Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
VZTEKANI
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
3.8.04 13:09
VZTEKANI
Ahoj,
mam problem se svou prave rocni dcerou. Uz mam pocit, ze mi prerusta pres hlavu a nevim si rady. Je strasne vztekla, neji, nespi… Uf, uz fakt nemuzu! 
Nesmim se od ni hnout, a to doslova. Ne, ze nesmim odejit z misnosti, nesmim se od ni vzdalit na dva metry, protoze jinak dostane sileny zachvat vzteku. Slzy doslova strikaji, ona rve a rve a rve, zalyka se, je cela fialova, a to se stupnuje a stupnuje. Jeste nikdy (od narozeni) neprestala brecet sama od sebe. Nejsem sice zastancem metody „nechat vyrvat“, ale uz parkarat mi proste ruply nervy, nechala jsem ji a odesla se uklidnit do jine mistnosti s tim, ze se vratim az se zklidni. Ovsem to by trvalo asi par hodin nez by se vycerpala a to samozrejme neudelam…Ale co s tim??? Ja od ni prece musim odejit, musim jit ohrat jidlo, musim na WC apod. Nesnese ani kdyz ji vezmu s sebou a po:,–(im ji na zem k sobe do kuchyne, koupelny… To rve uplne stejne, protoze si nehrajeme, nechova se. No proste HRUZA.
Rekla jsem si, ze se neda nic delat, proste bude tu chvilicku rvat. Jenze ona se za tu chvilku dostane do takoveho afektu, kdy se cela trese, ze ji z toho pak uklidnuji pul hodiny. Potom mam vycitky svedomi, zda ji neublizuju, jestli netrpi psychicky, ze je to proste takova citliva dusicka, ktera me potrebuje… Ale prece ji porad nemuzu chovat!
A tak zacinam byt vztekla i ja, citim se bezradna, delam neco spatne?
Diky za jakoukoliv radu, Renda
A tom jejim nespani, 20× buzeni se v noci, nejezeni napisu priste, jo??? Diky R. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
3.8.04 14:08
Ahoj Rendo,
upřímně Tě lituji. Naše Lucinka se také vzteká, ale proti Tvé holčičce je to učiněný andílek. 
Ale znám jiný případ. Já sama jsem byla jako malá děsně vzteklá a pokud mně nikdo nechoval, tak jsem ječela bez přestání. Jen s tím rozdílem, že v noci jsem spala bez buzení. Bylo to o to horší, že jsme do mých dvou let bydleli s máminými rodiči. Chudák děda byl ze mě pěkně na větvi. 
Ale babička to zvládala tak, že jednou rukou míchala jídlo na sporáku a ve druhé mne držela. V ohrádce jsem byla za celé dětství 5 minut. Pak to jednou táta nevydržel a v záchvatu mého vzteku mne, jak jsem byla oblečená, strčil pod ledovou sprchu. Je to sice trochu drsné opatření, ale zabralo to a já si pak už rozmyslela zda se budu vztekat nebo ne. Ale nevím kolik mi tenkrát bylo.
A happy end? Vzteklá jsem pořád , ale už mě nikdo chovat nemusí.
Neví zda by nebylo vhodné zkusit dětského psychologa. Možná by poradil.
Přeju pevné nervy.
Pa Ariana 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.8.04 18:22
Někdo říká, že pomáhá dítě ignorovat a překročit ho a nevšímat si jeho vztekání.Má dcera a teď jí bylo pět byla to samé, mimochodem ji to občas popadne i teď, ale teď že je starší na ni funguje zařvat a vyhodit ji z místnosti, kde všichni jsme . A nakázat jí, že až se sklidní ať se vrátí. Funguje to, ale až jsou děti starší.K tvojí dcerce,když byla malá v jejím věku, zkoušeli jsme ignoraci, ale nefungovala, protože byla malá astmatička, a hrozilo jí, že se v afektu nenadechne, takže jsem pořád i tak musela mít oči i na zádech.Když jí člověk nařezal, řvala i tak a byla k neutišení, zavřít ji a nechat vyřvat, to ano, to fungovalo, ale nesmělo to být příliš dlouho, jinak se zbláznili všichni kolem ní.Studenou sprchu jsme zkusili taky, ale na poprvé šoková terapie nefungovala,až později nejlepší je použít to až je opravdu v afektu, jinak mi to připadá víc než drastické.Pak podotýkám, nesmíš zapomenout dítě obejmout a mluvit k němu laskavým a klidným hlasem, aby vědělo, že ho máš i přes to co dělá ráda, přejde do normálního pláče a většinou únavou usne.Nejhorší to bývá když je unavené, a po spaní(a hlavně, když se mu chce spát a nejde usnout).Opravdu to funguje, jen když ti začne nabírat do vzteku nezvyšovat hlas a nekřičet! To je to nejhorší co člověk může udělat.I když dítě ječí jako viktorka u splavu mluv na něj klidným a vyrovnaným hlasem a ono se po nějaké době zklidní,pokud něčím hodí hračky a tak, tak je prostě zvedni a dej někam výš kam nedosáhne,sice se bude vztekat dál, ale po nějaké době pochopí, že je po cvíli bez hraček.Bohužel se to dá omezit, ale ne odnaučit jen jíto na nějakou dobu vždycky zasuneš v mozečku někam dozadu a většinou ti to udělá ve chvíli, i na veřejnosti kdy to nejmíň čekáš, ale lidi okolo jsou v dnešní době víc než tolerantní a i když třeba malou nasoukáš do vozíku v supermarketu, kde ti bude vyvádět, ocení, že jsi důsledná a neignoruješ to,Znám to někdy jsme ji tam drželi i násilím když slezla dolů zase jsme ji důsledně nasoukali nahoru.Až bude starší a začne víc chápat bude to dělat míň a míň a uvidíš , že se to zlepší teď je holt ve věku, kdy to prostě zkusí, ještě navíc to prý dělají víc holčičky než kluci.Asi jsme my holky jiné nátury vyzuříme se jako malé a pak dáme pokoj .Kluci si to za to vyberou pak později:-))))Hodně trpělivosti s malou přináší to ovoce Eva2
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.8.04 10:38
A co takhle nosit holčičku v šátku? Bude pořád u tebe, a přesto budeš mít volné ruce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.8.04 10:55
Hájinko, to by ji musela nosit pomalu až do třech let a i roční dítko dnes váží v průměru kolem patnácti kil, vždyť by se strhala,a nakonec by byla chudák, protože by si ani na chvilku neodpočinula.Nemůže přece dítko nosit pořád.Eva2
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.8.04 15:49
Ahoj, diky za vase reakce
Hajinko, satek vlastnim, velmi casto ho pouzivame, ale prece jen bych si na zachod potrebovala odskocit sama…
A ledovou sprchu praktikovat ze za:,–(y odmitam, nejak mi to je proti srsti, jsem taky takova citlivka
Diky za jakekoliv dalsi rady a napady, mejte se krasne, uzivejte si slunicka a deticek. Ja si dnes take uzivam, mam tady babicku! Ahoj Renda
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
6.8.04 15:07
vztekání
Ahoj Rendo, zkus svojí holčičce všechno co děláš, vysvětlit. Je to zdlouhavé, ale myslím, že se to vyplatí. Mám dvě dcerky (5. a 1. rok) a u obou to funguje. Přijde mi, že tvoje malá má strach, že když odejdeš, tak že se jí už nevrátíš a proto dělá ty scény. Proto, když jdeš, třeba do kuchyně něco zamíchat, tak jí to řekni, a vyzvy jí, ať jde s tebou. Můžeš jí dát svůj hrnec a vařečku, ať taky vaří. Třeba to zabere. 
Moje děti se taky vztekají, ale snažím se tomu předcházet. Dobré je taky, pokud se začínají vztekat, moc si toho nevšímat a snažit se obvést jejich pozornost na něco jiného. 
Když si nejsem v naší výchově s něčím jistá, tak se podívám do knížky ** Dítě a já ** , kterou napsala ** Penelope Leachová ** . Dají se tam najít rady od narození do pěti let. Vřele doporučuji.
Přeji pevné nervy a hodně zdaru. Míša
- Citovat
- Upravit
Anonymni
8.8.04 18:01
Ahoj Rendulo!!
Mám taky roční holčičku a taky se vzteká, ale tohle co popisuješ zatím naštěstí neznám. Jediné co mě napadá a co u nás hodně pomohlo, my teda hlavně bojovali se spaním, byla metoda pevného objetí. Doporučuju pořídit si nějakou knížku od Jiřiny Prekopové, nejlépe Děti jsou hosté, kteří hledají cestu a Malý tyran. Je tam spousta užitečných rad a tipů a z mého pohledu žádné brutální metody jako studená sprcha, nechat vyřvat. A hlavně, funguje to. Po nekonečných nocích, kdy jsme také vstávali každou půlhodinu, dneska spíme celou noc.
Jo a mimochodem. Jsi z Kladna viď?? Já taky, už jsme se párkrát sešly někde na chatu, myslím. Kdybys měla chuť někdy vyrazit na procházku nebo pokecat, budu jen ráda. Jen asi ne teď hned, protože ve středu mám termín porodu 
) - druhá holčička… Ale určitě se ozvi třeba aspoň mailem, můžem probrat ty naše problémky a třeba ti moje zkušenosti trochu pomohou. Od té doby co se dcera narodila jsem z ní byla téměř pořád v depresi, protože jsem jí prostě nezvládala a teď můžu říct, že je to o 1000 % lepší.
Tak se měj hezky a pevné nervy!!
Klárka
klarka@inmail.cz
- Citovat
- Upravit
14.10.04 00:08
Vztekání
Ahoj Rendulo,
chci se podělit s mojí zkušeností se vztekáním. Mám Haničku 22 měsíců. Naštěstí se nevzteká tak, jako Tvoje děťátko, vztekání jsem už nejednou zažila. To,že je hodně závislá na mně, to je pravda, na záchod chodí taky se mnou. Když mě chvíli nevidí, už slyším mamí, maminko, mamí. Musím se vždycky odněkud ozvat, nebo musí jít se mnou. Nejhorší je to ale vztekání, když jsme venku, když se chce nosit. Je zvyklá chodit bez kočárku, ale když si usmyslí, že právě se jí nechce šlapat, tak mě obejme a řekne nošit, nošit. Maminka nechce, ale potom nakonec stejně povolím, protože se dostává to úplnýho vzteku, když skoro modrá, fialoví, červená a řve, a řve. Lidi se na nás otáčejí, já se červenám ostudou taky, tak nakonec povolím. Když jde s tatínkem, ten ji vezme na ramena a na koníčka a jde se. Má větší sílu, než já. Naše holčička totiž není žádný drobeček, má 16 kilo ve 22 měsících, takže se něco pronesu. Doma musím hledat nějaké řešení, většinou hry, knížky, kostky, v nejhorším případě se díváme z okna, to se uklidní. Vrchol bývá večer při koupání, nesnáší mytí vlasů, řve a vzteká se ve vaně a vůbec se nechce koupat. Nepomůže vůbec nic, jen ji nechat ať si křičí jak chce, omýt žínkou, zabalit do ručníku, oblíknout a jít do postýlky. Tam se mlékem uklidní. Knížka od Penelope Leachové - Dítě a já je opravdu vynikající, skoro všechno, co se v ní píše se plní.
Doporučuju Ti ji k pročtení.
Ahoj Danule
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
