, až se tělo se zánětem vyrovná a dostane se do normálu. Komplikací taky trochu byla zúžená předkožka, kterou bylo potřeba uvolnit, aby mu mohli do pindíka zavést hadičku s tekutinou. Takže jsme před vyšetřením pindíka mazali a „žmoulali“ kortikoidní mastičkou, která ho krásně uvolnila. Trvalo to měsíc (4×denně 10min.), ale výsledek byl úžasný a hlavně bezbolestný. No a samotné vyšetření proběhlo tak, že jsem malého svlékla, do pindíka mu stříkli znecitlivující látku a po chvilce mu tam zavedli hadičku, kterou přilepili ke stehýnku, aby se neuvolnila. Pak s ním zajeli pod rentgen a snímali, jak se chová močový měchýř. Malému chvíli trvalo, než se vyčural (prý je pěkný držák
), ale celé to trvalo cca. 5-7 min. Nijak ho neuspávali ani netlumili, jen ten znecitlivující gel do pindíka. Taky ho nijak nepoutali, jen ta přilepená hadička a já jsem byla celou dobu s ním a držela ho za ruku. Manipulace se zavedením hadičky mu vůbec nevadila, nebrečel, spíš byl zvědavý, takže ho to určitě nebolelo. Plakat začal, až když byl pod tím rentgenem a čekalo se, až se vyčurá. Bylo tam přítmí a nic se nedělo, tak to se mu nelíbilo. Po skončení jsem ho oblékla a nakojila (po vyšetření by měli děti hodně pít, aby se tekutina co nejdříve vyplavila). No a pak už o ničem nevěděl, čúrání ho nebolelo a choval se normálně. Výsledek nám řekli hned, pak jej ještě potvrdil jeho ošetřující lékař. Hlavně to dobře dopadlo, žádné vady nenašli, takže příčina zánětu nebyla a asi nebude objasněna. Z mého pohledu se tedy jedná o vyšetření, které se dá v pohodě zvládnout. Je tedy pravda, že asi taky záleží na zařízení, které vyšetření provádí. My byli na urologii v Praze - Krči. Každopádně je ale lepší objevit problém dříve, než nechat rozjet případný zánět a řešit následné komplikace. Držím moc palce a nebojte se. ![]()
Prinma večer - holky díky moc za vaše poznatky.
U Martiny je mi moc líto, že museli prodělat i tu operaci a ještě to není jisté co a jak, to je šílený. o čekání si nechci ani představovat, jak to muselo být pro tebe těžké!!
Já tedy pevně doufám, že to dobře dopadne.
Jak psala Juma, tak ten triamcinolon nebo jak se jemnuje mažeme taky, ale jen 2× za den a „nežmouláme“ - mrzí mne, že i o tu mast jsem si musela říct našé lékařce sama, jinak jsme s malého předkožkou nehla vůbec. No neva, teď už je myslím celkem OK, tak to by snad mohlo jít.
Uvidím, jak dopadneme, Jumo a vy jste nebyli na ten zákrok hospitalizovaní? Nám řekla doktorka asi 3 dny, ale taky někdo šel pak rovnou domů…
HKaždopádně holky díky moc ještě jednou, zádné dítě by nemělo být nemocné, to kdyby šlo zařídit.....
Díky, já pak napíšu jak jsme dopadli.....
Fifle, my mazali Betacorton, ale asi je to jedno. Předepsali nám ho na dětské chirurgii, kam nás poslali z urologie. Říkali, že máme žmoulat, aby se to lépe uvolnilo. Dejte pozor, když se přestane mazat, tak se předkožka zase zalepuje, alespoň u nás to tak bylo a je, takže teď při každé koupeli lehce uvolňujeme a před zabalením chvilinku žmoulám modrou Indulonou. Jinak hospitalizovaní jsme nebyli, jen den před zákrokem jsme se dostavili na ambulanci, kde synka prohlédli (běžné vyšetření - poslech srdce, plic, prohmatání bříška, fontanely,…). Samotné vyšetření (myslím ten RTG) trvalo včetně oblečení a svlečení asi 15 min. Bylo tam pozváno více dětí najednou. Brali je v pořadí, jak přišly a všechny šly po vyšetření domů. Ani nebyl zákaz podání jídla nebo tekutin, jen doporučení, že pak mají více pít. Přišlo mi, že vyšetření je max. šetrné a i urolog mě předem uklidňoval, že se není čeho bát. Jediné na co upozornil bylo, že se může lehce poranit ústí močové trubice při zavedení trubičky s tekutinou a pak může být na plínce trochu krve. Zahojí se to prý samo. Synkovi se nic takového nestalo, ani při čurání nijak neplakal, tak ho to asi nebolelo. Znovu ale opakuji, různá pracoviště to mohou dělat jinak. Vyšetření se neboj, hlavně aby se přišlo na příčinu teplot a nebylo to nic závažného. Držte se a dejte vědět. ![]()
Ahoj holky,
náš Míša má taky zúženou předkožku- nejde mu vůbec přetáhnout a tenkrát mu to v té Olomouci natrhli, že mu tekla krev. Takže to měl chvilku trošku přetažitelné, ale už to nejde zase vůbec přetáhnout. Takže i já děkuju za rady ohledně nějakých mastiček na uvolňování. Poptám se u nás na Nefrologický ambulanci.
Jinak je pravda, že každý kraj jiný mrav. U nás tady v Olomouci je to na hospitalizování (3 dny). Ale také jsem tam potkala maminku, která tam jen to ráno přijela a pak zas odjela. Takže asi taky záleží jak si kdo „dupne“ a řekne, že tam prostě nechce být přes noci- podle mě opravdu zbytečně. Navíc teď se to i platí, takže dvojnásob zbytečně. No i když oni nám tvrdili, že se u toho vyšetření hospitalizuje kvůli té infekci, která by se mohla zanést po tom vyšetření. Tak aby to případně včas a již tam v nemocnici podchytili.
Jumo, tak to ti závidím, že vám malého nepřipoutávali. Bylo to dost hrůzu nahánějící. Podívej jak to vypadalo. Ale přitom on spinkal a neplakal, až jak se vyčůral, tak asi proto, že ho to bolelo(čůrání) a že byl pak mokrý, než se z toho vyprostil a přebalil a převlíkl. 
A to podotýkám, že byl Míša 3 týdny na světě, takže se ani hýbat neuměl. Však to znáte, že se malinká miminka ani nehýbou. Takže to tedy nechápu proč ho vlastně tedy přivazovali, když spal, nehýbal se, já byla u něj a když třeba jinde se to dá bez tohohle uvazování. Tak jestli jsou teda jen tady takovýhle, tak to bych radši teda jela tam do Prahy. Kde jsou na děti asi o něco více jemnější.
Buďte zdraví. Ahoj a pěkný víkend a nejen ten přeje Martina
Mně se tohle vyšetření samo o sobě zdá dost drastický pro malý prtě a ještě když vidím fotku Míši, tak mi běhá mráz po zádech ![]()
Fifleno - snad bude vše v pořádku!
Ahoj, tak fotka malého od Martiny mi připomíná, když Ríšu strkali po narození asi na pěti týdnech do roury na mimina na rentgen…To byl taky deprimující zážitek. Uf.