Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Láska existuje, ale každý ji nezažije a někdo jí třeba ani není schopný. Pokud po partnerském vztahu netoužíš, tak to tak i milenci řekni a zařiď si život tak, abys v něm byla šťastná. Jednotná šablona neexistuje.
Klid, nejsi vadná, spousta lidí to takhle má že chce svůj klid a sem tam chodí na rande. Jen je dobré to zavčasu tomu dotyčnému říct, aby si nedělal naděje. Buď férová. Pokud Ti ten život bude vyhovovat, netřeba si z toho nic dělat. Možná Ti ten Pravý do cesty přijde, možná taky ne. Já bych to nechala jen tak plynout ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj holky, jen tak si chci pokecat.Je tu žena, která se neumí zamilovat, má pocit, že ji muž „brzdí“, chce být šťastná a svobodná sama, s dětmi?
Jsem po rozchodu, dvě malé děti (2,3 roky), našla jsem si „milence“, ale prostě, nedokáží k němu nic cítit, tak jak celkem nic k nikomu před ním. Ano, byli muži do kterých jsem byla zamilovaná, ale to byla pouze ta poblázněnost a dál nic. I děti vlastně vznikly ze vztahu „z rozumu“, on je do mě zamilovaný, tlačí už na mě co bude dál, ale já nevim.
Moje představa je žít sama s dětmi, chodit do práce, mít domov zařízený po svém, prostě ve svém životě nevidím místo pro muže. Vidím, ale jen na sex.
Je to třeba tím, že ještě nepřišel ten pravý a vlastně existuje něco jako pravá láska? Nebo jsem vadná?
Byla jste na tom některá podobně, v jakém věku jste potkaly někoho, u koho jste fakt cítily, že je to ono?
Mám pocit, že právě tím, že nemám o nikoho zájem, tak mě stále někdo obletuje, ale semnou to nedělá nic.
Nepotkala jsi toho pravého..
Ahoj holky, jen tak si chci pokecat.
Je tu žena, která se neumí zamilovat, má pocit, že ji muž „brzdí“, chce být šťastná a svobodná sama, s dětmi?
Jsem po rozchodu, dvě malé děti (2,3 roky), našla jsem si „milence“, ale prostě, nedokáží k němu nic cítit, tak jak celkem nic k nikomu před ním. Ano, byli muži do kterých jsem byla zamilovaná, ale to byla pouze ta poblázněnost a dál nic. I děti vlastně vznikly ze vztahu „z rozumu“, on je do mě zamilovaný, tlačí už na mě co bude dál, ale já nevim.
Moje představa je žít sama s dětmi, chodit do práce, mít domov zařízený po svém, prostě ve svém životě nevidím místo pro muže. Vidím, ale jen na sex.
Je to třeba tím, že ještě nepřišel ten pravý a vlastně existuje něco jako pravá láska? Nebo jsem vadná?
Byla jste na tom některá podobně, v jakém věku jste potkaly někoho, u koho jste fakt cítily, že je to ono?
Mám pocit, že právě tím, že nemám o nikoho zájem, tak mě stále někdo obletuje, ale semnou to nedělá nic.