Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Chápu, v určitém množství už bordel zpětně ohrožuje psychické zdraví.
Paní na úklid jsem zatím zavrhla.
A tak jsou dny, kdy se u nás dá z podlahy jíst (například těstoviny s dušeným rajčátkem a šunkou, rýže, drobky…) Znamená to vyluxovat po každém jídle. Totéž s hračkama. A koš s plínama. Atd atd.
Záchrana je po svačině, která je relativně nejčistší, za sebou co nejrychleji prásknout dveřmi - a vrátit se až večer.
Dneska bylo krásně, dopoledne jsem celé šůrovala (právě ten týdenní bordel) a vařila s tím že odpo jdeme do ZOO, hoky mají dnes rok. Nešli jsme (manžel se neurval z práce), takže pocit z totálně zmarněného dne mě přiměl číst si teď diskusi kteou někdo nazval „zármutek“.
Nestálo to za to.
Howgh
Ahoj,neboj se nikdo tě tady nebude odsuzovat,je to dost časté tyhle poporodní deperese,ale jak píšou holky-zkus zapojit víc manžela hlavně teda o víkendu a ty si zajdi třeba do kina,ke kamarádce nebo jen bud doma a relaxuj…vykašly se na nějaký vaření,úklid apod..nebo si zajdi na nákupy a kup si něco pro sebe po čem dlouho tožíš a udělá ti to radost! ![]()
Já jsem tohle nezažila,šestinedělí byla sranda,malej spinkal krásně a budil se jen na dvě kojení v noci a přes den taky spal hezky…prdíky jsme meli taky,ale jen oprvdu asi třikrát…
Pak přišlo nedávno období růstu zubů a to jsem si taky užila…nevyspalá,jelikož se malej v noci budil i po půl hodinách
takže možnost vyspat se-to ani náhodou a taky jsem všechno začala vidět černě,byla podrážděná na všechny okolo,každý večer bolení břicha z představy co mě čeká v noci!Bylo to taky šílený,že bych někam daleko odjela a vrátila se až mu bude tak 5.
Nezoufej,je to jen hrozné období,ale určitě přejde…ale jestli to doopravdy nezvládáš a nikdo ti v rodině nepomůže tak bych šla k psychologovi…
Někdo tady psal o hlídání mimi ráno,je to super věc a taky praktikujeme…manžel vstane,nakrmí,přebalí a stará se o něj a já si krásně přispím… ![]()
tak hodně štěstí a pevné nervy! ![]()
Taky radši anonym asi už 4.
Tak ty hysteráky znám, to je strašný a s tím se nedá dělat vůbec nic
Tohle je teda taky ekl, ale přiznám se, že když po dni plným hysteráků si přečtu v Blesku, že chlap mrsknul dítětem o zeď, tak už se neoklepu odporem, i když to odporné je. Spíš přemejšlim, že chlapovi, kterej nemá ve výbavě tohle snášet, z toho řevu rupne v kouli a mrsk - samozřejmě to není omluva, ale fakt i já mám někdy pocit, že jsem od nečeho strašnýho jen milimetr
Občas se dostanu do až agresivního afektu, tak dítě odkládám do postýlky a jdu si zacpat uši do obýváku
I já mám vymodlené mimi a už jsem toho litovala nesčetněkrát, pak si za to nadávám, ale to ve chvíli, kdy je dobře. Pláč miminka se dá přežít, ale hysterickej pláč při jakýkoliv činnosti, to je strašný.
Mně vytáčejí hlášky ala „aspoň víte, že máte dítě“ ![]()
Ale jako ostatní musím povzbudit i já a to jsem tomu nevěřila, že časem to bude lepší a lepší. Myslim, že jisté zlepšení přineslo, když jsem začala polykat GS Laktobacily Forte, ovšem to bude mít úspěch jen když kojíš
Na Sabsimplex nedám dopustit a nemusíš si ho nechávat psát, je volně prodejný. A v DM prodávají pytlík s peckama a ten se na chvilku strčí do mikrovlnky a pak mrněti na bříško, to taky moc pomáhá.
Jo jinak jsem i slyšela o lidech, který si přidělali do stropu háky, na ně přivázali autosedačku na pevný lano a houpáním uspávali dítě, protože nic jinýho nepomáhalo. Prostě člověk udělá cokoliv za pár minut klidu.
madlicka píše:
Chápu, v určitém množství už bordel zpětně ohrožuje psychické zdraví.Paní na úklid jsem zatím zavrhla.
A tak jsou dny, kdy se u nás dá z podlahy jíst (například těstoviny s dušeným rajčátkem a šunkou, rýže, drobky…) Znamená to vyluxovat po každém jídle. Totéž s hračkama. A koš s plínama. Atd atd.
Záchrana je po svačině, která je relativně nejčistší, za sebou co nejrychleji prásknout dveřmi - a vrátit se až večer.
Dneska bylo krásně, dopoledne jsem celé šůrovala (právě ten týdenní bordel) a vařila s tím že odpo jdeme do ZOO, hoky mají dnes rok. Nešli jsme (manžel se neurval z práce), takže pocit z totálně zmarněného dne mě přiměl číst si teď diskusi kteou někdo nazval „zármutek“.
Nestálo to za to.
Howgh
je mi to líto,holkám vše nej…
Nečetla jsem ostatní reakce, jestli jsou negativní, ale ode mě ji nečekej. je to normální, pokud to mimino jenom řve a ty jsi nevyspalá, unavená, tak je to jenom logické, že nemáš náladu. Můj syn prořval 2.-6-5. měsíc, byla jsem zoufalá. pamatuju si, že jsem se večer, když konečně usnul, netěšila na další den. to je prostě deprimující, když máš pocit, že tomu miminku něco je a ty to nemůžeš zastavit. Ale většinou to fakt přejde, jak povyrostou, tak se začnou zajímat o hračky, o lezení a už to není tak hrozné. Na mě i v paneláku sousedka napsala stížnost, že jí řev mého syna ruší, to mi dodalo. Byl hodný, jenom, když spal.
Ahojík, žádná neativní reakce, žádný soud…tohle je úplně normální…pokud kojíš je to o posílené, protože do poslední kapky mateřskýho mlíčka jsi pořád ohrožená laktační psychozou, proto opravdu nech malýho partnerovi a bež se projít…najdi si chvilku sama pro sebe, ale pokud na sobě ucítíš, že začínáš být vzteklá a zlá a z pro tebe nevysvětlitelného důvodu, zajdi si za lékařem pro radu…
tohle zvládneš, já jsem taky byla vyčerpaná a unavená…když jsem seděla večer u televize a dívala se na svůj pořad, pořád jsem čekala, kdy se ozve křik z postýlky a jak se ozval, tak jsem začala kolabovat, protože jsem měla strach, jestli je to z hladu, z bolení bříška nebo z čeho…do toho jsem tam měla za zadkem přechytralou tchýni…takže mě zachránilo od laktačky to, že jsem přišla o mlíko…stejně jsem pak sjela za tři měsíce po porodu o 32 kilo…nervy, tchýně, kolotoč okolo malé…
neboj se toho, to je ten začátek…posílám moc síly na to, aby jsi se cítila co nejdřív líp… ![]()
madlicka píše:
A tak jsou dny, kdy se u nás dá z podlahy jíst (například těstoviny s dušeným rajčátkem a šunkou, rýže, drobky…)
Na bříško pomáhají probiotika…
My je měli a úplně super. Doporučila jsem tatáž kamarádkáma bohužel tak úspěsní nebyly…
No a k té únavě maminek osobní poznatek - nejvíc vrčím na vše kolem sebe, když jsem hladová…
Takže nezapomeňte se hlavne včas a pořádně najíst!
Já vím, je to těžký, ale fakt to funguje. Já osobně pak vrčím o něco méně. ![]()
Jania píše:
Ahoj, mám šestiměsíční Elinku a když se narodila, přesně těchto pocitů jsem se taky bála, i když jsem se na Eli hrozně těšila. Sice mě to nepotkalo a šestinedělí bylo v pohodě, ale chci ti napsat ať neházíš flintu do žita!!! Tvoje pocity jsou úplně normální, vážně. Vím to ze zkušeností kamarádek, i z chytrých knih a ze školy:). Mlátí se v tobě hormony, je to obrovská změna, pnava, vyčerpání. Vážně se neboj, ono to přejde. Myslím, že si tím projde hodně novopečených maminek…i já, i když to bylo v poho tak jsem měla záchvaty pláče a byla jsem hrozně rozbrnkaná taková. Vážně neboj, bude líp, dej tomu čas, popros přítele/manžela, ať malýho na chvilku pohlídá, hoď si vanu, běž se projít, nebo jen nakoupit. Buď na sebe pyšná, vždyť to je obrovská věc, porodila jsi svýho syna:)…a hlavně, kdyby to nepřecházelo, dá se to řešit......ale myslím, že k tomu nedojde…chce to čas, malej přestane pořád brečet, uvidíš a tobě bude líp jak nabereš sil!!!
Držím palec a neboj!!!!
tak já budu mít teda nadměrně inteligní dcerku
do roka neustále řvala a pk jako že nic a je v pohodě !
Emanka píše:
Nečetla jsem ostatní reakce, jestli jsou negativní, ale ode mě ji nečekej. je to normální, pokud to mimino jenom řve a ty jsi nevyspalá, unavená, tak je to jenom logické, že nemáš náladu. Můj syn prořval 2.-6-5. měsíc, byla jsem zoufalá. pamatuju si, že jsem se večer, když konečně usnul, netěšila na další den. to je prostě deprimující, když máš pocit, že tomu miminku něco je a ty to nemůžeš zastavit. Ale většinou to fakt přejde, jak povyrostou, tak se začnou zajímat o hračky, o lezení a už to není tak hrozné. Na mě i v paneláku sousedka napsala stížnost, že jí řev mého syna ruší, to mi dodalo. Byl hodný, jenom, když spal.
Tak mě nejvíc dokoplo, když se v krámě jedna baba nechala opovržlivě slyšet, že takový řev ještě neslyšela, to mi fakt bylo do breku. A to jsem si jenom dovolila ohnout do krabice s melounama
Když malé něco je, tak dokáže řvát ještě víc. Naštěstí nebydlíme v paneláku, ale zrovna včera na mě sousedka volala - mladá paní ta vaše ale má ječák.
Holt máme doma sirénu a je to často k zbláznění ![]()
Po práci se mi nestýská, ale to jen proto, že MD pro mě byla vysvobození
Ovšem to, že to balím a manžel nastupuje na MD, hlásím doma často.
U nás teda funguje kočár, takže když je nejhůř, tak manžel musí na procházku, bohužel dost pracuje, tak jen o víkendu a v týdnu prostě chodím co to jde, jen se nesmí moc zastavovat.
necetla jsem zadne reakce ale je mi to moc lito a vubec si nemyslim ze je to spatne, ja byla na dne kdyz rvala treba jen hodinu vkuse. tohle musi byt naproste peklo a vubec se ti nedivim ze te to takhle ubiji. mela jsem kamaradku a jeji chlapecek takhle trpel nekolik mesicu(nakonec se zjistilo ze mel reflux), silene
drz se, prezij to, JEDNOU TO PREJDE! a ty se probudis ze sna a bude vsechno jak ma byt!
anonymni 4 tak nad tim taky casto premyslim jak ta slovenka utopila dceru apod.. jakobych je chapala..
vcera jsem mela myslenku hodit juli z balkonu
ale berte to opravdu s rezervou, me spis prepadaji strachy ze mi taky rupne v bedne..
vyzkousej ty kapky a OPRAVDU zapoj manzela kdy to jde, a vyuzij kamosky, vim ze nemas naladu ale donut se. ja juli nechtela dat z ruky i kdyz bych to potrebovala, byla jsemna ni hodne zavisla a treba i ted kdyz mam krizi a lidi mi reknou zitra ti ji pohlidam, tak se vzbudim a rikam si, ale treba dnes bude hodna, to neni treba. a takto si nenecham nikdy pomoct a pak se divim ze z toho silim.
madlicka píše:A tak jsou dny, kdy se u nás dá z podlahy jíst (například těstoviny s dušeným rajčátkem a šunkou, rýže, drobky…)
Moc pěkný. Móooc pěkný
Asi použiju na manžela, který byl vychován ve stylu drobek na podlaze - jedna vařečkou a neúspěšně se pokouší tento model (ale bez vařečky .....) aplikovat na svou rodinu a je v šoku, že mě ty drobky na podlaze nevadí!!! No, vadí. Ale kvůli psychickému zdraví je lepší si namlouvat, že tam vlastně žádné nejsou a že jen já mám fata morgánu …
Ahoj,
u své první dcery jsem probrečela šestinedělí…
Měla jsem dojem,že když někdy Teri brečí,dělám to špatně a jsem blbá matka
![]()
A to byla HODNÉ DÍTKO:-)
Druhá dcera byla taky hodná,neboli moc neřvoucí mimi ,zato když už někdy zaječela,tak mně zaléhalo v uších a -nekecám-naskakovaly mi pupínky na předloktí
To byl ječák,že mně zastavovali důchodci ![]()
Třetí dcera má ječák ještě o 50procent volume up než ta druhá a co se stalo? Už mi to ani nepřijde a ani pupínky už mi nenaskakují…
No a ted se nám narodila 4.holčička a ta jen kouká a sleduje veškeré dění okolo svých 3 sester a - TÍM PÁDEM JE TOTALNE SPOKOJENÉ MIMČO S DOSTATKEM PODNĚTŮ…
Tak a co jsem tím vším chtěla říci?
Především to,že VÍM,JAK SE CÍTÍŠ !!!
A taky,že VELICE BRZY nastane doba,že ti jednoho krásného dne dojde,že Ti něco ‚chybí‘-věčný pláč Tvého chlapečka…A pak to bude jen minulost,na kterou budeš vzpomínat jako spousta nás tady s trošku nepříjemnými pocity,leč s nostalgií.
A věc poslední:
jak už radily holky nade mnou,vysleduj,jestli není brouček spokojenější,když je kolem něj rozruch a pokud ano,asi bych vyhledávala společnost lidí ![]()
Emilie píše:madlicka píše:A tak jsou dny, kdy se u nás dá z podlahy jíst (například těstoviny s dušeným rajčátkem a šunkou, rýže, drobky…)Moc pěkný. Móooc pěkný![]()
![]()
![]()
Asi použiju na manžela, který byl vychován ve stylu drobek na podlaze - jedna vařečkou a neúspěšně se pokouší tento model (ale bez vařečky .....) aplikovat na svou rodinu a je v šoku, že mě ty drobky na podlaze nevadí!!! No, vadí. Ale kvůli psychickému zdraví je lepší si namlouvat, že tam vlastně žádné nejsou a že jen já mám fata morgánu …
Dvakrát jsem si četla příspěvek Madličky,jestli čtu správně-a až PAK jsem se začala patřičně chlámat
![]()