Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Nezměníš to nijak a neznamená to, že jsi špatná máma (to si oprav v hlavě, jsi dobrá máma). Má svoje tempo, svoje způsoby a nejvíc mu pomůžeš tím, že ho přijmeš a prostě v klidu vydržíš, až to všechno přijde. Pro ty děti tyhle věci nejsou nic jednoduchého, přestože nám se to zdá všechno snadné. Ale je to hodně akcí, vyžaduje to zapojení různých pohybů, hrubé, jemné motoriky a všechno to zkoordinovat, aby to fungovalo. A to nějakou dobu trvá a každý je na to jinak šikovný (i v dospělosti).
Výchova není žádný závod kdo první bude chodit na nočník, sám se oblékat, jíst a mluvit. Každé dítě je jiné, některé v 18m říká básničky, některé ještě ani nechodí.
Děti jsou jiné a každé má své tempo. Ale upřímně bych se zde poradila pediatrem, protože to není jedna věc, ale soubor věcí. Alespoň tedy ohledně té řeči. Mně přijde pro 3 leté zdravé dítě zvláštní, že samo neudělá nic (najíst se, nočník, obléct-oblékání nepíšeš, proč nedělá-nejde mu to?).
Těžko říct, jestli je to nedůsledností (nakonec ho nakrmíš, plenu mu dáš, oblečeš ho), pomalým tempem, nebo něčím jiným.
Taky mám takového. Řešíme to teda už od dvou let že nemluví, ale na nic zásadního nikdo nepřišel a to mu je 4,5
jako už je to lepší, nočník atd přišlo kolem 3,5 i mluvil víc, ale pořád je dost pozadu. Chodíme na logopedii a Ergotherapie.
Oblékat se neumí moc doteď, je mu to prostě jedno, kdybych čekala ráno až se sám oblékne, tak neobejdeme ani po obědě
prostě nechce a čau
Jako ano, kazde dítě má své tempo, ale tady už bych to na tříleté prohlídce řešila. Nemusí to všechno skvěle umět, ale měl. by být aspoň na cestě, snažit se, aspoň nějakou tu dovednost by měl minimálně začínat dělat. Pro začátek bych zkusila být duslednejsi. Ty ho nakonec nakrmis, obleces, plinu dáš… tak proč by se snažil.. bez na to postupne, vyber jednu věc a na té pracuj. Pokud má jít do školky, tak bych začala plinkou.
@Midaku co to znamená být důslednější např. u plínek? Že ho má nechat ve špinavé nebo mu plínku nedat? Můj syn třeba na nočník chodit zvládl, ale nedělal to. Zdržovalo ho to, šel až na úplně poslední chvíli a kakal do trenek. I když jindy to do nočníku zvládl. Nepomohlo nic, jen počkat, až prostě sám bude chtít. A to se stalo až po 4. roce.
To samé s oblékáním, jak být důslednější? Jako že ho neoblékneš, když někam jdete? Nebo že se budeš každé ráno s ním vztekat? A proč? Naučí se to i tak, prostě až to přijde, tak to bude. V pubertě už se bude určitě oblékat sám.
Jezení to samé, on evidentně je schopný se najíst, akorát prostě všelijak a s příborem mu to moc nejde. Tak ho necháš hladem?
@AnastazieB jsem rodič, ne sluha. Pokud to to dítě umí, nebudu to dělat za něj. Jasný, ráda pomůžu, upravim, dokoncim…někdy ve hře klidně zcela oblecu, nakrmim… ale denně a kompletne rozhodně ne. Dítě nad plným talířem hlady neumre. Dám mu tam něco, co se jí dobře, a ať se snaží. Stejně tak oblékání. Dám něco, co se obléká dobře, a ať se snaží. Pokud se snaží a nejde to, tak pomůžu. Pokud se místo snažení vzteka a odmítá něco dělat, tak jo, jde ven tak, jak je, bude hlady… s curanim podobně. Napřed zjistit, jestli to chápe, jestli pozná, že se mu chce. Pokud ano, tak trénovat, plinku nedat, odměňovat. Samozřejmě že pokud nepozna, že se mu chce, tak to nemá smysl, ale to dle popisu zakladatelky nebude jejich případ. Já jsem si takhle rozmazlila nejmladší dceru, dělala jsem všechno za ni, aby to bylo rychle, bez vztekani..nakonec měla ručičky dozadu a očekával servis. Byl to těžkej boj ta cesta k její samostatnosti, ale co jsme si natropili, to jsme si taky museli spravit.
To se bude ve školce dost trápit
u první dcery tohle neznám, ta šla do školky ve 2 a třičtvrtě a oblékala se sama, mluvila ve větách, jezdila na kole…snažila jsem se jí nechávat volnost, aby se vše naučila a věřila si…krmila jsem ji max do roka, pak se obsloužila…10timesicni také ji sama, ne lžíci, ale má ruce..
Snažit se s pevnými nervy postupně směřovat. Syn si ještě teď ve čtyřech na záchod sám řekne tak jednou z deseti případů, ale plenky jsme mu ve třech sebrali a holt chodí na záchod na povel (ve školce tím byli v pohodě, prostě ho že začátku posílali co hodinu). Doteď to s oblíkáním není žádná sláva, tak holt dostane tričko k uším (nebo mu ukážu správný otvor), zbytek nechám na něm. Podobně postupně i kalhoty, ponožky, prostě částečně nasměrovat nohy kam patří a na něm nechávat větší kus. S jídlem bych se vrátila k miminku, takže krájet na menší sousta, nabídnout lžičku/vidličku, nekrmit (líp se dětem jí z hlubokého talíře). Svačinu sní sám? Řešíte nějak podvahu nebo můžeš zkusit, jestli by opravdu nejedl sám? Když bude v kolektivu talíř s ovocem/sušenkami, tak také raději čeká, až ti ostatní snědí nebo si dá?
Tak má pomalejší tempo, no..
ale ty napíšeš : NIC neumí, to je jakoby byl celé dny ležák
něco umí, ale ne dokonale
chce to holt trpělivost a lásku a čas, ukazovat, zkoušet, chválit…
drž se
Mě tedy taky napadá řešit to už s lékařem. Divné, že vás pediatra už někam neposlala. Bez ohledu na důslednost rodiče, takhle velké děti prostě chtějí věci dělat sami. Řešila bych, jestli tam není nějaký problém. Aby měl tříleťák tolik problémů a neuměl jíst lžičkou, to je prostě divný.
@Anonymní píše: Více
Ahoj, na mluveni bych poradila zacit davat rybi tuk a objednat na logopedii. Objednaci lhuty jsou dlouhe.. ![]()
Co se tyce zachodu, muzes zkusit detsky pisoarek, pokud venku cura ve stoje, tak mu to takto treba pujde lip.
Na trikete prohlidce dr koukne a uvidi, takze pokud jste byli, pojmenoval zvířátka nebo nějaké věci (barvy dokonce ani umět nemusí), chodil rovně a ne po šličkách, uměl navléknout korálky, tsk je ok.
Moje dítě (dnes 3,5) toho UMÍ plno! (A pro nekoho vlastně málo)
Takhle to máme my. Nkdo si nemyslí, ani dr, ani ve školce, že je něco špatně, ani já
Zakladatelka
Sní sám třeba rohlík, nebo sušenky a ovoce z misky si vezme.. To s tím oblékáním zkouším, že ho obléknu tak na půl, ale on to zkusí a kdyz mu to nejde hned tak řekne nende a buď to nechá jak to je nebo si to vyslíkne.. Jestli chápe, že se mu chce čůrat no to nevím, někdy se jde venku vyčůrat ale nevyčůra nic..
Bez plenky to zkusíme vždycky pár dní a když nevidím žádný pokrok tak mu ji zase dám, ono týden všude všechno vytírat a sbírat bobky.. Přitom ho třeba pár vteřin předtím zkusím posadit na záchod nebo nočník.. To je řev že Ne.. Nikam se neschovavá je mi jedno kde kadi nebo čůrá, občas mě to akorát přišel ukázat a řekl máma bobo..
Ahoj všem, syn má v srpnu 3 roky a pořádně nic neumí. Domlouvá se svou řečí používá pár slov a hodně citoslovce, větu neřekne. Každý den mu čtu, vykládám, popisuji všechno co děláme, co vidíme, venku si ukazujeme a stejně nic.. Nechce sam jist, sní sám akorát jogurt a občas třeba maso s bramborovou kaší, protože to mu nepadá ze lžíce, drží tu lžíci za konec a pak mu z ní vše padá, nemá ani nijak snahu to zkoušet sám a když ho nenakrmím, tak prostě nejí.. Napichovani na vidličku mu taky nejde a nůž je úplně sci-fi.. Neoblíkne se, možná tak si vyhrne kraťasy, když mu padají, ale stejně to udělá tak jaksi napůl.. Navíc má pořád plínu, protože když mu ji nedám a řeknu mu kam se odteď bude chodit na záchod tak na to kašle a čůrá kamkoliv, nijak neřekne že se mu chce.. Přitom když je venku bez plínky a řeknu mu jestli nechce čůrat, třeba před tím než jde do bazénu tak jde k plotu a vyčůrá se.. Jen prostě nechce na nočník, ani na záchod koupila jsem mu dětský prkynko s autíčkama a má tam aji schodek, dvakrát se nám to povedlo a od té doby řev a nechce se k záchodu ani přiblížit.. Připadám si už úplně nemožná a neschopná, proto anonym
a přitom se fakt snažím, věnuji se mu, chodíme ven, hodně mezi děti a stejně to s ním ani nehne.. Už nevím jak to změnit, máte nějakou radu..? 