Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zakladatelko - upřímně, jako manželka chlapa, kterého mi kdysi také svedla mladá holka (samozřejmě to nebyla jen její chyba
) a chtěla ho odvést od rodiny - tenkrát jsem měla chuť tu holku zabít (a v zápětí i manžela). Ty si vážně myslíš, že to, co od něj dostáváš je láska? Je to chlap skoro o 20 let starší - užívá si, že má mladou milenku. Doma stereotyp, který ale neopustí, protože mu to vyhovuje. Full servis, který ti pravděpodobně nepřizná a na vašem vztahu nehodlá nic měnit. Je spokojený doma i s tebou. Jakmile by se chtěl rozvést a jít k tobě, tak ho to za pár let zase přestane bavit a najde si zase nějakou bokovku. Jsi mladá holka, s manželem moc dlouho nejsi. Samozřejmě občas přijde krize - znám to moc dobře. Ale tys ji nejspíše asi neunesla a vyřešila to milencem. Takhle se vztahy neřeší…
S Tebou nezustane, jses pro nej jen milenka nic jinyho…misto aby ses snazila nejak dat do kupy vztah s manzelem…jsi s jinym a jeste zenatym…myslis ze to bude mit dobrej konec???
Promin za uprimnost, ale delas kraviny.
A proč by to měl chtít zabalit když může zadarmo š.kat mladé maso
. Má všechno co potřebuje, rodinu, dítě a mladou milenku. A jestli odejde? Obvykle neodejde, chlapi manželství kvůli milenkám nebourají, spíš vymění milenku.
bohužel, nepovzbudím tě, tohle neuznávám - hezky čisto…
buď budu dělat matraci chlapovi co má svou rodinu nebo manželku mýmu chlapovi a budu se snažit mít rodinu takovou, abych nemusela skákat do postele cizím…
ono se může stát, že najednou nebudeš mít vůbec nic a pak hezky s prosíkem přijdeš za manželem, kterej už o takovou mít zájem nebude…
takže chce to se zamyslet nad tím, co chceš a jak by bylo tobě, kdyby tvůj chlap tohle dělal - napsal…
každý máme hranice jinde, každý máme svůj rozum, dělej jak myslíš.
Já se snažím nějak opět v sobe vzbudit city k manželovi, ale nějak to nejde. On mě neříká moc krásných slov, neumí se ke mě přitulit, obejmout mě, jen tak, vždy jen z důvodu sexu, a když mu řeknu že ne, otočí se a už si mě nevšímá. Necítím se jak manželka, spíš jak milenka vlastního manžela ! Venku mě vezme za ruku, dá mě pusu, ale to není nic. Nevím jak z tohoto kruhu ven. Asi jsem slaboch a nemám na to milence opustit a říct mu, že už se neuvidíme. A když jsem to zkusila, nesouhlasil s tím.. ach jo ![]()
Nezlob se za upřímnost, ale taky si myslím, že by s tebou nezůstal… Možná ti slibuje hory doly.., ale určitě mu vyhovuje tak jak to je.. Doma má doma a ty jsi nejspíš takové příjemné rozptýlení.. ![]()
Osobně bych ti doporučila, zkusit (zapracovat) na zlepšení vztahu s manželem.. ![]()
Kdyby s Tebou zustat chtel, uz davno neni se svou manzelkou. Nekdy se muze stat, ze ten MILENEC opusti svou zenu a zustane s Tebou, ale netrva to rok a pul… ![]()
Nekdy je nevera treba, procisti to vzduch a utribi ti myslenky, ale myslim, ze u Tebe je ta nevera prave na obtiz, protoze se do toho zamichaly city - a ty city v tomto pripade nejspise nebudou opetovane! ![]()
Přečti si moje téma tady vedle.
Když sem se dostal já do podobné situace jako ty,říkal sem si že raději odejdu od manželky (bohužel tím pádem i od rodiny),protože dotyčnou sem miloval a vážil si jí a neuměl sem si předtavit žít se svou ženou po své nevěře.Nic sem k ní necítil,jen naštvanost,alergii,lítost,zklamání.Říkal sem si,že ten vztah je už pošlapanej,důvěra pryč.Nevěru sem si nedokázal připustit,byl sem idealista,chtěl sem čistej vztah.
Dnes se tomu musím trochu „pousmát“,protože nevěra potká spoustu lidí a dá se z toho mnohé vytěžit.Naroste ti sebevědomí,uvědomíš si hodnoty.
Pravdou je,že já s dotyčnou začal spát v době,kdy už sme byli zamilovaní,jen jsem si to tehdy ještě neuvědomoval.Tehdy sem nedokázal odhadnout,jak moc mi bude chybět pocit,že jsem dal své dceři rodinu.Dnes sem o značný kus dál a vědět to tehdy,jak to se mnou bude cvičit,zakousl bych se o milenecký poměr ukončil.
Byl sem plnej touhy žít ideální vztah s krásnou spřízněnou duší a optimisticky si maloval jak to skloubím s mojí dcerkou a okolím.
Dnes moje touha po životě se spřízněnou duší trvá ale můj optimismus co se týče výchovy dcerky je pryč,nedokážu to skloubit a trpí tím už rok všichni zúčastnění.
Takže u mě je to tak,že ta nevěra jednou přijít musela,u nás to byla časovaná bomba.Ale dnes bych se to snažil včas utnout.Vím,že je to těžký,vzdávat se toho nádhernýho,opojnýho pocitu,ale věř,že s odtupem času sama sobě poděkuješ,pokud to zvládneš.Pokud je teda pravda,že muže máš moc,moc ráda.
Zakladatelko, ono je dost těžké vydolovat nějaké city k manželovi, když jsi zaláskovaná do milence. Neber ohledy na to, že on se rozejít nechce. Jemu je to v podstatě jedno, protože pro něj nebude problém, najít si místo tebe jinou milenku. Ty se zaměř jen na sebe a na svou rodinu. Jasně, že ti manžel připadá jiný, sobecký, nevšímavý,… U milence najdeš všechno, co se ti líbí, ale jen proto, že se nevidíte pořád. Pokud by jste spolu žili jako rodina, tak ti tolik pozornosti také věnovat nebude. Mysly na manžela, na své dítě. Zkus na sobě trošku zapracovat, neodmítej manžela a uvidíš, že se všechno v dobré obrátí
.
Teď jen doufám, že tvůj milenec není můj manžel
![]()
Anonymní píše:
Já se snažím nějak opět v sobe vzbudit city k manželovi, ale nějak to nejde. On mě neříká moc krásných slov, neumí se ke mě přitulit, obejmout mě, jen tak, vždy jen z důvodu sexu, a když mu řeknu že ne, otočí se a už si mě nevšímá. Necítím se jak manželka, spíš jak milenka vlastního manžela ! Venku mě vezme za ruku, dá mě pusu, ale to není nic. Nevím jak z tohoto kruhu ven. Asi jsem slaboch a nemám na to milence opustit a říct mu, že už se neuvidíme. A když jsem to zkusila, nesouhlasil s tím.. ach jo
No chlap kterej se snazi o sex a takovym stylem je odmitnutej musi mit paradni sebevedomi a naladu se snazit porad o neco. Co proto delas ty??? jezdite nekam?? Delate si hezky vecery?? Asi tezko kdyz si chodis jinam. Promin ale je to tvoje chyba. Na vztah jsou dva a ty ses ta co to kazi, existuje spousta reseni, poradna cokoliv. Hlavne snaha. Tu ty ale nemas a nesvadej to na manzela, ty ses tedka ten king co su*a jinde a jeste odvadi chlapa od manzelky a rodiny. Promin ale z takovych jako ty je me zle a vzdycky bude.
Jedina moznost je ta ze prerusis ten super mileneckej vztah a das dohromady to co jsi ty doma rozbila…pokud se to provali, manzel te necha, milenec jeste driv a budes rada ze budes mit malou v peci.
Já tohle nechápu. Raději bych se snažila asi zachránit vztah, než z manžela dělat s prominutím vola. A nebo to teda nějak řešit, komunikovat. Ten milenec je teď spokojený, má vše, co si může přát. A nadhodila jsi, že bys teda opustila manžela? A co on na to?
No když na to manžel přijde, líbat nohy ti za to určitě nebude
.
já_Vašek píše:
Přečti si moje téma tady vedle.
Když sem se dostal já do podobné situace jako ty,říkal sem si že raději odejdu od manželky (bohužel tím pádem i od rodiny),protože dotyčnou sem miloval a vážil si jí a neuměl sem si předtavit žít se svou ženou po své nevěře.Nic sem k ní necítil,jen naštvanost,alergii,lítost,zklamání.Říkal sem si,že ten vztah je už pošlapanej,důvěra pryč.Nevěru sem si nedokázal připustit,byl sem idealista,chtěl sem čistej vztah.Dnes se tomu musím trochu „pousmát“,protože nevěra potká spoustu lidí a dá se z toho mnohé vytěžit.Naroste ti sebevědomí,uvědomíš si hodnoty.
Pravdou je,že já s dotyčnou začal spát v době,kdy už sme byli zamilovaní,jen jsem si to tehdy ještě neuvědomoval.Tehdy sem nedokázal odhadnout,jak moc mi bude chybět pocit,že jsem dal své dceři rodinu.Dnes sem o značný kus dál a vědět to tehdy,jak to se mnou bude cvičit,zakousl bych se o milenecký poměr ukončil.
Byl sem plnej touhy žít ideální vztah s krásnou spřízněnou duší a optimisticky si maloval jak to skloubím s mojí dcerkou a okolím.Dnes moje touha po životě se spřízněnou duší trvá ale můj optimismus co se týče výchovy dcerky je pryč,nedokážu to skloubit a trpí tím už rok všichni zúčastnění.
Takže u mě je to tak,že ta nevěra jednou přijít musela,u nás to byla časovaná bomba.Ale dnes bych se to snažil včas utnout.Vím,že je to těžký,vzdávat se toho nádhernýho,opojnýho pocitu,ale věř,že s odtupem času sama sobě poděkuješ,pokud to zvládneš.Pokud je teda pravda,že muže máš moc,moc ráda.
Ahoj Vašku, děkuji ti moc že si napsal. Prožívám to stejné, co si prožíval ty na začátku vztahu s milenkou. Tu krásu, tu lásku, ten chtíč,.. to, že prosím hvězdy o to, abysme spolu byli.. Nechci aby to nikdy skončilo i když vím, že jednou to bude muset skončit
at už štastně, nebo smutně pro mě…
jen najít v sobě dostatek síly proto to ukončit. Ale ta síla mě chybí
musím jí nějak do sebe nabrat !
a ještě jedna věc,kterou sem přehlédl.když jsou ve hře rodiny 2,je to moc,moc překážek a obětí.
Z vlastní zkušenosti ti říkám,čím déle to budeš odkládat,tím horší to bude.Je to jako když si kuřák alibisticky říká,dám si ještě jednu cigaretu a končím.
Nechci machrovat,protože sám v tom neskutečně plavu,ale být ve fázi,ve které jsi ty,rychle bych to utnul.
Ahoj holky, dlouho jsem se odhodlávala k tomu sem napsat. Píšu anonymně, je to tak lepší hlavně z důvodu tématu. Jsem vdaná a s manželem máme dítě. Náš vztah ale není ideální a věřte, nemít spolu naší holčičku, odešla bych. Mám manžela moc, moc ráda, ale není to láska jak má být. Předtím byla, ano, ale pak se mezi náma něco pokazilo a od té doby je to špatný.. Poznala jsem jednoho muže, je ženatý s dítětem, je starší než já asi o 18 let - já jsem mladá a jemu ještě není ani 40
spíme spolu už asi rok a půl.. Je to s ním krásné. To tajení doma je strašné, hrozné, ale ty chvíle s ním stojí za to !! Mám pocit, že za ním šílím a že ho miluji každým dnem víc a víc. Využívám každé chviličky být s ním a pamatovat si jeho vůni. Několikrát jsem sebrala síly a řekla mu, že to ukončíme, ale on nechtěl, chce pořád pokračovat. Poraďte mi holky, co mám dělat ? Mám ho opustit a trápit se ? Nebo mám pokračovat ? Co když to praskne, zůstane se mnou ? Jsou to strašné nervy 