Žárlivost u ženy

Anonymní
16.11.22 14:52

Žárlivost u ženy

Ahojky holky :P, mám takovej problém… Jsem strašně žárlivá na svého přítele. Bojuju s tím tak dlouhodobě, ale zdá se mi, že je to horší a horší čím déle spolu jsme. Paradoxně. Jsme spolu už pře 7 let, zachvíli už budeme 8… Nemám důvod k žárlení, nikdy jsem nezjistila žádnou nevěru, žádné psaní si s holkama. Nic podobného, takže vůbec nevím, kde se tahle vlastnost ve mě bere. Přítelovi je 36 let. Jsem na něj strašně fixovaná a jsem zvyklá s ním být každý den. Jediné co zvládám tak spolu nebýt, když jsme v práci. Já pracuju na homeoffice a do kanceláře jezdím jenom jednou týdně. Přítel jezdí do práce každý den, ale jezdí poměrně brzo domů. Do 3 hodin odpoledne už bývá doma. A pak jsem zvyklá být s ním, bud doma a nebo něco podnikneme. Nějaké kino, večeře, návštěva u kamarádů apod., ale problém je tedy ten, že jsem hrozně žárlivá… Nechci ho například pustit samotného s kamarádem někam do města do baru na drink. Vadí mi to. Jediné co přežiju je, když půjde s kamošem v naší malé vesnici do hospody. Ale do města mi to opravdu vadí. Pořád nechápe, co mi na tom tolik vadí, že prý nejsem normální. Ale jsem prostě žárlivá. Mám strach co by se mohlo stát. Aby na něj někdě v baru nemluvila nějaká hezká slečna, neflirtovala s ním… nebo prostě cokoliv… Když měl jet na víkend s kolegem z práce mu s něčím pomoct a že by u něj přespal, taky mi to vadilo a nepustila jsem ho. Nevím jak to popsat. Ale chtěla bych ho mít jenom pro sebe a vždy být všude s ním. A ten druhý problém je i ten, že mám i já sama problém někam chodit s kamarádkama, protože nechci, aby byl večer nebo v noci beze mně sám doma… nejspíš mám strach, že bude vymýšlet kraviny a bude chtít jet někam za kamarádem do města a takhle. Ani nevíte z kolika sešlostí s kamarádkama, z kolik oslav kamarádek jsem se už vymluvila, že nemůžu :nevim: :pocitac:, jen proto aby jsme mohli být s přítelem spolu a aby nebyl sám doma a nevymýšlel si vlastní program. Vadí mi, že jsem taková. :roll: :pocitac:, u ostatních vztahů mých znamých a kamarádek vidím, že tam důvěru vzájemnou mají… kamarádka si klidně letí s její kámoškou sama k moři na týden a přítele nechá v pohodě doma… Další kamarádka si jede na celý víkend na chatu na dámskou jízdu.. a taky je uplně v pohodě… Já opravdu nechápu, proč jsem taková. Znovu opakuji, že mi nikdy nedal důvod k žárlivosti, nevěru ani nic podobného jsem se nikdy nedozvěděla… takže Bůh ví, proč jsem taková… a opravdu čím déle spolu jsme, tím je ta žárlivost u mě paradoxně horší a horší… Jako bych měla strach, že o něj přijdu, že mě náhodou s nějakou slečnou podvede nebo bude s nějakou slečnou flirtovat, povídat si… no jsem asi paranoidní, opravdu. Nejradši bych ho měla pořád pod dohledem a nejradši aby byl 24/7 semnou… jsem blázen, co? Raději místo vína s kámoškou v baru, budu sedět s přítelem doma na gauči… No holky, kdyby jste měli některá z vás podobnou zkušenost a věděli jak se téhle povahy zbavit nebo tuhle moji chorobnou žárlivost alespon zmírnit, tak bych byla ráda… Ještě jsem zapomněla dodat, že samozřejmě kdykoliv mu někdo volá, moje otázka po skončení hovoru je vždy… Kdo volal… co chtěl.. proč volal… To stejné, když mu cinkne zpráva tak se hned ptám, kdo mu píše a co potřebuje 8o :roll:… Ještě jako další dodám, že nemám ráda, když se koukáme na nějaké filmy a jsou tam třeba například nahé ženy… ženy ve spodním prádle a cokoliv takového… vždycky mám takový vnitřní neklid a není mi to příjemné, že se na to kouká… to stejné, když jsme někdě i v realitě spolu, třeba na večeři, na nějaké společné oslavě atd. tak nemám ráda, když jsou tam pěkné, sympatické holky… :pocitac: já bych byla nejradši, kdyby tam ženy nebyly žádné a byly tam jen chlapi a nebo když už ženy, tak nějaké opravdu nehezké a staré :lol: :lol: :lol:… no já vím, jsem opravdu magor a nevím jak proti tomuhle bojovat…

  • Citovat
  • Upravit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
Neilika
16.11.22 14:55

Ten chlap te musi opravdu milovat, ze tohle vydrzi. Otazka je, jak dlouho.
Najdi si dobryho psychologa a zacni chodit na terapie.

  • Citovat
  • Upravit
Cizinka1
16.11.22 14:55
@Anonymní píše:
Ahojky holky :P, mám takovej problém… Jsem strašně žárlivá na svého přítele. Bojuju s tím tak dlouhodobě, ale zdá se mi, že je to horší a horší čím déle spolu jsme. Paradoxně. Jsme spolu už pře 7 let, zachvíli už budeme 8… Nemám důvod k žárlení, nikdy jsem nezjistila žádnou nevěru, žádné psaní si s holkama. Nic podobného, takže vůbec nevím, kde se tahle vlastnost ve mě bere. Přítelovi je 36 let. Jsem na něj strašně fixovaná a jsem zvyklá s ním být každý den. Jediné co zvládám tak spolu nebýt, když jsme v práci. Já pracuju na homeoffice a do kanceláře jezdím jenom jednou týdně. Přítel jezdí do práce každý den, ale jezdí poměrně brzo domů. Do 3 hodin odpoledne už bývá doma. A pak jsem zvyklá být s ním, bud doma a nebo něco podnikneme. Nějaké kino, večeře, návštěva u kamarádů apod., ale problém je tedy ten, že jsem hrozně žárlivá… Nechci ho například pustit samotného s kamarádem někam do města do baru na drink. Vadí mi to. Jediné co přežiju je, když půjde s kamošem v naší malé vesnici do hospody. Ale do města mi to opravdu vadí. Pořád nechápe, co mi na tom tolik vadí, že prý nejsem normální. Ale jsem prostě žárlivá. Mám strach co by se mohlo stát. Aby na něj někdě v baru nemluvila nějaká hezká slečna, neflirtovala s ním… nebo prostě cokoliv… Když měl jet na víkend s kolegem z práce mu s něčím pomoct a že by u něj přespal, taky mi to vadilo a nepustila jsem ho. Nevím jak to popsat. Ale chtěla bych ho mít jenom pro sebe a vždy být všude s ním. A ten druhý problém je i ten, že mám i já sama problém někam chodit s kamarádkama, protože nechci, aby byl večer nebo v noci beze mně sám doma… nejspíš mám strach, že bude vymýšlet kraviny a bude chtít jet někam za kamarádem do města a takhle. Ani nevíte z kolika sešlostí s kamarádkama, z kolik oslav kamarádek jsem se už vymluvila, že nemůžu :nevim: :pocitac:, jen proto aby jsme mohli být s přítelem spolu a aby nebyl sám doma a nevymýšlel si vlastní program. Vadí mi, že jsem taková. :roll: :pocitac:, u ostatních vztahů mých znamých a kamarádek vidím, že tam důvěru vzájemnou mají… kamarádka si klidně letí s její kámoškou sama k moři na týden a přítele nechá v pohodě doma… Další kamarádka si jede na celý víkend na chatu na dámskou jízdu.. a taky je uplně v pohodě… Já opravdu nechápu, proč jsem taková. Znovu opakuji, že mi nikdy nedal důvod k žárlivosti, nevěru ani nic podobného jsem se nikdy nedozvěděla… takže Bůh ví, proč jsem taková… a opravdu čím déle spolu jsme, tím je ta žárlivost u mě paradoxně horší a horší… Jako bych měla strach, že o něj přijdu, že mě náhodou s nějakou slečnou podvede nebo bude s nějakou slečnou flirtovat, povídat si… no jsem asi paranoidní, opravdu. Nejradši bych ho měla pořád pod dohledem a nejradši aby byl 24/7 semnou… jsem blázen, co? Raději místo vína s kámoškou v baru, budu sedět s přítelem doma na gauči… No holky, kdyby jste měli některá z vás podobnou zkušenost a věděli jak se téhle povahy zbavit nebo tuhle moji chorobnou žárlivost alespon zmírnit, tak bych byla ráda… Ještě jsem zapomněla dodat, že samozřejmě kdykoliv mu někdo volá, moje otázka po skončení hovoru je vždy… Kdo volal… co chtěl.. proč volal… To stejné, když mu cinkne zpráva tak se hned ptám, kdo mu píše a co potřebuje 8o :roll:… Ještě jako další dodám, že nemám ráda, když se koukáme na nějaké filmy a jsou tam třeba například nahé ženy… ženy ve spodním prádle a cokoliv takového… vždycky mám takový vnitřní neklid a není mi to příjemné, že se na to kouká… to stejné, když jsme někdě i v realitě spolu, třeba na večeři, na nějaké společné oslavě atd. tak nemám ráda, když jsou tam pěkné, sympatické holky… :pocitac: já bych byla nejradši, kdyby tam ženy nebyly žádné a byly tam jen chlapi a nebo když už ženy, tak nějaké opravdu nehezké a staré :lol: :lol: :lol:… no já vím, jsem opravdu magor a nevím jak proti tomuhle bojovat…

To je strašné!!! S tím jsi měla být dávno u psychologa, tohle dlouhodobě žádný partner nedá. Co tvé dětství? Hledají tam,

  • Citovat
  • Upravit
Cizinka1
16.11.22 14:56
@Anonymní píše:
Ahojky holky :P, mám takovej problém… Jsem strašně žárlivá na svého přítele. Bojuju s tím tak dlouhodobě, ale zdá se mi, že je to horší a horší čím déle spolu jsme. Paradoxně. Jsme spolu už pře 7 let, zachvíli už budeme 8… Nemám důvod k žárlení, nikdy jsem nezjistila žádnou nevěru, žádné psaní si s holkama. Nic podobného, takže vůbec nevím, kde se tahle vlastnost ve mě bere. Přítelovi je 36 let. Jsem na něj strašně fixovaná a jsem zvyklá s ním být každý den. Jediné co zvládám tak spolu nebýt, když jsme v práci. Já pracuju na homeoffice a do kanceláře jezdím jenom jednou týdně. Přítel jezdí do práce každý den, ale jezdí poměrně brzo domů. Do 3 hodin odpoledne už bývá doma. A pak jsem zvyklá být s ním, bud doma a nebo něco podnikneme. Nějaké kino, večeře, návštěva u kamarádů apod., ale problém je tedy ten, že jsem hrozně žárlivá… Nechci ho například pustit samotného s kamarádem někam do města do baru na drink. Vadí mi to. Jediné co přežiju je, když půjde s kamošem v naší malé vesnici do hospody. Ale do města mi to opravdu vadí. Pořád nechápe, co mi na tom tolik vadí, že prý nejsem normální. Ale jsem prostě žárlivá. Mám strach co by se mohlo stát. Aby na něj někdě v baru nemluvila nějaká hezká slečna, neflirtovala s ním… nebo prostě cokoliv… Když měl jet na víkend s kolegem z práce mu s něčím pomoct a že by u něj přespal, taky mi to vadilo a nepustila jsem ho. Nevím jak to popsat. Ale chtěla bych ho mít jenom pro sebe a vždy být všude s ním. A ten druhý problém je i ten, že mám i já sama problém někam chodit s kamarádkama, protože nechci, aby byl večer nebo v noci beze mně sám doma… nejspíš mám strach, že bude vymýšlet kraviny a bude chtít jet někam za kamarádem do města a takhle. Ani nevíte z kolika sešlostí s kamarádkama, z kolik oslav kamarádek jsem se už vymluvila, že nemůžu :nevim: :pocitac:, jen proto aby jsme mohli být s přítelem spolu a aby nebyl sám doma a nevymýšlel si vlastní program. Vadí mi, že jsem taková. :roll: :pocitac:, u ostatních vztahů mých znamých a kamarádek vidím, že tam důvěru vzájemnou mají… kamarádka si klidně letí s její kámoškou sama k moři na týden a přítele nechá v pohodě doma… Další kamarádka si jede na celý víkend na chatu na dámskou jízdu.. a taky je uplně v pohodě… Já opravdu nechápu, proč jsem taková. Znovu opakuji, že mi nikdy nedal důvod k žárlivosti, nevěru ani nic podobného jsem se nikdy nedozvěděla… takže Bůh ví, proč jsem taková… a opravdu čím déle spolu jsme, tím je ta žárlivost u mě paradoxně horší a horší… Jako bych měla strach, že o něj přijdu, že mě náhodou s nějakou slečnou podvede nebo bude s nějakou slečnou flirtovat, povídat si… no jsem asi paranoidní, opravdu. Nejradši bych ho měla pořád pod dohledem a nejradši aby byl 24/7 semnou… jsem blázen, co? Raději místo vína s kámoškou v baru, budu sedět s přítelem doma na gauči… No holky, kdyby jste měli některá z vás podobnou zkušenost a věděli jak se téhle povahy zbavit nebo tuhle moji chorobnou žárlivost alespon zmírnit, tak bych byla ráda… Ještě jsem zapomněla dodat, že samozřejmě kdykoliv mu někdo volá, moje otázka po skončení hovoru je vždy… Kdo volal… co chtěl.. proč volal… To stejné, když mu cinkne zpráva tak se hned ptám, kdo mu píše a co potřebuje 8o :roll:… Ještě jako další dodám, že nemám ráda, když se koukáme na nějaké filmy a jsou tam třeba například nahé ženy… ženy ve spodním prádle a cokoliv takového… vždycky mám takový vnitřní neklid a není mi to příjemné, že se na to kouká… to stejné, když jsme někdě i v realitě spolu, třeba na večeři, na nějaké společné oslavě atd. tak nemám ráda, když jsou tam pěkné, sympatické holky… :pocitac: já bych byla nejradši, kdyby tam ženy nebyly žádné a byly tam jen chlapi a nebo když už ženy, tak nějaké opravdu nehezké a staré :lol: :lol: :lol:… no já vím, jsem opravdu magor a nevím jak proti tomuhle bojovat…

A tvůj přítel nejde tím pádem nikde s zůstane s tebou doma? Nebo jde?

  • Citovat
  • Upravit
1635
16.11.22 14:56

Jsi teda ale fakt až moc žárlivá.
A přítely to začne určitě asi taky vadit jak žárlíš musíš mít v něm důvěru

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Dlouhá punčoška
16.11.22 14:57
@Cizinka1 píše:
To je strašné!!! S tím jsi měla být dávno u psychologa, tohle dlouhodobě žádný partner nedá. Co tvé dětství? Hledají tam,

Souhlasím, jedině léčení může pomoci

  • Citovat
  • Upravit
Cizinka1
16.11.22 14:57

To není žárlivost, tohle je je strach z opuštění a velký, da se s tím pracovat ale začne rychle

  • Citovat
  • Upravit
36070
16.11.22 15:06
@Anonymní píše:
Ahojky holky :P, mám takovej problém… Jsem strašně žárlivá na svého přítele. Bojuju s tím tak dlouhodobě, ale zdá se mi, že je to horší a horší čím déle spolu jsme. Paradoxně. Jsme spolu už pře 7 let, zachvíli už budeme 8… Nemám důvod k žárlení, nikdy jsem nezjistila žádnou nevěru, žádné psaní si s holkama. Nic podobného, takže vůbec nevím, kde se tahle vlastnost ve mě bere. Přítelovi je 36 let. Jsem na něj strašně fixovaná a jsem zvyklá s ním být každý den. Jediné co zvládám tak spolu nebýt, když jsme v práci. Já pracuju na homeoffice a do kanceláře jezdím jenom jednou týdně. Přítel jezdí do práce každý den, ale jezdí poměrně brzo domů. Do 3 hodin odpoledne už bývá doma. A pak jsem zvyklá být s ním, bud doma a nebo něco podnikneme. Nějaké kino, večeře, návštěva u kamarádů apod., ale problém je tedy ten, že jsem hrozně žárlivá…Nechci ho například pustit samotného s kamarádem někam do města do baru na drink. Vadí mi to. Jediné co přežiju je, když půjde s kamošem v naší malé vesnici do hospody. Ale do města mi to opravdu vadí.Pořád nechápe, co mi na tom tolik vadí, že prý nejsem normální.Ale jsem prostě žárlivá. Mám strach co by se mohlo stát. Aby na něj někdě v baru nemluvila nějaká hezká slečna, neflirtovala s ním… nebo prostě cokoliv… Když měl jet na víkend s kolegem z práce mu s něčím pomoct a že by u něj přespal, taky mi to vadilo a nepustila jsem ho. Nevím jak to popsat. Ale chtěla bych ho mít jenom pro sebe a vždy být všude s ním. A ten druhý problém je i ten, že mám i já sama problém někam chodit s kamarádkama, protože nechci, aby byl večer nebo v noci beze mně sám doma… nejspíš mám strach, že bude vymýšlet kraviny a bude chtít jet někam za kamarádem do města a takhle. Ani nevíte z kolika sešlostí s kamarádkama, z kolik oslav kamarádek jsem se už vymluvila, že nemůžu :nevim: :pocitac:, jen proto aby jsme mohli být s přítelem spolu a aby nebyl sám doma a nevymýšlel si vlastní program. Vadí mi, že jsem taková. :roll: :pocitac:, u ostatních vztahů mých znamých a kamarádek vidím, že tam důvěru vzájemnou mají… kamarádka si klidně letí s její kámoškou sama k moři na týden a přítele nechá v pohodě doma… Další kamarádka si jede na celý víkend na chatu na dámskou jízdu.. a taky je uplně v pohodě… Já opravdu nechápu, proč jsem taková. Znovu opakuji, že mi nikdy nedal důvod k žárlivosti, nevěru ani nic podobného jsem se nikdy nedozvěděla… takže Bůh ví, proč jsem taková… a opravdu čím déle spolu jsme, tím je ta žárlivost u mě paradoxně horší a horší… Jako bych měla strach, že o něj přijdu, že mě náhodou s nějakou slečnou podvede nebo bude s nějakou slečnou flirtovat, povídat si… no jsem asi paranoidní, opravdu. Nejradši bych ho měla pořád pod dohledem a nejradši aby byl 24/7 semnou… jsem blázen, co? Raději místo vína s kámoškou v baru, budu sedět s přítelem doma na gauči… No holky, kdyby jste měli některá z vás podobnou zkušenost a věděli jak se téhle povahy zbavit nebo tuhle moji chorobnou žárlivost alespon zmírnit, tak bych byla ráda… Ještě jsem zapomněla dodat, že samozřejmě kdykoliv mu někdo volá, moje otázka po skončení hovoru je vždy… Kdo volal… co chtěl.. proč volal… To stejné, když mu cinkne zpráva tak se hned ptám, kdo mu píše a co potřebuje 8o :roll:… Ještě jako další dodám, že nemám ráda, když se koukáme na nějaké filmy a jsou tam třeba například nahé ženy… ženy ve spodním prádle a cokoliv takového… vždycky mám takový vnitřní neklid a není mi to příjemné, že se na to kouká… to stejné, když jsme někdě i v realitě spolu, třeba na večeři, na nějaké společné oslavě atd. tak nemám ráda, když jsou tam pěkné, sympatické holky… :pocitac: já bych byla nejradši, kdyby tam ženy nebyly žádné a byly tam jen chlapi a nebo když už ženy, tak nějaké opravdu nehezké a staré :lol: :lol: :lol:… no já vím, jsem opravdu magor a nevím jak proti tomuhle bojovat…

Ty jo, nezlob se na mě, ale fakt se divím, že tě už dávno neposlal do háje. On nikam nesmí, protože jsi žárlivá? 8o Potřebuješ psychologa jako sůl, tohle je hodně špatně. Chápu, že to sama nedokážeš ovlivnit, ale opravdu s tím něco dělej. Žít se žárlivcem je peklo.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
25793
16.11.22 15:09

:zed: holka, to je patologické.. jak to máš s rodiči? že by nedostatek lásky a jistoty a sebevědomí? pracuj na tom, je svatý, že tohle vydrží..
ještě minulý týden bych ti napsala, že jsi megera a nenormální - vždy jsem se žárlivosti smála a nikdy ji nechápala, nemám to v sobě (tvůj opak)
a po 18 letech se rozvádím hádej proč…
on každý extrém škodí.

Příspěvek upraven 19.11.22 v 16:25

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
334
16.11.22 15:13

On musí mít nad hlavou svatozář. :andel:
A ty se začni léčit a pracovat se svými démony!

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
334
16.11.22 15:24

Vložím ti sem citaci části jednoho článku, která ti snad malinko otevře oči a začneš se sebou něco dělat.
"Určitě znáš, nebo jsi někdy slyšel tuto frázi „kdo nežárlí, ten nemiluje“, ale ve skutečnosti je to největší iluze, která vede k nezdravému vztahu a manipulaci. Ve skutečnosti miluje jen ten člověk, který nežárlí. Člověk, který žárlí se snaží vlastnit toho druhého člověka a to nemá s láskou nic společného v tomto případě jde o závislost.

Ve skutečnosti ten, kdo žárlí, tak nemiluje, ale je závislí na partnerovi. Takový vztah nemůže být nikdy zdravý a téměř vždy vede ke konci. Bezpodmínečná láska je láska bez podmínek, vlastnění a dalších nároků na partnera, nebo vztah. Pokud někdo žárlí, tak má problém sám se sebou, nebo lépe řečeno má problém ve vztahu k sobě."

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
16.11.22 15:27

Asi to bude možná opravdu z dětství.. přemýšlela jsem nad tím, kde se stala ta chyba a proč taková jsem. V dětsví jsem neměla otce, vykašlal se na mě ve 3 letech a od té doby jsem ho neviděla, neměl o mě zájem. Jsem jedináček, takže jsem žila se svojí mamkou. Jenže s tou jsem bohužel neměla úplně nejlepší vztahy, nikdy jsme si extra nerozumněli… moc jsme si spolu nepovídali, nikdy se ona nesvěřovala mě a já nikdy jí… neměli jsme mezi sebou moc vybudovaný vztah… ona bývala často pryč a já bývala jako dost mladá holka sama doma… Možná to bude díky tomuhle, že jsem bohužel taková… Protože jsem bývala dost často sama a ted mám z té samoty asi strach a proto si toho partnera tolik držím… asi budu muset opravdu k psychologovi… na nějaké terapie nebo něco… Ale moc vám děkuju za názory, je to pro mě důležité si to poslechnout…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
25793
16.11.22 15:31

@ggaabbiinnkka ano, tak to je úplně jasné
jsi na něm psychicky závislá, jenže svým chováním ho právě můžeš odradit, takže tam měj Stopku… můj příběh je opačný… tvůj je opravdu o Závislosti..
pro začátek se mu omluv (zkus to) a řekni, že se budeš snažit ho nechat víc dýchat.. bude to pro tebe těžké, ale věř mi, že to opravdu velmi ocení a zajdi si do poradny, Pro rodinu jsou zadáčo v okresních městech a jsou tam fajn lidi… některé i přímo psycholožky…
pokud máš na placení, tak si najdi recenze psychologů v okolí a na tvém místě bych určitě volila Ženu
drž se a neztrať ho tím, jak se na něj upínáš…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
16.11.22 15:36

@Lucy75 opravdu moc dekuji za radu a pomoc :hug: vážím si toho a musím se sebou opravdu něco dělat nebo ho s takovou po 8 letech vztahu ztratím.. :roll:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
25793
16.11.22 15:40

@ggaabbiinnkka :srdce: ano
ale to je právě ta tvá motivace, ten strach, strach z opuštění… že ti udělá to co táta (podvědomě)

nejsi první ani poslední, znám dost takových závislých vztahů a věř mi, že ti muži to léty fakt nedali.. a ani ty baby.. existuje spousta patologických žárlivců a zažila jsem i případ, kdy paní přišla o klíče od bytu - aby náhodou někam nešla, však nepotřebuje, má být doma s děckama… :,(
nechtěj být taková a makej na tom, je super, žes to napsala a přemýšlíš o tom, to je první krok.. jen zkus trochu změnit motivaci.. nyní je pro tebe hlavní ho neztratit, ale pro tebe má být hlavní být Silnější a samostatnější.. naše životy nemohou být závislé na našich partnerech.. a snadné to není samozřejmě…
drž se.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Užitečné odkazy

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

1.2 Spray Max mop box

  • (4.8) + 25 recenzí

Victoria

  • (4.4) + 20 recenzí

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová